Většina Němců má obavy z toho, co přinese příští rok. Jen 35 procent z nich v průzkumu institutu Ipsos uvedlo, že na rok 2023 hledí s velkou důvěrou a optimismem. Ještě před rokem jich přitom bylo takto naladěných 53 procent, napsala agentura DPA.
Podobně dopadl i průzkum hamburské Nadace pro otázky budoucnosti, v němž 64 procent Němců přiznalo, že do nového roku hledí s obavami. To je více než dvojnásobek ve srovnání s dobou před deseti lety.
Už letošní rok přitom velká část občanů Spolkové republiky považuje za hodně špatný. V nedávném průzkum pro list Frankfurter Allgemeine Zeitung souhlasilo 61 procent dotázaných s výrokem: "Pokud se člověk zamyslí nad současnými krizemi a problémy, byl uplynulý rok 2022 nejhorším za dlouhou dobu."
Horst Opaschowski, který se zabývá výzkumy budoucnosti, v této souvislosti mluví o "zhroucení důvěry". "Válka na Ukrajině a její ekonomické důsledky táhnou lidi psychicky dolů," řekl. Navíc dva roky předtím museli lidé zvládat pandemii covidu-19.
Zvláště velké obavy dávají podle Nadace pro otázky budoucnosti najevo ženy. S obavami jich na příští rok hledí 70 procent, u mužů je to o 12 procentních bodů méně. Výrazně větší je také strach lidí s nízkými příjmy (75 procent) než lidí, kterým se ekonomicky daří dobře (50 procent). "Finanční obavy jsou větší než strach z nemocí nebo klimatických změn," podotýká v této souvislosti Opaschowski.
I proto je 70 procent Němců připraveno se v příštím roce uskromnit, pokud jde o nákupy a další finanční výdaje.
Související
Bratrství je silné slovo, ale slabý kompas. Babiš si rozumí s Ficem a Orbánem, důležitější jsou Němci
Němci či Finové jdou příkladem. Evropa se připravuje na konflikt vysoké intenzity, může přijít kdykoliv
Aktuálně se děje
včera
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
včera
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno včera
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
včera
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
včera
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
včera
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
včera
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
včera
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
včera
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
včera
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
včera
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
včera
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
včera
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
včera
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
včera
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
včera
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
včera
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
27. prosince 2025 21:20
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
27. prosince 2025 20:05
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
27. prosince 2025 18:51
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák