Už jste potkali černou vdovu? Hmyzí invaze je nákladná, svět stojí miliardy dolarů ročně

Invazní druhy hmyzu nejsou ničím novým, podle britské stanice BBC ale stojí světovou ekonomiku až 300 miliard dolarů ročně. Zatímco lidé v New Yorku se potýkají s novým druhem mravence – patrně dovezeným z Evropy; Angličané bijí na poplach kvůli asijské sršni. 

Sršen asijská je podle Státní veterinární správy sice asi o centimetr menší než naše sršeň obecná, pro ekosystém ale tvoří významné nebezpečí. Živí se včelami, které napadá přímo v úlech.

Historie sršně asijské v Evropě začala celkem jednoduše. Roku 2004 byla zavlečena do jihozápadní Francie spolu se zásilkou zboží z Číny. Lidé v Evropě ji začali pozorovávat čím dál častěji; v srpnu 2023 se objevila i v Německu a jen o dva měsíce později v České republice. 

Hnízda si tato sršeň staví v dutinách stromů, na větvích či na sloupech elektrického vedení. Oproti sršni obecné mívá vchod ze strany, nikoliv ze spodu. 

Sršeň asijská je extrémně nepřátelská vůči včelám medonosnými i jiným opylovačům. „Tento hmyz se zde usadí a bude dravě hubit veškerý hmyz, zejména včely medonosné – to je jejich přirozený zdroj potravy,“ varoval britský včelař Simon Spratley, kterému tento druh sršně zlikvidoval 10 ze 17 včelstev.

Nejde jen o letce

Invazní druhy se nenajdou jen mezi polétavým hmyzem. Velice jednoduché je šířit po celém světě pavouky – své o tom ví Irové. Zde se rozšířily takzvané „falešné vdovy“, oficiálním názvem steatoda nobilis, z Madeiry a Kanárských ostrovů. Jejich jed je až 230krát jedovatější než u domácích severoevropských druhů. O rozšíření tohoto pavouka v Irsku informoval server Irish Times. 

Do alpského Švýcarska se ze subtropického Středomoří přesouvá pavouk Nosferatu – kvůli svému vzhledu pojmenovaný po německém filmu o upírech z 20. let. Ekologové ale před tímto pavoukem nijak nevarují, zato v lidech vyvolává hrůzu. Tento pavouk má totiž velmi dlouhé nohy a pohled na něj je pro osoby s arachnofobií děsivý. Ve skutečnosti ale jde o poměrně mírumilovného lovce.

https://twitter.com/obscurethingy/status/1712414880035168727 

Daleko větší hrozbu ale znamená výskyt nechvalně známé a extrémně jedovaté černé vdovy (oficiálně snovačka jedovatá). Jsou velice přizpůsobivé a dokážou se zabydlet na kamenných pláních, v lesích, polích či dokonce lidských obydlích. Pozorována už byla kromě teplejších evropských zemí i v Německu, Švýcarsku či Rusku. 

Za „invazemi“ černé vody do lidských obydlí ale nestojí nikdo jiný než člověk. Tento pavouk původně pochází ze zemí Severní a Střední Ameriky, vyjma Antarktidy se rozšířily úplně na všechny kontinenty. 

O tom, jak jednoduché je pavouka dostat na místo, kde původně vůbec nepatří, svědčí i případ z České republiky z roku 2017. Podle serveru tn.cz se do laserového centra v Dolních Břežanech spolu se součástkami dostalo několik desítek snovaček, které se následně rozutekly a ani následná deratizace nemohla zaručit likvidaci úplně všech zvířat. 

Síla jejího jedu je odhadována až na 15krát silnější, než je jed chřestýšů, kober nebo korálovců. Jediná dávka jedu dokáže zabít nejen zdravého člověka, ale také statného kopytníka, jako je velbloud, kůň nebo kráva. Samečci mají o mnoho slabší jed, který ale dokáže způsobit velice nepříjemné zdravotní potíže. 

Invazní není pouze hmyz

Evropská komise má na svých stránkách seznam druhů, které jsou v rámci Evropské unie invazní a pro životní prostředí tvoří zátěž. Některé druhy jsou poměrně překvapivé.

Například krab říční je jedním z nejvíce invazních druhů na světě, který se z východní Asie rozšířil do Evropy a Severní Ameriky. 

Dalším invazním druhem je skokan volský, což je jedna z největších žab na světě. Původně se vyskytoval v tropech a subtropech Ameriky, později se ale dostal i do Evropy. Žijí také v alpské oblasti Itálie. 

Původním obyvatelem evropského kontinentu není ani mýval severní. Ten byl poprvé vysazen roku 1934 v Německu kvůli kožešinovému průmyslu, dnes ho už běžně najdeme i v České republice, velká populace se nachází v Bělorusku.