Vysoké účty za energie už neklesnou, prohlásil expert a řekl proč

Vysoké účty za elektřinu a plyn už na úroveň z doby před pandemií covidu-19 neklesnou. V rozhovoru s BBC to řekl šéf norské ropné a plynárenské společnosti Equinor Anders Opedal. Zdůvodnil to vysokými náklady na přechod od fosilních paliv k obnovitelným zdrojům energie, které jsou šetrnější k životnímu prostředí.

Opedal v této souvislosti poznamenal, že daně z mimořádných zisků, které evropské vlády zavedly v reakci na výrazný růst cen ropy a plynu, mají vliv na investice do projektů v Británii. Výrazný růst cen energetických surovin znamená, že mnoho firem v tomto odvětví má za loňský rok citelně vyšší zisk než v předchozích letech.

Velkoobchodní ceny energií vzrostly, když vlády začaly uvolňovat omezení zavedená v souvislosti s pandemií covidu-19. Loni na jaře se jejich růst ještě zvýraznil po začátku invaze ruských vojsk na Ukrajinu, po které Evropská unie začala odmítat plyn z Ruska. V posledních týdnech ceny plynu díky teplejšímu počasí v Evropě klesají a jsou nižší než před válkou na Ukrajině.

Domácnosti v Británii před pandemií platily ročně za energie kolem 1300 liber (35.200 Kč/2900 Kč za měsíc), zatímco v současné době typická britská domácnost platí i se započtením státní pomoci asi 2500 liber (67.600 Kč) za rok, respektive 5600 Kč za měsíc. To je hlavní důvod, který podle ekonomů přispívá ke krizi životních nákladů.

Opedal řekl, že v Evropě dochází k jakémusi přepojování celého energetického systému, zejména poté, co evropské země přestaly odebírat plyn z Ruska. Zapotřebí je proto obrovských investic do obnovitelných zdrojů energie, včetně například většího využívání vodíku.

"Bude to vyžadovat velké investice, které je potřeba zaplatit. Předpokládal bych tedy, že účty za energie mohou být o něco vyšší než v minulosti, ale ne tak nestálé a vysoké jako dnes," řekl Opedal.

Equinor vydělává hlavně na těžbě ropy a zemního plynu a patří k největším energetickým společnostem v Evropě. Působí ve 36 zemích světa včetně Británie. Loni ve třetím čtvrtletí firma vytvořila zisk před zdaněním 24,3 miliardy USD (asi 538 miliard Kč) ve srovnání se ziskem 9,7 miliardy USD ve stejném období předchozího roku.

Při pohledu do budoucna Opedal řekl, že k energii je nutné přistupovat jako k něčemu, čeho není dostatek. "Myslím, že jsme v minulosti měli hodně levnější energie a pravděpodobně jsme jí část promrhali. Proto se musíme ujistit, že teď investujeme správně," dodal. Každý by měl podle něj spotřebovávat co nejméně energie.

Opedal o výhledu cen energií hovořil před zahájením výročního zasedání Světového ekonomického fóra (WEF) ve švýcarském Davosu, které je každoročním setkáním politických a obchodních lídrů. Letošní setkání, které se koná od 16. do 20. ledna, dostalo podtitul Spolupráce v roztříštěném světě.

Související

Energetika

Klíčový krok k nezávislosti: Státy se odpojují od ruské energetické sítě

Estonsko, Lotyšsko a Litva se připravují na historický krok – definitivní odpojení od ruské energetické sítě, které je plánováno na 8. února. Tento proces znamená zásadní změnu v infrastruktuře těchto států, jež byly dlouhá desetiletí závislé na ruském řízení svého elektrického přenosového systému. Přechod na synchronizaci s evropskou sítí bude nejen technickým, ale i symbolickým ukončením jedné z posledních vazeb na sovětskou minulost, uvedl server CNN.
Podněstří, ilustrační fotografie.

Podněstří v krizi: Gazprom a Kreml si protiřečí. Hrozí přímá ruská intervence

Podněstří se od začátku roku nachází v hluboké energetické krizi, která může zásadně ovlivnit jeho budoucnost. Region čelí dvěma scénářům: připojení zpět k Moldavsku nebo přímé ruské intervenci. Analytici varují, že snaha o reintegraci by mohla Moskvu vyprovokovat k agresi. Kreml mezitím z krize obviňuje Moldavsko a Ukrajinu, přestože Gazprom předem avizoval vypnutí plynu z jiných důvodů než kvůli ukončení tranzitní smlouvy.

Více souvisejících

Energetika Elektřina plyn

Aktuálně se děje

před 45 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

včera

Donald Trump

Ukrajina a Rusko si přehazují vinu za problémy v mírových jednáních. Trump mlčí, Kyjev se bojí nejhoršího

V ukrajinsko-ruském konfliktu probíhá nelítostná bitva o to, kdo přesvědčí amerického prezidenta Donalda Trumpa, že vina za problémy v mírových jednáních leží na druhé straně. Obě země se vzájemně obviňují z porušování částečného příměří, které zahrnuje klíčovou energetickou infrastrukturu a oblast Černého moře. Cílem je nasměrovat Trumpův hněv proti nepříteli a získat jeho podporu, uvádí server Politico.

Aktualizováno včera

Následky zemětřesení v Myanmaru

Mimořádná zpráva Myanmar a Thajsko zasáhla mohutná zemětřesení, vyhlášen nouzový stav. Počet uvězněných a mrtvých roste

Centrální část Myanmaru zasáhlo v pátek ráno (odpoledne místního času) silné zemětřesení o síle 7,7 stupně následované po 12 minutách otřesem o síle 6,4 stupně, uvedla americká geologická služba USGS. Otřesy byly zaznamenány přibližně 16 kilometrů severozápadně od města Sagaing kolem 12:50 místního času, uvedl server CNN. Zemětřesení bylo tak masivní, že ničilo budovy i v sousedním Thajsku a otřesy lidé pocítili i v Číně. Bangkog a Myanmar už evidují první mrtvé a zraněné a předpokládá se, že jejich počet bude strmě narůstat. O českých obětech zatím informace nejsou. Myanmarská vojenská junta následně vyhlásila nouzový stav ve velké části centrálního Myanmaru. Podle posledních informací se už počet mrtvých počítá ve stovkách.

včera

včera

Donald Trump

Zemětřesení zasáhlo 1,5 milionu lidí. Myanmaru pomůžeme, prohlásil Trump

Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) v Myanmaru stále zjišťuje rozsah škod po pátečním ničivém zemětřesení, které zasáhlo centrální část země. Podle mluvčího organizace Dioga Alcantary je UNHCR připraveno poskytnout přístřeší a základní potřeby, jakmile bude možné bezpečně dorazit do Mandalaje, druhého největšího města Myanmaru.

včera

Návrat vojáků ze zahraničních misí Prohlédněte si galerii

Na Vítkově se sešli vojáci operující v zahraničí. Černochová jim měla předat ocenění, vůbec nepřišla

Na pražském Vítkově se dnes uskutečnil slavnostní nástup vojáků, kteří se vrátili ze zahraničních operací. Příslušníci Armády České republiky plnili úkoly v Litvě, Lotyšsku, Německu, Kosovu a Itálii. Slavnostního setkání se zúčastnili představitelé Ministerstva obrany a Generálního štábu AČR, ministryně obrany Jana Černochová, která jim měla předat ocenění, mezi vojáky ale nedorazila.

včera

včera

včera

včera

Tchaj-Wan

Japonsko představilo plán pro případ války mezi Čínou a Tchaj-wanem

S rostoucím napětím mezi Čínou a Tchaj-wanem Japonsko podniká kroky k ochraně svých ostrovů v prefektuře Okinawa. Tokio poprvé představilo plán na evakuaci více než 100 000 obyvatel a 10 000 turistů z ostrovů v oblasti Sakishima, pokud by v regionu vypukl ozbrojený konflikt. Uvedl to server The Guardian.

včera

Ilustrační foto

Obchodní válka s USA se zhoršuje. Výrobci alkoholu spustili nevídaný lobbismus

Evropští politici, zejména z Francie, Itálie a Irska, se ocitli pod rostoucím tlakem vlivné alkoholové lobby, která se snaží zabránit tvrdým americkým clům na víno a lihoviny. Poté, co prezident Donald Trump oznámil 200% clo na evropské alkoholické nápoje, se evropští producenti vín, šampaňského a whiskey pustili do intenzivního lobbingu, aby své produkty zachránili před obchodní odvetou Bruselu, píše Politico.

včera

včera

Barma, ilustrační foto

Šest hodin od ničivého zemětřesení: Mrtvých mohou být až desítky tisíc, proč zatím nikdo nic neví?

Myanmar zasáhla v pátek série ničivých zemětřesení, to silnější o síle 7,7 stupně Richterovy škály. Přesný rozsah škod zatím zůstává nejasný, ale podle prvních informací se jedná o jednu z nejhorších katastrof, které zemi v posledních letech postihly. O katastrofy uplynulo šest hodin, svět ale zatím stále nic neví. Situaci totiž komplikuje i dlouhotrvající občanská válka, která omezuje možnosti získávání spolehlivých informací z postižených oblastí. Experti ale přirovnali sílu zemětřesení k tomu, které před dvěma lety zasáhlo Turecko a vyžádalo si 55 tisíc mrtvých.

včera

včera

Strany Spolu podepsaly koaliční smlouvu. (25.3.2025)

Fialu a Babiše je třeba nahradit. Česku už nemají co nabídnout

Do parlamentních voleb proti sobě znovu míří dva dobře známí lídři – Petr Fiala a Andrej Babiš. Dva ostřílení matadoři české politiky, kteří však s největší pravděpodobností postrádají zkušenosti a instinkt potřebný pro novou a velice tvrdou realitu. Oba sehráli důležité role v minulých krizích, ale nadcházející období vyžaduje jiný typ vedení. Nový lídr potřebuje být rozhodnější, odolnější a strategičtější.

včera

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Trump by se měl probrat. Putin si s vámi jen hraje, vzkazuje mu Evropa

Evropští lídři varují amerického prezidenta Donalda Trumpa před důvěrou v ruského prezidenta Vladimira Putina a odmítají jakékoliv úvahy o zmírnění sankcí vůči Rusku výměnou za příměří na Ukrajině. Na summitu v Paříži, který následoval po sérii předchozích jednání v Londýně a Bruselu, zaujali spojenci Ukrajiny pevný postoj proti jakémukoliv zmírnění opatření vůči Moskvě.

včera

Vance míří do Grónska. Politici ho budou ignorovat, nikdo ho vítat nebude

Návštěva amerického viceprezidenta JD Vance v Grónsku vyvolává napětí mezi Spojenými státy a Dánskem, které čelí obavám z možného pokusu Washingtonu o získání tohoto strategicky významného území. Když Vance v pátek dorazí na odlehlou vojenskou základnu Pituffik v severozápadním Grónsku, nebudou ho tam vítat žádní dánští zástupci – a to záměrně. Dánská vláda dala jasně najevo, že Vanceova přítomnost na jejich území není vítána, a to zejména kvůli stále častějším výrokům amerického prezidenta Donalda Trumpa o nutnosti připojit Grónsko k USA.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy