Ukrajina se připravuje na nejhorší zimu od začátku války

Rodiny po celé Ukrajině se chystají na ještě těžší časy, na dlouhou a chladnou zimu, během které se ruský prezident Vladimir Putin pokusí dokončit svou invazi útoky na ukrajinské dodávky a sítě elektřiny. Již minulý víkend zanechal masivní útok drony a raketami velkou část země dočasně bez proudu. Ukrajinci teď snášejí pravidelné výpadky elektřiny, které trvají až šestnáct hodin denně. V zimě mohou teploty na Ukrajině klesnout až na –20 °C.

Jeden z vysoce postavených vládních představitelů pro britskou BBC uvedl, že očekávají, že následující měsíce budou brutální. Oficiální osoba prohlásila: „Myslím, že to bude nejhorší zima v naší historii. Rusko zničí naši energetiku, naši infrastrukturu, naše topení. Všechny státní instituce by měly být připraveny na nejhorší scénář.“ Maxim Timčenko, generální ředitel velké soukromé energetické společnosti DTEK, dodává, že z intenzity útoků za poslední dva měsíce je jasné, že se Rusko snaží o úplné zničení ukrajinského energetického systému.

Podle jednoho evropského vyslance se však nejedná jen o to, aby lidem byla v noci zima nebo aby byli bez světla. Ruská strategie je komplexnější. Jak vyslanec uvedl, jde o to, aby lidé nedostali ráno v pekárně chleba a nemohli jít do práce, protože továrna nemá elektřinu. Cílem Rusů je podle jeho slov zničit ukrajinskou ekonomiku.

Na frontě jsou zprávy obdobně neutěšené. Objevují se rostoucí náznaky, že by mohlo padnout klíčové východní město Pokrovsk, což by ruským silám dodalo morálku a novou platformu pro zabrání větší části Doněcké oblasti. Problémem, který by mohl ovlivnit morálku obyvatel, je také rozsáhlý korupční skandál, jenž zasáhl vládu.

Státní zástupci obvinili ministry a úředníky z přijímání úplatků za zakázky na výstavbu obranných struktur kolem ukrajinských jaderných elektráren. Oba obvinění ministři obvinění popírají. Pro prezidenta Zelenského je však rizikem, že Ukrajinci, z nichž mnozí žijí v chladu a tmě, ztratí důvěru v jeho administrativu. Diplomatické úsilí o ukončení války je momentálně pozastaveno.

Ačkoli plány na summit mezi Putinem a americkým prezidentem Donaldem Trumpem jsou odloženy po tom, co Moskva odmítla ustoupit od svých maximalistických válečných cílů, a USA uvalily sankce na ruskou ropu a plyn, energetická krize je to, co ukrajinskou vládu nejvíce znepokojuje. „Lidé jsou po čtyřech letech války unavení,“ říká onen vládní představitel a dodává: „Obávám se, že budou demotivováni.“

Nedávná vědecká studie naznačuje, že lidé na Ukrajině trpí nespavostí třikrát častěji než v zemích, kde je mír. Studie sledovala spánkové vzorce přibližně stovky Ukrajinců po dobu šesti měsíců a zjistila, že nespavost přetrvávala i během klidných nocí. Diplomaté naznačují, že ruská taktika má geografické zaměření, jelikož se jejich útoky záměrně zaměřují na plynové a elektrické přenosové sítě ve východní Ukrajině, nikoli na elektrárny na západě země. Jeden evropský vyslanec uvedl: „Snaží se rozdělit Ukrajinu energeticky ve dví. Chtějí, aby kdekoli na východ od řeky Dněpr byla tuto zimu zima.“

Podle vládního zdroje je cílem „vyvolat povstání, aby se lidé obrátili proti kyjevské vládě… snaží se zničit sociální soudržnost.“ Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí už vydal formální varování, že „blížící se zima představuje nová rizika pro Ukrajince, jelikož zesílené útoky na energetické sítě podkopávají snahy o udržení tepla v domácnostech, školách a zdravotnických centrech.“

Navzdory nejistotě ohledně diplomatických iniciativ průzkumy veřejného mínění naznačují, že lidé na Ukrajině mohou být ve skutečnosti nadějnější. Průzkum Kyjevského mezinárodního institutu sociologie ukázal, že v říjnu se padesát šest procent dotázaných cítilo optimisticky ohledně budoucnosti země, což je nárůst ze čtyřiceti tří procent v květnu. Finančník Sasha z Kyjeva vysvětluje, že ukrajinská morálka je velmi nestálá a divoce se pohybuje mezi optimismem a pesimismem.

Zprávy z Pokrovska jsou pochmurné, s denními zprávami o ruských postupech. Pokud by město padlo, byla by to první velká metropole, kterou Rusko dobylo od Avdijivky v únoru 2024. Ruské síly by však stále byly jen asi čtyřicet kilometrů od místa, kde zahájily svou plnou invazi v roce 2022, a to za cenu stovek tisíc životů. Prezident Volodymyr Zelenskyj říká, že ruské vrchní velení vkládá tolik úsilí do Pokrovska nejen proto, že je takticky významný, ale také proto, že si Putin přeje vítězství, které by mohl diplomaticky „prodat“ Bílému domu.

Cílem Rusů je přesvědčit prezidenta Trumpa, že dosahují bojových úspěchů, které vyvinou tlak na Kyjev, aby požádal o mír. Vadym Prystaiko, bývalý ukrajinský ministr zahraničních věcí, uvedl, že Rusko chce „vnutit Evropě a Západu ten pocit – jak to ruští propagandisté dělali dříve – že s Ruskem nemůžete nic dělat, Matku Rus nezvítězíte.“ Doufají, že jejich partneři donutí Ukrajinu ztratit tvář a podepsat ruskou dohodu, ať už bude jakákoli.

Oleksandr Kharčenko, ředitel Výzkumného centra energetického průmyslu, říká, že Ukrajina je dobře připravena chránit své dodávky energie před ruskými útoky. „Jsme lépe trénovaní, víme, jak jednat, nemáme paniku,“ uvedl. Dodal, že mají představu o tom, co dělat, když se něco poškodí, a přestože zima bude těžká s mnoha výpadky, bude zvládnutelná.

Premiérka Julija Svyrydenko je sebevědomá a uvedla, že cílem Ruska je „uvrhnout Ukrajinu do tmy. Naším cílem je uchovat světlo.“ Nebezpečí spočívá v tom, že válečná únava převáží nad strategickou trpělivostí. Jeden vládní zdroj i přes veškerý chmurný realismus zůstává sebejistý. Řekl: „Tato zima je pro Rusy poslední příležitostí, jak nás porazit. A pokud se dožijeme 1. dubna, válku vyhrajeme.“ Jeden západní diplomat k neústupnosti Ukrajinců poznamenal: „Jsou prostě paličatí,“ a poukázal na dlouhou historii snášení útrap.

Mnozí Ukrajinci se však snaží žít dál svým obvyklým životem, nakolik je to jen možné. Na stadionu Dynama v Kyjevě se hraje fotbalový zápas Dynamo Kyjev proti Šachtaru Doněck. Jedním z mála znaků, že se akce koná ve válčícím městě, je omezený počet fanoušků. Kvůli kapacitě protileteckých krytů smí být na stadionu pouze 4 300 fanoušků, přestože kapacita je přes šestnáct tisíc míst. Moderátor zápasu to považuje za akt vzdoru, který ukazuje, že se lidé v tomto těžkém období nevzdají své země a zůstanou, dokud nezvítězí.

Související

Více souvisejících

válka na Ukrajině Ukrajina

Aktuálně se děje

před 59 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Mona Lisa

Skandál v Louvru. Před 115 lety byla ukradena Mona Lisa

Přesně před 115 lety, 21. srpna roku 1911, došlo ve slavném pařížském muzeu Louvre ke skandální krádeži. Odcizeno totiž bylo jedno z nejvzácnějších děl: Mona Lisa. Obraz renesančního mistra Leonarda da Vinci byl dlouho nezvěstný, než se znovu vrátil do galerie.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 12 hodinami

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Prohra v Bělehradě byla poslední kapkou. Plzeň se rozloučila s trenérem Hyským

První trenérská změna v nové sezóně tuzemské fotbalové nejvyšší soutěži se uskutečnila v Plzni. Po nevýrazných výkonech z úvodních ligových kol a především po prohře 0:3 v úvodním zápase 4. předkola Evropské ligy na hřišti Crvene Zvezdy Bělehrad došla trpělivost tamnímu vedení, které odvolalo kouče Martina Hyského. Ten byl právě od začátku nového ročníku 2026/27 pod neustálým tlakem a bylo tak jen otázkou času, kdy k odvolání dojde. 

včera

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

Ministerstvo reaguje na útoky na pracovníky OSPOD. Podává trestní oznámení

Ministerstvo práce a sociálních věcí se rozhodlo podat trestní oznámení kvůli příspěvkům, v nichž se kritika systému sociálně-právní ochrany dětí mění v osobní útoky, veřejné dehonestování nebo výroky, které mohou u konkrétních pracovníků vyvolat obavy o jejich bezpečnost. Ministerstvo o tom informovalo v tiskové zprávě. 

Aktualizováno včera

včera

včera

Další ztráta pro fotbalovou Spartu. Opora týmu Sörensen přestoupil do Kodaně

S úvodem sezóny poněkud netradičně pokračuje rozprodávání mužstva fotbalové Sparty. Po četných někdejších oporách týmu, jakými byli Jan Kuchta, Lukáš Haraslín či gólman Peter Vindahl, se s pražskou Letnou v nejbližších dnech s největší pravděpodobností rozloučí další takový fotbalista, na jehož výkonech stál sparťanský základ. Konkrétně se jedná o jednoho z mužů, který nosil kapitánskou pásku, dánského obránce Asgera Sörensena. Míří domů do Dánska, přesněji do FC Kodaň.

Zdroj: David Holub

Další zprávy