Svobodná Evropa je nepředstavitelná bez svobodné Ukrajiny, řekl Zelenskyj v EU

Svobodná Evropa je nepředstavitelná bez svobodné Ukrajiny, řekl dnes na mimořádném summitu Evropské unie v Bruselu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Pro bezpečnost regionu je významná hlavně jednota, upozornil prezident země, která se s podporou západních spojenců už téměř rok brání ozbrojené agresi sousedního Ruska. Své unijní kolegy požádal o co nejrychlejší dodávky zbraní a munice.

Zelenskyj dnes také uvítal pokrok v přístupových jednáních Ukrajiny s unií a poděkoval za poskytnuté balíky finanční, vojenské i humanitární pomoci. Prezidenti a premiéři států evropského bloku budou dnes na schůzce v Bruselu jednat kromě jiného právě také o další pomoci Ukrajině.

"Vítejte v EU, vítejte doma," řekl předseda Evropské rady Charles Michel na úvod jednání a vyjádřil uznání riziku, které podle něj Zelenskyj cestou na západ podstoupil. Zelenskyj je symbolem odvahy ukrajinského lidu a posunul zemi blíže Evropské unii, dodal Michel a zopakoval odhodlání pomáhat napadené zemi.

Zelenskyj ve svém vystoupení ocenil dosavadní podporu, ale volal po rychlejším rozhodování, které by Kyjevu poskytlo náskok před Moskvou. Ukrajina už s pomocí partnerů učinila značný posun, ale velká část cesty k ukončení války je ještě před ní, řekl Zelenskyj.

"Všichni chráníme Evropu před režimem, který chce zničit svobodu, který chce být na tomto kontinentě autoritářským lídrem," prohlásil ve zhruba desetiminutovém proslovu Zelenskyj. Kolegy z unijních zemí požádal, aby urychlili dodávky zbraní a munice pro jeho zemi, která očekává ruskou ofenzivu. Ukrajina podle něj potřebuje děla, moderní tanky, stíhací letouny, střely dlouhého doletu a munici. Unijní země v minulých dnech slíbily dodávky tanků, se stíhačkami zatím váhají.

Zelenskyj také vyzval k přijetí sankcí vůči ruskému jadernému průmyslu nebo proti výrobě bezpilotních letounů v Rusku. Hovořil také o zřízení tribunálu k potrestání válečných zločinů, kterých se podle něj "ruští teroristé" dopouštějí.

Po vystoupení před všemi lídry bude mít Zelenskyj bilaterální jednání s některými z nich. Český premiér Petr Fiala by se s ním měl sejít ve skupině společně s lídry pobaltských zemí, Finska a Dánska.

Pro ukrajinského prezidenta je dnešní návštěva Bruselu, kde už před polednem vystoupil před europoslanci, vyvrcholením jeho teprve druhé zahraniční cesty od invaze ruských vojsk na jeho zemi z konce loňského února. Poprvé zavítal na konci prosince do Washingtonu.

Svou nynější cestu zahájil Zelenskyj ve středu návštěvou a jednáními v Londýně, večer se pak v Paříži setkal s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a s německým kancléřem Olafem Scholzem. S Macronem pak dnes ráno přeletěl právě do Bruselu.

Související

Zničená Ukrajina. Komentář

Západ potřebuje změnit rétoriku ohledně Ukrajiny. Jde o Donbas a Krym

Západní představitelé nutně potřebují změnit rétoriku. Ukrajinské území brzy bude terčem plnohodnotné ruské agrese tři roky a situace od podzimu 2022 nedoznala výraznějších změn. Je potřeba se zaměřit na to, jakou formu rusko-ukrajinského vyrovnání podpořit, abychom nemuseli sledovat válku ještě další dekádu – a aby tito lídři neztratili poslední zbytky veřejné podpory. 

Více souvisejících

Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 17 minutami

Jens Stoltenberg

Stoltenberg: NATO by se nemělo nechat zastrašit Putinem

Členské státy NATO by se neměly nechat zastrašit hrozbami ruského prezidenta Vladimira Putina o použití jaderných zbraní a měly by nadále poskytovat vojenskou podporu Ukrajině, prohlásil v pondělí odcházející generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Írán, ilustrační foto

Budete toho litovat, vyhrožuje Írán Izraeli

Teherán zareaguje na každý z "zločinů" Izraele, oznámilo v pondělí íránské ministerstvo zahraničních věcí v reakci na zabití vůdce Hizballáhu Hasana Nasralláha a zástupce velitele íránských Revolučních gard Abbáse Nilforušana. 

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Summit NATO 2024 ve Washingtonu

NATO bude mít novou základnu ve Finsku. Založí ji vedle hranic s Ruskem

Ve Finsku příští rok vznikne nové severoevropské velitelství pozemních sil Severoatlantické aliance. Podle sdělení různých zdrojů z finské armády bude fungovat pod velením švédských důstojníků a vyšle Rusku „jednoznačný signál“. Velitelství se bude nacházet necelých sto kilometrů od rusko-finské hranice.

před 5 hodinami

Ministerstvo obrany

Obrana neopravila nedostatky z dřívějších kontrol NKÚ. Může za to covid a nedostatek financí, reaguje resort

Kontroloři NKÚ se vrátili ke čtyřem předcházejícím kontrolám v resortu Ministerstva obrany (MO) a zkoumali, jak ministerstvo tehdy zjištěné nedostatky napravilo. Kontroloři zjistili, že z 11 vybraných opatření nebyla čtyři splněna vůbec a další dvě jen částečně. Ministerstvo např. dosud nezavedlo systém objednání a distribuce výstroje, který by zjednodušil a urychlil její výdej pro všechny příslušníky armády; nenakoupilo ani dostatečnou zásobu některých druhů výstroje. Dále neplnilo stanovenou provozuschopnost tanků a nezajistilo přiměřenou zásobu náhradních dílů pro jejich opravy. Obnova a modernizace vojenských areálů neprobíhá podle plánů a hrozí, že MO nestihne vybudovat zázemí pro nakupovanou vojenskou techniku.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Bezpilotní bojový letoun MQ-9 Reaper

Drony jsou mnohem starší, než vůbec tušíme. Jejich potenciál jsme ale stále nevyčerpali

V armádách na celém světě jsou dynamicky rozvíjeny a využívány drony, které šetří lidskou sílu a náklady na vojenské operace. Masivně byly použity i během konfliktu na Ukrajině oběma stranami. Zvláště Ukrajina se přitom snaží jejich schopnosti dále vylepšovat, protože je to pro ni v této fázi konfliktu maximálně výhodné. Kde se však drony vůbec vzaly a za jakých okolností a s jakými výsledky byly v minulosti využívány?

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Ministerstvo zahraničí, ilustrační fotografie.

MZV: Ukrajina nesmí dopadnout jako Československo po podepsání Mnichovské dohody

Mnichovská dohoda je ukázkovým příkladem, jak pokusy o ustupování agresorovi v zájmu zachování míru nepřinesly kýžený výsledek. Naopak vedly k největšímu válečnému konfliktu 20. století. Na výročí jejího podpisu to uvedl vedoucí oddělení pro zahraniční spolupráci na českém ministerstvu zahraničí Ivan Dubovický. 

před 10 hodinami

včera

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Pro předčasný důchod se od úterý mění podmínky. ČSSZ upozornila na novinku

Od 1. října se upravuje jen jedna podmínka pro odchod do předčasného starobního důchodu, upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Nově bude pro předčasný důchod nutné získat alespoň 40 let pojistných dob. Tyto doby zahrnují nejen výdělečnou činnost, ale i náhradní doby pojištění. V průměru přitom mají důchodci, kteří odcházejí do předčasného starobního důchodu, 45 let důchodového pojištění.

včera

Povodně, ilustrační fotografie.

Ničivé povodně v našich zemích napříč historií

Naše země v historii zasáhlo mnoho přírodních katastrof včetně ničivých povodní. O těchto tragédiích nám zanechali podrobná svědectví doboví kronikáři. Kdy se Česko ocitlo pod vodou, jaké povodně byly nejničivější a jak se s nimi naši předci vypořádali?

včera

Rakouský Parlament je reprezentativní budova stojící nedaleko vídeňské radnice a Hofburgu na okružním výstavním bulváru Ringstrasse ve středu města. Budovu navrhl a její stavbu zrealizoval na konci 19. století architekt Theophil von Hansen s odkazem na starověké řecké stavitelství, což pozná i laik na první pohled. Před vstupem nelze přehlédnout fontánu a sousoší se sochou znázorňující Pallas-Athénu, bohyni moudrosti.

Rakouské volby poprvé vyhraje FPÖ, ukazuje exit poll. Kickl má šanci být kancléřem

Parlamentní volby v Rakousku poprvé vyhraje Svobodná strana Rakouska (FPÖ) se ziskem přes 29 procent. Druzí skončí lidovci kancléře Karla Nehammera, třetí se umístí sociální demokraté. Do parlamentu se dostanou ještě další dvě strany. Vyplývá to z průzkumu veřejnoprávní televize ORF, který byl zveřejněn po uzavření volebních místností. 

včera

Premiér Fiala přiznal chybu ODS v zářijových volbách

Občanští demokraté podle premiéra Petra Fialy (ODS) udělali v kampani před zářijovými krajskými senátními volbami chybu. Fiala se domnívá, že měli - podobně jako opoziční ANO - udělat i centrální celostátní kampaň.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy