USA jej měly ochránit, to se ale nestalo. Izraelský úder v Kataru otřásl celým arabským světem

Katar se snažil být pro USA užitečný. Zprostředkoval mírová jednání mezi Izraelem a Hamásem, ale také mezi Talibanem a Spojenými státy během války v Afghánistánu. Navíc hostí americkou leteckou základnu Al Udeid, která je největší vojenskou základnou USA na Blízkém východě. Přestože Trump tvrdil, že se snažil Katar varovat, země uvedla, že oznámení přišlo až po útoku.

Katar útok ostře odsoudil. Katarský emír, šajch Tamím bin Hamad Ál Thání, to v rozhovoru pro CNN označil za "státní teror". Podle diplomatů tento úder hluboce narušil důvěru mezi zeměmi Zálivu a Spojenými státy, která existovala od 30. let minulého století.

Bývalý americký velvyslanec v Kataru, Patrick Theros, řekl, že důsledky útoku jsou značné. Podle něj státy Zálivu, včetně Saúdské Arábie, věří, že jejich bezpečnost závisí na Americe. Theros dodal, že Spojené státy mohly útoku snadno zabránit.

Podle analytiků si arabské země myslí, že Spojené státy Izrael nechtějí kontrolovat. Podpora, kterou Washington Izraeli poskytuje, je obrovská, přesto se USA rozhodly zasáhnout jen verbálně. Jako příklad se často uvádí Trumpova schopnost odvolat izraelské letouny, když se blížily k bombardování Teheránu.

Yasmine Farouk, ředitelka projektu v International Crisis Group, uvedla, že si země Zálivu myslí, že USA buď nechtěly útok zastavit a daly Izraeli zelenou, nebo se nestarají o suverenitu svých spojenců. Reakce ostatních zemí Zálivu na útok byla okamžitá. Přestože mezi nimi a Katarem byly v minulosti rozpory, považovaly tento útok za úder na svou kolektivní suverenitu.

Následovala diplomatická aktivita, kterou vedly Spojené arabské emiráty. Katar přivítal korunního prince Jordánska, prezidenta Spojených arabských emirátů a egyptského ministra zahraničí. Dauhá dokonce uspořádalo mimořádný Arabsko-islámský summit.

V krátkodobém horizontu se na vztazích mezi Washingtonem a zeměmi Zálivu zřejmě nic moc nezmění. Spojené státy stále zajišťují bezpečnost a ekonomický řád, a rychlý rozpad vztahů nehrozí. Státy Zálivu však mohou začít postupně odmítat americké požadavky. Například rozšiřování takzvaných Abrahámových dohod, což je Trumpova velká iniciativa v regionu, se momentálně zdá být v nedohlednu.

Dá se očekávat, že vztahy mezi Spojenými arabskými emiráty a Izraelem se ochladí, jelikož SAE již předvolaly izraelského velvyslance. Dále by mohl být ohrožen americký přístup ke kapitálu ze Zálivu. Pokud USA přestanou dodržovat svou část dohody, arabské země by mohly tiše přehodnotit návratnost svých investic.