Přijde smrtící epidemie? Svět je zcela nepřipraven, zní z USA

Opomenutá varování

V minulosti jsme byli svědky skutečné paniky, konstatuje washingtonský deník. Připomíná dopisy naplněné antraxem, syndrom akutního respiračního selhání (SARS) a blízkovýchodní respirační syndrom (MERS) způsobené koronaviry, pandemii prasečí chřipky, či propuknutí epidemie eboly v Africe, které si vyžádaly tisíce lidských životů.

"Tyto události by měly být brány jako varování, ale není tomu tak," kritizuje renomovaný server. Dodává, že tak zní závěr celosvětově průzkumu proběhnuvšího ve 195 zemích, který se podrobně zaměřil na schopnost jednotlivých států bojovat s vypuknutím infekční epidemie, ať již přírodního či záměrného původu.

Průzkum reflektoval i velmi závažná onemocnění, jejichž epidemie by mohla ovlivnit schopnost jednotlivých zemí i mezinárodního společenství situaci efektivně zvládnout, uvádí editorial. Doplňuje, že za touto studií nezvanou index globální zdravotní bezpečnosti stojí nezisková organizace Nuclear Threat Initiative a Centrum pro zdravotní bezpečnost z prestižní Johns Hopkins Bloomberg School of Public Health, za pomoci britské konzultační společnosti Economist Intelligence Unit.

Každá země, která se průzkumu účastnila, obdržela 140 otázek, nastiňuje vlivný deník. Vysvětluje, že ty se týkaly připravenosti v oblasti prevence nemocí, jejich detekce a ohlašování, rychlé reakce na ně, adekvátnosti současných zdravotnických systémů či splňování mezinárodních standardů nebo celkového zvládání rizik.

"Svět (v průzkumu) propadnul," pokračuje Washington Post. Odkazuje na závěry, které odhalily, že žádné země není plně připravena na epidemie či pandemie a kolektivní, mezinárodní připravenost je rovněž slabá.

Stání hranice nákazu nezastaví

Státy obdržely průměrné hodnocení 40,2 ze 100 možných bodů, konstatuje americký server. Dodává, že pouze 19 % zúčastněných zemí dostalo vysoké hodnocení v oblasti detekce a ohlašování nebezpečných nemocí a méně než 5 % států získalo nejvyšší skóre za připravenost rychle reagovat na epidemii.

Nejvýše se v žebříčku umístily Spojené státy, které získaly 83,5 bodů (Česká republika skončila s 52 body na 42. místě, pozn. redaktora), ale zaujaly až devatenáctou pozici v oblasti celkových rizik prostředí a zranitelnosti ze strany biologických hrozeb, uvádí prestižní deník.

Šlo o první rok, kdy byl takový žebříček vydán, upozorňuje washingtonský server. Vyjadřuje naději, že zpráva by mohla podnítit zlepšení, které se projeví v dalších letech.

"Státní hranice infekční nemoci nezastaví," připomíná editorial. Dodává, že důležitým faktorem v přípravě na boj s nemocemi ovšem zůstává, jak jsou jednotlivé země řízeny a existuje široká škála důvodů, proč v tomto úsilí selhávají.

Za nejdůležitější příčiny označuje Washington Post nedostatek politické vůle, neschopnost učinit z připravenosti na epidemie prioritu a chronickou podfinancovanost veřejného zdravotnictví.

Tím ale problém nekončí, upozorňuje americký deník. Podotýká, že po nedávném vypuknutí eboly byla nasazena efektivní experimentální vakcína a čerpá se z poučení, které poskytla epidemie z roku 2014, přesto se objevují nové potíže, například potřeba překonat strach, podezíravost a nedůvěru lidí žijících ve válečné zóně.

Jednotlivé země se tak musejí připravovat na známé i nové problémy zároveň, apeluje renomovaný server. Konstatuje, že se nesmí opakovat fáze nezájmu, která zpravidla nastává po fázi paniky.