WSJ: Útok na Nord Stream schválil Zelenskyj. Poté se ho neúspěšně pokusil odvolat

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nejprve podpořil plán na zničení plynovodů Nord Stream, avšak po intervenci CIA svůj postoj změnil. Informoval o tom ve středu deník The Wall Street Journal (WSJ), který se odvolává na čtyři důvěryhodné zdroje.

Podle informací The Wall Street Journal (WSJ) byl bývalý vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil, Valerij Zalužnyj, zodpovědný za plánování operace na zničení evropských plynovodů. V současnosti působí jako ukrajinský velvyslanec ve Velké Británii, což mu poskytuje právní imunitu před možným trestním stíháním.

Čtyři ukrajinští představitelé z oblasti obrany a bezpečnosti, kteří byli buď přímo zapojeni do plánování operace, nebo o něm byli informováni, potvrdili, že cílení na plynovody považovali za legitimní krok v rámci ukrajinské obranné války proti Rusku.

Podle zveřejněných informací se CIA dozvěděla o plánované sabotáži díky nizozemské vojenské zpravodajské službě MIVD. Americká agentura následně varovala jak domácí, tak německé představitele před možným nebezpečím.

Nizozemsko po tragickém sestřelení letadla společnosti Malaysia Airlines v roce 2014, při němž zahynulo 193 nizozemských občanů z celkových 298 obětí, investovalo do rozsáhlých zpravodajských kapacit na Ukrajině a v Rusku.

Zpráva přichází krátce poté, co tři renomovaná německá média informovala, že německá prokuratura vydala zatykač na ukrajinského občana jménem Volodymyr Z. Ten je odborným hlubinným potápěčem a v současnosti se nachází na Ukrajině. Kyjev však obvykle nevydává své občany.

Německé vyšetřování nyní zkoumá roli Valerije Zalužného a jeho spolupracovníků, i když podle informovaných zdrojů dosud nemají žádné důkazy, které by mohli předložit soudu.

Ukrajinská operace na zničení plynovodů Nord Stream podle informací od účastníků stála přibližně 300 000 dolarů. Klíčovým prvkem byla pronajatá jachta Andromeda se šestičlennou posádkou včetně vycvičených civilních potápěčů, mezi nimiž byla i žena, jejíž přítomnost pomohla vytvořit dojem běžné výletní lodi, uvádí WSJ.

Vyšetřovatelé zjistili, že posádka používala potápěčské vybavení, satelitní navigaci, přenosný sonar a mapy mořského dna z veřejně dostupných zdrojů. Čtyři potápěči, kteří pracovali ve dvojicích, se pohybovali v tmavých a chladných vodách, manipulovali se silnou výbušninou HMX a použili časovače k aktivaci explozí. Použití malé dávky výbušniny bylo dostačující k prasknutí vysokotlakého potrubí.

Potápění v této hloubce vyžaduje asi tři hodiny dekomprese a následný 24hodinový odpočinek, aby se předešlo vážným zraněním. Němečtí vyšetřovatelé prozkoumali mořské dno kolem výbuchů, vyslechli desítky svědků a analyzovali rozsáhlá data, včetně digitální komunikace a finančních transakcí.

Jeden z důstojníků zapojený do sabotáže, který hovořil s novinami, se "vždy směje", když čte o spekulacích o obrovských operacích zahrnujících tajné služby, ponorky, drony a satelity. "Celá věc se zrodila z noci plné pití a železného odhodlání hrstky lidí, kteří měli odvahu riskovat své životy pro svou zemi," uvedl.

Valerij Zalužnyj, nynější ukrajinský velvyslanec ve Velké Británii, v komunikaci s WSJ prohlásil, že si není vědom žádné takové operace a že jakékoli tvrzení o opaku je "pouhou provokací".

Vysoký představitel ukrajinské zpravodajské služby SBU popřel, že by vláda měla se sabotáží cokoli společného. Podle něj prezident Zelenskyj "nesouhlasil s prováděním takových akcí na území třetích zemí a nevydával příslušné rozkazy".

Zjištění o útoku na plynovody Nord Stream 1 a 2 by mohla narušit vztahy mezi Ukrajinou a Německem, které poskytlo Ukrajině významnou vojenskou a finanční podporu. Německý představitel uvedl, že útok je dostatečným důvodem pro aktivaci klauzule NATO o kolektivní obraně, zvlášť když byla kritická infrastruktura poškozena zemí, kterou Německo masivně podporuje.

Plynovody Nord Stream 1 a 2 byly 26. září 2022 terčem útoku, který poškodil potrubí na čtyřech místech u dánského ostrova Bornholm. Nord Stream 1 byl dříve používaný pro přepravu ruského plynu do Německa, zatímco Nord Stream 2 nebyl kvůli válce a politickým sporům uveden do provozu. Tento incident, který je považován za největší útok na energetickou infrastrukturu v historii Německa, vyšetřují orgány několika zemí, včetně Dánska a Švédska.

Podle deníku The Washington Post se někteří západní představitelé nechtějí zabývat odhalením viníka útoku na plynovody Nord Stream. Evropský diplomat uvedl, že na schůzkách EU a NATO se o incidentu nevede diskuse, protože politici se vyhýbají přílišné angažovanosti, aby neodhalili nepříjemné skutečnosti. Obávají se, že vyšetřování by mohlo ukázat, že viníkem je Ukrajina nebo jeden ze západních spojenců.

Představitel SBU, ukrajinské bezpečnostní služby, popřel, že by jeho vláda měla se sabotáží cokoli společného, ​​a trval na tom, že zejména pan Zelenskyj „neschvaloval provádění žádných takových akcí na území třetích zemí a nevydal příslušné příkazy“.  Píše deník Express.

Související

plynovod Nord Stream 2

Polsko: Tvrzení o naší účasti na sabotáži Nord Streamu je lež

Polské ministerstvo zahraničních věcí rázně odmítlo obvinění z účasti Polska na sabotáži plynovodů Nord Stream v roce 2022. Náměstek ministra zahraničí Andrzej Szejna označil tato obvinění za senzační teorii, která by se spíše hodila do špionážního filmu. Uvedl to server Business Insider.

Více souvisejících

plynovod Nord Stream 2 Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) válka na Ukrajině

Aktuálně se děje

před 11 minutami

před 27 minutami

Alexander De Croo

Belgického premiéra De Crooa se pokusili otrávit

V listopadu loňského roku obdržela kancelář belgického premiéra Alexandra De Crooa dopis obsahující bílý prášek, který byl nyní identifikován jako strychnin – silný jed, který může být smrtelný. Incident vedl k hospitalizaci jednoho z premiérových poradců, který přišel s látkou do styku.

Aktualizováno před 32 minutami

před 1 hodinou

Dmitrij Peskov

Trumpovy nároky na Grónsko pobouřily svět. Exministr před Trumpem couvá, Rusko zavírá oči

Plán prezidenta USA Donalda Trumpa na potenciální získání Grónska, autonomního území Dánska, vyvolal vlnu reakcí na mezinárodní scéně. Trump naznačil, že by Spojené státy mohly využít ekonomický nebo vojenský nátlak k zajištění kontroly nad touto strategickou arktickou oblastí. Jeho výroky však vyvolaly ostré odsouzení ze strany evropských lídrů i znepokojení Kremlu, který označil situaci za "dramatickou".

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Dron Šáhid-136 ve službách agresora - Ruské armády.

Konflikt na Ukrajině ukazuje, jak moc se změnila válka. Prim už nehrají tanky ani pěchota

V roce 2024 Rusko nasadilo na Ukrajině více než 8 000 dronů Šáhid-136, které vyvinul jeho dlouholetý spojenec Írán. Tento bezprecedentní rozsah využití bezpilotních letounů (UAV) zdůrazňuje měnící se povahu moderního válečnictví, kde se drony stávají klíčovým prvkem jak ofenzivních, tak defenzivních operací. Drony Šáhid-136, známé také jako „Witness“ nebo v ruštině „Geran-2“, se ukázaly být zvláště obtížní soupeři pro Ukrajinu a další země, které se staly cílem těchto útoků, včetně konfliktů s Hútíji v Jemenu. 

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Donald Trump

Trumpova touha po Grónsku dokazuje, že se v otázce počasí spletl

Zatímco prohlášení bývalého prezidenta Donalda Trumpa o koupi Grónska mohlo působit jako absurdní návrat do dob koloniální expanze, bližší pohled odhaluje, že jde spíše o reakci na rychle se měnící svět formovaný klimatickou změnou. Tání ledovců v Arktidě a strategické soupeření mezi USA, Ruskem a Čínou ukazují, že Grónsko hraje v tomto globálním zápase klíčovou roli. Uvedl to server Politico.

před 5 hodinami

Rusko, ilustrační foto

Ruské elity promluvily: Jsme zklamaní. Čekali jsme konec v roce 2024

Rok 2024 měl být podle mnohých ruských elit rokem ukončení války na Ukrajině. Místo toho však konflikt trvá dál a únavu střídá frustrace z ekonomických potíží a pokračujících sankcí. Informace od zdrojů blízkých Kremlu ukazují, že rozčarování se šíří jak mezi vládními představiteli, tak mezi byznysovými kruhy. 

před 6 hodinami

před 8 hodinami

včera

Princ Andrew

Britská monarchie řeší nepříjemnost. Prince Andrewa nahlásili policistům

Pověst britské královské rodiny je opět ohrožena kvůli minulosti prince Andrewa. Mladšího bratra krále Karla III. nahlásila antimonarchistická skupina Republic policii. Její představitelé nařkli Andrewa z toho, že použil falešné jméno při registraci svých podnikatelských aktivit. Upozornila na to BBC. 

včera

Robert Fico

Fico byl ve Vietnamu déle, než se myslelo, ukazuje nové odhalení

Slovensko nadále řeší vánoční pobyt premiéra Roberta Fica (Smer-SD) ve Vietnamu. Nově se ukazuje, že v asijské zemi byl přinejmenším od 27. prosince. Nadace Zastavme korupciu identifikovala hotelový pokoj z videa, které zmíněného dne zveřejnil. Upozornil na to server aktuality.sk. 

včera

včera

Princ William se svou rodinou

Navzdory očekávání. Princ William nejede na pohřeb Cartera, král posílá bratra

Princezna Kate oslaví ve čtvrtek 43. narozeniny. Bude slavit poprvé od chvíle, co porazila zákeřnou rakovinu. Nejspíš i proto se princ William rozhodl požádat svého otce, tedy krále Karla III., o uvolnění z jednoho důležitého závazku. Británii tak na pohřbu bývalého amerického prezidenta Jimmyho Cartera nebude reprezentovat král, ale ani následník trůnu.

včera

SK Slavia Praha, stadion v Edenu

Slavia hlásí další posilu. Z mladoboleslavského Kušeje udělala jednoho z nejdražších hráčů

To, o čem se v tuzemském fotbalovém zákulisí mluvilo posledních několik dní, se v úterý stalo skutečností. Fotbalová Slavia oznámila, že její novou posilou se stal čtyřiadvacetiletý ofenzivní univerzál a český reprezentant Vasil Kušej, který do Edenu přestoupil z Mladé Boleslavi. Obě strany se dohodly na smlouvě trvající až do prosince roku 2028, přičemž neoficiální informace hovoří o tom, že měl do Slavie přijít za zhruba 60 milionů korun, což by z něj činilo druhého druhou nejdražší posilu v historii české nejvyšší soutěže.

včera

včera

včera

Bradáčová bude novou nejvyšší státní zástupkyní. Fiala ocenil její zkušenosti

Novou nejvyšší státní zástupkyní bude současná pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová, rozhodla vláda na středečním jednání. Reagovala tak na oznámenou rezignaci Igora Stříže, který ve funkci skončí k 31. březnu. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy