Trump uvalil cla na Kanadu, Mexiko a Čínu. Odstřihneme vás od elektřiny, reaguje Ontario

Trump rovněž oznámil zdvojnásobení cla na veškeré čínské dovozy, a to z 10 % na 20 %. Tato nová opatření doplňují již existující cla na stovky miliard dolarů čínského zboží.

„Přestože prezident Trump dal Kanadě i Mexiku dostatek času na omezení nebezpečné aktivity kartelů a přílivu smrtících drog do naší země, nepodařilo se jim situaci adekvátně řešit,“ uvedl Bílý dům krátce před tím, než cla vstoupila v platnost.

Nová celní politika přichází v době, kdy inflace v USA zůstává vysoká a ekonomické ukazatele naznačují zpomalování hospodářského růstu. Podle odborníků mohou tarify vést ke zvýšení cen širokého spektra produktů, od potravin po elektroniku, a negativně ovlivnit americké spotřebitele.

V loňském roce dovezly Spojené státy z Kanady, Mexika a Číny zboží v hodnotě 1,4 bilionu dolarů, což představuje více než 40 % celkového amerického importu. Zvláště citelně zasáhne nová cla sektory jako automobilový průmysl, elektronika a potraviny.

Výjimku z 25% cla tvoří pouze energetické suroviny z Kanady, včetně ropy, na které se bude vztahovat nižší 10% sazba.

Mezi nejvíce zasažené produkty z Mexika patří čerstvé ovoce, automobily a autodíly. Z Kanady se clo dotkne například dřeva a potravinářských produktů. Čína pak bude čelit celní zátěži na elektroniku a spotřební zboží.

Peking v úterý reagoval oznámením o zavedení 15% cel na americké dovozy kuřecího masa, pšenice, kukuřice a bavlny. Další 10% tarif byl uvalen na sóju, vepřové maso, hovězí, ryby, mléčné výrobky a další produkty.

Čína rovněž přidala 15 amerických firem, včetně výrobce dronů Skydio, na svůj seznam firem s omezeným přístupem k čínským exportním trhům. Tyto společnosti nyní čelí zákazům vývozu vyspělých technologií a materiálů z Číny.

Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Lin Ťien při úterním brífinku prohlásil, že Čína se v obchodní válce nehodlá vzdát. „Čínský lid se nikdy nebál tyranie ani nátlaku. Pokusy vyvíjet maximální tlak na Čínu jsou mylným propočtem,“ uvedl.

Kanada také odpověděla na americká cla a premiér Justin Trudeau oznámil okamžité zavedení cel na americké zboží v hodnotě 30 miliard dolarů. Další odvetná cla ve výši 125 miliard dolarů mají vstoupit v platnost do 25. března.

„Kanada tuto neopodstatněnou akci nenechá bez odpovědi,“ uvedl Trudeau.

Premiér provincie Ontario Doug Ford už v pondělí pohrozil, že v případě zavedení nových amerických cel Ontario zastaví vývoz elektřiny do USA.

„Pokud se nás snaží zničit, udělám všechno – včetně odpojení jejich energie – a to s úsměvem na tváři,“ prohlásil Ford na tiskové konferenci během těžební konference v Torontu.

„Závisí na naší energii, musí pocítit bolest. Jestli na nás tvrdě udeří, vrátíme jim to dvojnásobně,“ dodal.

Spojené státy jsou hlavním odběratelem kanadské elektřiny a většina amerických energetických sítí – s výjimkou Texasu – je propojena s kanadskými provinciemi. Největšími zákazníky ontarijské elektřiny jsou státy New York, Michigan a Minnesota.

V roce 2023 dovezly Spojené státy z Kanady přibližně 33 terawatthodin (TWh) elektrické energie. Podle kanadského energetického regulátora dosáhly příjmy z prodeje elektřiny do USA rekordních 5,8 miliardy dolarů, přičemž největší podíl na vývozu měly provincie Quebec a Ontario.

Ford potvrdil, že Ontario podpoří federální vládu v odvetných opatřeních a odpoví na americká cla ve stejném rozsahu. „Uděláme přesně to, co oni – tarif za tarif, dolar za dolar,“ řekl Ford.

Ačkoli obchodní politika spadá do pravomoci federální vlády, jednotlivé provincie mají v těchto otázkách také velké slovo. Ford ujistil, že Ontario bude stát „rameno na rameno“ s federální vládou, bez ohledu na to, kdo je u moci.

Předseda vlády Ontaria věří, že odvetná opatření zaberou. „Já tuhle tarifní válku nezačal, ale my ji vyhrajeme,“ prohlásil sebevědomě Ford.

Navzdory Trumpovým tvrzením, že cla zaplatí zahraniční vývozci, ve skutečnosti jejich náklady dopadnou primárně na americké dovozce a spotřebitele. Firmy si často přirážejí dodatečné náklady k cenám svých výrobků, což může vést ke zdražování širokého spektra zboží.

Americká ekonomika přitom již vykazuje známky zpomalování. Podle poslední zprávy amerického Úřadu pro ekonomickou analýzu (BEA) spotřebitelské výdaje v lednu nečekaně poklesly a inflace stále zůstává vysoká.

Zároveň klesla důvěra spotřebitelů na nejnižší úroveň od roku 2009, což je problematické, protože spotřeba tvoří více než dvě třetiny americké ekonomické aktivity.

Nezaměstnanost v USA také roste – žádosti o podporu v nezaměstnanosti minulý týden vzrostly nad očekávání a Trumpova administrativa zároveň propouští tisíce federálních zaměstnanců, což může dále oslabit místní ekonomiky.

Trumpova administrativa naznačila, že současná opatření jsou teprve začátkem. Již 12. března mají vstoupit v platnost nová cla na ocel a hliník a od 2. dubna se očekává zavedení recipročních cel, která budou odpovídat tarifům uvaleným jinými zeměmi na americké zboží.

Prezident rovněž nařídil vyšetření možného uvalení cel na dřevo z Kanady, což by mohlo dále zvýšit ceny nemovitostí ve Spojených státech.

Kromě toho Trump naznačil, že uvažuje o clech na zemědělské produkty s cílem podpořit domácí produkci. Tato opatření by mohla vstoupit v platnost rovněž 2. dubna.

Obchodní válka mezi USA, Kanadou, Mexikem a Čínou se tak nadále stupňuje a její důsledky mohou zásadně ovlivnit globální ekonomiku i životy milionů lidí na obou stranách oceánu.