Vzpoura neovlivnila armádu na Ukrajině, tvrdí Šojgu. Realita z Ruska ale mluví o něčem jiném

„Provokace neměla vliv na činnost vojenských skupin. Vojáci odvážně a obětavě pokračovali v plnění zadaných úkolů,“ řekl v pondělí během telefonické konference. „Pokus o destabilizaci situace ve dnech 23.-25. června selhal především proto, že personál ozbrojených sil prokázal věrnost své přísaze a vojenské povinnosti,“ zdůraznil Šojgu. 

Šéf resortu obrany dnes oznámil, že ruské síly zlikvidovaly 16 tanků Leopard německé výroby. „Tedy vlastně sto procent této výzbroje dodané kyjevskému režimu Polskem a Portugalskem,“ poznamenal během konferenčního hovoru s vojenskými veliteli, píše TASS. 

Úspěchy ohlásil ve všech směrech. „Jen na jižním doněckém, záporožském a doněckém směru, kde ukrajinské ozbrojené formace podnikají neúspěšné útoky, zničila uskupení ruských sil 15 letadel, tři vrtulníky a 920 kusů obrněné techniky,“ vyčíslil Šojgu. „Ruské ozbrojené síly nadále účinně působí nepříteli škody palebnou silou, což značně snižuje jeho útočný potenciál.“

„Nepřítel nedosáhl svých cílů v žádném z frontových sektorů, což svědčí o schopnostech ruských stíhačů a zjevně příliš vysokých očekáváních od tolik vychvalovaných západních zbraní,“ pokračoval. 

TASS doplnila, že ukrajinská armáda údajně od zahájení protiofenzívy ztratila až 2 500 kusů různé výzbroje. „Kromě toho ruské síly protivzdušné obrany za poslední měsíc zachytily 158 raket raketového systému HIMARS americké výroby a 25 řízených střel Storm Shadow,“ vylíčil Šojgu. 

Proti těmto tvrzením stojí činnost ruské armády během povstání šéfa wagnerovců. Polovojenská skupina vedená Prigožinem se po dlouhotrvajících sporech s ruskou armádou během války na Ukrajině koncem června postavila proti vedení ruské armády a ministerstvu obrany prostřednictvím ozbrojeného povstání, o němž informovaly EuroZprávy.cz. 

Wagnerova skupina se účastnila ruské invaze na Ukrajinu, v jejím průběhu se ale objevily konflikty mezi jejím vedením a právě Šojguem, který se snažil žoldnéřské jednotky dostat pod kontrolu úřadů. 

Šéf wagnerovců vyzval Rusy, aby se připojili k jeho bojovníkům, kteří se hodlali vypořádat s bezprávím v zemi. Ještě během soboty Wagnerovy jednotky dorazily do Rostova na Donu a obsadily štábní budovu Jižního vojenského okruhu. Posléze obsadily také klíčové vojenské objekty ve Voroněži a Lipecku. 

V Moskvě, Moskevské oblasti a Voroněžské oblasti byla zavedena protiteroristická opatření a ruský prezident Vladimir Putin v mimořádném projevu označil jednání Wagnerovy skupiny za vzpouru.

Kolona o síle 5000 mužů pod velením Dmitrije Utkina pokračovala prakticky bez odporu směrem k Moskvě, poté ale došlo za zprostředkování běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka k uzavření dohody o smírném urovnání konfliktu a Wagnerova skupina se stáhla. Prigožin byl následně převezen do Běloruska a jeho mužům byl nabídnut vstup do armády či možnost odejít ze země.