WHO: Vedra nejsou jednorázový, ale trvalý problém. Za čtyři roky zabila jen v Evropě 200 tisíc lidí

Podle údajů Světové zdravotnické organizace ztratila Evropa za poslední čtyři roky kvůli vysokým teplotám přes dvě stě tisíc obyvatel. Ačkoliv kontinent tvoří méně než desetinu světové populace, vykazuje více než třetinu všech globálních úmrtí spojených s horkem. Regionální ředitel organizace Hans Kluge upozornil, že většina států není na tuto opakující se krizi systematicky připravena. K vlnám veder se totiž stále přistupuje spíše jako k jednorázové meteorologické události než jako k trvalému riziku.

Jedním z hlavních důvodů vysoké úmrtnosti je stárnoucí demografická struktura evropského obyvatelstva. Starší lidé s chronickými zdravotními potížemi mají sníženou schopnost termoregulace, což při déletrvajících vedrech extrémně zatěžuje jejich orgány. Odborníci z Evropské agentury pro životní prostředí uvádějí, že spojení klimatických změn a stárnutí populace vytváří kritické podmínky pro veřejné zdraví. Úřady se s takovým rozsahem problému v minulosti dosud nesetkaly.

Zásadní roli hraje také stav evropského bytového fondu, který byl historicky projektován pro udržení tepla v zimě, nikoliv pro letní extrémy. Britský výbor pro klimatické změny varoval, že do roku 2050 by mohlo docházet k závažnému přehřívání u většiny stávajících domů. Podobné potíže hlásí i Paříž, kde tradiční zinkové střechy mění podkrovní byty v nesnesitelné výhně. Obyvatelé bez možnosti účinného chlazení jsou tak přímo vystaveni ohrožení života.

Instalace klimatizací v Evropě sice roste, avšak ve srovnání se zámořím zůstává spíše výjimkou, když jí disponuje pouze pětina domácností. Přístup k aktivnímu chlazení přitom představuje klíčový prvek pro záchranu životů v rezidenčních objektech i ve veřejných institucích. Absence chlazení na pracovištích vedla od roku 2000 k výraznému nárůstu smrtelných úrazů z horka v Evropské unii. Vlnou veder byla navíc zasažena i školní výuka či železniční doprava v Belgii.

Ačkoliv většina evropských zemí zavedla výstražné systémy a ochlazování veřejných prostranství, tato opatření jsou podle expertů nekoncepční. Rychlost klimatických změn totiž výrazně překonává tempo, jakým se evropská města dokážou adaptovat na nové podmínky. Evropa se navíc otepluje nejrychleji ze všech kontinentů, což vyžaduje rychlou revizi stavebních předpisů. Lidskou činností způsobené změny klimatu totiž desetinásobně zvýšily pravděpodobnost výskytu současných teplotních extrémů.

Odborníci se shodují, že pro snížení počtu obětí je nezbytné přejít od krizových zásahů k dlouhodobému plánování a financování adaptací. To zahrnuje stavební úpravy budov, rozšiřování městské zeleně i zřizování komunitních chladicích center. Součástí strategií musí být také posílení sociálních služeb monitorujících osamoceně žijící seniory. Extrémní horka se totiž stávají trvalým rysem evropského léta, na který je nutné reagovat.