Spojené státy mají vážné obavy, že výsledky prezidentských voleb ve Venezuele, ve kterých byl za vítěze vyhlášen úřadující prezident Nicolás Maduro, nejsou přesné, uvedl podle AP americký ministr zahraničí Antony Blinken.
"Obáváme se, že že oznámený výsledek neodráží vůli nebo hlasy venezuelského lidu," řekl Blinken během návštěvy v Japonsku.
Venezuelská Národní volební rada (CNE) v pondělí ráno oznámila, že Maduro se stal vítězem voleb se ziskem 51,2 procenta odevzdaných hlasů. Půjde tak o jeho třetí šestileté funkční období.
Nezávislé průzkumy předpovídaly, že nedělní hlasování ukončí 25 let vlády populistického hnutí chávismus (chavismo), které založil Madurův socialistický předchůdce a mentor Hugo Chávez.
"Je velmi důležité, aby se každý hlas spočítal spravedlivě a transparentně, aby volební úřady neprodleně poskytly informace opozici a nezávislým pozorovatelům, a aby volební orgány zveřejnily podrobné výsledky hlasování," uvedl americký ministr zahraničí.
Spojené státy, které odmítly znovuzvolení socialistického lídra Madura v roce 2018, loni v říjnu zmírnily sankce vůči venezuelskému ropnému průmyslu v reakci na dohodu mezi Madurem a opozičními stranami, píše Reuters.
Washington později obnovil sankce v souvislosti s opatřeními, která podle něj ohrožovala demokratické hlasování, a američtí představitelé uvedli, že svou sankční politiku budou v budoucnu přizpůsobovat průběhu voleb.
Samotný Maduro v reakci na výsledky prohlásil, že jeho znovuzvolení je triumfem míru a stability, a zopakoval své tvrzení, že venezuelský volební systém je transparentní.
Elvis Amoroso, předseda CNE a příznivec vlády, uvedl, že tyto výsledky jsou založeny na sečtení 80 % odevzdaných hlasů. Výsledek voleb označil za „nezvratný“.
Před prezidentským palácem Miraflores v hlavním městě Caracasu se již během sčítání hlasů shromáždili mnozí Madurovi stoupenci. Volební místnosti se oficiálně zavřely v 18:00 místního času (o půlnoci SELČ), ale lidé čekající ve frontách mohli hlasovat i po oficiálním uzavření.
Kromě autoritářského Madura, který nyní zahájí své třetí funkční období, kandidovalo na prezidenta dalších devět kandidátů. Největší šance na vítězství měl 74letý bývalý diplomat Urrutia z opoziční aliance Jednotná demokratická platforma (PUD). Voleb se mohlo zúčastnit více než 21 milionů voličů doma i v zahraničí.
Související
Spor USA s Venezuelou má nečekaného vítěze. Zatím z něj těží pouze Čína
Návrat terorismu, válka ve Venezuelu nebo souboj o AI? Co lze čekávat od roku 2026
Aktuálně se děje
včera
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
včera
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno včera
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
včera
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
včera
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
včera
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
včera
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
včera
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
včera
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
včera
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
včera
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
včera
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
včera
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
včera
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
včera
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
včera
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
včera
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
27. prosince 2025 21:20
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
27. prosince 2025 20:05
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
27. prosince 2025 18:51
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák