Úcta i zklamání: Zelenskyj odchází z Bílého domu s prázdnýma rukama, Ukrajinci v mír nevěří

Staré britské přísloví říká, že týden je v politice dlouhá doba. Zelenskyj však podle všeho vytvořil nový rekord – krátký transatlantický let se stal celou věčností. Ukrajinská strana, která ve čtvrtek odjížděla do Washingtonu, byla ve velmi dobré náladě. Ruslan Stefančuk, předseda ukrajinského parlamentu a Zelenského věrný spojenec, označil cestu pro BBC za „velmi důležitý historický moment“.

Stefančuk před odletem letadla naznačil, že po schůzce už svět nebude pochybovat o tom, že Trump „konečně chápe, že Putin je lhář, kterému se nedá věřit, a že je potřeba jednat pro zastavení války“. Zdálo se, že i klíčová otázka ohledně amerických raket Tomahawk je blízko k „vyřešení“. Jenže ve chvíli, kdy byl Zelenskyj ve vzduchu, se objevily zprávy o dvouapůlhodinovém telefonátu Trumpa s Vladimirem Putinem.

A ještě před přistáním ve Washingtonu bylo oznámeno, že se schyluje k dalšímu summitu mezi oběma lídry. Ukrajince u letadla čekalo chladné americké přivítání a jejich optimismus se ztratil, jako odložené zavazadlo, kdesi po cestě.

Před několika týdny se zdálo, že americkému prezidentovi s Putinem dochází trpělivost. Naznačoval, že si z něj ruský prezident utahuje, a jeho pokračující útoky na Ukrajinu označoval za „šílené“. Páteční setkání však potvrdilo, že pocity frustrace zmizely.

„Myslím, že chce uzavřít dohodu,“ řekl Trump a vrátil se ke svým starým tématům, kde konflikt v podstatě rámoval jako osobní spor mezi dvěma lídry. Zelenskyj už má z minula hořké zkušenosti s tím, že uvnitř Bílého domu je riskantní Trumpa jakkoli zpochybňovat. Napětí bylo tak opět hmatatelné, zatímco Trump a jeho ministři přísně přihlíželi. Zelenskyj byl proto očekávatelně opatrný, vysoce chválil hostitelovy mírotvorné schopnosti a opakovaně vyjadřoval vděčnost.

Navzdory chvále Zelenskyj jasně naznačil, že nesdílí Trumpovu zdánlivou důvěru v to, že Rusko jedná v dobré víře. „Chápeme, že Putin není připraven,“ prohlásil. Výsledek byl nicméně již předem jasný.

Trump zakončil den trváním na tom, že by válka měla být jednoduše zmrazena na stávajících bojových liniích a obě strany by se měly „vrátit domů ke svým rodinám“. Pro Ukrajinu a její spojence však konflikt není osobní spor, ale agresivní válka vedená autoritářským státem s imperiálními ambicemi proti evropské demokracii. Ukrajina potřebuje americké rakety Tomahawk k vyvinutí tlaku na Putina pro dosažení skutečných jednání a chce americké bezpečnostní záruky, které donutí Rusko dodržet jakékoli budoucí mírové ujednání. Zelenskyj opustil Bílý dům bez obojího.

Volodymyr Tsepovatenko, který spravuje malý obchod v Kyjevě, nedávno zasažený ruskými raketami, pochybuje o mírové dohodě. „Pokud uzavřeme mír teď, Rusko se začne připravovat na novou, profesionálnější válku proti Ukrajině, nebo možná i jiným zemím,“ řekl. „Vidím jedinou cestu pro naši bezpečnost, a to zničit možnost Ruska okupovat nebo bojovat s jakoukoli zemí v Evropě,“ dodal s tím, že Ukrajina musí bojovat dál.

Oleksandr Vilko, kterému výbuch zničil auto, se rozhodnutím o raketách Tomahawk příliš netrápí. Říká, že jediná síla, která rozhoduje o budoucnosti, je ukrajinská armáda. I když je Ukrajina vděčná za dosavadní pomoc, je suverénním právem Washingtonu, zda jí rakety dlouhého doletu poskytne. „Jsme téměř čtvrtým rokem ve válce s největší zemí na celém světě,“ řekl a dodal, že Ukrajinci budou bojovat dál, s Tomahawky nebo bez nich.