"Temný den pro Evropu, musíme vzít osud do svých rukou." Trumpův telefonát odsoudila EU i Američané

„Dnes prezident Trump zavolal našemu nepříteli, Rusku, dříve než našemu spojenci, Ukrajině,“ prohlásil americký senátor Adam Schiff, dlouholetý kritik Trumpa, který vedl jeho první ústavní žalobu. „Mezitím jeho ministr obrany vyloučil budoucnost Ukrajiny v NATO a obnovení její suverenity nad vlastním územím. Nebudeme si nic nalhávat – tohle je kapitulace ukrajinských zájmů i našich vlastních, a to ještě předtím, než jednání vůbec začala.“

Trump ve svém vyjádření naznačil, že se s Putinem setká v Saúdské Arábii „v dohledné době“, což by bylo jejich první osobní setkání od jeho lednové inaugurace.

Evropská unie na Trumpovy výroky reagovala prohlášením šéfky diplomacie Kaji Kallasové, která vystoupila jménem zemí Weimar+ (Francie, Polsko, Německo, Španělsko, Itálie a Velká Británie). „Nezávislost a územní celistvost Ukrajiny jsou nepodmíněné,“ uvedla Kallasová v nočním prohlášení. „Naší prioritou musí být posílení Ukrajiny a zajištění pevných bezpečnostních záruk.“

Obavy vyjádřil i estonský politik Marko Mihkelson, předseda parlamentního výboru pro zahraniční věci. „Dnešek může vstoupit do dějin jako temný den pro Evropu,“ varoval a vyzval evropské lídry, aby „vzali svůj osud do vlastních rukou“.

Napětí zvýšil také výrok amerického ministra obrany Petea Hegsetha, který označil ukrajinskou snahu o znovuzískání všech okupovaných území za „iluzorní cíl“. Trump jeho slova potvrdil a uvedl, že „něco z toho se vrátí, ano, něco určitě ano“, ale naznačil, že úplná obnova předválečných hranic je nepravděpodobná.

Ostrou kritiku vyjádřil i bývalý britský ministr zahraničí James Cleverly. „Začít jednání tím, že se oznámí, co má jedna strana obětovat, není silná strategie. Dát najevo, že invaze se vyplácí, není silný tah. Režimy po celém světě to sledují velmi pozorně,“ varoval.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se snažil zachovat optimismus a po jednání s Trumpem i americkým ministrem financí Scottem Bessentem uvedl, že „společně s USA plánují další kroky k zastavení ruské agrese a zajištění trvalého míru“.

Později však Trump odmítl odpovědět na otázku, zda Ukrajina bude mít v mírovém procesu rovnocenné postavení. „To je zajímavá otázka,“ odpověděl novinářům. „Myslím, že Ukrajina musí uzavřít mír. To nebyla dobrá válka, do které se pustili.“ Tato slova vyvolala další vlnu kritiky, protože podle mnohých Trump tímto výrokem de facto obvinil Ukrajinu ze zahájení války, kterou proti ní vedlo Rusko.

Polský premiér Donald Tusk vyzval k dosažení „spravedlivého míru“ a zdůraznil, že Ukrajina, Evropa i USA musí o budoucnosti jednat společně. „Potřebujeme mír. SPRAVEDLIVÝ MÍR. Ukrajina, Evropa a Spojené státy na něm musí pracovat SPOLEČNĚ,“ napsal na sociální síti.

Americká kongresmanka Marcy Kaptur označila Ukrajinu za „přední linii svobody na evropském kontinentu“ a zdůraznila, že mírová jednání musí vést ukrajinský prezident Zelenskyj.

Naopak maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó, jehož vláda vedená Viktorem Orbánem je k Moskvě dlouhodobě vstřícná, Trumpovu iniciativu přivítal. „Už tři roky žijeme ve stínu války a tři roky doufáme, že skončí. Dnes jsme díky telefonátu mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem udělali velký krok k naplnění této naděje,“ napsal na sociálních sítích.

Kanadská politička Chrystia Freelandová, která se uchází o post premiérky, uvedla, že Ottawa bude nadále „pevně stát při Ukrajině“. „Je v zájmu všech demokracií ji podporovat,“ prohlásila. „Ukrajina se musí stát plnoprávným členem NATO.“

Trumpovy výroky vyvolaly silné reakce po celém světě, přičemž zatímco jedni ho kritizují za přílišné ústupky Moskvě, jiní jeho snahu o ukončení války vítají. Zda a kdy k případným jednáním skutečně dojde, zůstává otázkou.