WSJ: Útok na Nord Stream schválil Zelenskyj. Poté se ho neúspěšně pokusil odvolat

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nejprve podpořil plán na zničení plynovodů Nord Stream, avšak po intervenci CIA svůj postoj změnil. Informoval o tom ve středu deník The Wall Street Journal (WSJ), který se odvolává na čtyři důvěryhodné zdroje.

Podle informací The Wall Street Journal (WSJ) byl bývalý vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil, Valerij Zalužnyj, zodpovědný za plánování operace na zničení evropských plynovodů. V současnosti působí jako ukrajinský velvyslanec ve Velké Británii, což mu poskytuje právní imunitu před možným trestním stíháním.

Čtyři ukrajinští představitelé z oblasti obrany a bezpečnosti, kteří byli buď přímo zapojeni do plánování operace, nebo o něm byli informováni, potvrdili, že cílení na plynovody považovali za legitimní krok v rámci ukrajinské obranné války proti Rusku.

Podle zveřejněných informací se CIA dozvěděla o plánované sabotáži díky nizozemské vojenské zpravodajské službě MIVD. Americká agentura následně varovala jak domácí, tak německé představitele před možným nebezpečím.

Nizozemsko po tragickém sestřelení letadla společnosti Malaysia Airlines v roce 2014, při němž zahynulo 193 nizozemských občanů z celkových 298 obětí, investovalo do rozsáhlých zpravodajských kapacit na Ukrajině a v Rusku.

Zpráva přichází krátce poté, co tři renomovaná německá média informovala, že německá prokuratura vydala zatykač na ukrajinského občana jménem Volodymyr Z. Ten je odborným hlubinným potápěčem a v současnosti se nachází na Ukrajině. Kyjev však obvykle nevydává své občany.

Německé vyšetřování nyní zkoumá roli Valerije Zalužného a jeho spolupracovníků, i když podle informovaných zdrojů dosud nemají žádné důkazy, které by mohli předložit soudu.

Ukrajinská operace na zničení plynovodů Nord Stream podle informací od účastníků stála přibližně 300 000 dolarů. Klíčovým prvkem byla pronajatá jachta Andromeda se šestičlennou posádkou včetně vycvičených civilních potápěčů, mezi nimiž byla i žena, jejíž přítomnost pomohla vytvořit dojem běžné výletní lodi, uvádí WSJ.

Vyšetřovatelé zjistili, že posádka používala potápěčské vybavení, satelitní navigaci, přenosný sonar a mapy mořského dna z veřejně dostupných zdrojů. Čtyři potápěči, kteří pracovali ve dvojicích, se pohybovali v tmavých a chladných vodách, manipulovali se silnou výbušninou HMX a použili časovače k aktivaci explozí. Použití malé dávky výbušniny bylo dostačující k prasknutí vysokotlakého potrubí.

Potápění v této hloubce vyžaduje asi tři hodiny dekomprese a následný 24hodinový odpočinek, aby se předešlo vážným zraněním. Němečtí vyšetřovatelé prozkoumali mořské dno kolem výbuchů, vyslechli desítky svědků a analyzovali rozsáhlá data, včetně digitální komunikace a finančních transakcí.

Jeden z důstojníků zapojený do sabotáže, který hovořil s novinami, se "vždy směje", když čte o spekulacích o obrovských operacích zahrnujících tajné služby, ponorky, drony a satelity. "Celá věc se zrodila z noci plné pití a železného odhodlání hrstky lidí, kteří měli odvahu riskovat své životy pro svou zemi," uvedl.

Valerij Zalužnyj, nynější ukrajinský velvyslanec ve Velké Británii, v komunikaci s WSJ prohlásil, že si není vědom žádné takové operace a že jakékoli tvrzení o opaku je "pouhou provokací".

Vysoký představitel ukrajinské zpravodajské služby SBU popřel, že by vláda měla se sabotáží cokoli společného. Podle něj prezident Zelenskyj "nesouhlasil s prováděním takových akcí na území třetích zemí a nevydával příslušné rozkazy".

Zjištění o útoku na plynovody Nord Stream 1 a 2 by mohla narušit vztahy mezi Ukrajinou a Německem, které poskytlo Ukrajině významnou vojenskou a finanční podporu. Německý představitel uvedl, že útok je dostatečným důvodem pro aktivaci klauzule NATO o kolektivní obraně, zvlášť když byla kritická infrastruktura poškozena zemí, kterou Německo masivně podporuje.

Plynovody Nord Stream 1 a 2 byly 26. září 2022 terčem útoku, který poškodil potrubí na čtyřech místech u dánského ostrova Bornholm. Nord Stream 1 byl dříve používaný pro přepravu ruského plynu do Německa, zatímco Nord Stream 2 nebyl kvůli válce a politickým sporům uveden do provozu. Tento incident, který je považován za největší útok na energetickou infrastrukturu v historii Německa, vyšetřují orgány několika zemí, včetně Dánska a Švédska.

Podle deníku The Washington Post se někteří západní představitelé nechtějí zabývat odhalením viníka útoku na plynovody Nord Stream. Evropský diplomat uvedl, že na schůzkách EU a NATO se o incidentu nevede diskuse, protože politici se vyhýbají přílišné angažovanosti, aby neodhalili nepříjemné skutečnosti. Obávají se, že vyšetřování by mohlo ukázat, že viníkem je Ukrajina nebo jeden ze západních spojenců.

Představitel SBU, ukrajinské bezpečnostní služby, popřel, že by jeho vláda měla se sabotáží cokoli společného, ​​a trval na tom, že zejména pan Zelenskyj „neschvaloval provádění žádných takových akcí na území třetích zemí a nevydal příslušné příkazy“.  Píše deník Express.

Související

plynovod Nord Stream 2

Odpojení Ruska od SWIFTu, zákaz plynovodů Nord Stream. EU plánuje velmi tvrdé sankce

Evropská unie připravuje další kolo sankcí namířených proti Rusku, jehož cílem je vyvinout větší tlak na Moskvu kvůli pokračující válce proti Ukrajině. Podle informací agentury Bloomberg zvažuje Brusel mimo jiné odpojení více než 20 ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT, snížení cenového stropu na ruskou ropu a zákaz plynovodů Nord Stream.

Více souvisejících

plynovod Nord Stream 2 Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) válka na Ukrajině

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

včera

Benjamin Netanjahu

Trumpův mírový plán pro Gazu kolabuje. Netanjahu jej nepodepsal

Mírový plán amerického prezidenta pro Gazu se ocitl v ohrožení poté, co izraelský premiér Benjamin Netanjahu veřejně odmítl navrhované podmínky odzbrojení hnutí Hamás. Zatímco šéf Bílého domu dříve tvrdil, že Izrael je s předběžnou dohodou spokojen, izraelská vláda dala jasně najevo, že finální text nepodepsala.

včera

včera

německá policie

Na německém letišti našli dron s výbušninou. Policie nasadila robota

Německá policie musela na letišti v Lipsku nasadit protibombového robota poté, co byl v zabezpečeném prostoru nákladní zóny objeven dron vybavený výbušným zařízením. Incident se odehrál v bezprostřední blízkosti ukrajinského nákladního letounu a vyžádal si dočasné přerušení provozu i odklonění několika letů.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Počet mrtvých po ruském útoku stoupá. Ukrajině chybí interceptory

Rozsáhlý noční útok ruských bezpilotních letounů a balistických střel si v ukrajinském hlavním městě a jeho okolí vyžádal sedmnáct lidských životů. Další oběti na životech a desítky zraněných hlásí také regiony Charkiv a Doněck, přičemž celková bilance dosavadních střetů vzrostla na nejméně dvacet jedna mrtvých.

včera

Metnar řešil situaci ve španělské Ceutě. Česko vyzvalo ke změnám v ochraně hranic EU

Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) se zúčastnil mimořádného videokonferenčního jednání ministrů vnitra členských států Evropské unie svolaného v reakci na migrační situaci ve španělské exklávě Ceuta. Hlavním tématem byl aktuální vývoj, přijatá opatření i další postup při ochraně vnějších hranic Evropské unie. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy