Svět spadnul do nejistoty. Jaderné smlouvy exspirovaly, jaderný konflikt hrozí víc než kdy dřív

Vypršení platnosti poslední zbývající jaderné smlouvy mezi Spojenými státy a Ruskem, ke kterému došlo tento čtvrtek, vyvolalo vážné obavy z nového kola závodů ve zbrojení. Poprvé po desítkách let se dvě největší jaderné supervelmoci ocitly v situaci, kdy jejich strategické arzenály nepodléhají žádným vzájemným limitům. Odborníci varují, že absence kontroly zvyšuje riziko nepředvídatelných incidentů, které by mohly eskalovat až v jaderný konflikt.

Smlouva New START, která vstoupila v platnost v únoru 2011, omezovala obě země na maximálně 1 550 rozmístěných jaderných hlavic a 700 nasazených nosičů, včetně mezikontinentálních střel a těžkých bombardérů. Přestože byla dohoda v roce 2021 prodloužena o pět let, stávající politická situace a narušené vztahy mezi Moskvou a Washingtonem zabránily dojednání jakéhokoli nového rámce, který by stávající stropy zachoval.

Prezident Donald Trump se k zániku smlouvy vyjadřuje s klidem. Pro deník New York Times uvedl, že pokud smlouva vyprší, prostě vyprší, a on hodlá vyjednat „lepší dohodu“. Trumpova administrativa dlouhodobě kritizuje fakt, že stávající limity se nevztahují na Čínu. Peking totiž svůj jaderný arzenál rapidně rozšiřuje a podle odhadů Pentagonu by mohl do roku 2035 disponovat až 1 500 jadernými hlavicemi.

Ministr zahraničí Marco Rubio potvrdil, že Spojené státy nehodlají jednostranně dodržovat limity staré smlouvy bez zapojení Číny. Podle něj je v 21. století nemožné hovořit o skutečné kontrole zbrojení, pokud jedna z rostoucích jaderných mocností stojí mimo systém. Čína však jakékoli návrhy na trilaterální jednání o omezení svého arzenálu soustavně odmítá, a to jak veřejně, tak v soukromých diplomatických kanálech.

Ruské ministerstvo zahraničí označilo přístup Washingtonu za chybný a politováníhodný. Moskva tvrdí, že její návrhy na zachování limitů zůstaly bez odpovědi, a v současné situaci se již necítí být vázána žádnými závazky či symetrickými prohlášeními. Rusko dalo jasně najevo, že je nyní v principu svobodné volit své další kroky při rozvoji strategických sil, což v praxi znamená možnost rychlého navýšení počtu hlavic na stávajících nosičích.

Mnozí bezpečnostní experti se domnívají, že nechat New START zaniknout bez náhrady není v národním zájmu USA. Paul Dean, bývalý náměstek ministra zahraničí, upozorňuje, že Amerika nic nezíská z neefektivních závodů ve zbrojení ani ze ztráty předvídatelnosti a transparentnosti ruského jaderného programu. Bez vzájemných inspekcí a datových výměn se zvyšuje riziko chybných kalkulací založených na nedostatku informací.

Naopak zastánci tvrdší linie argumentují, že Spojené státy musí ukázat odhodlání k posílení svého arzenálu, aby uklidnily spojence. Pokud by USA nadále vykazovaly zdrženlivost v době, kdy Rusko i Čína zbrojí, mohly by se země jako Japonsko nebo Jižní Korea cítit nuceny vyvinout vlastní jaderné programy. Jaderné odstrašení je podle nich důležitější než samotná existence mezinárodních smluv, které druhá strana stejně obchází.

Bývalá hlavní vyjednavačka smlouvy Rose Gottemoellerová však varuje, že Rusko je na okamžité navýšení počtu hlavic připraveno mnohem lépe než Spojené státy. Moskva disponuje aktivními výrobními linkami na hlavice i komponenty raketových systémů, které jí umožňují rychlou expanzi. Spojené státy by naopak potřebovaly čas na plánování a úpravu svých ponorek a bombardérů, aby se vrátily ke stavu před omezeními.

Gottemoellerová navrhovala dočasné roční prodloužení limitů, které by Trumpovi poskytlo čas na přípravu komplexnější strategie proti Číně. Tento odklad by Spojeným státům umožnil zorganizovat vlastní průmyslové kapacity a zároveň by představoval snadné diplomatické vítězství. Trumpova administrativa se však zatím k žádnému dočasnému moratoriu nezavázala a chce si ponechat volné ruce pro vlastní časový plán.

V pozadí sporu stojí také zpráva strategické komise z roku 2023, která varovala, že americké jaderné síly musí nově počítat s možností kombinované agrese ze strany Ruska a Číny. Strategie USA se již nemůže dívat na čínskou jadernou hrozbu jako na druhořadý problém. Tato změna v uvažování vede k tlaku na zvýšení počtu rozmístěných zbraní, aby Washington dokázal odstrašit oba soupeře současně.

I když v posledním roce proběhlo několik neformálních diskusí mezi USA a Čínou o strategické stabilitě, Peking se stále vyhýbá jakýmkoli pevným závazkům. Někteří analytici se domnívají, že Čína si začíná uvědomovat rizika světa bez pravidel, ale zatím nevidí důvod, proč by měla dobrovolně zastavit svůj růst v momentě, kdy se rusko-americký kontrolní režim rozpadá.

Zánik smlouvy New START tak může být počátkem éry nekontrolovaného trojstranného soupeření. Daryl Kimball z Asociace pro kontrolu zbrojení varuje, že se můžeme dočkat nebezpečných závodů, které budou pro všechny zúčastněné extrémně nákladné. Pokud se nepodaří najít aspoň minimální shodu na transparentnosti, čeká svět období nejistoty, které historie jaderného věku nepamatuje.

Související

Íránské jaderné zařízení Fordo

CNN: Írán se pokouší o obnovu svých jaderných zařízení, memorandu navzdory

Exkluzivní satelitní snímky, které získala a analyzovala stanice CNN, naznačují, že se Írán pokouší o obnovu svých jaderných zařízení. Tyto aktivity vyvolávají vážné otázky, zda Teherán neporušil memorandum o porozumění, které podepsal se Spojenými státy koncem června. K obnovení prací přitom došlo ještě předtím, než americký prezident Donald Trump fakticky signalizoval konec této dohody zahájením nových vojenských úderů na zemi.

Více souvisejících

Jaderné zbraně

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Milka, ilustrační fotografie.

Guardian: Coca-Cola, Mondelēz, Danone či Ferrero bojují proti zdravému stravování vleklými žalobami

Světoví výrobci ultrazpracovaných potravin (UPF) využívají podle zjištění britského serveru The Guardian soudní žaloby k blokování a odkládání vládních opatření zaměřených na boj proti nezdravému stravování. Mezinárodní vyšetřování odhalilo, že mezi lety 2010 a 2025 bylo v pěti zemích podáno celkem 235 žalob proti regulacím, které měly chránit zdraví obyvatelstva. Přestože potravinářské korporace veřejně deklarují podporu veřejnému zdraví, v zákulisí napadají zákony o označování obalů, omezení marketingu i daně z nezdravých potravin.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Báb al-Mandab

Hútíové oznámili blokádu Báb al-Mandab, klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu

Oznámená blokáda průlivu Báb al-Mandab ze strany jemenských Hútíů přichází v pro trh s ropou nejsložitější možnou chvíli. Tito íránští spojenci hrozí uzavřením klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu, v němž se provoz ropných tankerů v posledním období výrazně zpomalil. Přestože povstalci vyhlášenou blokádu zatím fakticky nevymáhají, už samotná hrozba přiměla některá plavidla k opuštění plánů na plavbu směrem na jih z Rudého moře.

před 6 hodinami

Donald Trump

Trump schválil dohodu, která umožní Saúdské Arábií obohacovat palivo pro jaderné reaktory

Americký prezident Donald Trump schválil jadernou dohodu se Saúdskou Arábií, která by království mohla umožnit obohacovat vlastní palivo pro civilní reaktory. Podle vysoce postaveného amerického činitele má pakt trvat třicet let a k jeho oficiálnímu oznámení by molo dojít velmi brzy. Na základě této dohody by měly americké společnosti poskytovat technologii i potřebné expertízy pro rozvoj saúdského jaderného programu.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Pete Hegseth

Írán podporuje Čína i Rusko. Podle Hegsetha je ale na kolenou

Americký ministr obrany Pete Hegseth při vystoupení před výborem pro rozpočtové příděly amerického Senátu prohlásil, že Írán se v současnosti nachází v defenzívě. Podle jeho slov jsou vojenské kapacity Teheránu po téměř dvou týdnech nových amerických leteckých úderů na dosud nejnižší úrovni. Šéf Pentagonu však zároveň odmítl poskytnout jakýkoli časový odhad, kdy by mohl ozbrojený konflikt skončit, a uznal, že Írán i nadále představuje v regionu vážnou hrozbu.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Ilustrační foto

Francie jako první země v EU zakáže přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let

Francouzský parlament schválil zákon zakazující přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let, čímž se Francie stala první zemí Evropské unie, která nezletilým zamezila používání aplikací typu TikTok. Prezident Emmanuel Macron prosazoval tento zákaz jako klíčovou reformu svého posledního funkčního období a zavázal se k jeho zavedení do září. 

před 12 hodinami

před 14 hodinami

Letní počasí

Počasí moc léto nepřipomíná. Podle meteorologů to v srpnu nebude lepší

Předpověď počasí do poloviny srpna počítá s teplotními výkyvy a celkově průměrnými srážkami. Po výrazném červnovém horku a teplotně průměrné první polovině července nastává v aktuálním týdnu citelné ochlazení. Průměrné týdenní teploty se tak v těchto dnech dostanou pod hranici dlouhodobého normálu.

včera

Ilustrační foto

WHO: Vedra nejsou jednorázový, ale trvalý problém. Za čtyři roky zabila jen v Evropě 200 tisíc lidí

Evropský kontinent v současnosti čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Ačkoliv od katastrofálního léta roku 2003 uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává alarmující. Přestože celková bilance bude známa až za několik týdnů, španělští výzkumníci již přisuzují horku přes dvě stě deseti obětí během několika dnů. Tragické zprávy o úmrtích v důsledku přehřátí organismu přicházejí také z Francie, což potvrzuje selhávání ochrany zranitelných skupin.

včera

Alexandr Lukašenko

Lukašenko čelí rostoucímu tlaku ze strany Putina. Do války s Ukrajinou se mu ani trochu nechce

Běloruský lídr Alexandr Lukašenko čelí narůstajícímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina, který usiluje o hlubší zapojení jeho země do konfliktu na Ukrajině. Podle Institutu pro studium války se Kreml snaží získat běloruské území pro rozsáhlejší vojenské operace. Moskva chce z Běloruska masivně vypouštět útočné drony a vytvořit novou nátlakovou frontu na západě. Tímto krokem by přinutila ukrajinské velení k přesunu jednotek z donbaské fronty k Bělorusku.

včera

včera

včera

Požár

Kanada hasí požáry i nový skandál. Domorodé kmeny údajně nikdo nevaroval, evakuovat se musely samy

Rychle se šířící lesní požáry v Kanadě zcela zničily dvě komunity Prvních národů v provincii Ontario. Členové těchto komunit uvádějí, že byli nuceni evakuovat se vlastními silami bez jakékoli pomoci ze strany vlády a bez oficiálních krizových výstrah. Celkově už úřady nařídily evakuaci pro třináct osad v Ontariu, přičemž většinu z nich tvoří právě domorodé komunity.

včera

včera

Ed Miliband

Novým britským ministrem zahraničí je zastánce ochrany klimatu. Bílý dům se bouří, Londýnu poslal varování

Jmenování Eda Milibanda novým britským ministrem zahraničí vyvolalo ostrou reakci ve Bílém domě. Nově nastoupený ministerský předseda Andy Burnham provedl při svém příchodu do úřadu změny ve vládě, v rámci nichž nahradil spojence svého předchůdce Keira Starmera a do jedné z nejvýznamnějších funkcí posadil právě bývalého lídra Labouristické strany a zastánce ochrany klimatu a čistých nulových emisí.

včera

včera

Trump uvalil na Kanadu padesátiprocentní cla

Americký prezident Donald Trump zavedl padesátiprocentní cla na širokou škálu zboží dováženého z Kanady. Tímto krokem reaguje na podle něj nerovné zacházení, kterému ze strany sousední země čelí americké automobily, mléčné výrobky a alkohol.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy