Ukrajina se připravuje na nejhorší zimu od začátku války

Rodiny po celé Ukrajině se chystají na ještě těžší časy, na dlouhou a chladnou zimu, během které se ruský prezident Vladimir Putin pokusí dokončit svou invazi útoky na ukrajinské dodávky a sítě elektřiny. Již minulý víkend zanechal masivní útok drony a raketami velkou část země dočasně bez proudu. Ukrajinci teď snášejí pravidelné výpadky elektřiny, které trvají až šestnáct hodin denně. V zimě mohou teploty na Ukrajině klesnout až na –20 °C.

Jeden z vysoce postavených vládních představitelů pro britskou BBC uvedl, že očekávají, že následující měsíce budou brutální. Oficiální osoba prohlásila: „Myslím, že to bude nejhorší zima v naší historii. Rusko zničí naši energetiku, naši infrastrukturu, naše topení. Všechny státní instituce by měly být připraveny na nejhorší scénář.“ Maxim Timčenko, generální ředitel velké soukromé energetické společnosti DTEK, dodává, že z intenzity útoků za poslední dva měsíce je jasné, že se Rusko snaží o úplné zničení ukrajinského energetického systému.

Podle jednoho evropského vyslance se však nejedná jen o to, aby lidem byla v noci zima nebo aby byli bez světla. Ruská strategie je komplexnější. Jak vyslanec uvedl, jde o to, aby lidé nedostali ráno v pekárně chleba a nemohli jít do práce, protože továrna nemá elektřinu. Cílem Rusů je podle jeho slov zničit ukrajinskou ekonomiku.

Na frontě jsou zprávy obdobně neutěšené. Objevují se rostoucí náznaky, že by mohlo padnout klíčové východní město Pokrovsk, což by ruským silám dodalo morálku a novou platformu pro zabrání větší části Doněcké oblasti. Problémem, který by mohl ovlivnit morálku obyvatel, je také rozsáhlý korupční skandál, jenž zasáhl vládu.

Státní zástupci obvinili ministry a úředníky z přijímání úplatků za zakázky na výstavbu obranných struktur kolem ukrajinských jaderných elektráren. Oba obvinění ministři obvinění popírají. Pro prezidenta Zelenského je však rizikem, že Ukrajinci, z nichž mnozí žijí v chladu a tmě, ztratí důvěru v jeho administrativu. Diplomatické úsilí o ukončení války je momentálně pozastaveno.

Ačkoli plány na summit mezi Putinem a americkým prezidentem Donaldem Trumpem jsou odloženy po tom, co Moskva odmítla ustoupit od svých maximalistických válečných cílů, a USA uvalily sankce na ruskou ropu a plyn, energetická krize je to, co ukrajinskou vládu nejvíce znepokojuje. „Lidé jsou po čtyřech letech války unavení,“ říká onen vládní představitel a dodává: „Obávám se, že budou demotivováni.“

Nedávná vědecká studie naznačuje, že lidé na Ukrajině trpí nespavostí třikrát častěji než v zemích, kde je mír. Studie sledovala spánkové vzorce přibližně stovky Ukrajinců po dobu šesti měsíců a zjistila, že nespavost přetrvávala i během klidných nocí. Diplomaté naznačují, že ruská taktika má geografické zaměření, jelikož se jejich útoky záměrně zaměřují na plynové a elektrické přenosové sítě ve východní Ukrajině, nikoli na elektrárny na západě země. Jeden evropský vyslanec uvedl: „Snaží se rozdělit Ukrajinu energeticky ve dví. Chtějí, aby kdekoli na východ od řeky Dněpr byla tuto zimu zima.“

Podle vládního zdroje je cílem „vyvolat povstání, aby se lidé obrátili proti kyjevské vládě… snaží se zničit sociální soudržnost.“ Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí už vydal formální varování, že „blížící se zima představuje nová rizika pro Ukrajince, jelikož zesílené útoky na energetické sítě podkopávají snahy o udržení tepla v domácnostech, školách a zdravotnických centrech.“

Navzdory nejistotě ohledně diplomatických iniciativ průzkumy veřejného mínění naznačují, že lidé na Ukrajině mohou být ve skutečnosti nadějnější. Průzkum Kyjevského mezinárodního institutu sociologie ukázal, že v říjnu se padesát šest procent dotázaných cítilo optimisticky ohledně budoucnosti země, což je nárůst ze čtyřiceti tří procent v květnu. Finančník Sasha z Kyjeva vysvětluje, že ukrajinská morálka je velmi nestálá a divoce se pohybuje mezi optimismem a pesimismem.

Zprávy z Pokrovska jsou pochmurné, s denními zprávami o ruských postupech. Pokud by město padlo, byla by to první velká metropole, kterou Rusko dobylo od Avdijivky v únoru 2024. Ruské síly by však stále byly jen asi čtyřicet kilometrů od místa, kde zahájily svou plnou invazi v roce 2022, a to za cenu stovek tisíc životů. Prezident Volodymyr Zelenskyj říká, že ruské vrchní velení vkládá tolik úsilí do Pokrovska nejen proto, že je takticky významný, ale také proto, že si Putin přeje vítězství, které by mohl diplomaticky „prodat“ Bílému domu.

Cílem Rusů je přesvědčit prezidenta Trumpa, že dosahují bojových úspěchů, které vyvinou tlak na Kyjev, aby požádal o mír. Vadym Prystaiko, bývalý ukrajinský ministr zahraničních věcí, uvedl, že Rusko chce „vnutit Evropě a Západu ten pocit – jak to ruští propagandisté dělali dříve – že s Ruskem nemůžete nic dělat, Matku Rus nezvítězíte.“ Doufají, že jejich partneři donutí Ukrajinu ztratit tvář a podepsat ruskou dohodu, ať už bude jakákoli.

Oleksandr Kharčenko, ředitel Výzkumného centra energetického průmyslu, říká, že Ukrajina je dobře připravena chránit své dodávky energie před ruskými útoky. „Jsme lépe trénovaní, víme, jak jednat, nemáme paniku,“ uvedl. Dodal, že mají představu o tom, co dělat, když se něco poškodí, a přestože zima bude těžká s mnoha výpadky, bude zvládnutelná.

Premiérka Julija Svyrydenko je sebevědomá a uvedla, že cílem Ruska je „uvrhnout Ukrajinu do tmy. Naším cílem je uchovat světlo.“ Nebezpečí spočívá v tom, že válečná únava převáží nad strategickou trpělivostí. Jeden vládní zdroj i přes veškerý chmurný realismus zůstává sebejistý. Řekl: „Tato zima je pro Rusy poslední příležitostí, jak nás porazit. A pokud se dožijeme 1. dubna, válku vyhrajeme.“ Jeden západní diplomat k neústupnosti Ukrajinců poznamenal: „Jsou prostě paličatí,“ a poukázal na dlouhou historii snášení útrap.

Mnozí Ukrajinci se však snaží žít dál svým obvyklým životem, nakolik je to jen možné. Na stadionu Dynama v Kyjevě se hraje fotbalový zápas Dynamo Kyjev proti Šachtaru Doněck. Jedním z mála znaků, že se akce koná ve válčícím městě, je omezený počet fanoušků. Kvůli kapacitě protileteckých krytů smí být na stadionu pouze 4 300 fanoušků, přestože kapacita je přes šestnáct tisíc míst. Moderátor zápasu to považuje za akt vzdoru, který ukazuje, že se lidé v tomto těžkém období nevzdají své země a zůstanou, dokud nezvítězí.

Související

Více souvisejících

válka na Ukrajině Ukrajina

Aktuálně se děje

včera

Ilustrační foto

Extrémní počasí dál svírá Evropu. Nový absolutní rekord hlásí i Slovensko

Na slovenské automatické srážkoměrné stanici v obci Kamenice nad Hronom v okrese Nové Zámky byl v úterý zaznamenán nový absolutní teplotní rekord. Meteorologové v této lokalitě Nitranského kraje naměřili mimořádných 41,3 stupně Celsia. Podle mluvčího Slovenského hydrometeorologického ústavu (SHMÚ) Ivana Garčára se prozatím jedná o údaj operativního charakteru, který budou odborníci v následujících dnech podrobně ověřovat.

včera

Ilustrační foto

Soud v USA zablokoval kontroverzní pokus Trumpa omezit udělování občanství dětem cizinců

Nejvyšší soud Spojených států zablokoval kontroverzní pokus prezidenta Donalda Trumpa omezit automatické udělování občanství dětem cizinců narozeným na americké půdě. Rozhodnutí přijaté poměrem hlasů 6 ku 3 představuje již třetí významnou porážku pro Trumpovu administrativu na půdě tohoto soudu v posledních měsících, a to po dřívějším zrušení jeho celních opatření a rozhodnutí bránícímu okamžitému propuštění Lisy Cookové z Federálního rezervního systému. 

včera

včera

Psi

Soukromé registry nestačí, za ignorování hrozí pokuty. Centrální evidence psů startuje, co o ní potřebujete vědět?

Od zítřka zahajuje Komora veterinárních lékařů České republiky (KVL) ostrý provoz dlouho očekávaného systému Centrální evidence psů (CEP). Tato nová databáze se stává jedinečným a oficiálním registrem psů na našem území, který byl zřízen na základě platného veterinárního zákona č. 166/1999 Sb. Spuštěním tohoto celostátního registru se sjednocuje evidence zvířat, po čemž již delší dobu volali nejen samotní chovatelé, ale také zástupci obcí a policejní složky. Podle ministra zemědělství Martina Šebestyána přinese nová evidence ověřený a spolehlivý zdroj informací, který bude klíčový například při zatoulání zvířete, nálezu psa nebo v případech, kdy zvíře někoho poraní a bude nutné ověřit stav vakcinace.

včera

Oto Klempíř

Ostudné vystoupení Klempíře a Macinky už kritizují i vládní ministři

Vystoupení ministrů za stranu Motoristé sobě Oty Klempíře a Petra Macinky na Mezinárodním folklorním festivalu Strážnice vyvolalo silnou vlnu reakcí, která druhým dnem rezonuje nejen na politické scéně. Pořadatel akce, Národní ústav lidové kultury, který pod resort kultury přímo spadá, se od politických prohlášení a proklamací v neděli veřejně distancoval. 

včera

včera

včera

Velká Británie

Konec předraženého námořnictva. Británie chystá obří transformaci armády, inspirovala se Ukrajinou

Britské ministerstvo obrany oznámilo rozsáhlou transformaci svých ozbrojených sil, která jako model využívá poznatky z probíhajícího válečného konfliktu na Ukrajině. Nový investiční plán obrany (DIP), který představuje jeden z největších zásahů do struktury britské armády za poslední desetiletí, se zaměřuje na vývoj levných technologických systémů schopných ničit drahé cíle a na zrychlení inovačních cyklů.

včera

včera

Bouřky

Česko zasáhnou další silné bouřky. Tropy vydrží na Moravě i zítra

Počasí se v týdnu na přelomu června a července mění jen pozvolna. Svědčí o tom aktuální výstraha, jejímž prostřednictvím meteorologové nadále varují před vysokými teplotami či nebezpečím požárů v části Česka. Hrozí také bouřky, upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). 

včera

Wladyslaw Kosiniak-Kamysz

Polsko hrozí, že zablokuje vstup Ukrajiny do Evropské unie

Polský vicepremiér a ministr národní obrany Władysław Kosiniak-Kamysz v pořadu Gość Wydarzeń na stanici Polsat News prohlásil, že Polsko nebude souhlasit se vstupem Ukrajiny do Evropské unie, pokud Kyjev nepřestane oslavovat Organizaci ukrajinských nacionalistů (OUN) a Ukrajinskou povstaleckou armádu (UPA) včetně Stepana Bandery. Kosiniak-Kamysz upozornil, že pokud Ukrajina bude tyto organizace nadále využívat jako národní symboly, narazí v procesu evropské integrace na zásadní překážky.

Aktualizováno včera

včera

Venezuela

Zemětřesení ve Venezuele: Místní zuří, záchranáři dorazili na místo až po dvou dnech. Pohřešuje se 46 tisíc lidí

Při ničivých středečních zemětřeseních ve Venezuele, která prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová označila za nejbrutálnější přírodní katastrofu v historii země, zahynulo nejméně 1 700 lidí. Jednou z nejhůře zasažených oblastí je pobřežní město La Guaira, kde se mimo jiné zřítil dvanáctipatrový obytný dům stojící u hlavní silnice.

včera

včera

včera

Donald Trump

Jedna výhra, tři drtivé porážky. Soud rozhodoval v Trumpových kauzách

Americký nejvyšší soud vydal zásadní rozhodnutí týkající se pravomocí hlavy státu, které přineslo Donaldu Trumpovi jeden velký úspěch, ale také tři porážky. Soudci zrušili téměř sto let starý precedens z éry prezidenta Franklina Delana Roosevelta a přiznali prezidentovi širokou pravomoc odvolávat komisaře nezávislých regulačních orgánů. Podle většinového názoru předsedy soudu Johna Robertse jsou podřízení vykonávající prezidentskou moc odpovědní přímo prezidentovi, a ten se pak odpovídá lidu.

včera

29. června 2026 21:01

střela Flamingo

Ukrajinské Flamingo slaví úspěch. Tři z pěti střel zasáhly v Rusku svůj cíl

Ukrajinská těžká střela s plochou dráhou letu FP-5 Flamingo, kterou vyvinula kyjevská společnost Fire Point, zaznamenala v noci z 26. na 27. června svůj dosud nejúspěšnější bojový křest. Podle oficiálních ukrajinských zdrojů i nezávislých analytiků zasáhly tři z pěti vypuštěných střel vojensko-průmyslový komplex Titan-Barrikady ve Volgogradu v Ruské federaci, což je zhruba 500 až 900 kilometrů od předpokládaných míst startu. 

29. června 2026 19:44

Ilustrační foto

Co způsobilo extrémní počasí v Evropě? Na vině je hned několik faktorů

Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, kdy v západních oblastech rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia, a zaznamenala také nejteplejší noc s průměrem 21,6 stupně Celsia. Celostátní průměrná teplota 29,9 stupně Celsia představuje nejvyšší hodnotu od začátku měření v roce 1947, přičemž 147 francouzských měst dosáhlo svých historických červnových maxim. Velká Británie zaznamenala nejteplejší červnový den od začátku měření s teplotou 36,1 stupně Celsia a červnové rekordy padly také v Česku, ve Španělsku, Německu, Rakousku, Nizozemsku a Švýcarsku.

Aktualizováno 29. června 2026 19:15

Vláda jedná v rozporu s rozhodnutím ÚS, výzvu k neodjetí do Ankary nemohu splnit, řekl Pavel

Způsob, jakým se vláda staví k účasti prezidenta na nadcházejícím summitu NATO v Turecku, je podle Petra Pavla v rozporu s rozhodnutím Ústavního soudu. Hlava státu zdůraznila, že soud uložil kabinetu nejen povinnost zřídit potřebnou akreditaci, ale také se zdržet jakéhokoli jednání, které by účast prezidenta a jeho doprovodu bránilo nebo ji ztěžovalo.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy