Evropa se musí probudit? Politolog prozradil, co ohrožuje současný řád

Nestabilnější svět

Daná kombinace vede podle politologa k další rezignaci na vůdčí roli Spojených států a vytváří nestabilnější svět. Tento týden například zkrachovaly rozhovory mezi Washingtonem a Soulem, jelikož Trumpova administrativa požadovala čtyřnásobný nárůst sumy, kterou Jižní Korea platí za rozmístění amerických vojáků v zemi, připomíná Zakaria. Podotýká, že roční náklady jejich pobytu se pohybují okolo 2 miliard dolarů, Soul platí necelou polovinu, ale Trump nyní žádá 4,7 miliardy dolarů.   

Zatímco americký prezident narušuje vztah s jedním z nejbližších spojenců USA, pokračuje jeho bizarní poblouznění severokorejským vůdcem Kim Čong-unem, deklaruje komentátor. Poukazuje, že Trump znovu odvolal společné americko-jihokorejské vojenské cvičení, ačkoliv KLDR letos odpálila již 24 raket, čímž porušuje rezoluce OSN.

Minulou neděli si Trump řekl o další "rande" se severokorejským diktátorem, když na Twitteru napsal: "Brzy se uvidíme", ale odpověď KLDR byla znovu pohrdavá a její představitelé vzkázali, že země o další "zbytečnou" schůzku s Američany nemá zájem, nastiňuje Zakaria.

"Třenice s Jižní Koreou se pravděpodobně budou opakovat v případě nejsilnějšího amerického spojence v Tichomoří, Japonska," očekává politolog. Připomíná, že Trump údajně požádal Tokio o podstatné navýšení plateb Spojeným státům, ačkoliv takové požadavky poškozují nejen vztahy mezi spojenci, ale také ekonomiku.

Pokud by z Jižní Koreje a Japonska odešli američtí vojáci, museli by být rozmístěni v USA, kde by na jejich službu Soul ani Tokio nikterak nepřispívaly, upozorňuje komentátor. Dodává, že nejen ze strategického, ale i z ekonomického hlediska tedy dává rozmístění vojáků Asijsko-pacifickém regionu smysl, pokud Trump neplánuje tyto vojáky demobilizovat a snížit stav armády, což je ale nepravděpodobné, jelikož prezident se snaží stav ozbrojených sil naopak zvyšovat.

Vyklízení polí

Trumpovým instinktem je vyklízet pole, uvádí politolog. Poukazuje, že prezident tak činí na Blízkém východě, kde ustupuje svým oblíbeným autoritářům, saúdskoarabskému korunnímu princi Mohamedu bin Salmánovi a tureckému prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoğanovi, přičemž americký odchod ze severní Sýrie vydal značnou část tamnímu území Turecku a posílil pozice Ruska, Íránu a syrského režimu.

Odpovědí Trumpa na stížnosti republikánských senátorů, že USA opustily syrské Kurdy, kteří přišli o 10 tisíc bojovníků ve Spojenými státy vedeném tažení proti Islámskému státu, bylo Erdoğanovo propagandistické video označující tyto americké spojence za teroristy, kritizuje Zakaria. Dodává, že Trumpova administrativa také rezignovala na podporu široce založených norem a hodnot.

Spojené státy vystoupily z Rady OSN pro lidská práva a vyklízejí prostor zemím, jako jsou Čína a Saúdská Arábie, připomíná politolog. Podotýká, že Americká unie občanských svobod obviňuje Trumpovu administrativu z ukončení veškeré spolupráce s mezinárodními lidskoprávními organizacemi působícími v USA.

"Trumpova cla torpédují systém volného obchodu, možná nezvratně," pokračuje komentátor. Doplňuje, že tento týden zase americká administrativa změnila dlouhodobý postoj Washingtonu, který výstavbu izraelských osad na palestinských územích považoval za porušení mezinárodního práva.

Francouzský prezident Emmanuel Macron byl kritizován za nedávné prohlášení, že NATO prožívá "mozkovou smrt", ačkoliv v promyšleném rozhovoru pro list Economist poukazoval, že právě Trump v Sýrii postupuje bez jakékoliv koordinace se spojenci, uvádí Zakaria. Dodává, že evropské zájmy na Blízkém východě jsou potenciálně větší než americké - vlna uprchlíků z regionu by zamířila do Evropy, nikoliv do USA -, a přesto Trumpova administrativa spojence zpoza Atlantiku přehlíží.  

Macron soudí, že Evropa čelí v Trumpovi bezprecedentní výzvě, jelikož jde o prvního amerického prezidenta, který nevěří myšlence evropské integrace, často se distancuje od obrany Evropy - i proti islámskému terorismu - a pokud říká, že nejde o jeho problém, je třeba si uvědomit, že již nehodlá garantovat evropský bezpečnostní systém a Evropa se musí probudit, parafrázuje politolog. Za tragickou ironii označuje přesvědčení Evropy, že jejich boj proti islámskému terorismu vychází z článku 5 smlouvy Severoatlantické aliance, který byl poprvé v historii aktivován po útocích z 11. září 2001 na New York a Washington.   

Írán, Rusko a Čína jsou často označovány za antiliberální a nezodpovědné, "darebácké" režimy, jejichž akce ničí na pravidlech založený mezinárodní řád, který Spojené státy vytvořily a udržovaly v uplynulých 75 letech, připomíná Zakaria. Za největší současnou hrozbu pro liberální mezinárodní řád ale označuje Trumpovu administrativu systematicky oslabující spojenectví, která udržují mír a stabilitu, a odmítající pravidla a normy, které pomohly nastavit určité standardy v mezinárodních vztazích.