Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou

Bílý dům totiž Machadovou do značné míry odsunul na vedlejší kolej. Místo ní Trumpova administrativa překvapivě uznala za dočasnou vůdkyni země Delcy Rodríguezovou, Madurovu bývalou viceprezidentku. Trump sice prohlašuje, že USA budou Venezuelu fakticky „řídit“, ale pro každodenní operace si vybral loajální postavu starého režimu, která je ochotna spolupracovat na amerických požadavcích.

Souběžně s návštěvou Machadové přistál ve Washingtonu i Félix Plasencia, venezuelský velvyslanec ve Velké Británii a blízký spojenec Rodríguezové. Jde o první oficiální návštěvu venezuelského představitele v USA po mnoha letech, která má připravit půdu pro znovuotevření ambasád.

Trump si spolupráci s Rodríguezovou pochvaluje a označuje ji za „skvělou osobu“, se kterou se dá domluvit – na rozdíl od Machadové, o níž prohlásil, že je sice „milá“, ale v zemi prý nemá dostatečný respekt k vládnutí.

Hlavním motivem Trumpova zájmu o Venezuelu však zůstává ropa. Prezident, který se nyní cítí být „úřadujícím prezidentem“ obou zemí, netají svou posedlost ovládnutím venezuelských zásob, které jsou největší na světě.

Trumpova vize budoucnosti Venezuely připomíná spíše scény ze starých filmů o naftařích. Jeho touha po „pokladu pod zemí“ je směsicí pragmatické ekonomiky a nostalgických představ o zlatem vykládaných palácích, které jsou běžné v ropných emirátech Blízkého východu.

Zatímco Machadová, osmapadesátiletá bývalá zákonodárkyně, bojuje za demokratickou transformaci a svobodné volby, Trump se soustředí na to, jak co nejrychleji „rozproudit ropu“ pod americkou taktovkou.

Opozice sice předložila jasné důkazy, že Maduro loňské volby drtivě prohrál a legitimním vítězem je Edmundo González Urrutia, Bílý dům však dává přednost pragmatickému (byť kontroverznímu) spojenectví s Rodríguezovou. Machadová se nyní snaží Trumpa přesvědčit, že její Nobelova cena a podpora lidu jsou silnějšími argumenty než ochota starých struktur spolupracovat.