Papež se obořil na Izrael: Přestaňte kolektivně trestat Palestince

Humanitární situace v Gaze se rychle zhoršuje. Nová zpráva zdravotnických úřadů z Gazy uvádí, že za posledních 24 hodin zemřelo na hlad dalších deset Palestinců, z toho dvě děti. Celkový počet obětí podvýživy od začátku války se tak vyšplhal na 313, z nichž je téměř 120 dětí. Situace v pásmu se ocitla v takové krizi, že agentura OSN potvrdila, že v Gaze vypukl hladomor, a varovala, že bez výrazného zvýšení dodávek pomoci bude počet obětí nadále stoupat.

Na tuto tragickou situaci zareagoval papež Lev XIV., který vyzval Izrael, aby přestal s „kolektivním trestáním" palestinské populace. Papež před tisícovkami lidí ve Vatikánu naléhal na trvalé příměří a zajištění bezpečného průjezdu humanitární pomoci. Poukázal na mezinárodní právo, které zakazuje kolektivní tresty, nerozlišující užití síly a nucené vysídlování obyvatel.

Situace je podle humanitárních organizací kritická. Inger Ashing, šéfka organizace Save the Children, popsala, že děti umírající hlady v Gaze jsou již tak slabé, že nemají sílu ani plakat. Těla dětí nejdříve spotřebují tukové zásoby, poté svaly a nakonec i životně důležité orgány. „Naše kliniky jsou téměř tiché," uvedla Ashing na zasedání Rady bezpečnosti OSN. Zmínila také, že děti doslova chřadnou a nemají už ani sílu mluvit nebo vyjádřit svou agónii. Znovu zdůraznila morální a právní odpovědnost všech zúčastněných za to, aby tuto hrůzu zastavili.

Navzdory výzvám k příměří pokračují izraelské vojenské operace. Tanky se během noci přiblížily k okraji města Gaza, kde zničily domy a vyhnaly obyvatele. Cílem je připravit cestu pro očekávanou ofenzivu. Izraelská armáda tvrdí, že operace v Džabalíji a na předměstí Gazy slouží k „demontáži teroristické infrastruktury" a likvidaci teroristů. Během posledních 24 hodin bylo v Gaze zabito nejméně 76 lidí. Armáda potvrdila, že usmrtila Mahmúda al-Aswada, který byl údajně šéfem zpravodajství Hamásu pro západní část Gazy.

Izrael nadále tvrdí, že jeho nová ofenziva ve městě Gaza, které označuje za poslední baštu Hamásu, bude pokračovat bez ohledu na možné příměří. Vzhledem k tomu, že se ve městě Gaza soustředilo velké množství uprchlíků z jiných oblastí, nyní zde žije zhruba milion lidí, tedy polovina populace Pásma. Izraelská armáda oznámila, že nařídí evakuaci i těchto obyvatel, což by bylo v rozporu s mezinárodním právem a dále by to zhoršilo již tak tragické humanitární podmínky. Přestože Izrael tvrdí, že se do Gazy posílají stany a humanitární pomoc, někteří místní obyvatelé, včetně církevních představitelů, se odmítají evakuovat, protože jsou příliš slabí na to, aby se vydali na cestu, a považují přesun za „rozsudek smrti".

Izrael dosud nereagoval na návrh příměří podporovaný USA, se kterým minulý týden souhlasil Hamás. Podle médií je tento návrh téměř totožný s tím předchozím, který Izrael údajně přijal. V úterý se konala schůzka izraelského bezpečnostního kabinetu, ale návrh příměří se na ní neprojednával. Izraelská média uvádějí, že vláda premiéra Benjamina Netanjahua již nemá zájem na příměří a usiluje o „komplexní konec války“, který by zahrnoval návrat všech rukojmích a odchod Hamásu z Gazy. Zprostředkovatel jednání, Katar, dokonce veřejně obvinil Izrael, že „nechce dosáhnout dohody“.

Americký prezident Donald Trump údajně plánuje v Bílém domě schůzku, na které se bude jednat o poválečné budoucnosti Gazy. Zvláštní vyslanec Steve Witkoff uvedl, že Washington očekává ukončení války do konce roku. Státní tajemník USA Marco Rubio se měl sejít s izraelským ministrem zahraničí Gideonem Saarem. Podle ministerstva zdravotnictví v Gaze si válka vyžádala nejméně 62 895 palestinských životů.

Související

Více souvisejících

papež Lev XIV. Pásmo Gazy Izrael

Aktuálně se děje

před 43 minutami

Bílý dům, Washington D.C., USA

Bílý dům: Evropské jednotky v Grónsku Trumpův názor nijak nezmění

Snahy evropských zemí o posílení bezpečnosti v Arktidě zatím narážejí na neoblomný postoj Washingtonu. Bílý dům ústy své mluvčí Karoline Leavittové potvrdil, že Donald Trump nehodlá ustoupit od svého záměru ovládnout Grónsko. Podle americké administrativy nemá vyslání vojáků z Evropy na toto strategické území žádný vliv na prezidentovy plány. Washington argumentuje tím, že převzetí ostrova je nezbytné kvůli rostoucímu vlivu Ruska a Číny v regionu.

před 1 hodinou

Poslanecká sněmovna

Sněmovna vyzvala prezidenta, aby jmenoval Turka ministrem. Stanovisko se nemění, opáčil Hrad

Poslanecká sněmovna v pátek přijala usnesení, ve kterém důrazně vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby dodržoval Ústavu ČR a bez zbytečných průtahů jmenoval členy vlády navržené premiérem. Dokument, který podpořila vládní koalice ANO, SPD a Motoristů, reaguje na prezidentovo odmítnutí jmenovat Filipa Turka (Motoristé) ministrem životního prostředí. Podle zákonodárců nepřísluší hlavě státu kádrovat kandidáty, ale má je na návrh předsedy vlády pouze formálně jmenovat.

před 2 hodinami

USS Abraham Lincoln

USA přesouvají na Blízký východ letadlovou loď. Netanjahu přesvědčil Trumpa, aby neútočil na Írán

Spojené státy přesouvají do oblasti Blízkého východu jednu ze svých nejsilnějších válečných lodí, letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Tento krok Pentagonu přichází v době extrémně napjatých vztahů s Íránem, které vyvolalo brutální potlačování protivládních protestů v Teheránu. Podle satelitních dat se celá úderná skupina, zahrnující stíhací letouny, torpédoborce s řízenými střelami a útočnou ponorku, přesunula z indopacifického regionu směrem na západ.

před 2 hodinami

Jun Sok-jol

Padl první verdikt nad jihokorejským exprezidentem: Jun Sok-jol dostal pět let vězení

Bývalý jihokorejský prezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pěti letům vězení. Jde o první rozsudek v sérii procesů souvisejících s jeho kontroverzním pokusem o vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soud v Soulu uznal Juna vinným ze zneužití pravomoci, maření spravedlnosti a bránění vlastnímu zatčení, čímž podle soudce uvrhl zemi do hluboké politické krize.

před 3 hodinami

Petr Macinka přichází na zasedání nové vlády

Čech vězněný ve Venezuele byl propuštěn, oznámil Macinka. Letí pro něj speciál

Český občan Jan Darmovzal je po více než roce na svobodě. Dobrou zprávu v pátek dopoledne potvrdili premiér Andrej Babiš a ministr zahraničí Petr Macinka. Darmovzal byl propuštěn z venezuelské vazby v brzkých ranních hodinách našeho času a v současné době se již nachází v Caracasu, odkud stihl telefonicky kontaktovat své nejbližší.

před 4 hodinami

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Íránský režim nedokáže po brutálním potlačení protestů udržet kontrolu, varuje známý filmař

Íránský režim vedený ajatolláhem Alím Chameneím již nedokáže po brutálním potlačení nejnovějších protestů udržet kontrolu nad společností. Předpovídá to jeden z nejuznávanějších tamních filmařů Džafar Panahí, jehož nejnovější snímek Drobná nehoda (It Was Just an Accident) získal loni Zlatou palmu v Cannes a nyní patří k favoritům na Oscara. Podle něj si íránští lídři uvědomují, že jejich vláda je neudržitelná, a jejich jediným cílem je nyní totální zkáza země.

před 4 hodinami

Donald Trump

Trump dostal od Machadové Nobelovku za mír. Výbor pro udílení cen obratem zareagoval

Během čtvrtečního soukromého setkání v Bílém domě se odehrála neobvyklá scéna, když venezuelská opoziční vůdkyně María Corina Machadová předala Donaldu Trumpovi svou zlatou medaili Nobelovy ceny za mír. Politička tento krok vysvětlila jako uznání prezidentova výjimečného nasazení v boji za svobodu její země. Machadová získala toto prestižní ocenění v loňském roce za svůj dlouhodobý odpor proti autoritářskému režimu Nicoláse Madura.

před 5 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump se chystal na "nevyhnutelný" útok na Írán. Proč jej nakonec odvolal?

Americká administrativa se ocitla na prahu vojenského zásahu v Íránu, ale prezident Donald Trump se nakonec rozhodl vyčkat. Rozhodující moment nastal po nočním jednání v krizovém štábu, kde poradci prezentovali drastické záběry poprav íránských demonstrantů. Trumpa silně zasáhly zprávy o plánované popravě mladého aktivisty Erfana Soltáního a hrozil Teheránu tvrdými následky, pokud režim nepřestane s krveprolitím.

před 7 hodinami

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Demonstrace v Íránu

V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi

Mezinárodní tlak na íránský režim v reakci na brutální potlačování protivládních protestů prudce narůstá. Ministři zahraničí zemí G7 (Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a USA) spolu s šéfem diplomacie Evropské unie vydali ve čtvrtek společné prohlášení, v němž vyjadřují „vážné znepokojení“ nad aktuálním vývojem. Skupina nejvyspělejších ekonomik světa ostře odsoudila „úmyslné používání násilí“ proti civilistům a pohrozila Teheránu dalšími citelnými sankcemi.

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou

Prezident USA Donald Trump dnes v Bílém domě přivítá Maríi Corinu Machadovou, lídryni venezuelské opozice a čerstvou držitelku Nobelovy ceny za mír za rok 2025. Setkání přichází necelé dva týdny po šokující operaci amerických speciálních jednotek, které 3. ledna v Caracasu zajaly diktátora Nicoláse Madura a převezly ho do věznice v New Yorku. Ačkoliv svět očekával, že moc převezme právě Machadová, realita v „osvobozené“ Venezuele je mnohem komplikovanější.

včera

Prezident Trump

Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje

Prezident USA Donald Trump v posledních dnech úzce propojil svou snahu o ovládnutí Grónska s budováním ambiciózního obranného systému Golden Dome (Zlatá kopule). Podle jeho slov je vlastnictví tohoto největšího ostrova světa „naprosto nezbytné“ pro národní bezpečnost a fungování nového protiraketového štítu. Odborníci na obranu a vojenští analytici však upozorňují, že tato argumentace stojí na hliněných nohách – Spojené státy totiž k vybudování své „kopule“ Grónsko vlastnit nemusí, a v mnoha ohledech ho k tomu dokonce ani nepotřebují.

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu

Český prezident Petr Pavel ve čtvrtek zahájil svou v pořadí již třetí oficiální návštěvu Ukrajiny od začátku ruské invaze. Jeho cesta začala ve Lvově, kde se setkal s klíčovými představiteli místní správy a vlády. Tato návštěva potvrzuje pokračující českou podporu zemi, která se již téměř čtyři roky brání agresorovi. Hlavním bodem prezidentova programu je také plánované setkání s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.

včera

Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu

Nově jmenovaný ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov šokoval veřejnost i poslance, když ve středu otevřeně popsal kritický stav lidských zdrojů v tamních ozbrojených silách. Během svého nominačního projevu v parlamentu uvedl, že přibližně 200 tisíc vojáků opustilo své pozice bez povolení a jsou vedeni jako zběhové. Je to vůbec poprvé, kdy vysoký ukrajinský představitel oficiálně potvrdil takto vysoký rozsah dezerce, o kterém se dosud pouze spekulovalo v kuloárech.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy