Pandemie probíhá téměř rok a půl, tudíž uběhlo dost času, abychom se začali ohlížet a hledali poučení, konstatuje Fareed Zakaria v komentáři pro server Washington Post. Známý komentátor a politolog z think tanku Berggruen Institute doporučuje situaci srovnat s jiným velkým otřesem mezinárodního systému, globální finanční krizí.
Dobré a špatné zprávy
"Poučili jsme se nějak z roku 2008? Vedeme si tentokrát lépe?" pokládá otázky Zakaria. Soudí, že na první pohled z tohoto srovnání skutečně nyní vychází svět lépe.
Po 18 měsících globální finanční krize, řekněme v polovině roku 2009, byla nezaměstnanost například ve Spojených státech nejvyšší za dlouhá desetiletí, akciová trhy se těžce vzpamatovávaly z jednoho z nejhorších kolapsů v dějinách a zabavování nemovitostí dosáhlo historického maxima, připomíná politolog. Dodává, že proti tomu je dnes v USA očkovaná polovina obyvatel, ekonomika burácí a růst se vyrovnává reaganovskému boomu, akciové trhy lámou rekordy a existují signály růstu mezd.
Spojené státy si sice vedou lépe než většina zemí, velké průmyslové státy se ovšem také nacházejí na cestě k zotavení, deklaruje autor komentáře. Za hlavní důvod považuje to, že jsme se poučili z roku 2008 a chápeme, že během systémových kolapsů musí vlády silně a rychle zasáhnout, utrácet peníze a poskytovat likviditu, přičemž v Evropě i za oceánem víceméně mlčí hlasy, které během finanční krize mimořádně hlasitě prosazovaly politiku úspor.
"Tady dobré zprávy končí," varuje Zakaria. Poukazuje, že v roce 2008 si politici rychle uvědomili potřebu zásadních změn, jelikož finanční systém se ukázal jako rizikový, špatně regulovaný a nestabilní. V roce 2010 například americký Kongres schválil rozsáhlé reformy bankovnictví v podobě požadavků na větší kapitalizaci, omezení transakcí a spekulací a zavedení zátěžových testů, rekapituluje politolog. Dodává, že bankovní lobby byla tvrdě proti, ale zmýlila se.
Finanční systém si totiž v pandemii vede dobře, což je potvrzení správnosti reforem, deklaruje komentátor. Vyzdvihuje, že navzdory téměř úplnému uzavření globální ekonomiky v roce 2020 skoro všechny banky odolaly, a to nejen díky podpoře centrálních bank, ale také kvůli větší kapitalizaci a těsnějším regulacím.
Zakaria kritizuje, že v současné krizi mluvíme o reformách jen velmi málo, mnohým selháním v boji s covidem-19 navzdory. "Od počátku pandemie jsme viděli, jak vlády v mnoha zemích nezajistily základní funkce veřejného zdravotnictví, například testování, trasování, posílání do karantény a jasnou komunikaci s veřejností," píše politolog. Konstatuje, že někteří se poučili a sjednali nápravu, mnohé za zachránil jen brzký příchod vakcín.
Téměř nikdo se nezačal ptát, jak skutečně reorganizovat zdravotnickou byrokracii, jak se poučit od zemí, které si počínaly správně, a jak zavést nová opatření, postupy a rámce, jež zajistí, že v příští pandemii - která zajisté přijde - si povedeme lépe, upozorňuje Zakaria. Domnívá se, že rozdíl mezi poslední a aktuální krizi, je patrné především na celosvětové úrovni.
Systém zafungoval, může zafungovat znovu
Politolog Daniel Drezner z Tuftsovy univerzity ve své knize "Systém zafungoval" tvrdí, že lidé byli zvyklí přemýšlet o globální správě skrze známou frázi Woodyho Allena: "Tak špatné (jídlo) a ještě tak malé porce!" zmiňuje Zakaria. Vyzdvihuje, že Drezner ovšem zdokumentoval, že globální správa zafungovala během finanční krize překvapivě dobře, jelikož státy a centrální banky spolupracovaly, podařilo se zamezit spirálovitému propadu, Čína se připojila k velkým mezinárodním iniciativám a Washington sehrál klíčovou roli, když podněcoval ostatní k společnému postupu a pomáhal jiným.
Podle hospodářského historika Adama Tooze až polovina likvidity poskytnutá americkou centrální bankou FED směřovala k evropským bankám, což však nebyl projev slepé štědrosti, uvádí autor komentáře. Zmiňuje svědectví tehdejšího amerického ministra financí Timothyho Geithnera, že Spojené státy si uvědomily, že je v jejich zájmu zachránit mezinárodní finanční systém založený na dolaru, což vyžadovalo pomoc ostatním.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Geithner také přiznal, že globální spolupráce probíhala do značné míry kvůli instinktivnímu multilateralismu tehdejších klíčových aktérů, kteří chtěli předejít ekonomickému nacionalismu a protekcionalismu, které napáchaly tolik škody ve 30. letech, zmiňuje politolog. Domnívá se však, že reakce na krizi z roku 2008 byla sice úspěšná ekonomicky, nikoliv však politicky, jelikož vzedmula vlnu populismu i odporu k elitám, a tak paralyzovala možnost reagovat na krizi současnou.
Politici jako Donald Trump, Viktor Orbán či Jair Bolsonaro reagovali na pandemii vyhýbavě, konsolidovali vlastní moc a vinu svalili na cizince, připomíná Zakaria. Doplňuje, že i liberálně orientovaní politici se uchýlili k protekcionalistickým opatřením a dokonce blokují vývoz vakcín, navíc čínský prezident Si Ťin-pching se ukázal jako méně otevřený a nakloněný spolupráci než jeho předchůdce během poslední globální krize.
Navzdory úvodním pokusům aktuálního amerického prezidenta Joe Bidena musí Spojené státy vést svět zcela jiným směrem, míní politolog. Obává se, že pokud nebude vyvinuto tvrdé úsilí k proočkování celého lidstva, pandemie bude přetrvávat, měnit se a možná dále sílit. Stejně tak je nutné pomoci rozvojovým, silně zadluženým zemím, má-li se obnovit a udržet ekonomický růst, zdůrazňuje autor komentáře.
Za nejlepší přípravu na další krize - ať už pandemie, extrémní počasí či kybernetické útoky - označuje Zakaria kolektivní úsilí. "To není naivní idealismus. Systém zafungoval před desetiletím, může zafungovat znovu," dodává závěrem.
Související
Fico zpochybnil účinnost vakcín proti covidu
Trump, Putin a testy na covid? Jsou to prý pohádky. Jenže reagoval Kreml
Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) , Ekonomická krize , USA (Spojené státy americké) , Ekonomika
Aktuálně se děje
před 29 minutami
O Ukrajině chceme jednat, rozšiřování NATO je nespravedlivé, změníme to, prohlásil Putin
před 1 hodinou
Abbás prozradil, o co jde Izraeli v Pásmu Gazy
před 2 hodinami
Kuba se stal podruhé jihočeským hejtmanem
před 2 hodinami
Evropská unie dá Libanonské armádě desítky milionů eur
před 3 hodinami
Jižní Korea přehodnocuje přístup k válce na Ukrajině. Kvůli zapojení KLDR zvažuje zásadní změny
před 4 hodinami
Fico zpochybnil účinnost vakcín proti covidu
před 4 hodinami
Tálibán přitvrzuje. V Afghánistánu už zakazuje i knihy
před 5 hodinami
Fiala podepsal dohodu mezi Českou republikou a Vatikánem
před 6 hodinami
Jak se Brusel snaží vyhnout obchodní válce s USA?
před 6 hodinami
Harrisová označila Trumpa za jeho obdiv k Hitlerovi za nepříčetného fašistu
před 7 hodinami
Putin opět blouzní. Myslí si, že Západ využívá války na Ukrajině
před 7 hodinami
Lukašenko: Severokorejští vojáci na Ukrajině jsou nesmysl, jinak by NATO mělo důvod k útoku
před 9 hodinami
Severokorejští vojáci na Ukrajině? Nejsou tam, zjistili Poláci
před 10 hodinami
Další rána Schengenu: Po Německu a Francii obnoví hraniční kontroly třetí evropská země
před 10 hodinami
Chladná vypočitatelnost. Kim může dosáhnout konfliktu, který nevznikl ani během studené války
před 11 hodinami
USA legitimizovaly zabíjení severokorejských vojáků na Ukrajině
před 11 hodinami
KLDR pod palbou kritiky: Kim prodal svou armádu, bude potrava pro kanóny
před 13 hodinami
Předpověď počasí na konec října: Výrazné ochlazení je v nedohlednu
včera
Vláda oznámila miliardové úspory v energetice. Vojáci zůstávají v povodňových oblastech
včera
Švédsko řeší svatbu krajně pravicového politika. Byl na ní kontroverzní host
Jimmy Åkesson, vůdce Švédské demokratické strany, se minulý měsíc oženil. Mezi svatebčany byl ovšem i Robert Hedarv, boss odnože motorkářského klubu Komančů. Ten byl roku 2015 obviněn z napojení na organizovaný zločin.
Zdroj: Tereza Marešová