Návštěva amerického viceprezidenta J. D. Vance v Budapešti představuje podle maďarské diplomacie naprostý přelom. Ministr zahraničí Péter Szijjártó ve svém příspěvku na sociálních sítích nešetřil superlativy a označil příjezd druhého nejvýše postaveného muže Spojených států za historický moment. Podle jeho slov jde o první návštěvu amerického viceprezidenta od roku 1991 a o nejvýznamnější diplomatickou událost tohoto druhu od návštěvy George W. Bushe v roce 2006.
Szijjártó se neváhal vyjádřit v tom smyslu, že se aktuálně nacházíme v „zlatém věku“ maďarsko-amerických vztahů. Tento stav přisuzuje především mimořádné politické a ideologické blízkosti mezi Donaldem Trumpem a Viktorem Orbánem. Ministr zdůraznil, že mezi oběma lídry panuje hluboké spojenectví, které on sám nazývá skutečným přátelstvím, což se nyní promítá i do oficiální státní úrovně.
Hlavními tématy očekávaných jednání mají být klíčové otázky současné globální politiky. Delegace se zaměří na problematiku migrace, globální bezpečnost a prohloubení ekonomické i energetické spolupráce. Maďarsko si od těchto rozhovorů slibuje upevnění své pozice jako strategického partnera USA v regionu střední Evropy.
Přípravy na přílet speciálu Air Force Two byly v Budapešti vidět na každém kroku. Personál na letišti i v místech setkání dolaďoval poslední detaily, včetně symbolického vysávání koberců před tiskovou konferencí. Péter Szijjártó osobně přivítal J. D. Vance a jeho manželku Ushu přímo u schodů letadla na mezinárodním letišti Ference Liszta, odkud se hosté vydali na svůj dvoudenní program.
Harmonogram amerického viceprezidenta je velmi nabitý. Po úvodním oficiálním podání ruky s premiérem Orbánem, které bylo určeno především pro objektivy fotografů, následovala pracovní jednání. Veřejnost se má dočkat dvou hlavních vystoupení – nejprve na společné tiskové konferenci a později na akci prezentované jako Den maďarsko-amerického přátelství, která však nese silné znaky předvolebního shromáždění.
Návštěva se však neobešla bez kontroverzí a kritiky z řad opozice. Lídr opozičního hnutí Péter Magyar se nechal slyšet, že takové kroky považuje za nepřípustné zasahování do maďarských voleb. Prohlásil, že maďarská historie se nepíše ve Washingtonu, Moskvě ani v Bruselu, ale v ulicích a na náměstích Maďarska, a odmítl vliv cizích mocností na vnitrostátní politický souboj.
Pozornost médií se soustředí i na širší souvislosti maďarské zahraniční politiky, zejména ve vztahu k Rusku. Agentura Bloomberg přišla s informací o uniklém přepisu telefonátu mezi Viktorem Orbánem a Vladimirem Putinem. Maďarský premiér měl údajně ruskému prezidentovi nabídnout své služby při organizování potenciálního mírového summitu o Ukrajině, který by se mohl konat právě v Budapešti.
Tato odhalení jen zvyšují tlak na maďarskou vládu, která je již dříve kritizována za své nadstandardní vztahy s Kremlem. V uniklých rozhovorech se prý objevily i zmínky o vzájemném obdivu k Donaldu Trumpovi a dlouholeté spolupráci sahající až do roku 2009. Pro Putina je Maďarsko podle těchto zpráv jednou z mála evropských zemí, která je pro konání podobných jednání přijatelná.
Analytici si kladou otázku, proč si J. D. Vance našel čas na cestu do Maďarska právě v době, kdy Spojené státy čelí eskalaci napětí na Blízkém východě. Podle některých expertů je Maďarsko pro hnutí MAGA jakýmsi politickým „Eldorádem“. Orbán je v těchto kruzích vnímán jako vzor konzervativního státníka a jeho politický model je často dáván za příklad pro budoucí směřování americké pravice.
Podle politologů může být Vanceova přítomnost v Budapešti také signálem určité nejistoty Donalda Trumpa ohledně Orbánova volebního výsledku. Existuje teorie, že pokud by Orbán volby prohrál, byla by to pro americké hnutí MAGA citelná rána, protože na Maďarsko sází jako na klíčového spojence při podkopávání jednoty Evropské unie.
Celá návštěva je tak provázena mimořádnými bezpečnostními opatřeními a dopravními omezeními v maďarské metropoli. I přes kritiku opozice a mezinárodní pochybnosti o vztazích s Ruskem se vládní strana snaží z přítomnosti amerického viceprezidenta vytěžit maximum pro svou politickou image a potvrdit své výsadní postavení v očích konzervativních voličů na obou stranách Atlantiku.
Související
Maďarsko přestane blokovat vstup Ukrajiny do EU
Magyar změní ústavu, aby dosáhl odvolání maďarského prezidenta
Aktuálně se děje
před 36 minutami
Neřeší Ukrajinu, Írán ani Trumpa. Státy EU se bouří proti Kallasové
před 1 hodinou
Americe se nelíbí, že ji Netanjahu neposlouchá. Prosazuje zájmy které se neshodují s USA, prohlásil Vance
před 2 hodinami
Írán oznámil uzavření Hormuzského průlivu. Útoky USA zlikvidovaly příměří, tvrdí
před 3 hodinami
Musk podnítil nepokoje v Belfastu. Odhalil slabinu sociálních sítí
před 4 hodinami
Rok od tragického zřícení letu AI171: Jediný přeživší se dodnes potýká s problémy. Stále neví, proč letadlo spadlo
před 5 hodinami
Spojené státy a dalších 20 zemí včetně Česka varují před útoky Íránu v Evropě
před 5 hodinami
Policie v Severním Irsku nasadila proti demonstrantům vodní děla
před 6 hodinami
Mašínová si zachovala pevný charakter, ocenil prezident Pavel
před 6 hodinami
Útoky slibované Trumpem přišly. Írán tvrdí, že opět uzavřel Hormuzský průliv
před 8 hodinami
K dešti se přidají bouřky, vyplývá z předpovědi počasí na dnešek
včera
Česká cesta do vesmíru míří k úspěchu. Svoboda by mohl letět na ISS
včera
Malou propustili z nemocnice. Zítra už by měla opět šéfovat poslancům ANO
včera
Smutné pražské výročí. Jak hlavní město zničil nejničivější požár v jeho dějinách
včera
Policie objasnila vraždu novorozence na Sokolovsku. Matce hrozí až doživotí
včera
Zemřela Zdena Mašínová
včera
Útěk z vězení nevyšel. Zločinec si pobyt na Pankráci zřejmě prodlouží
včera
Deštivé počasí pokračuje. Meteorologové prozradili, kde má napršet nejvíc
včera
Napětí na Blízkém východě roste: Írán po nočních útocích zvažuje konec mírových jednání
včera
Parlamentní volby v Izraeli se blíží. Netanjahu potvrdil kandidaturu, jistotu výhry ale nemá
včera
Maďarsko už problémy nedělá. Mezi EU a Ukrajinou přesto roste napětí
Mezi Evropskou unií a Ukrajinou roste napětí ohledně rychlosti přístupových rozhovorů. Zatímco ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj by chtěl ještě před koncem letošního léta otevřít několik vyjednávacích skupin, takzvaných klastrů, členské státy ani Evropská komise k tomu zatím neprojevily ochotu. V Kyjevě proto panují obavy, že se celý proces po počátečním posunu výrazně zpomalí, nebo dokonce ocitne na vedlejší koleji, jako se to již stalo v případě jiných kandidátských zemí.
Zdroj: Libor Novák