Účast v parlamentních volbách v Tunisku byla extrémně nízká. V zemi nic nefunguje, jsme stále více dušeni, říkají lidé

"Ve své zemi se cítím stále více dušen. Pro mě, mou rodinu a přátele neexistuje jasná budoucnost," řekl Reuters Vádí Džilasí, který se jako protestující účastnil revoluce před 12 lety. Své politické ideály však ztratil a v Tunisku se už necítí svobodný. "V této zemi nic nefunguje. Demokracie, hospodářství, životní podmínky lidí," řekl Džilasí a dodal, že vůbec poprvé nepůjde volit.

Volby bojkotuje i většina opozičních stran, protože hlasování je podle nich součástí snahy prezidenta o upevnění moci. Saíd loni pozastavil činnost tehdejšího parlamentu, rozpustil vládu a převzal většinu pravomocí. Nechal sepsat novou ústavu a k jejímu potvrzení uspořádal letos v červenci referendum. V září pak prezident představil nový zákon, kterým omezil vliv politických stran a snížil počet křesel v dolní komoře parlamentu.

Nový zákon také zavedl hlasování pro konkrétní kandidáty místo stranických kandidátek a umožňuje odvolat poslance, pokud deset procent jejich voličů podá parlamentu oficiální žádost. Opoziční strany označují nový volební zákon za snahu je umlčet. Saíd má nicméně i nadále podle agentury AP podporu poloviny voličů. Řada lidí v Tunisku je totiž přesvědčena, že demokracie v zemi selhala, a prezidentovy autokratické reformy vítá.

Dnešní volby se v Tunisku odehrávají vstejný den, kdy se před 12 lety ve městě Sídí Bú Zíd upálil zelinář Muhammad Buazízí. Jeho smrt spustila v zemi vlnu protestů, které vedly k pádu dlouholetého prezidenta Zína Abidína bin Alího a odstartovaly takzvané arabské jaro.

Volební účast v parlamentních volbách v Tunisku byla velmi nízká

Podle agentury DPA se voleb mohlo zúčastnit více než devět milionů obyvatel Tuniska. Předběžné údaje volební komise však ukázaly, že hlas odevzdalo jen zhruba 800.000 voličů. Nízká účast podle agentury Reuters poskytne prezidentovým kritikům prostor ke zpochybňování legitimity jeho politických reforem.

Řada mladých mužů v době voleb podle Reuters zaplnila kavárny v hlavním městě Tunisu a sledovala utkání mezi Marokem a Chorvatskem o třetí místo na fotbalovém mistrovství světa. "Jsem takový blázen, abych opustil zábavu u fotbalu a šel volit parlament, který nemá žádnou moc?" poznamenal jeden z fotbalových fanoušků.

Saíd loni pozastavil činnost tehdejšího parlamentu, rozpustil vládu a převzal většinu pravomocí. Nechal sepsat novou ústavu a k jejímu potvrzení uspořádal letos v červenci referendum. V září pak prezident představil nový zákon, kterým omezil vliv politických stran a snížil počet křesel v dolní komoře parlamentu.

Nový zákon také zavedl hlasování pro konkrétní kandidáty místo stranických kandidátek a umožňuje odvolat poslance, pokud deset procent jejich voličů podá parlamentu oficiální žádost. Opoziční strany označují nový volební zákon za snahu je umlčet. Saíd má nicméně i nadále podle agentury AP velkou podporu voličů. Řada lidí v Tunisku je totiž přesvědčena, že demokracie v zemi selhala, a prezidentovy autokratické reformy vítá.

Dnešní volby se konaly ve stejný den, kdy se před 12 lety ve městě Sídí Bú Zíd upálil zelinář Muhammad Buazízí. Jeho smrt spustila v zemi vlnu protestů, které vedly k pádu dlouholetého prezidenta Zína Abidína bin Alího a odstartovaly takzvané arabské jaro.