NÁZOR: Poučil se svět z finanční krize? Politolog rozebral, jak si vedeme v pandemii

Pandemie probíhá téměř rok a půl, tudíž uběhlo dost času, abychom se začali ohlížet a hledali poučení, konstatuje Fareed Zakaria v komentáři pro server Washington Post. Známý komentátor a politolog z think tanku Berggruen Institute doporučuje situaci srovnat s jiným velkým otřesem mezinárodního systému, globální finanční krizí.

Dobré a špatné zprávy

"Poučili jsme se nějak z roku 2008? Vedeme si tentokrát lépe?" pokládá otázky Zakaria. Soudí, že na první pohled z tohoto srovnání skutečně nyní vychází svět lépe.

Po 18 měsících globální finanční krize, řekněme v polovině roku 2009, byla nezaměstnanost například ve Spojených státech nejvyšší za dlouhá desetiletí, akciová trhy se těžce vzpamatovávaly z jednoho z nejhorších kolapsů v dějinách a zabavování nemovitostí dosáhlo historického maxima, připomíná politolog. Dodává, že proti tomu je dnes v USA očkovaná polovina obyvatel, ekonomika burácí a růst se vyrovnává reaganovskému boomu, akciové trhy lámou rekordy a existují signály růstu mezd.

Spojené státy si sice vedou lépe než většina zemí, velké průmyslové státy se ovšem také nacházejí na cestě k zotavení, deklaruje autor komentáře. Za hlavní důvod považuje to, že jsme se poučili z roku 2008 a chápeme, že během systémových kolapsů musí vlády silně a rychle zasáhnout, utrácet peníze a poskytovat likviditu, přičemž v Evropě i za oceánem víceméně mlčí hlasy, které během finanční krize mimořádně hlasitě prosazovaly politiku úspor.

"Tady dobré zprávy končí," varuje Zakaria. Poukazuje, že v roce 2008 si politici rychle uvědomili potřebu zásadních změn, jelikož finanční systém se ukázal jako rizikový, špatně regulovaný a nestabilní. V roce 2010 například americký Kongres schválil rozsáhlé reformy bankovnictví v podobě požadavků na větší kapitalizaci, omezení transakcí a spekulací a zavedení zátěžových testů, rekapituluje politolog. Dodává, že bankovní lobby byla tvrdě proti, ale zmýlila se.  

Finanční systém si totiž v pandemii vede dobře, což je potvrzení správnosti reforem, deklaruje komentátor. Vyzdvihuje, že navzdory téměř úplnému uzavření globální ekonomiky v roce 2020 skoro všechny banky odolaly, a to nejen díky podpoře centrálních bank, ale také kvůli větší kapitalizaci a těsnějším regulacím.

Zakaria kritizuje, že v současné krizi mluvíme o reformách jen velmi málo, mnohým selháním v boji s covidem-19 navzdory. "Od počátku pandemie jsme viděli, jak vlády v mnoha zemích nezajistily základní funkce veřejného zdravotnictví, například testování, trasování, posílání do karantény a jasnou komunikaci s veřejností," píše politolog. Konstatuje, že někteří se poučili a sjednali nápravu, mnohé za zachránil jen brzký příchod vakcín.   

Téměř nikdo se nezačal ptát, jak skutečně reorganizovat zdravotnickou byrokracii, jak se poučit od zemí, které si počínaly správně, a jak zavést nová opatření, postupy a rámce, jež zajistí, že v příští pandemii - která zajisté přijde - si povedeme lépe, upozorňuje Zakaria. Domnívá se, že rozdíl mezi poslední a aktuální krizi, je patrné především na celosvětové úrovni.

Systém zafungoval, může zafungovat znovu

Politolog Daniel Drezner z Tuftsovy univerzity ve své knize "Systém zafungoval" tvrdí, že lidé byli zvyklí přemýšlet o globální správě skrze známou frázi Woodyho Allena: "Tak špatné (jídlo) a ještě tak malé porce!" zmiňuje Zakaria. Vyzdvihuje, že Drezner ovšem zdokumentoval, že globální správa zafungovala během finanční krize překvapivě dobře, jelikož státy a centrální banky spolupracovaly, podařilo se zamezit spirálovitému propadu, Čína se připojila k velkým mezinárodním iniciativám a Washington sehrál klíčovou roli, když podněcoval ostatní k společnému postupu a pomáhal jiným.

Podle hospodářského historika Adama Tooze až polovina likvidity poskytnutá americkou centrální bankou FED směřovala k evropským bankám, což však nebyl projev slepé štědrosti, uvádí autor komentáře. Zmiňuje svědectví tehdejšího amerického ministra financí Timothyho Geithnera, že Spojené státy si uvědomily, že je v jejich zájmu zachránit mezinárodní finanční systém založený na dolaru, což vyžadovalo pomoc ostatním.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Geithner také přiznal, že globální spolupráce probíhala do značné míry kvůli instinktivnímu multilateralismu tehdejších klíčových aktérů, kteří chtěli předejít ekonomickému nacionalismu a protekcionalismu, které napáchaly tolik škody ve 30. letech, zmiňuje politolog. Domnívá se však, že reakce na krizi z roku 2008 byla sice úspěšná ekonomicky, nikoliv však politicky, jelikož vzedmula vlnu populismu i odporu k elitám, a tak paralyzovala možnost reagovat na krizi současnou.

Politici jako Donald Trump, Viktor Orbán či Jair Bolsonaro reagovali na pandemii vyhýbavě, konsolidovali vlastní moc a vinu svalili na cizince, připomíná Zakaria. Doplňuje, že i liberálně orientovaní politici se uchýlili k protekcionalistickým opatřením a dokonce blokují vývoz vakcín, navíc čínský prezident Si Ťin-pching se ukázal jako méně otevřený a nakloněný spolupráci než jeho předchůdce během poslední globální krize.

Navzdory úvodním pokusům aktuálního amerického prezidenta Joe Bidena musí Spojené státy vést svět zcela jiným směrem, míní politolog. Obává se, že pokud nebude vyvinuto tvrdé úsilí k proočkování celého lidstva, pandemie bude přetrvávat, měnit se a možná dále sílit. Stejně tak je nutné pomoci rozvojovým, silně zadluženým zemím, má-li se obnovit a udržet ekonomický růst, zdůrazňuje autor komentáře.

Za nejlepší přípravu na další krize - ať už pandemie, extrémní počasí či kybernetické útoky - označuje Zakaria kolektivní úsilí. "To není naivní idealismus. Systém zafungoval před desetiletím, může zafungovat znovu," dodává závěrem.

Související

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) Ekonomická krize USA (Spojené státy americké) Ekonomika

Aktuálně se děje

před 34 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Josef Šlerka

Rating NFNŽ kritizuje stále více tuzemských médií

MediaRating z dílny analytika Josefa Šlerky spadající pod Nadační fond nezávislé žurnalistiky (NFNŽ) je v posledních dnech terčem sílící kritiky. Médií, která jej kritizují za jeho nesprávnost a nízkou kvalitu, přibývá, a vyhraňují se proti němu i největší čeští vydavatelé.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Ursula von der Layenová na Summitu skupiny G7 v Hirošimě, Japonsku, 19.–21. května 2023

Předsedkyní Evropské komise byla opět zvolena von der Leyenová

Evropský parlament ve čtvrtek tajnou volbou rozhodl, že Ursula von der Leyenová zůstane předsedkyní Evropské komise i na další funkční období. Ze 707 hlasujících europoslanců získala 401 hlasů, 284 bylo proti a 15 se zdrželo hlasování. Ke zvolení jí stačilo 360 hlasů, uvedl server Politico.

před 6 hodinami

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Sparta krátce před startem ligy představila dvě posily. Přicházejí Dán a Španěl

Nadcházející ročník české nejvyšší fotbalové soutěže, která ponese nově název Chance ligy, začne v pátek večer soubojem mistrovské Sparty s Pardubicemi a bude v lecčems výjimečný. Především pak v tom, že ten, kdo ligu vyhraje, bude hrát v další sezóně automaticky v Lize mistrů. Proto bude fanoušky jistě čekat ještě zajímavější boj o nejvyšší příčku, neboť vlčáků prahnoucích po milionářské soutěži je více. Mezi nimi nechybí Sparta, která hrála LM naposledy v roce 2005. Proto posiluje kádr a na Letnou vábí hráče ze zahraničí. Od nové sezóny budou v jejím dresu k vidění dánský stoper Mathias Ross a další obránce, tentokrát Španěl Imanol García z Bilbaa.

před 6 hodinami

Aktualizováno před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Rusko, Kreml

Rusko nevylučuje použití jaderných zbraní

Rusko nevylučuje nasazení svých raket vybavených jadernými hlavicemi v reakci na plán umístit americké střely dlouhého doletu v Německu. Ve čtvrtek to podle TASS uvedl náměstek tamního ministra zahraničí Sergej Riabkov.

před 8 hodinami

Datart, ilustrační fotografie

Oblíbený řetězec v Česku končí, přebírá ho Datart. Začíná velký výprodej

Zlínská skupina HP Tronic (DATART) a NAY (Electro World) zahajují po schválení fúze soutěžními úřady v České republice a na Slovensku realizaci plánované integrace. V České republice budou prodejny sjednoceny pod značku DATART, na Slovensku pod značku NAY. Podle tiskové zprávy poskytnuté redakci serveru EuroZprávy.cz probíhá aktuálně komunikace změn směrem k zákazníkům.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

ÚSTR

Vedení si letos odměny nevyplatilo, vánoční ale byly štědré. Co se děje v ÚSTR?

Po kritickém komentáři Matěje Bílého poskytly EuroZprávy.cz začátkem června vedení Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) prostor pro vyjádření, což vyvolalo vlnu negativních reakcí. Někteří bývalí zaměstnanci a odborníci postupně anonymně sdíleli své obavy ohledně současného vedení ÚSTR. Na světlo světa vycházejí dříve nezveřejněné informace a také sporné údaje o vyplácení odměn vedení. Ekonomické otázky a údajné nehospodárné jednání dokonce měly vést k destabilizaci sekce ekonomiky. Rovněž se podařilo vyvrátit některé osobní útoky a nepravdivá tvrzení vůči Bílému.

před 10 hodinami

Von der Leyenová: Žijeme v době hluboké úzkosti. Mladí nemají na bydlení, Orbánova cesta nebyla mírová

Ve svém hodinovém projevu před europoslanci zdůraznila dosavadní předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, že současná doba je poznamenána hlubokou úzkostí. Upozornil na to server Politico

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy