Všechno bude zase jinak. Trumpova obchodní válka se odkládá, cla po dvou dnech padají

Trumpova administrativa čelila ostré kritice nejen ze strany obchodních partnerů, ale i domácího průmyslu a maloobchodu. Automobilky obdržely už dříve měsíční odklad poté, co varovaly před vážnými narušeními dodavatelských řetězců. Významní maloobchodníci mezitím upozorňovali zákazníky, že by cla mohla vést k výraznému zdražení potravin a dalšího zboží.

Trump oznámil odklad zavedení cel na automobily dovážené z Mexika a Kanady o jeden měsíc. Oznámení ve středu potvrdila tisková mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt. 

„Hovořili jsme s největšími automobilkami. Poskytujeme měsíční výjimku na všechna auta dovážená v rámci dohody USMCA,“ uvedla Leavitt při tiskovém briefingu, kde přečetla prezidentovo prohlášení. Podle ní se jednání účastnily automobilky Stellantis, Ford a General Motors, které si telefonát s Bílým domem vyžádaly.

Trump však zdůraznil, že od 2. dubna vstoupí v platnost „reciproční cla“, která mají postihnout nejen automobilový sektor, ale i další oblasti obchodu. „Firmy by měly tento měsíc využít k tomu, aby začaly investovat, přesunuly výrobu do USA a vyhnuly se tak clům úplně. To je náš konečný cíl,“ dodala Leavitt.

Kanada ale odklad nevidí jako úspěch a nadále odmítá jakákoli cla. Premiér provincie Ontario Doug Ford uvedl, že spolu s kanadským premiérem Justinem Trudeauem zastávají jasný postoj. „Jsme zajedno – nulová cla a nehodláme ustoupit,“ prohlásil Ford na středeční tiskové konferenci.

Po telefonátu s mexickou prezidentkou Claudií Sheinbaumovou Trump oznámil, že Mexiko nebude muset platit cla na žádné produkty spadající pod platnou obchodní dohodu mezi USA, Mexikem a Kanadou (USMCA). Později během dne podepsal dodatek, který stejnou výjimku rozšířil i na Kanadu do 2. dubna. Přesto Trump nešetřil kritikou na adresu Trudeaua, kterého obvinil z politického zneužívání celní problematiky.

Trumpovo rozhodnutí přichází v době, kdy se americké finanční trhy potýkají s nejistotou. Index S&P 500 ve čtvrtek klesl o 1,8 %, což vyvolalo spekulace, že prezidentovo rozhodnutí o zmírnění celní politiky mohlo být ovlivněno právě negativní reakcí investorů. Trump však tuto souvislost popřel a prohlásil, že burzu „ani nesleduje“.

Ve svém projevu v Kongresu v úterý Trump připustil, že nová cla způsobí určité ekonomické potíže, ale zároveň zdůraznil, že Spojené státy jsou na takovou situaci připraveny. „Bude tu malé narušení, ale s tím se smíříme,“ řekl.

Trump původně sliboval, že cla na Kanadu a Mexiko zavede hned po svém návratu do úřadu. Po lednovém odkladu oznámil, že je spustí v únoru, a nakonec tak učinil tento týden. Zatímco mexické zboží mělo podléhat 25% clu, kanadské výrobky měly být zatíženy 25% sazbou s výjimkou energetických produktů, které měly podléhat 10% clu. Zároveň prezident oznámil zdvojnásobení cel na čínské exporty z 10 % na 20 %.

Trump a jeho spojenci tvrdí, že zvýšení cel na dovoz pomůže „udělat Ameriku znovu skvělou“ tím, že umožní USA získat politické a ekonomické ústupky od spojenců i konkurentů na globální scéně. Kritici však varují, že tento krok může vážně poškodit americké firmy i spotřebitele. Mnoho společností upozorňuje, že cla povedou k růstu cen zboží a přinutí podniky hledat alternativní dodavatelské řetězce, což může vést ke ztrátě pracovních míst.

Trump rozšířil svou agresivní obchodní strategii o půlnoci z úterý na středu, kdy oznámil zavedení cel na dovoz z Kanady a Mexika. Tento krok okamžitě vyvolal obavy mezi americkými maloobchodními řetězci, které upozornily, že ceny zboží v obchodech mohou začít růst téměř okamžitě. Taková situace by mohla podkopat Trumpovy sliby o „dostupné Americe“ v době, kdy se jeho administrativa snaží bojovat s dopady inflace.

Americký ministr obchodu Howard Lutnick ve středu naznačil, že prezident by mohl některé tarify zrušit nebo zmírnit v rámci dohody s Kanadou a Mexikem. „Zvažuje, které sektory trhu by mohly – možná – dostat nějakou úlevu,“ uvedl Lutnick v rozhovoru pro Bloomberg. Dodal, že zatímco některé produkty by nadále podléhaly 25% clu, mohly by existovat výjimky, například pro automobilový průmysl nebo další klíčová odvětví.

Trump se v úterním projevu ke Kongresu k otázce cel vyjádřil a uznal, že jeho rozhodnutí může vyvolat „menší nepokoje“, ale ujistil, že „se s tím dokážeme vyrovnat“. Současně obvinil svého předchůdce Joea Bidena z ekonomických problémů a vysokých životních nákladů, které podle něj zdědil.

„Mezi mé nejvyšší priority patří záchrana naší ekonomiky a poskytnutí dramatické a okamžité úlevy pracujícím rodinám,“ prohlásil Trump. „Jako prezident každý den bojuji za to, abych zvrátil tuto škodu a učinil Ameriku opět dostupnou.“

Trump by měl ve středu jednat s kanadským premiérem Justinem Trudeauem, který už veřejně reagoval na americké rozhodnutí se slovy: „I když jste velmi chytrý chlap, tohle je velmi hloupý krok.“

Zavedení cel bylo dlouho součástí Trumpovy obchodní strategie. Už během kampaně v roce 2024 sliboval, že Kanada a Mexiko budou prvními zeměmi, na které cla uvalí. Po návratu do úřadu svůj plán několikrát upravil, přičemž v únoru oznámil, že zavedení cel ještě o měsíc odloží.

Trump a jeho spojenci tvrdí, že cla na dovoz do USA pomohou „učinit Ameriku znovu skvělou“ tím, že umožní Washingtonu získat politické a ekonomické ústupky od spojenců i rivalů. Nicméně podniky v USA i v zahraničí varují, že tento krok může vyvolat rozsáhlé narušení obchodních vztahů.

Od svého vítězství v listopadových prezidentských volbách Trump zaměřil svou obchodní politiku na Čínu, Kanadu a Mexiko. Pohrozil, že pokud tyto země neomezí „nepřijatelné“ množství nelegálních drog proudících do USA, uvalí na jejich exporty vysoká cla.

Obchodní experti varují, že dlouhodobé dopady této strategie by mohly vést k ekonomické nejistotě a poškodit americké spotřebitele i průmyslové sektory závislé na dovozu. V příštích dnech se očekává další vyjednávání mezi Washingtonem, Ottawou a Mexico City, přičemž se bude řešit, zda a jak mohou být některé z těchto cel zmírněny.