Trump přenesl odpovědnost za Ukrajinu na Evropu. Dokáže ale skutečně zastavit Rusko bez USA?

Jednota evropských lídrů zůstává nejistá. Zatímco britský premiér Keir Starmer nevyloučil možnost vyslání britských jednotek na Ukrajinu k zajištění její bezpečnosti po uzavření mírové dohody, německý kancléř Olaf Scholz označil takovou úvahu za předčasnou a nevhodnou. Polští představitelé myšlenku zapojení svých jednotek do mírových operací na Ukrajině rovněž odmítli.

Tyto rozdíly podle National Interest zdůrazňují dlouhodobý problém Evropy, která se při řešení vojenských, diplomatických i ekonomických otázek obtížně shoduje na jednotném postupu. Americký ministr obrany Pete Hegseth sice vyzval Evropu, aby „vedla zepředu“, avšak otázkou zůstává, zda na to vůbec má politickou vůli a kapacity.

Trumpova administrativa tlačí na Evropu, aby převzala větší odpovědnost za bezpečnost Ukrajiny a kontinentu jako celku, zatímco USA se budou více soustředit na vlastní priority, především na soupeření s Čínou. Tento americký ústup z Evropy však může povzbudit ruskou agresi, destabilizovat Evropu a v konečném důsledku přinutit Spojené státy k ještě větší vojenské angažovanosti v budoucnu.

Jedním z největších problémů evropské bezpečnostní politiky je fakt, že Evropa není jedním státem, nýbrž kolektivním společenstvím, které se musí rozhodovat konsensuálně prostřednictvím institucí, jako jsou NATO a Evropská unie. Tento multilaterální systém sice zajišťuje širší spolupráci, ale zároveň zpomaluje rozhodovací procesy a činí Evropu méně akceschopnou.

Historicky byl americký leadership klíčovým faktorem evropské stability. Od poválečného období až po současnost Spojené státy vždy hrály rozhodující roli při budování evropské obrany, ať už skrze NATO, nebo prostřednictvím ad-hoc vojenských koalic.

Důležitost amerického vedení lze ilustrovat na dvou klíčových momentech evropské bezpečnostní politiky. V roce 1995 až zásah administrativy Billa Clintona přiměl NATO k vojenské intervenci proti srbské agresi v Bosně, což vedlo k uzavření Daytonské mírové dohody. V roce 2014, když Rusko anektovalo Krym, administrativa Baracka Obamy zvolila mírnou reakci, neposlala Ukrajině zbraně a omezila se na slabé sankce. Výsledek? Evropa se nedokázala sjednotit na razantnějším postupu a fakticky přijala ruskou anexi.

Osm let poté, v roce 2022, byla reakce úplně jiná – Joe Biden zorganizoval širokou koalici, která pomohla zastavit ruský postup, posílila ukrajinskou armádu a uvalila tvrdé sankce na Moskvu. Bez amerického vedení by Ukrajina dnes pravděpodobně neexistovala jako samostatný stát.

Nyní však Donald Trump prosazuje diplomatické urovnání konfliktu, které by znamenalo přijetí Krymu jako součásti Ruska, vyloučení Ukrajiny z NATO a zajištění ukrajinské bezpečnosti výhradně evropskými a neamerickými silami.

Hegseth v této souvislosti prohlásil, že „zajištění evropské bezpečnosti musí být primárně úkolem evropských členů NATO“ a že Evropa by měla nést hlavní zátěž vojenské a finanční pomoci Ukrajině.

Aby Evropa mohla plně převzít bezpečnostní odpovědnost, Trumpova administrativa požaduje, aby evropské státy zvýšily své obranné výdaje na 5 % HDP – což je více než dvojnásobek současného 2% standardu NATO a výrazně více, než vynakládají i samotné Spojené státy (přibližně 3 % HDP).

Otázkou zůstává, zda by Evropa byla schopná a ochotná zajistit bezpečnost Ukrajiny bez přímého amerického zapojení.

Evropské státy již zvýšily své obranné výdaje, posílily výrobu zbraní a munice a zahájily společné vojenské projekty, avšak bez americké podpory by mohly narazit na zásadní logistické a strategické limity.

Navíc, jak ukazují současné rozpory mezi britským, německým a polským vedením, Evropa se stále nedokáže shodnout na jednotném vojenském postupu. Pokud se EU a NATO nebudou schopny sjednotit, hrozí, že se Rusko pokusí o další expanzi nejen na Ukrajinu, ale i dále na východ Evropy.

Trumpova strategie přenést odpovědnost za Ukrajinu výhradně na Evropu může být velmi riskantní. Historie ukazuje, že bez aktivního amerického vedení zůstává Evropa neschopná razantně reagovat na vojenské hrozby.

Pokud USA z evropského bezpečnostního prostoru ustoupí, může to vést nejen k destabilizaci Ukrajiny, ale také k nebezpečné situaci pro celou Evropu – včetně zemí NATO. A pokud se Evropa bez USA nebude schopna sjednotit a postavit se agresi, Spojené státy se mohou v budoucnu ocitnout tváří v tvář ještě nebezpečnějším výzvám ze strany Moskvy a Pekingu.