Svět spadnul do nejistoty. Jaderné smlouvy exspirovaly, jaderný konflikt hrozí víc než kdy dřív

Vypršení platnosti poslední zbývající jaderné smlouvy mezi Spojenými státy a Ruskem, ke kterému došlo tento čtvrtek, vyvolalo vážné obavy z nového kola závodů ve zbrojení. Poprvé po desítkách let se dvě největší jaderné supervelmoci ocitly v situaci, kdy jejich strategické arzenály nepodléhají žádným vzájemným limitům. Odborníci varují, že absence kontroly zvyšuje riziko nepředvídatelných incidentů, které by mohly eskalovat až v jaderný konflikt.

Smlouva New START, která vstoupila v platnost v únoru 2011, omezovala obě země na maximálně 1 550 rozmístěných jaderných hlavic a 700 nasazených nosičů, včetně mezikontinentálních střel a těžkých bombardérů. Přestože byla dohoda v roce 2021 prodloužena o pět let, stávající politická situace a narušené vztahy mezi Moskvou a Washingtonem zabránily dojednání jakéhokoli nového rámce, který by stávající stropy zachoval.

Prezident Donald Trump se k zániku smlouvy vyjadřuje s klidem. Pro deník New York Times uvedl, že pokud smlouva vyprší, prostě vyprší, a on hodlá vyjednat „lepší dohodu“. Trumpova administrativa dlouhodobě kritizuje fakt, že stávající limity se nevztahují na Čínu. Peking totiž svůj jaderný arzenál rapidně rozšiřuje a podle odhadů Pentagonu by mohl do roku 2035 disponovat až 1 500 jadernými hlavicemi.

Ministr zahraničí Marco Rubio potvrdil, že Spojené státy nehodlají jednostranně dodržovat limity staré smlouvy bez zapojení Číny. Podle něj je v 21. století nemožné hovořit o skutečné kontrole zbrojení, pokud jedna z rostoucích jaderných mocností stojí mimo systém. Čína však jakékoli návrhy na trilaterální jednání o omezení svého arzenálu soustavně odmítá, a to jak veřejně, tak v soukromých diplomatických kanálech.

Ruské ministerstvo zahraničí označilo přístup Washingtonu za chybný a politováníhodný. Moskva tvrdí, že její návrhy na zachování limitů zůstaly bez odpovědi, a v současné situaci se již necítí být vázána žádnými závazky či symetrickými prohlášeními. Rusko dalo jasně najevo, že je nyní v principu svobodné volit své další kroky při rozvoji strategických sil, což v praxi znamená možnost rychlého navýšení počtu hlavic na stávajících nosičích.

Mnozí bezpečnostní experti se domnívají, že nechat New START zaniknout bez náhrady není v národním zájmu USA. Paul Dean, bývalý náměstek ministra zahraničí, upozorňuje, že Amerika nic nezíská z neefektivních závodů ve zbrojení ani ze ztráty předvídatelnosti a transparentnosti ruského jaderného programu. Bez vzájemných inspekcí a datových výměn se zvyšuje riziko chybných kalkulací založených na nedostatku informací.

Naopak zastánci tvrdší linie argumentují, že Spojené státy musí ukázat odhodlání k posílení svého arzenálu, aby uklidnily spojence. Pokud by USA nadále vykazovaly zdrženlivost v době, kdy Rusko i Čína zbrojí, mohly by se země jako Japonsko nebo Jižní Korea cítit nuceny vyvinout vlastní jaderné programy. Jaderné odstrašení je podle nich důležitější než samotná existence mezinárodních smluv, které druhá strana stejně obchází.

Bývalá hlavní vyjednavačka smlouvy Rose Gottemoellerová však varuje, že Rusko je na okamžité navýšení počtu hlavic připraveno mnohem lépe než Spojené státy. Moskva disponuje aktivními výrobními linkami na hlavice i komponenty raketových systémů, které jí umožňují rychlou expanzi. Spojené státy by naopak potřebovaly čas na plánování a úpravu svých ponorek a bombardérů, aby se vrátily ke stavu před omezeními.

Gottemoellerová navrhovala dočasné roční prodloužení limitů, které by Trumpovi poskytlo čas na přípravu komplexnější strategie proti Číně. Tento odklad by Spojeným státům umožnil zorganizovat vlastní průmyslové kapacity a zároveň by představoval snadné diplomatické vítězství. Trumpova administrativa se však zatím k žádnému dočasnému moratoriu nezavázala a chce si ponechat volné ruce pro vlastní časový plán.

V pozadí sporu stojí také zpráva strategické komise z roku 2023, která varovala, že americké jaderné síly musí nově počítat s možností kombinované agrese ze strany Ruska a Číny. Strategie USA se již nemůže dívat na čínskou jadernou hrozbu jako na druhořadý problém. Tato změna v uvažování vede k tlaku na zvýšení počtu rozmístěných zbraní, aby Washington dokázal odstrašit oba soupeře současně.

I když v posledním roce proběhlo několik neformálních diskusí mezi USA a Čínou o strategické stabilitě, Peking se stále vyhýbá jakýmkoli pevným závazkům. Někteří analytici se domnívají, že Čína si začíná uvědomovat rizika světa bez pravidel, ale zatím nevidí důvod, proč by měla dobrovolně zastavit svůj růst v momentě, kdy se rusko-americký kontrolní režim rozpadá.

Zánik smlouvy New START tak může být počátkem éry nekontrolovaného trojstranného soupeření. Daryl Kimball z Asociace pro kontrolu zbrojení varuje, že se můžeme dočkat nebezpečných závodů, které budou pro všechny zúčastněné extrémně nákladné. Pokud se nepodaří najít aspoň minimální shodu na transparentnosti, čeká svět období nejistoty, které historie jaderného věku nepamatuje.

Související

Írán, ilustrační fotografie.

Nejasný pokrok v jednáních mezi USA a Íránem. Rozhovory mají pokračovat

Američtí a íránští zástupci dosáhli značného pokroku během rozhovorů o íránském jaderném programu. Podle BBC však není jasné, zda bude dosaženo dohody, která by odvrátila konflikt mezi oběma zeměmi. Jednání mají po konzultacích obou delegací v hlavních městech pokračovat příští týden ve Vídni. 
Kim Čong-Un

Kim Čong-un poslal vzkaz Trumpovi. Jaderných zbraní se vzdávat nehodlá

Severokorejský diktátor Kim Čong-un vyjádřil záměr rozšířit jaderný arzenál a vyzval Washington, aby respektoval jadernou sílu jeho země. Podle Kima spolu mohou Severokorejci a Američané vycházet, pokud Bílý dům akceptuje, že Pchjongjang si ponechá jaderné zbraně. Informovala o tom BBC. 

Více souvisejících

Jaderné zbraně

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Donald Trump

Velká vlna útoků na Írán teprve přijde, prohlásil Trump

Velká vlna útoků v rámci probíhající vojenské operace proti Íránu teprve přijde, řekl americký prezident Donald Trump. Přiznal, že jej překvapily íránské útoky na jiné země v arabském regionu. Podle Trumpa nebylo možné se s Íránci dohodnout. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Donald Trump

Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina

Fyzická likvidace vybraných politických špiček Íránu v čele s duchovním vůdcem Alím Chameneím a rozsáhlé vzdušné údery proti vojenským kapacitám této země jsou demonstrací enormní síly Spojených států a Izraele. Historická zkušenost posledního čtvrtstoletí nedává příliš důvodů k optimismu ohledně dalšího vývoje v blízkovýchodním regionu. Nepříjemné důsledky mohou být citelné také daleko za jeho hranicemi.

před 7 hodinami

raketový systém Patriot

EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu

Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu by mohla vážně ohrozit obranyschopnost Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že intenzivní konflikt na Blízkém východě hrozí vyčerpáním zásob střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot. Tyto americké interceptory jsou přitom pro Ukrajinu zcela zásadní při ochraně před ruskými raketovými útoky, kterým země čelí již čtvrtým rokem.

před 8 hodinami

Úřad vlády

Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného

Pondělní zasedání kabinetu Andreje Babiše se neslo ve znamení řešení krizové situace na Blízkém východě, která vyvstala po vojenských střetech mezi Íránem a spojeneckými silami USA a Izraele. Hlavním bodem vládní agendy byla organizace návratu českých občanů, kteří v zasažené oblasti uvízli. Kromě těchto naléhavých mezinárodních otázek se však ministři věnovali i standardnímu legislativnímu programu, který zahrnoval několik významných poslaneckých návrhů.

před 9 hodinami

Policie ČR

Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi

Vláda premiéra Andreje Babiše se od pondělního rána intenzivně zabývá vyhrocenou situací na Blízkém východě. Hlavním impulsem pro sérii mimořádných jednání se staly víkendové údery Spojených států a Izraele na íránské cíle, které vyvolaly následnou odvetu Teheránu směřovanou na několik států v oblasti Perského zálivu. Průběh událostí donutil český kabinet k okamžité aktivitě, která začala brzkým zasedáním Bezpečnostní rady státu.

před 9 hodinami

Íránské útočné drony Arash

Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?

Spojené státy a Izrael získaly nad íránským územím naprostou vzdušnou převahu. Většina íránských obranných systémů, které pocházely z Ruska, byla zničena již při předchozích izraelských úderech v uplynulém roce. Americké a izraelské letouny se nyní mohou v oblasti pohybovat s minimálním rizikem po celou dobu trvání konfliktu. Ačkoliv se odhaduje, že Írán má k dispozici masivní armádu, čítající podle některých odhadů v kombinaci se záložáky a islámskými revolučními gardami až tři čtvrtě milionu mužů, vůči leteckým útokům zůstal zcela bezbranný.

před 10 hodinami

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15

Americké centrální velitelství Centcom potvrdilo, že nad územím Kuvajtu došlo k sestřelení tří amerických stíhaček F-15. Podle oficiálního prohlášení byly stroje zasaženy kuvajtskou protivzdušnou obranou během operací souvisejících s íránskými aktivitami. Incident je prozatím klasifikován jako nechtěná střelba do vlastních řad, ke které došlo v rámci probíhajícího ozbrojeného konfliktu.

před 11 hodinami

Dron LUCAS

Írán ochutnal vlastní medicínu. Američané jim okopírovali Šáhidy, teď s nimi vybombardovali Teherán

Americké centrální velitelství (CENTCOM) potvrdilo, že sobotní nálety na Írán v rámci operace „Epic Fury“ přinesly historicky první bojové nasazení nového autonomního kamikadze dronu. Tento systém, označovaný jako LUCAS (Low-cost Unmanned Combat Attack System), byl vyslán k likvidaci klíčových cílů, mezi které patřila velitelská stanoviště Islámských revolučních gard, íránská protivzdušná obrana a odpalovací základny raket a bezpilotních prostředků.

před 11 hodinami

Hormuzský průliv

Trhy panikaří. Írán zastavil dopravu Hormuzským průlivem, ceny ropy prudce rostou

Světové ceny ropy zaznamenaly prudký nárůst poté, co v blízkosti strategického Hormuzského průlivu došlo k útokům na nejméně tři plavidla. Tato eskalace přichází v době, kdy Írán pokračuje v odvetných úderech napříč Blízkým východem v reakci na operace Spojených států a Izraele. Britské středisko pro námořní obchodní operace (UKMTO) potvrdilo, že dvě lodi byly přímo zasaženy a u třetí došlo k explozi neznámého projektilu v těsné blízkosti trupu.

před 12 hodinami

Izraelská armáda

Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu

Izraelská armáda ústy svého mluvčího potvrdila, že v souvislosti s nově otevřenou frontou v Libanonu jsou ve hře „všechny možnosti“, a to včetně potenciální pozemní operace. Toto prohlášení následuje po eskalaci napětí v pondělních branných hodinách, kdy hnutí Hizballáh odpálilo na severní Izrael šest projektilů. Izrael na tento útok odpověděl masivní vlnou náletů cílících na Bejrút a jižní části Libanonu.

před 13 hodinami

Zbraně Hizballáhu

Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země

Kyperský prezident Nikos Christodoulides oficiálně potvrdil, že za nočním útokem na britskou vojenskou základnu RAF Akrotiri stojí íránský bezpilotní letoun typu Šahíd. Stroj dopadl do areálu krátce po půlnoci a způsobil menší materiální škody. Prezident zdůraznil, že je v neustálém kontaktu s evropskými lídry, a rezolutně prohlásil, že Kypr se nehodlá stát součástí žádné vojenské operace v regionu. Tento incident přiměl britské ministerstvo obrany k preventivní evakuaci rodinných příslušníků personálu ze základny.

před 14 hodinami

Dvě F-15I Ra'am izraelských vzdušných sil (Israel Defense Forces)

Izrael zahájil nálety v Libanonu. Kypr terčem útoku Íránu, v Kuvajtu se zřítily americké stíhačky

Válečný konflikt na Blízkém východě se v posledních hodinách dramaticky rozšířil na novou frontu v Libanonu. Izraelské nálety na hlavní město Bejrút a jižní části země si podle předběžných zpráv libanonského ministerstva zdravotnictví vyžádaly nejméně 31 mrtvých. Dalších 149 osob utrpělo při těchto úderech zranění, přičemž úřady varují, že bilance obětí pravděpodobně ještě poroste s tím, jak záchranáři prohledávají zasažené oblasti.

před 14 hodinami

Andrej Babiš

Zasedla Bezpečnostní rada státu. Pro Čechy poletí do Ománu čtyři letadla

V reakci na vyhrocenou situaci v oblasti Blízkého východu se sešlo krizové jednání Bezpečnostní rady státu. Toto mimořádné zasedání nechal svolat premiér Andrej Babiš, aby se klíčoví ministři a experti mohli podrobně zabývat možnými dopady aktuálního stavu na Českou republiku. Hlavním tématem diskuse bude nejen bezpečnostní připravenost státu na další vývoj, ale především konkrétní kroky vedoucí k repatriaci českých občanů zasažených konfliktem.

před 16 hodinami

Počasí: Jarní teploty budou pokračovat i příští víkend

Českou republiku čeká příští víkend převážně jasná až polojasná obloha.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy