Venuše je vulkanicky aktivní, zjistili z desítky let starých snímků vědci

Výzkumník Robert Herrick z univerzity v aljašském městě Fairbanks si důkazů o vulkanismu všiml po více než 200 hodinách, které strávil procházením 30 let starých dat.

"Bylo to úžasné. Byl to svatý grál, který dokazuje, že je Venuše vulkanicky aktivní," dodal Herrick.

Skalnatá Venuše, která je svou velikostí a hustotou podobná Zemi, se v průběhu posledních 1,5 miliardy let proměnila z oceánského světa na žhavý skleník. Teplota na povrchu planety dosahuje až 475 stupňů Celsia a atmosférický tlak je 90krát vyšší než na Zemi. Lepší pochopení této změny - a jakou roli v ní hraje sopečná činnost - je podle vědců důležité při chápání minulosti i budoucnosti naší planety.

Průkazné radarové snímky v letech 1990 až 1992 pořídila sonda Magellan amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Každý snímek byl nahraný na tehdy nejmodernější způsob ukládání dat - kompaktní disk (CD). Vědci si je proto mohli prohlížet jen po jednom, což znemožnilo data porovnat.

Herrick se k záznamům dostal o desítky let později, když byly digitalizovány. Zaměřil se při tom na rozsáhlou náhorní oblast Atla Regio na rovníku Venuše, kde se nacházejí sopky Ozza Mons a Maat Mons.

Asi po 200 hodinách ručního porovnávání snímků uviděl dva snímky stejné oblasti pořízené s odstupem osmi měsíců, které vykazovaly jasné geologické změny způsobené erupcí. Jeden z průduchů na Maat Mons se podle snímků mezi únorem a říjnem 1991 zvětšil, deformoval a zdánlivě až po okraj naplnil lávou.

Herrick se se svými poznatky obrátil na specialistu na radarové snímky z Laboratoře tryskového pohonu (JPL) NASA Scotta Hensleyho, který jeho zjištění potvrdil. Expert odhadl, že erupce v 90. letech na Venuši utvořila lávový proud podobný tomu, který vyvrhla sopka Kilauea na Havaji v roce 2018.