Ukrajinská Buča: Symbol vraždění civilistů ruskými vojáky během invaze

Vybrané údaje o osudu ukrajinského města Buča, které před rokem, 31. března 2022, znovudobyly ukrajinské jednotky a které se stalo symbolem vraždění civilistů ruskými vojáky během invaze na Ukrajinu:

- Ve městě Buča, které leží asi 37 kilometrů severozápadně od Kyjeva, žilo před ruskou invazí podle ukrajinského statistického úřadu na 37.000 lidí. Ruské síly zahájily útok na město 27. února v rámci operace, kterou chtěli Rusové dobýt ukrajinskou metropoli Kyjev. V dalších dnech ve městě probíhaly těžké boje, ruské jednotky zaútočily například na městský památník války v Afghánistánu, a 12. března místní radnice oznámila, že ruské jednotky město ovládly. Ukrajinským silám se podařilo Buču znovu dobýt 31. března. Starosta města Anatolij Fedoruk oficiálně oznámil osvobození města 1. dubna.

- Krátce po osvobození se začaly objevovat snímky a videa z Buče, které ukázaly těla v pytlích navršená v jámách, bezvládné končetiny trčící z narychlo zasypaných hrobů a mrtvé lidi ležící na ulicích nebo v domech, kde je útočníci zastřelili. Některé z obětí měly svázané ruce, další nesly stopy po mučení. Na ulicích i v masových hrobech bylo ve městě objeveno podle posledních údajů místních úřadů 458 mrtvých civilistů včetně malých dětí a mladistvých. Z nich bylo 419 zavražděno, 39 lidí zemřelo na následky útrap okupace. Později se objevila i videa dokazující zločiny ruských vojáků.

- Ruští lídři opakovaně popírali, že by se jejich vojáci dopustili nepravostí v Buči, a fotografie, které z města přicházely, prohlašovali za provokace a podvrhy. Moskva dokonce tvrdila, že ruská armáda do měst a vesnic v Kyjevské oblasti dovezla 452 tun humanitární pomoci.

- Satelitní snímky publikované deníkem The New York Times nebo zpravodajskou společností BBC ale svědčí o tom, že mnohé mrtvoly v ulicích ležely dlouho před koncem ruské okupace.

- Ukrajinská ombudsmanka Ljudmyla Denisovová později obvinila ruské vojáky z páchání zvěrstev, včetně znásilňování, i na nezletilých. Jako příklad uvedla znásilnění čtrnáctileté dívky pěticí vojáků nebo znásilnění jedenáctiletého chlapce před zraky jeho matky, kterou Rusové přivázali ke stolu, aby vše viděla.

- Kyjev označil 3. dubna Buču za "novou Srebrenicu", kterou spáchala ruská vojska. Ve východobosenské Srebrenici v roce 1995 srbské jednotky během války v Bosně povraždily na 8000 mužů a chlapců muslimského vyznání.

- Zprávy o vraždění civilistů v Buči vyvolaly šok i zděšení Západu a vysloužily si tvrdé odsouzení ze strany ukrajinských představitelů. Evropská unie, Británie a USA v souvislosti s masakrem v Buči schválily další protiruské sankce, Berlín a Paříž se rozhodly vyhostit desítky ruských diplomatů a stejně jako další země požadovaly vyšetření zločinů, o nichž politici mluví jako válečných nebo jako o genocidě. Americký prezident Joe Biden označil ruského prezidenta Vladimira Putina za válečného zločince.

- "Masakr v Buče byl úmyslný. Rusové chtějí zlikvidovat co nejvíce Ukrajinců. Musíme je zastavit a vyhnat. Žádám nové zničující sankce G7 TEĎ," napsal na twitteru ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. "Toto je genocida. Vyhlazování celého národa," řekl v rozhovoru pro americkou televizi ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

- Valné shromáždění OSN ve světle zpráv o vraždění civilistů na Ukrajině schválilo přerušení ruského členství v Radě OSN pro lidská práva (UNHRC).

- Týden po osvobození navštívili Buču předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, šéf unijní diplomacie Josepm Borrell a slovenský premiér Eduard Heger.

- Zločinů se podle ukrajinských zdrojů dopustili hlavně vojáci 64. motorizované brigády. Velitelem, který je podle dostupných informací za masakr odpovědný, je podplukovník Azatbek Omurbekov. Asi čtyřicetiletý muž je některými médii označovaný za "řezníka z Buči" a údajně se sám účastnil zabíjení neozbrojených civilistů i znásilňování místních žen. Putin dokonce 64. motostřeleckou brigádu vyznamenal tím, že jí udělil čestný titul "gardová".

- Buča byla prvním městem, kde po odchodu ruských vojsk vyšla najevo zvěrstva, jaká se tam děla po dobu ruské okupace. Po stažení ruských jednotek z Kyjevské oblasti se našly hromadné hroby a množství obětí i v dalších městech. V nedaleké Borodjance bylo objeveno až 400 zavražděných, v sousední Irpini, pod které patří strategické letiště Hostomel, bylo nalezeno 300 mrtvých civilistů. Hromadný hrob s desítkami civilních obětí byl nalezen také v Buzově. Celkem bylo zavražděno v Kyjevské oblasti přes 1300 civilistů.

- Zajímavý je osud starosty Buči Anatolije Fedoruka (50), který se i přes pátrání okupantů celou dobu skrýval v obci. Blízko odhalení se prý ocitl, když se rozhodl vrátit k sobě domů pro některé věci. V domě ale byli Rusové, kteří ho zadrželi a následoval výslech. Rusové se ho jako první zeptali na to, zda je to jeho dům. "Takový dům bych opravdu moc chtěl, ale je to dům starosty," odpověděl jim. Na dotaz, kde je starosta, řekl, že odešel i s rodinou před několika dny. Okupantům dále sdělil, že dělá u technických služeb a že hlídá domy svých sousedů. V rozhovoru pro server Ukrajinska pravda řekl, že mu pomohlo chybně napsané jeho jméno v seznamu hledaných osob a fakt, že doma neměl žádnou svou fotografii. Poté chtěli vidět jeho pas, dotyčný ruský voják byl ale odvolán na jiné místo a Fedoruk se poté na radu svého přítele ukryl na jeho chatě.

Související

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Buča, Ukrajina

Aktuálně se děje

před 4 minutami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 13 minutami

před 46 minutami

před 47 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 4 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

ANO válcuje českou politiku i podle dalšího průzkumu. Sahá po vlastní většině

Sněmovní volby by na začátku listopadu vyhrálo nejsilnější opoziční hnutí ANO. Dostalo by 35,3 % hlasů, vyplývá z průzkumu agentury NMS Market Research. Křesla v dolní parlamentní komoře by získalo ještě pět dalších subjektů. Dvě z vládních stran, konkrétně TOP 09 a KDU-ČSL, by zůstaly pod pětiprocentní hranicí. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy