Válka s Izraelem by pro Libanon mohla být zničující. Problémy má už nyní

Ministr životního prostředí Násir Jásin prohlásil, že v případě nejhoršího scénáře by Libanon potřeboval 100 milionů dolarů měsíčně na potraviny, přístřeší, zdravotní péči a další potřeby pro postižené občany. Jásin také dohlíží na nouzové plánování pro případ širšího konfliktu.

"Zajistit byť jen 10 až 15 procent této částky by pro vládu bylo velkým problémem," řekl Jásin a dodal, že by se do humanitárních aktivit museli zapojit dárci.

Úroveň humanitární pomoci není dostatečná ani nyní, kdy na jihu země pokračuje konflikt mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh. Za posledních deset měsíců dorazila do Libanonu pouze třetina slíbené humanitární pomoci. "Financování humanitárních aktivit se na mnoha místech zredukovalo na minimální úroveň," uvedl Jásin.

Ekonomická situace v Libanonu byla špatná už před konfliktem a země nyní není schopna poskytovat základní služby svým občanům. Konflikt na jižní hranici situaci ještě zhoršuje, protože kvůli němu muselo opustit své domovy více než 100 000 Libanonců.

Podle agentury Reuters pracuje libanonská vláda se dvěma scénáři eskalace konfliktu. První scénář předpokládá omezený konflikt s vysídlením 250 000 osob, zatímco druhý scénář počítá s plnohodnotným konfliktem a vysídlením více než milionu osob.

Jásin dodal, že v případě zopakování událostí z roku 2006, kdy Izrael blokoval Libanon, má země zásoby pohonných hmot na pět týdnů a zásoby potravin na pět měsíců.

Napětí v Libanonu vzrostlo zejména po izraelském útoku na jednu z bejrútských čtvrtí 30. července, při kterém zahynul jeden z lídrů Hizballáhu, Fuád Šukr. 

Libanon je již několik let v hluboké ekonomické krizi, která způsobila devalvaci měny a zvýšení cen základních potravin. Mnoho Libanonců si nemůže dovolit základní potřeby. Libanon má zásoby potravin na několik měsíců, ale situace je velmi křehká a závisí na vnější pomoci a stabilitě v regionu.

Podle odhadů OSN a dalších humanitárních organizací je mnoho libanonských rodin vystaveno potravinové nejistotě a potřebuje pomoc. Humanitární organizace a mezinárodní společenství se snaží poskytovat potravinovou pomoc, ale financování a logistika zůstávají velkým problémem.

Inflace v zemi dosáhla extrémních hodnot, což vedlo k prudkému nárůstu cen potravin. Vysoká nezaměstnanost a nízké mzdy situaci dále zhoršují. Dlouhodobá politická nestabilita a korupce v zemi navíc ztěžují efektivní řešení ekonomických a sociálních problémů, včetně potravinové bezpečnosti.