Ukrajina potřebuje volby, shodly se nečekaně USA s Ruskem. Kyjev se obává nátlaku

Rusko se nyní připojilo k výzvě USA na uspořádání voleb a dalo jasně najevo, že bez nového politického vedení nebude možné dosáhnout mírové dohody. „Prezidentu Zelenskému skončilo funkční období,“ prohlásil v pondělí mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. „Legitimizace ukrajinského vedení bude nutná pro jakýkoliv mírový proces.“

Podobně se podle Politica vyjádřil i zvláštní vyslanec Donalda Trumpa pro Ukrajinu a Rusko Keith Kellogg, který během víkendu prohlásil: „Ve většině demokracií se volby konají i během války. Je to důležité pro demokracii.“

Tyto výroky vyvolaly v Kyjevě zděšení. Ukrajinská vláda se obává, že volby v současné situaci by mohly ohrozit jednotu země a otevřít dveře ruským dezinformačním kampaním s cílem destabilizovat politickou scénu.

Ukrajinští představitelé nyní spekulují, zda se Trump a Putin nesnaží o společnou strategii, která by vedla k odstranění Volodymyra Zelenského z úřadu. „Shoda mezi Washingtonem a Moskvou ohledně voleb je znepokojivá,“ uvedl bývalý ukrajinský ministr, který si přál zůstat v anonymitě. „Vidím v tom první náznak toho, že Trump a Putin se shodují v tom, že Zelenskyj musí odejít.“

Kreml přitom nesdělil, zda jsou volby podmínkou pro zahájení mírových jednání, ale naznačil, že bez nové politické legitimity Ukrajiny nebude možné dospět k finální dohodě.

Podle agentury Reuters Bílý dům zvažuje možnost „dotlačit Ukrajinu k souhlasu s volbami jako součástí prvního příměří s Ruskem.“ Kellogg se v minulosti zasazoval o to, aby USA využily svůj vliv k prosazení mírové dohody, která by Ukrajině zajistila bezpečnostní záruky proti dalším ruským agresím.

Ukrajinská ústava však konání voleb během válečného stavu nepovoluje. Od února 2022, kdy začala ruská invaze, je země pod stanným právem, což loni vedlo k odkladu plánovaných prezidentských a parlamentních voleb.

Nezávislí volební experti navíc varují, že uspořádání voleb v době, kdy Ukrajina bojuje o přežití a je pod neustálými ruskými útoky, je nereálné. „Ukrajina by měla uspořádat volby tehdy, když bude schopná zajistit jejich bezpečnost a demokratické standardy. To nyní není možné,“ uvedli odborníci Peter Erben a Gio Kobakhidze z Mezinárodní nadace pro volební systémy (IFES).

Navzdory těmto překážkám Kellogg trvá na tom, že „volby jsou v Ukrajině nutné“ a že by se mohly konat do konce roku, pokud by bylo dosaženo příměří.

Prezident Zelenskyj již dříve uvedl, že volby by mohly proběhnout, „pokud boje skončí a budou dohodnuty bezpečnostní záruky, které zabrání dalším ruským útokům.“

O víkendu však varoval před tím, aby Spojené státy a Rusko jednaly o ukončení války bez účasti Ukrajiny. „Mohou mít své vztahy, ale mluvit o Ukrajině bez nás je nebezpečné pro všechny,“ prohlásil.

Mezitím Trump v neděli oznámil, že jeho tým již vede jednání s ruskými představiteli o možném ukončení války. „Budeme jednat a možná uděláme něco významného. Musí to přestat,“ řekl novinářům v Bílém domě.

Tlak na Ukrajinu, aby se přizpůsobila požadavkům USA a Ruska, se zvyšuje. Trumpův tábor se dlouhodobě netají snahou o rychlé uzavření dohody s Ruskem, která by mohla vést k územním ústupkům ze strany Kyjeva výměnou za konec bojů.

Ukrajinská vláda však trvá na tom, že jakékoli mírové ujednání musí být dosaženo podle podmínek, které si Ukrajina sama stanoví. „Nenecháme se dotlačit k rozhodnutím, která by ohrozila naši svrchovanost,“ uvedl mluvčí ukrajinské vlády.

Panují obavy, že pokud by volby byly vynuceny v současné válečné situaci, mohlo by to vést k dalšímu rozkolu v ukrajinské společnosti a poskytnout Moskvě příležitost k destabilizaci země zevnitř.

Nadcházející měsíce budou klíčové – pokud se Trumpův tlak na rychlé volby v Ukrajině zesílí, mohlo by to zásadně změnit dynamiku celé války i vyjednávacích procesů mezi Západem a Ruskem.