Trump míří na summit NATO pro triumf. Evropa mu ho připravila na míru

NATO, které má nyní 32 členů, se má na summitu zavázat zvýšit obranné výdaje až na 5 procent hrubého domácího produktu. Z toho 3,5 % půjde na tvrdé vojenské výdaje a zbylých 1,5 % na širší obranné iniciativy. „Bez Trumpa by na 5 procent nikdo nepřistoupil,“ uvedl anonymně jeden z amerických vládních činitelů. „Vidí to jako obrovské vítězství – a tím to i je.“

Trump plánuje na závěr summitu ve středu vystoupit s projevem, v němž nový závazek představí jako výsledek své politické iniciativy. Nicméně ani tento úspěch neznamená, že přestane tlačit na ještě rychlejší a rozsáhlejší kroky, což může být problémem zejména pro menší státy NATO. Například Španělsko, které má nejnižší podíl výdajů na obranu v celé alianci, už požádalo o výjimku z nového závazku.

Zatímco státy aliance se neshodnou na časovém rámci, kdy má být nového cíle dosaženo, všechny se snaží udržet jednotnou frontu – i kvůli tomu, že válka na Ukrajině nemá konce a americká zahraniční politika se stále více soustřeďuje na Asii a Blízký východ.

Organizátoři proto celý summit zkrátili na 24 hodin a strukturovali jej tak, aby se minimalizovalo riziko nečekaných konfliktů. Místo obvyklého dvoudenního programu proběhne pouze slavnostní večeře v královském paláci a jedno jednání Severoatlantické rady. Žádné dlouhé závěrečné komuniké se neočekává – pouze krátká prohlášení o nových závazcích.

Trump nicméně v pátek vyjádřil přesvědčení, že zvýšení výdajů se netýká USA, které se již nyní nachází na 3,4 procentech HDP. Tím dal najevo, že podle něj mají zátěž nést hlavně evropské země.

Napětí vyvolává také Trumpova tvrdá rétorika vůči Íránu. Naznačil, že by Spojené státy mohly podpořit izraelskou vojenskou operaci proti íránskému jadernému programu, což do summitu vneslo novou nejistotu. Oficiálně však diskuse o Blízkém východě na programu zatím není.

Očekává se, že summit nebudou provázet žádné debaty o válce na Ukrajině. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj byl pozván pouze na úvodní večeři a schůzka Rady NATO–Ukrajina se neuskuteční. Dle několika diplomatů je to další ústupek USA, které se snaží omezit pozornost směřovanou na válku, již Trump podle svých slov hodlal ukončit již během kampaně v roce 2024.

Otázka, do kdy mají členské státy dosáhnout cíle 5 % HDP, zůstává otevřená. Zatímco USA a východoevropské země preferují rok 2030, jiné státy – například Itálie, Belgie nebo Španělsko – požadují delší lhůtu. Generální tajemník NATO Mark Rutte navrhl kompromisní termín 2032, ale konečné znění závazku může podle některých zdrojů posunout hranici až na rok 2035.

„Mnoho států říká, že souhlasí. Ale neví, jak toho dosáhnou,“ uvedl jeden evropský představitel. „Nikdo o tom už vlastně nechce mluvit. Důležité je jen oznámit úspěch – a to hned.“

Summit má také symbolicky napravit otřesy z roku 2018, kdy Trump během jednání v Bruselu hrozil, že USA opustí alianci, pokud ostatní země nezačnou plnit tehdejší dvouprocentní závazek. Po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 se však obranná realita Evropy dramaticky proměnila. Několik států mezitím zvýšilo výdaje a neutrální Švédsko i Finsko vstoupily do NATO.

V projevu v britském Chatham House tento týden Rutte popsal, co všechno by nové cíle měly zahrnovat: čtyřnásobné zvýšení protivzdušné obrany, tisíce tanků a obrněných vozidel, miliony kusů dělostřelecké munice a dvojnásobek logistických a zdravotnických kapacit.

Tím se podle odborníků aliance dlouhodobě proměňuje. Evropa bude nejen více zodpovědná za vlastní obranu, ale také získá větší vliv v rámci aliance.

„Máme konečně plán na evropskou transformaci NATO, který dřív neexistoval,“ říká bývalý americký velvyslanec při NATO Ivo Daalder. „Všichni se chtějí posunout tím směrem – jak Evropané, tak Američané.“

Trumpova administrativa navíc tlačí k vyšším výdajům i mimo NATO. Spojeným státům záleží i na tom, aby zvýšilo obranný rozpočet například i Japonsko, které usiluje o novou obchodní dohodu s Washingtonem. Pentagon mezitím označil hranici 5 % HDP za nový „globální standard“.

Jak ale ukazuje případ i tak silné vojenské mocnosti, jako je Velká Británie, ani ti nejvýznamnější spojenci nemusí být schopní nové cíle naplnit. Britský premiér Keir Starmer slibuje výdaje ve výši 2,5 % do roku 2027 a 3 % nejdříve v roce 2034.