Trump dostal zlaté věci či letadlo. Lídři na darech nešetří, zákon představuje problém

Na své nedávné třídenní cestě po Asii podnikl prezident Donald Trump sérii setkání, která měla demonstrovat „nový zlatý věk“ amerických aliancí. Během návštěv Japonska, Jižní Koreje a Číny byl přijat s mimořádnou pompou, často doprovázenou osobními gesty ze strany hostitelských zemí. Trump sám tato setkání prezentoval jako důkaz návratu k partnerské diplomacii, která stojí na osobních vztazích a obchodním instinktu, nikoli na protokolu či institucionálních rámcích.

Symbolem této cesty se stal okamžik z jihokorejského města Gyeongju, kde mu prezident Lee Jae Myung předal zlatou korunu – repliku korunovačního klenotu z období starověkého království Silla. Spolu s ní Trump obdržel Velký řád Mugunghwa, nejvyšší korejské státní vyznamenání. Fotografie obou lídrů pořízené v muzeu, kde byly vystaveny i suvenýry s Trumpovou podobiznou a sloganem „USA“, dokonale vystihly charakter celé návštěvy, tedy směs okázalosti, osobní chvály a pragmatického obchodu, jak napsala stanice NBC.

Trump od začátku letošního roku obdržel kromě zlaté koruny například sadu luxusních golfových holí, a dokonce letoun typu Boeing 747, darovaný zástupci Kataru. Hodnota těchto předmětů zjevně přesahovala běžné diplomatické zvyklosti a odrážela jak prezidentovu zálibu v okázalých symbolech moci, tak i snahu dárců přiblížit se jeho osobním preferencím. O těchto darech informovala stanice CNN.

K nejvýraznějším gestům patřilo zlatě rámované nominační podání na Nobelovu cenu míru, které Trumpovi osobně předal argentinský prezident Javier Milei. Ačkoli nešlo o dar finanční hodnoty, nesl silný politický význam – obzvlášť vzhledem k prezidentově dlouhodobé snaze o mezinárodní uznání. Krátce po této návštěvě Bílý dům oznámil americkou podporu finančního balíčku ve výši 20 miliard dolarů určeného na stabilizaci argentinské ekonomiky.

Ve Spojeném království přijal Trump od krále Karla III. dva dary s mimořádnou symbolikou – ručně vázanou koženou knihu vydanou u příležitosti 250. výročí Deklarace nezávislosti Spojených států a Union Flag, která vlála nad Buckinghamským palácem v den jeho druhé inaugurace. Šlo o kultivované gesto britské diplomacie, spojující historický odkaz americké nezávislosti s tradicí vzájemného respektu mezi dvěma spojenci.

Zhruba týden po summitu na Aljašce předvedl Trump novinářům v Oválné pracovně fotografii zaslanou ruským prezidentem Vladimirem Putinem. „Je to pěkný snímek jeho, mně to tolik nesluší,“ poznamenal s úsměvem a dodal, že fotografii podepíše a pošle zpět. Šlo o demonstraci osobního rozměru vztahu s ruským lídrem, který Trump opakovaně líčí jako „vzájemně respektující“, navzdory napjatým vztahům mezi Washingtonem a Moskvou.

Německý kancléř Friedrich Merz se rozhodl zvolit osobní tón a daroval prezidentovi kopii rodného listu jeho dědečka, rodáka z Německa. Zároveň jej pozval na oficiální návštěvu do „země předků“, čímž chtěl symbolicky propojit historické vazby obou zemí a posílit bilaterální dialog.

Při první návštěvě Bílého domu přivezl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dar symbolizující sílu a vytrvalost – mistrovský pás světového šampiona v boxu Oleksandra Usyka. Pás, vystavený během jednání na stolku v Oválné pracovně, však zůstal nepovšimnut, když schůzka přerostla v napjatou výměnu názorů.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu naopak zvolil gesto na hranici provokace – Trumpovi věnoval pozlacený pager, stejný typ zařízení, jaké izraelské síly použily při útocích na operativce hnutí Hizballáh v Libanonu. Dar měl symbolizovat technologickou převahu Izraele, avšak podle zdrojů z prezidentova okolí jej Trump v soukromí označil za „znepokojivý a poněkud nevhodný“.

Podle americké legislativy se všechny dary od zahraničních představitelů automaticky stávají majetkem Spojených států a jejich správu vykonává General Services Administration. Prezident si je může odkoupit pouze za jejich tržní hodnotu. Trump byl již během svého prvního mandátu kritizován za nedostatky v evidenci a vykazování podobných darů.

V tomto ohledu vyvolal silnou kritiku právě Boeing, neboť prezident opakovaně deklaroval, že s ním naloží podle vlastního uvážení a že bude po skončení jeho mandátu převeden do Trump Presidential Library Foundation.