Světový potravinový program vysychá. Akutním nedostatkem jídla trpí 345 milionů lidí, jejich počet raketově roste

"Příspěvky pro WFP poprvé klesají, zatímco potřeby stabilně přibývají," uvádí se v prohlášení potravinového programu OSN, kterému tento krok kleslo financování o více než 60 procent.

Snížení finančních příspěvků o každé procento podle odborníků z WFP způsobí, že se daších přibližně 400 000 lidí ocitne v nouzi. Šéfka WFP Cindy McCainová uvedla, že je nezbytné zvýšit financování.

"Pokud nedostaneme podporu, kterou potřebujeme k odvrácení další katastrofy, svět bude nepochybně svědkem dalších konfliktů, nepokojů a hladu," upozornila McCainová.

WFP odhaduje, že přibližně 345 milionů lidí na světě čelí akutnímu nedostatku potravin, což podle AFP představuje třetí nebo vyšší stupeň pětistupňové klasifikace OSN (IPC), která mapuje fáze potravinové bezpečnosti.

Přibližně 40 milionů lidí je podle škály IPC ve čtvrté fázi, tedy jsou nuceni přijmout taková opatření, aby přežili, a hrozí jim smrt z podvýživy.

"Potravinová pomoc WFP je pro ně životně důležitá a často jediná, která je dělí od hladomoru," konstatuje WFP s tím, že program již byl nucen omezit svou činnost i v oblastech jako Afghánistán, Bangladéš, Haiti či Sýrie.

V případě Afghánistánu, kde přibližně polovina populace čelí potravinové nouzi, musel WFP zredukovat své aktivity o téměř 66 procent, což znamená, že zhruba osm milionů lidí už nedostává potřebné potraviny.

Podle OSN přitom již čtvrtým rokem v řadě roste počet lidí, které trápí nedostatek jídla. V roce 2022 jich bylo více než čtvrt miliardy. Mezi nejohroženější země se řadí DR Kongo, Etiopie, Afghánistán, Jemen, Sýrie nebo Súdán. 

Na data Organizace pro výživu a zemědělství OSN upozornil britský deník Guardian. Nejméně 258 milionů lidí v osmapadesáti zemích trpělo v roce 2022 takovým nedostatkem jídla, který je ohrožoval na životě. 

Nedostatek jídla je v terminologii předstupněm hladomoru, při němž už lidé hladem opravdu umírají. Čísla vzrostla za dvanáct měsíců opravdu výrazně. V roce 2021 trpělo nedostatkem 193 milionů lidí v třiapadesáti zemích. 

Ke klíčovým faktorům patří probíhající válka na Ukrajině, která přispěla k růstu cen potravin, ale také další konflikty. Roli sehrávají i pokračující dopady pandemie covidu-19, klimatická změna či rostoucí počet obyvatel na planetě. 

Proti hladomoru se dlouhodobě snaží bojovat i stovky nevládních organizací. Ty v loňském prohlášení vydaném k zahájení debaty Valného shromáždění OSN uvedly, že každé čtyři vteřiny na světě zemře hladem jeden člověk.

"Organizace z 75 zemí podepsaly otevřený dopis, v němž vyjadřují rozhořčení nad množstvím lidí trpících hladem a navrhují doporučení. Akutnímu hladu čelí ve světě 345 milionů lidí, což je dvojnásobek ve srovnání s rokem 2019," uvádí se v prohlášení.