Ukrajina se připravuje na nejhorší zimu od začátku války

Rodiny po celé Ukrajině se chystají na ještě těžší časy, na dlouhou a chladnou zimu, během které se ruský prezident Vladimir Putin pokusí dokončit svou invazi útoky na ukrajinské dodávky a sítě elektřiny. Již minulý víkend zanechal masivní útok drony a raketami velkou část země dočasně bez proudu. Ukrajinci teď snášejí pravidelné výpadky elektřiny, které trvají až šestnáct hodin denně. V zimě mohou teploty na Ukrajině klesnout až na –20 °C.

Jeden z vysoce postavených vládních představitelů pro britskou BBC uvedl, že očekávají, že následující měsíce budou brutální. Oficiální osoba prohlásila: „Myslím, že to bude nejhorší zima v naší historii. Rusko zničí naši energetiku, naši infrastrukturu, naše topení. Všechny státní instituce by měly být připraveny na nejhorší scénář.“ Maxim Timčenko, generální ředitel velké soukromé energetické společnosti DTEK, dodává, že z intenzity útoků za poslední dva měsíce je jasné, že se Rusko snaží o úplné zničení ukrajinského energetického systému.

Podle jednoho evropského vyslance se však nejedná jen o to, aby lidem byla v noci zima nebo aby byli bez světla. Ruská strategie je komplexnější. Jak vyslanec uvedl, jde o to, aby lidé nedostali ráno v pekárně chleba a nemohli jít do práce, protože továrna nemá elektřinu. Cílem Rusů je podle jeho slov zničit ukrajinskou ekonomiku.

Na frontě jsou zprávy obdobně neutěšené. Objevují se rostoucí náznaky, že by mohlo padnout klíčové východní město Pokrovsk, což by ruským silám dodalo morálku a novou platformu pro zabrání větší části Doněcké oblasti. Problémem, který by mohl ovlivnit morálku obyvatel, je také rozsáhlý korupční skandál, jenž zasáhl vládu.

Státní zástupci obvinili ministry a úředníky z přijímání úplatků za zakázky na výstavbu obranných struktur kolem ukrajinských jaderných elektráren. Oba obvinění ministři obvinění popírají. Pro prezidenta Zelenského je však rizikem, že Ukrajinci, z nichž mnozí žijí v chladu a tmě, ztratí důvěru v jeho administrativu. Diplomatické úsilí o ukončení války je momentálně pozastaveno.

Ačkoli plány na summit mezi Putinem a americkým prezidentem Donaldem Trumpem jsou odloženy po tom, co Moskva odmítla ustoupit od svých maximalistických válečných cílů, a USA uvalily sankce na ruskou ropu a plyn, energetická krize je to, co ukrajinskou vládu nejvíce znepokojuje. „Lidé jsou po čtyřech letech války unavení,“ říká onen vládní představitel a dodává: „Obávám se, že budou demotivováni.“

Nedávná vědecká studie naznačuje, že lidé na Ukrajině trpí nespavostí třikrát častěji než v zemích, kde je mír. Studie sledovala spánkové vzorce přibližně stovky Ukrajinců po dobu šesti měsíců a zjistila, že nespavost přetrvávala i během klidných nocí. Diplomaté naznačují, že ruská taktika má geografické zaměření, jelikož se jejich útoky záměrně zaměřují na plynové a elektrické přenosové sítě ve východní Ukrajině, nikoli na elektrárny na západě země. Jeden evropský vyslanec uvedl: „Snaží se rozdělit Ukrajinu energeticky ve dví. Chtějí, aby kdekoli na východ od řeky Dněpr byla tuto zimu zima.“

Podle vládního zdroje je cílem „vyvolat povstání, aby se lidé obrátili proti kyjevské vládě… snaží se zničit sociální soudržnost.“ Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí už vydal formální varování, že „blížící se zima představuje nová rizika pro Ukrajince, jelikož zesílené útoky na energetické sítě podkopávají snahy o udržení tepla v domácnostech, školách a zdravotnických centrech.“

Navzdory nejistotě ohledně diplomatických iniciativ průzkumy veřejného mínění naznačují, že lidé na Ukrajině mohou být ve skutečnosti nadějnější. Průzkum Kyjevského mezinárodního institutu sociologie ukázal, že v říjnu se padesát šest procent dotázaných cítilo optimisticky ohledně budoucnosti země, což je nárůst ze čtyřiceti tří procent v květnu. Finančník Sasha z Kyjeva vysvětluje, že ukrajinská morálka je velmi nestálá a divoce se pohybuje mezi optimismem a pesimismem.

Zprávy z Pokrovska jsou pochmurné, s denními zprávami o ruských postupech. Pokud by město padlo, byla by to první velká metropole, kterou Rusko dobylo od Avdijivky v únoru 2024. Ruské síly by však stále byly jen asi čtyřicet kilometrů od místa, kde zahájily svou plnou invazi v roce 2022, a to za cenu stovek tisíc životů. Prezident Volodymyr Zelenskyj říká, že ruské vrchní velení vkládá tolik úsilí do Pokrovska nejen proto, že je takticky významný, ale také proto, že si Putin přeje vítězství, které by mohl diplomaticky „prodat“ Bílému domu.

Cílem Rusů je přesvědčit prezidenta Trumpa, že dosahují bojových úspěchů, které vyvinou tlak na Kyjev, aby požádal o mír. Vadym Prystaiko, bývalý ukrajinský ministr zahraničních věcí, uvedl, že Rusko chce „vnutit Evropě a Západu ten pocit – jak to ruští propagandisté dělali dříve – že s Ruskem nemůžete nic dělat, Matku Rus nezvítězíte.“ Doufají, že jejich partneři donutí Ukrajinu ztratit tvář a podepsat ruskou dohodu, ať už bude jakákoli.

Oleksandr Kharčenko, ředitel Výzkumného centra energetického průmyslu, říká, že Ukrajina je dobře připravena chránit své dodávky energie před ruskými útoky. „Jsme lépe trénovaní, víme, jak jednat, nemáme paniku,“ uvedl. Dodal, že mají představu o tom, co dělat, když se něco poškodí, a přestože zima bude těžká s mnoha výpadky, bude zvládnutelná.

Premiérka Julija Svyrydenko je sebevědomá a uvedla, že cílem Ruska je „uvrhnout Ukrajinu do tmy. Naším cílem je uchovat světlo.“ Nebezpečí spočívá v tom, že válečná únava převáží nad strategickou trpělivostí. Jeden vládní zdroj i přes veškerý chmurný realismus zůstává sebejistý. Řekl: „Tato zima je pro Rusy poslední příležitostí, jak nás porazit. A pokud se dožijeme 1. dubna, válku vyhrajeme.“ Jeden západní diplomat k neústupnosti Ukrajinců poznamenal: „Jsou prostě paličatí,“ a poukázal na dlouhou historii snášení útrap.

Mnozí Ukrajinci se však snaží žít dál svým obvyklým životem, nakolik je to jen možné. Na stadionu Dynama v Kyjevě se hraje fotbalový zápas Dynamo Kyjev proti Šachtaru Doněck. Jedním z mála znaků, že se akce koná ve válčícím městě, je omezený počet fanoušků. Kvůli kapacitě protileteckých krytů smí být na stadionu pouze 4 300 fanoušků, přestože kapacita je přes šestnáct tisíc míst. Moderátor zápasu to považuje za akt vzdoru, který ukazuje, že se lidé v tomto těžkém období nevzdají své země a zůstanou, dokud nezvítězí.

Související

raketový systém Patriot

EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu

Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu by mohla vážně ohrozit obranyschopnost Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že intenzivní konflikt na Blízkém východě hrozí vyčerpáním zásob střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot. Tyto americké interceptory jsou přitom pro Ukrajinu zcela zásadní při ochraně před ruskými raketovými útoky, kterým země čelí již čtvrtým rokem.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Ukrajina

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 15 minutami

Místopředseda vlády, ministr zahraničních věcí a ministr životního prostředí Petr Macinka (Motoristé sobě).

Macinka hodlá konzultovat situaci v Íránu s tamním velvyslancem

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se rozhodl povolat českého velvyslance v Íránu ke konzultacím na ministerstvu. Místopředseda vlády argumentuje íránskými nepřátelskými a nevyprovokovanými akcemi vůči zemím Perského zálivu a českým spojencům. 

před 48 minutami

před 1 hodinou

Mark Carney

Kanada požaduje, aby se bývalý princ Andrew nemohl stát králem

Kanadský premiér Mark Carney vyzval k odstranění bývalého prince Andrewa Mountbatten-Windsora, jenž je vyšetřován policií, z královské nástupnické linie. Kanada samozřejmě má k tématu co říct, protože stále uznává britského panovníka jako reprezentativní hlavu státu. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Policie obvinila muže z vraždy družky v Karlových Varech

Policie vznesla obvinění v případu středeční vraždy ženy v Karlových Varech. Muž, který se již na základě rozhodnutí soudu nachází ve vazbě, měl napadnout družku a způsobit jí smrtelná zranění. Hrozí mu až osmnáct let za mřížemi. 

před 6 hodinami

před 8 hodinami

Írán, ilustrační foto

Írán mění strategii. Pozastavil útoky na sousedy a omluvil se

Írán se ústy prezidenta Masúda Pezeškjána omluvil sousedním zemím za útoky, kterými v uplynulých dnech reagoval na americké a íránské údery. Íránská armáda už by v nich neměla pokračovat, pokud se nestane terčem útoku z některé ze sousedních zemí. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Prezident Trump

Trump naznačil, co bude po Íránu. Slibuje pád dalšího režimu

Americký prezident Donald Trump naznačil, jakým směrem se bude jeho administrativa soustředit, jakmile se vypořádá s Íránem. Podle jeho slov je jen otázkou času, kdy dojde ke změně režimu na Kubě. Trump to řekl pouhý den poté, co ostrovní zemi postihl další celodenní blackout. 

před 12 hodinami

včera

včera

včera

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Sparta s Olomoucí narazí v Konferenční lize na nejtěžší možné soupeře

Po posledním pohárovém týdnu je jisté, že v evropských klubových fotbalových soutěží zbyli už jen dva čeští zástupci, oba v Konferenční lize. Sparta i Olomouc se dozvěděly své soupeře pro osmifinále této soutěže. Ze soupeřů, kterých se jim nabízelo, vzešli ti nejtěžší možní. V případě Sparty jde o nizozemský AZ Alkmaar i s českým legionářem Matějem Šínem v kádru. Olomouc, pro kterou to bude historicky první evropské osmifinále, vyzve německou Mohuč. Poslední los v Nyonu také rozhodl o dvojice pro osmifinále zbylých dvou evropských soutěží Ligy mistrů a Evropské ligy.

včera

včera

Rakušan znovu neuspěl ve volbě místopředsedy Poslanecké sněmovny

Ve vedení Poslanecké sněmovny zůstává i po dnešku jedno neobsazené místo. Už potřetí se ho snažil obsadit opoziční zástupce Vít Rakušan (STAN), který byl jediným kandidátem v páteční volbě. Přesto neuspěl. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy