Trumpův telefonát je výhrou pro Putina. Ledy se prolomí jen pokud ustoupí

Ještě před třemi lety byl totiž Putin v mezinárodní izolaci. Rozhodnutí o rozsáhlé invazi na Ukrajinu z něj učinilo politického vyvrhele. Valné shromáždění OSN přijalo rezoluci odsuzující Rusko za „neoprávněné použití síly proti Ukrajině“ a na Moskvu dopadly tisíce sankcí. Mezinárodní trestní soud dokonce vydal zatykač na šéfa Kremlu.

Tehdejší americký prezident Joe Biden nenechal nikoho na pochybách o svém postoji k Putinovi. Označil ho za „vražedného diktátora“ a „čistého gaunera“. Od ruské invaze v únoru 2022 mezi oběma lídry neproběhlo žádné přímé telefonické spojení.

Nyní, v roce 2025, je situace jiná. Nový prezident v Bílém domě přinesl jiný styl, odlišný jazyk a zcela novou strategii vůči Rusku. Donald Trump dal jasně najevo, že chce s Putinem úzce spolupracovat na ukončení války na Ukrajině. Prohlásil, že si přejí „navštěvovat vzájemně své země“.

Putin jeho nabídku přijal a pozval ho do Moskvy. Pokud by se tato návštěva uskutečnila, znamenalo by to zásadní obrat ve vztazích mezi USA a Ruskem. Žádný americký prezident nenavštívil Rusko už více než deset let.

Putin tím získal to, o co dlouho usiloval – možnost vyjednávat přímo se Spojenými státy o Ukrajině, pravděpodobně bez účasti Kyjeva a evropských partnerů. Také se mu naskytla příležitost znovu se dostat mezi hlavní světové hráče a vymanit se z diplomatické izolace.

Otázkou však zůstává, nakolik je Putin ochoten ustoupit.

Moskva sice tvrdí, že je připravena jednat, ale opakovaně odkazuje na tzv. mírový návrh z června 2024. Ten se však spíše než kompromisem jeví jako ultimátum. Počítá s tím, že Rusko si ponechá všechna okupovaná území a získá další oblasti dosud kontrolované Ukrajinou. Zároveň požaduje, aby Kyjev rezignoval na vstup do NATO a Západ zrušil sankce proti Rusku.

Ruský tisk to tento týden shrnul jasně: „Rusko je připraveno jednat. Ale podle svých podmínek.“ Jinými slovy – k dohodě dojde pouze tehdy, pokud Ukrajina a její spojenci přistoupí na ruské požadavky.

Rusko ostatně samo uvedlo, že nebude v případných jednáních s Ukrajinou jednat například o územní výměně. Ve středu to na brífinku prohlásil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Jeho komentář byl reakcí na prohlášení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který navrhl vyměnit část ruské Kurské oblasti, kterou v současnosti ovládají ukrajinské síly, za ukrajinské území anektované Moskvou.

"To je nemožné." Rusko nikdy nediskutovalo a nikdy nebude diskutovat o výměně svého území,“ řekl podle serveru Meduza Peskov. „Ukrajinské jednotky budou samozřejmě z této oblasti vytlačeny. Ti, kteří nebudou zničeni, budou vyloučeni."

Zelenskyj naznačil možnost, že by Ukrajina mohla nabídnout Rusku přímou výměnu území jako součást dohody o ukončení tříletého konfliktu. Podmínkou je, že americký prezident Donald Trump dokáže přimět obě strany k jednání, uvedl server Politico.

„Vyměníme jedno území za druhé,“ uvedl Zelenskyj v rozhovoru pro britský deník The Guardian, který byl zveřejněn v úterý. Podle jeho slov by Kyjev mohl postoupit část ruské Kurské oblasti, kterou jeho vojska obsadila během překvapivého srpnového vpádu na ruské území.

Na otázku, které z Ruskem okupovaných oblastí by na oplátku Ukrajina požadovala, prezident odmítl uvést konkrétní požadavky: „Nevím, uvidíme. Ale všechna naše území jsou důležitá, žádné nemá přednost před jiným.“

Donald Trump opakovaně prohlásil, že plánuje brzy ukončit válku mezi Ruskem a Ukrajinou, a tvrdí, že již podnikl kroky k tomu, aby obě strany přivedl k jednacímu stolu. Podle amerického prezidenta má Vladimir Putin zájem o zastavení krveprolití, ale Trumpův tým připouští, že dosažení mírové dohody bude vyžadovat ústupky z obou stran.

Zatím však nic nenasvědčuje tomu, že by Moskva měla o jednání skutečný zájem. Ruské jednotky pokračují v postupu na východě Ukrajiny, v Doněcké oblasti, a zároveň zesílily útoky drony na ukrajinskou energetickou infrastrukturu.

Ruská mluvčí ministerstva zahraničí Maria Zacharovová reagovala na Zelenského návrh posměšně. „V Kurské oblasti operují neonacisté ovládající území o velikosti přibližně dvou metrů na délku a metr a půl na šířku,“ napsala v příspěvku na síti Telegram. „Zelenskyj dělá podobná prohlášení, aby zakryl skutečný rozsah katastrofy, kterou tam jeho ozbrojené síly zažívají.“

Rusko loni rozšířilo svou kontrolu nad dalšími 3 600 čtverečními kilometry ukrajinského území a v současnosti ovládá přibližně 20 procent země. Ukrajinská armáda mezitím drží kolem 500 čtverečních kilometrů v ruské Kurské oblasti.