Tropická nemoc způsobující nesnesitelné bolesti se nyní může šířit ve většině Evropy, odhalili vědci

Odborníci poprvé podrobně analyzovali vliv teploty na inkubační dobu viru u komára tygrovaného, který v posledních desetiletích kolonizoval evropský kontinent. Zjistili, že minimální teplota potřebná k tomu, aby došlo k infekci, je o 2,5 stupně Celsia nižší, než se dříve předpokládalo. Tento rozdíl vědci označili za šokující, protože posouvá hranici přenosu do mnohem chladnějších oblastí. Dosavadní odhady počítaly s teplotou kolem 16 až 18 stupňů, ale nová data ukazují na limit mezi 13 a 14 stupni Celsia.

Virus chikungunya byl poprvé identifikován v roce 1952 v Tanzanii a dlouho byl omezen pouze na tropické oblasti. Onemocnění způsobuje silné a dlouhotrvající bolesti kloubů, které mohou být velmi oslabující. U malých dětí a starších dospělých může být nemoc v některých případech i smrtelná. Zatímco dříve se v Evropě objevovaly jen ojedinělé případy, rok 2025 přinesl rozsáhlá ohniska ve Francii a Itálii, která zasáhla stovky lidí.

Sandeep Tegar z Britského centra pro ekologii a hydrologii (UKCEH) upozornil, že Evropa se otepluje přibližně dvakrát rychleji než zbytek světa. Podle jeho slov je další šíření nemoci směrem na sever pouze otázkou času. Dr. Steven White z téhož institutu připomněl, že před dvaceti lety by byla myšlenka na výskyt tropických chorob jako chikungunya nebo dengue v Evropě považována za šílenou. Dnes je to realita způsobená kombinací invazivního druhu komára a měnícího se klimatu.

Komár tygrovaný, který je aktivní především během dne, se postupně usidluje v dalších evropských regionech. Ve Spojeném království byl tento druh sice detekován, ale zatím se zde trvale neusídlil. Proti nemoci sice existují nákladné vakcíny, ale nejlepší ochranou zůstává prevence proti kousnutí. Dr. Diana Rojas Alvarez ze Světové zdravotnické organizace zdůraznila, že až 40 % nakažených může trpět artritidou nebo silnými bolestmi i pět let po prodělání nemoci.

Důležitým faktorem pro šíření viru je délka inkubační doby v těle komára v poměru k délce jeho života. Pokud je inkubace delší než život hmyzu, virus se nestihne rozšířit na dalšího člověka. Studie publikovaná v Journal of Royal Society Interface však potvrzuje, že teplejší evropské léto tento proces výrazně urychluje. To umožňuje přenos viru v Belgii, Německu, Švýcarsku a mnoha dalších zemích po dobu tří až pěti měsíců v roce.

Evropská ohniska nákazy obvykle spouštějí infikovaní cestovatelé, kteří se vracejí z tropů a následně je v Evropě kousne místní komár tygrovaný. Dosud fungovaly chladné evropské zimy jako přirozená bariéra, která aktivitu komárů každý rok zastavila. Vědci však nyní v jižní Evropě pozorují celoroční aktivitu tohoto hmyzu. To znamená, že epidemie by se v budoucnu mohly neustále zesilovat, protože zmizí tato přirozená zimní pauza.

Ve Spojeném království sice zatím nebyl zaznamenán žádný lokální přenos, ale počet případů dovezených ze zahraničí prudce roste. Mezi lednem a červnem 2025 bylo hlášeno rekordních 73 případů, což je téměř trojnásobek oproti předchozímu roku. Odborníci proto apelují na úřady, aby pokračovaly v opatřeních bránících usídlení komára tygrovaného v zemi. Tato preventivní činnost je klíčová pro ochranu veřejného zdraví před vážnými stavy, které virus způsobuje.

Tato choroba byla poprvé vědecky popsána v roce 1953 na území Tanzanie. V současné době se virus vyskytuje především v tropických a subtropických částech Afriky, Asie a Ameriky. Rozsáhlé epidemie byly v minulosti hlášeny z oblastí Indie, jihovýchodní Asie nebo Karibiku.

V rámci Evropské unie je riziko šíření tohoto viru hodnoceno jako vysoké. Hlavními faktory jsou častý návrat infikovaných cestovatelů z rizikových oblastí a přítomnost vhodných přenašečů v mnoha zemích. Největší výskyt těchto vektorů je zaznamenán zejména v oblastech kolem pobřeží Středozemního moře. Celá evropská populace je navíc vůči nákaze vnímavá.

Typickým projevem nákazy je náhlý nástup velmi vysoké horečky. Tento stav bývá ve většině případů doprovázen intenzivními bolestmi kloubů. Mezi další časté symptomy se řadí bolesti hlavy, svalové potíže a výskyt vyrážky, která se typicky objevuje na tvářích a trupu nemocného. Inkubační doba onemocnění se pohybuje v rozmezí 1 až 12 dnů, nejčastěji však propuká mezi třetím a sedmým dnem.

Přestože se většina pacientů z akutní fáze uzdraví, následky mohou být dlouhodobé. U 30 až 40 % nakažených osob se rozvíjí chronická artritida, která svými projevy připomíná revmatoidní artritidu. Tyto obtíže mohou přetrvávat měsíce, ale v některých případech i celé roky. Zvláště nebezpečné je onemocnění pro novorozence, u kterých hrozí rozvoj meningoencefalitidy.

Původcem nemoci je virus chikungunya, který patří do čeledi Togaviridae. Existují tři hlavní genotypy tohoto viru, které byly dříve jasně geograficky rozděleny na západoafrický, asijský a východo-středo-jihoafrický. Postupem času se však tyto typy rozšířily i do dalších regionů. Asijský typ se například dostal do Ameriky v roce 2013, zatímco africký typ se objevil v Asii již v roce 2006.

Hlavním zdrojem nákazy v lidských sídlech je samotný člověk. V afrických podmínkách pak jako přirození hostitelé a rezervoáry viru fungují volně žijící primáti. Virus se přenáší výhradně bodnutím infikovaného komára. Dobrou zprávou zůstává fakt, že po prodělání této nákazy získává člověk s největší pravděpodobností celoživotní imunitu.

V současnosti není pro pacienty k dispozici žádná specifická antivirová léčba zaměřená přímo na tento virus. Lékaři se proto soustředí pouze na tlumení příznaků, což zahrnuje podávání léků proti bolesti a přípravků s protizánětlivým účinkem. Klíčové je tedy předcházet samotnému vypuknutí nemoci a včas reagovat na první příznaky po návratu z rizikových zemí.

V oblasti prevence došlo k významnému posunu díky registraci vakcíny u Evropské agentury pro léčivé přípravky. Tato očkovací látka je určena pro dospělé osoby starší 18 let a jedná se o takzvanou živou vakcínu. Očkování představuje vedle ochrany před bodnutím hmyzem jeden z nejdůležitějších nástrojů, jak se před tímto bolestivým onemocněním chránit.