Svět se po 11 letech vrací k jedné z největších záhad současnosti

Více než deset let po zmizení letu MH370 začala nová fáze pátrání po troskách letounu, který se ztratil za dosud nevyjasněných okolností a stal se jednou z největších záhad v historii letectví. Malajsijský ministr dopravy Anthony Loke v úterý oznámil, že společnost Ocean Infinity znovu zahájila hledání zmizelého stroje.

Podle Lokeho stále probíhají jednání o smluvních podmínkách mezi Malajsií a společností Ocean Infinity, avšak ministr ocenil iniciativu firmy, která nasadila své lodě k pátrání v jižním Indickém oceánu. Zatím nebylo specifikováno, jak dlouho bude hledání trvat, ani kdy přesně britská firma svou operaci obnovila.

Letadlo Boeing 777-200ER zmizelo z radarů krátce po startu z mezinárodního letiště v Kuala Lumpuru 8. března 2014. Na palubě bylo 12 členů posádky a 227 pasažérů, přičemž cílovou destinací byl Peking. Co se s letadlem stalo, není dodnes známo.

Pro rodiny obětí představuje obnovení pátrání naději na odpovědi, na které čekají už více než deset let. „Jsme velmi rádi, že pátrání pokračuje po tak dlouhé době,“ uvedla Grace Nathan, jejíž matka byla na palubě letu MH370. Jaquita Gonzales, manželka letového dozorce Patricka Gomese, zase doufá, že nové pátrání přinese definitivní rozuzlení tragického příběhu. „Chceme jen vědět, kde letadlo je a co se stalo,“ řekla.

Podle námořního sledovacího webu Marinetraffic.com se plavidlo Ocean Infinity nacházelo k 23. únoru v jižním Indickém oceánu. Malajsijská vláda v prosinci 2024 schválila obnovu hledání s tím, že Ocean Infinity bude pracovat na principu „no-find-no-fee“ – pokud trosky nebudou nalezeny, firma nedostane zaplaceno. Pokud ovšem letadlo objeví a jeho identita bude ověřena, Malajsie jí vyplatí 70 milionů dolarů. Pátrací oblast má zahrnovat 15 000 čtverečních kilometrů.

Austrálie, která se na prvotním pátrání významně podílela, letos 8. března, v den desátého výročí zmizení letu, nabídla Malajsii podporu pro obnovu pátrání. Na palubě letu MH370 bylo osm Australanů. Přesto však australský Úřad pro bezpečnost dopravy v úterý potvrdil, že se na aktuálním pátrání nepodílí.

Osud zmizelého letadla stále provází mnoho neobjasněných otázek. Letoun byl naposledy zaznamenán na vojenském radaru ve 2:14 ráno místního času nad Malackým průlivem, přibližně půl hodiny poté Malajsijské aerolinky oznámily ztrátu kontaktu. Letadlo mělo podle plánu přistát v Pekingu kolem 6:30 ráno.

V roce 2016 se někteří příbuzní obětí vydali na vlastní pátrání na Madagaskar, kde byla v minulosti objevena část trosek. Další části stroje byly nalezeny u pobřeží Tanzanie a Mosambiku. Přesto se letadlo jako celek nikdy nenašlo.

Oficiální pátrání bylo ukončeno v lednu 2017 poté, co bylo prohledáno 120 000 čtverečních kilometrů oceánského dna. Australská vyšetřovací zpráva z října téhož roku označila neschopnost přinést odpovědi rodinám obětí za „velkou tragédii“ a něco, co je v moderní době „téměř nepředstavitelné“.

Mezi hlavní záhady zůstává, proč letoun náhle změnil směr a zamířil do Indického oceánu, a proč dvě klíčová komunikační a sledovací zařízení na palubě přestala fungovat. Objevily se různé teorie – od úmyslného činu pilota Zaharieho Ahmada Shaha, který měl mít na svém domácím leteckém simulátoru naprogramovanou trasu k jižnímu Indickému oceánu, až po spekulace o sabotáži či tajných vládních operacích.

Společnost Ocean Infinity už jednou v roce 2018 provedla rozsáhlé pátrání, které však skončilo neúspěchem. Zda bude tentokrát mise úspěšná, zůstává nejasné, ale pro mnoho rodin jde o poslední naději na odpovědi, na které čekají už více než deset let. 

Související

Více souvisejících

Zmizelý Boeing 777 letu MH370 (březen 2014)

Aktuálně se děje

před 19 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 9 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy