Ruské vedení přijalo rozhodnutí začít 5. ledna novou vlnu mobilizace, protože ve válce proti Ukrajině pociťuje nedostatek živé síly, řekl stanici BBC náčelník ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov. Podle něj oproti zářijové mobilizaci nedojde k žádným podstatným změnám. Vojenské správy se nicméně přizpůsobily, a tak se vše odehraje relativně hladčeji, předpokládá Budanov.
"Přijali rozhodnutí od 5. ledna začít další vlnu mobilizace. Nevím, zda to oficiálně vyhlásí právě 5. ledna. Ale v plánech mají zapsáno 5. ledna," řekl Budanov. Rusové mají podle něj obrovské problémy s doplňováním stávajících jednotek a vytvářením nových uskupení. "Chybí jim živá síla," řekl.
Předchozí "částečnou" mobilizaci vyhlásil ruský prezident Vladimir Putin na konci září. Oficiálně bylo do armády povoláno přinejmenším 300.000 mužů ze zálohy. Putin na konci října ohlásil konec mobilizace, ale nevydal žádný formální příkaz k ukončení mobilizace, a tak podle právníků může kdykoliv pokračovat.
Přinejmenším část mobilizovaných záložníků byla podle četných svědectví vyslána hned na frontu dlouhou asi 1500 kilometrů k doplnění ztrát u bojových jednotek, někteří vzápětí přišli o život. Další části zmobilizovaných rezervistů se již dostalo výcviku.
Náčelník ukrajinského generálního štábu Valerij Zalužnyj nedávno časopisu The Economist řekl, že podobně jako za druhé světové války Rusové někde za Uralem cvičí další armádu o 200.000 mužích, aby možná již v lednu, ale spíše na jaře spustili proti Ukrajině novou ofenzívu. Nepochybuje, že se znovu pokusí dobýt Kyjev.
"Ruská mobilizace zafungovala. Není pravda, že jejich problémy jsou tak strašné, že tito lidé nebudou bojovat. Budou bojovat. Car jim nařídil jít do boje, a tak půjdou bojovat," řekl Zalužnyj. "Studoval jsem dějiny dvou čečenských válek a všechno bylo stejné. Je možné, že nejsou tak dobře vybaveni, ale stejně pro nás představují problém. Podle našich odhadů mají v záloze 1,2 až 1,5 milionu lidí," dodal.
Kyjev naléhá na západní spojence, aby poskytli další těžké zbraně, aby ukrajinští vojáci mohli vytlačit ruské jednotky za hranice země. Ukrajinská protiofenzíva dosud osvobodila asi polovinu území, kterého se zmocnila ruská vojska po vpádu z 24. února. Zalužnyj tvrdí, že k zahnání Rusů do pozic před invazí potřebuje asi 300 tanků, 600 až 700 bojových vozidel pěchoty (BVP) a 500 houfnic.
Až dosud Ukrajina dostávala od partnerů BVP-1 a BVP-2 sovětské konstrukce, licenčně vyráběné v komunistickém Československu. Spojené státy nyní podle agentury Bloomberg zvažují, že Ukrajině předají bojová vozidla pěchoty Bradley. Ty se oproti sovětským BVP vyznačují lepším pancéřováním a tedy i lepší ochranou posádky před ostřelováním a výbuchy min, což se ve válce jeví jako podstatnější vlastnost než to, že tyto těžší stroje nejsou plavbyschopné. USA mají v rezervách poměrně velké množství starších vozidel Bradley. S jejich podvozkem se ukrajinští vojáci již seznámili, využívají ho totiž raketomety MLRS.
Související
Na Ukrajině našli ruský dron osazený hlavicí s ochuzeným uranem
CNN: Rusko na Ukrajině prohrává a Čína už si toho všimla
Ruská armáda , válka na Ukrajině , Rusko
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Evropa se intenzivně chystá na situaci, kdy bude Trump pro NATO hrozbou
před 1 hodinou
Američané jsou na hraně nepostupu do čtvrtfinále. Dánové slaví první výhru na MS
před 2 hodinami
Trump stupňuje tlak vůči Kubě. Co tím sleduje a co je jeho cílem?
před 3 hodinami
Žádné podávání rukou ani pohřby, mrtvé odváželi v pytlích. Přeživší vzpomínají na dosud nejhorší epidemii eboly
před 5 hodinami
V Číně došlo k nejhoršímu důlnímu neštěstí za patnáct let. Po výbuchu více než 90 mrtvých
před 6 hodinami
Soud poslal vraha studentky v Pardubicích do vazby
před 7 hodinami
Pavel v rozhovoru pro zahraniční tisk vyzval NATO, aby Rusku ukázalo zuby a začalo konečně reagovat
před 8 hodinami
Brněnský pochod smrti provází komplikace. Vandal poničil památník, policie zasahuje proti odpůrcům
před 8 hodinami
Vztah Pavla s Babišem už se rozebírá i ve světě. Prezident je připraven podniknout právní kroky, píše Politico
před 10 hodinami
Proč se ebolu nedaří zastavit? Na vině je hned několik faktorů
před 11 hodinami
Rusku se na Ukrajině nedaří. Putinovi dochází čas, varuje rozvědka
před 12 hodinami
Počasí se po víkendu zásadně nezmění. Teplá epizoda bude pokračovat
včera
Princ William odložil dekorum. Záběry z fotbalu obletěly celý svět
včera
Politici zareagovali na tragédii v Pardubicích. Ozval se i premiér Babiš
včera
Recidivista míří k soudu. Policie navrhla jeho obžalobu za vraždu v Mírově
včera
Moravec představil pořady nového projektu. Otázky oprášil a přejmenoval
včera
OBRAZEM: Druhý den se sudetskými Němci v Brně. K jednomu stolu přišli i protestující
včera
Svědci mohou stále mluvit o bývalém princi Andrewovi, připomněla policie
včera
Policie vznesla obvinění z vraždy v případu čtvrtečního napadení v Pardubicích
včera
Půl roku od prvního zákazu sociálních sítí: Jak se žije mladým v Austrálii dnes?
Před prosincovým zavedením restrikcí pro využívání sociálních sítí mladistvými v Austrálii se vedly bouřlivé debaty o možných rizicích. Odborníci se obávali především toho, že teenageři ztratí kontakt s aktuálním děním, protože pro ně tyto platformy představují hlavní a často i návykový informační kanál. Čerstvé vědecké poznatky shromážděné několik měsíců po začátku platnosti nové legislativy ukazují, jakým způsobem vládní zásah reálně ovlivnil chování tamní mládeže.
Zdroj: Libor Novák