Ukrajina v Evropské unii? Šéfka EK nastínila další kroky, věci se letos dají do pohybu

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová ve středu uvedla, že jejím cílem je předložit rámec přístupových jednání Evropské unie s Ukrajinou do začátku léta.  

Na summitu v Bruselu loni v prosinci se lídři členských států EU shodli na spuštění přístupového procesu pro Ukrajinu. Jednání mezi EU a Ukrajinou ale nemohou začít okamžitě, je potřeba, aby Evropská komise předložila jednací rámec, který následně musí schválit všech 27 členských států.

"Připravení jednacího rámce nějaký čas potrvá. Očekávám však, že budeme připraveni někdy na začátku léta," uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová pro novináře, dodávajíc, že tento rámec nebude hotov před volbami do Evropského parlamentu, které proběhnou v červnu.

Maďarský premiér Viktor Orbán opakovaně vyjádřil nesouhlas s kandidaturou Ukrajiny na členství v EU. Původně nebyl pro otevření přístupových jednání, ale před hlasováním opustil jednací sál, čímž nezablokoval společné rozhodnutí ostatních členských států.

Premiér Slovenské republiky Robert Fico označil zahájení jednání s Ukrajinou za přeceňované a spíše politické gesto, které nemění situaci na bojišti. Podle něj bude Ukrajina muset prokázat svou připravenost vstoupit do EU, v opačném případě může EU zpomalit nebo zastavit přístupový proces.

Aby se Ukrajina stala plnohodnotným členem EU, musí splnit mnoho podmínek a doporučení Evropské komise, včetně reforem Ústavního soudu a soudnictví obecně, boje proti korupci, zákony proti praní špinavých peněz a proti vlivu oligarchů, stejně jako zákon o svobodě médií a ochranu práv národnostních menšin. 

Orbán už dlouho prohlašuje, že Evropská unie "není v pozici" začít přístupová jednání s Ukrajinou. "Není důvod o čemkoli diskutovat, protože nebyly splněny podmínky," řekl Orbán loni v rozhovoru pro TV2 a zdůraznil, že EU se k otázce přístupových jednání musí vrátit později, až budou všechny podmínky splněny. Podle jeho slov by se tak mohlo stát v březnu.

Polský ministr zemědělství Robert Telus také loni vyzval Evropskou Unii, aby hledala řešení na ochranu polských zemědělců ve spojitosti se vstupem Ukrajiny do EU.  

Telus během zasedání Rady EU pro zemědělství a rybolov v Bruselu vyjádřil znepokojení, že navrhovaný vstup Ukrajiny do Evropské unie by způsobil potíže zemědělskému sektoru EU.

Polský ministr absolvoval schůzky s resortními partnery ze zemí Visegrádské čtyřky. Tato jednání se podle Teluse zaměřovala na možný vstup Ukrajiny do EU. "Jsou to výzvy pro zemědělství EU," řekl.

Související

Vlastimil Válek

Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU

Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví. 

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Ukrajina

Aktuálně se děje

před 56 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

včera

včera

včera

Mark Rutte

Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek prohlásil, že od nového generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO) očekává, že upřednostní řešení obav Turecka souvisejících s terorismem. Řekl to v Istanbulu během setkání s vedoucím kandidátem na post šéfa NATO, dosluhujícím nizozemským premiérem Markem Ruttem, který je na návštěvě v Turecku v rámci snah o získání podpory pro svou kandidaturu.

včera

Volební štáb hnutí ANO

Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech

Zástupci hnutí ANO a kabinetu Petra Fialy (ODS) se shodli na nutnosti změn v prvním důchodovém pilíři, opoziční subjekt zároveň nezpochybnil nutnost zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu. To vyplývá z dokumentů zveřejněných prezidentskou kanceláří k březnové schůzce nad tématech důchodové reformy. Stojí za to připomenout, že onoho 28. Března se schůzky na pozvání prezidenta zůčastnili Karel Havlíček, Alena Schillerová a Aleš Juchelka. Celý zápis přidávám na konec tohoto článku. Závěr si z něj udělejte sami.  

včera

včera

včera

Rusko údajně sestřelilo desítky dronů z Ukrajiny

Ruská protivzdušná obrana v noci na sobotu sestřelila 68 ukrajinských bezpilotních letadel nad jihoruským Krasnodarským krajem a okupovaným Krymským poloostrovem. Informovala o tom agentura AFP.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy