Počet lidí na planetě Zemi by podle nové prognózy mohl dosáhnout maxima 8,5 miliardy už v roce 2040 a do konce století výrazně klesnout. OSN přitom ve své zprávě zveřejněné loni v létě předpověděla, že počet lidí bude nejvyšší až v roce 2080, a to na úrovni 10,4 miliardy, připomíná agentura DPA.
Od poloviny 20. století Země zažívá silný nárůst počtu obyvatel, mezi roky 1950 a 2020 se podle údajů OSN více než ztrojnásobil. Loni v listopadu jich bylo osm miliard. V souvislosti s tímto vývojem se mluví o hrozící "explozi populační bomby".
Podle studie vypracované pro institut Římský klub existují dva scénáře vývoje světové populace. Podle prvního, méně optimistického, se svět po ekonomické stránce bude vyvíjet podobně jako v posledních 50 letech. Pak počet obyvatel dosáhne svého maxima v roce 2046 pod úrovní devíti miliard a do roku 2100 klesne na 7,3 miliardy.
"Ačkoliv tento scénář nepočítá s celkovým ekologickým nebo klimatickým kolapsem, zvyšuje se pravděpodobnost, že takový vývoj nastane v desetiletích do roku 2050 v regionálním měřítku. Toto riziko je mimořádně vysoké v zemích s nejzranitelnějšími a špatně spravovanými ekonomikami," upozorňují autoři zprávy z projektu Earth4All. V něm se spojili vědci z předních evropských institucí zabývajících se životním prostředím a ekonomikou, jako je Postupimský ústav pro výzkum dopadu změny klimatu nebo Norská vysoká škola ekonomická BI. Zpráva vznikla za použití nové metodologie, která bere v potaz sociální a ekonomické faktory, které mají prokazatelný vliv na míru porodnosti.
Podle druhého, optimističtějšího scénáře, by populace dosáhla maximálního počtu 8,5 miliardy v roce 2040 a pak do roku 2100 klesla zhruba na přibližně šest miliard. Stalo by se tak za předpokladu, že by vlády po celém světě zvýšily daně bohatým a investovaly do vzdělání, sociálních služeb a posílení rovnosti ve společnosti.
Demografové upozorňují, že to, kdy počet obyvatel planety dosáhne vrcholu, závisí hlavně na vývoji v zemích s nejvyšší mírou porodnosti. Klesne, pokud se tam zlepší životní podmínky. "Víme, že rychlý ekonomický rozvoj v zemích s nízkými příjmy má enormní dopad na počty narozených dětí," cituje agentura DPA Pera Espena Stoknese, vedoucího projektu Earth4All. "Míra porodnosti klesá, když dívky získají přístup ke vzdělání a když je posíleno ekonomické postavení žen a dostupnost zdravotní péče," vysvětlil.
Pokud by se množství lidí na Zemi vyvíjelo podle optimističtějšího scénáře, znamenalo by to velký přínos pro společnost i životní prostředí. "Toto nám dává důkazy pro to, abychom se domnívali, že populační bomba nevybuchne, ale stále z hlediska životního prostředí stojíme před velkou výzvou. Musíme vyvinout hodně snahy, abychom se vypořádali se současným chápáním možnosti rozvoje, které je založené na nadměrné spotřebě a nadměrné výrobě," cituje The Guardian Bena Callegariho, jednoho z autorů zprávy. Ta také upozorňuje, že úbytek obyvatel může znamenat i nové problémy. Může vést k většímu tlaku na zdravotnictví spojenému se stárnutí populace, úbytku ekonomicky aktivních lidí. Toto zažívá Japonsko nebo Korea.
Související
Proč nemůže být Země placatá? Jednoduše to prostě nejde, ačkoliv si část Slováků myslí opak
Češi věří vědě, Slováci konspiracím. Průzkum o placaté zemi ukazuje na tragický stav tamního vzdělávání
Aktuálně se děje
před 54 minutami
Chorvatsko pohltily rozsáhlé lesní požáry
před 2 hodinami
Pět let od návratu Tálibánu k moci: Afghánistán se hroutí, lidem hrozí hladomor
před 3 hodinami
Indonésii zasáhlo silné zemětřesení, nejméně pět mrtvých
před 4 hodinami
Trump: V nejbližší době prohlásím Hormuzský průliv za území Spojených států
před 5 hodinami
Předpověď počasí na příští týden slibuje déšť. Meteorologové ale mírní očekávání
včera
Sucho v Evropě způsobuje i fenomén, který experti pozorují už desítky let
včera
Podvod připravil seniora o miliony. Myslel si, že investuje s premiérem
včera
Sparta se ke Slavii v Lize mistrů nepřidá. V předkole nestačila na Lyon
včera
Plány monarchie odhaleny. Figuruje stále i jméno bývalého prince Andrewa
včera
Policie zastavila pátrání po pohřešovaném z jezera Most. Zmizel při bouřce
včera
Pražské letiště obnovilo provoz na hlavní ranveji. Prošla modernizací
včera
Motocyklista Salač senzačně zvítězil na okruhu Silverstone. Vyhrál ve třídě Moto2
včera
Počasí o víkendu: Česko sejmou další vedra, místy se čeká až 37 stupňů
včera
Zelenskyj má další problém. Nikomu se k Trumpovi nechce
včera
Rozsáhlé razie ve Francii: Kvůli požárům byly zatčeny stovky lidí
včera
Tusk: Polské bezpečnostní složky zmařily ruský atentát na amerického občana ve Varšavě
včera
Protiválečný politik Naděždin, kterému Moskva nepovolila kandidovat proti Putinovi, uprchl z Ruska
včera
Trumpovi se nelíbí drony ze zahraničí. Uvalil na ně stoprocentní cla
včera
V chorvatském Omiši vypukl rozsáhlý požár, pomáhají i čeští policisté
včera
Evropská ekonomika dostala pomyslnou ránu do obličeje. A hned dvakrát za sebou
Evropská ekonomika čelí souběhu vážných komplikací způsobených extrémním počasím a dopady války v Íránu, které doplňují tlak amerických cel a čínské konkurence. Vlny veder nutí evropské státy k drastickým opatřením v energetice i zemědělství. Rumunský státní výrobce elektřiny Nuclearelectrica musel odpojit svůj jediný funkční reaktor kvůli rekordně nízké hladině Dunaje, který je klíčový pro chlazení zařízení. Země vyhlásila stav energetické nouze a vyzvala firmy i domácnosti k dobrovolnému omezení spotřeby.
Zdroj: Libor Novák