WSJ: Útok na Nord Stream schválil Zelenskyj. Poté se ho neúspěšně pokusil odvolat

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nejprve podpořil plán na zničení plynovodů Nord Stream, avšak po intervenci CIA svůj postoj změnil. Informoval o tom ve středu deník The Wall Street Journal (WSJ), který se odvolává na čtyři důvěryhodné zdroje.

Podle informací The Wall Street Journal (WSJ) byl bývalý vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil, Valerij Zalužnyj, zodpovědný za plánování operace na zničení evropských plynovodů. V současnosti působí jako ukrajinský velvyslanec ve Velké Británii, což mu poskytuje právní imunitu před možným trestním stíháním.

Čtyři ukrajinští představitelé z oblasti obrany a bezpečnosti, kteří byli buď přímo zapojeni do plánování operace, nebo o něm byli informováni, potvrdili, že cílení na plynovody považovali za legitimní krok v rámci ukrajinské obranné války proti Rusku.

Podle zveřejněných informací se CIA dozvěděla o plánované sabotáži díky nizozemské vojenské zpravodajské službě MIVD. Americká agentura následně varovala jak domácí, tak německé představitele před možným nebezpečím.

Nizozemsko po tragickém sestřelení letadla společnosti Malaysia Airlines v roce 2014, při němž zahynulo 193 nizozemských občanů z celkových 298 obětí, investovalo do rozsáhlých zpravodajských kapacit na Ukrajině a v Rusku.

Zpráva přichází krátce poté, co tři renomovaná německá média informovala, že německá prokuratura vydala zatykač na ukrajinského občana jménem Volodymyr Z. Ten je odborným hlubinným potápěčem a v současnosti se nachází na Ukrajině. Kyjev však obvykle nevydává své občany.

Německé vyšetřování nyní zkoumá roli Valerije Zalužného a jeho spolupracovníků, i když podle informovaných zdrojů dosud nemají žádné důkazy, které by mohli předložit soudu.

Ukrajinská operace na zničení plynovodů Nord Stream podle informací od účastníků stála přibližně 300 000 dolarů. Klíčovým prvkem byla pronajatá jachta Andromeda se šestičlennou posádkou včetně vycvičených civilních potápěčů, mezi nimiž byla i žena, jejíž přítomnost pomohla vytvořit dojem běžné výletní lodi, uvádí WSJ.

Vyšetřovatelé zjistili, že posádka používala potápěčské vybavení, satelitní navigaci, přenosný sonar a mapy mořského dna z veřejně dostupných zdrojů. Čtyři potápěči, kteří pracovali ve dvojicích, se pohybovali v tmavých a chladných vodách, manipulovali se silnou výbušninou HMX a použili časovače k aktivaci explozí. Použití malé dávky výbušniny bylo dostačující k prasknutí vysokotlakého potrubí.

Potápění v této hloubce vyžaduje asi tři hodiny dekomprese a následný 24hodinový odpočinek, aby se předešlo vážným zraněním. Němečtí vyšetřovatelé prozkoumali mořské dno kolem výbuchů, vyslechli desítky svědků a analyzovali rozsáhlá data, včetně digitální komunikace a finančních transakcí.

Jeden z důstojníků zapojený do sabotáže, který hovořil s novinami, se "vždy směje", když čte o spekulacích o obrovských operacích zahrnujících tajné služby, ponorky, drony a satelity. "Celá věc se zrodila z noci plné pití a železného odhodlání hrstky lidí, kteří měli odvahu riskovat své životy pro svou zemi," uvedl.

Valerij Zalužnyj, nynější ukrajinský velvyslanec ve Velké Británii, v komunikaci s WSJ prohlásil, že si není vědom žádné takové operace a že jakékoli tvrzení o opaku je "pouhou provokací".

Vysoký představitel ukrajinské zpravodajské služby SBU popřel, že by vláda měla se sabotáží cokoli společného. Podle něj prezident Zelenskyj "nesouhlasil s prováděním takových akcí na území třetích zemí a nevydával příslušné rozkazy".

Zjištění o útoku na plynovody Nord Stream 1 a 2 by mohla narušit vztahy mezi Ukrajinou a Německem, které poskytlo Ukrajině významnou vojenskou a finanční podporu. Německý představitel uvedl, že útok je dostatečným důvodem pro aktivaci klauzule NATO o kolektivní obraně, zvlášť když byla kritická infrastruktura poškozena zemí, kterou Německo masivně podporuje.

Plynovody Nord Stream 1 a 2 byly 26. září 2022 terčem útoku, který poškodil potrubí na čtyřech místech u dánského ostrova Bornholm. Nord Stream 1 byl dříve používaný pro přepravu ruského plynu do Německa, zatímco Nord Stream 2 nebyl kvůli válce a politickým sporům uveden do provozu. Tento incident, který je považován za největší útok na energetickou infrastrukturu v historii Německa, vyšetřují orgány několika zemí, včetně Dánska a Švédska.

Podle deníku The Washington Post se někteří západní představitelé nechtějí zabývat odhalením viníka útoku na plynovody Nord Stream. Evropský diplomat uvedl, že na schůzkách EU a NATO se o incidentu nevede diskuse, protože politici se vyhýbají přílišné angažovanosti, aby neodhalili nepříjemné skutečnosti. Obávají se, že vyšetřování by mohlo ukázat, že viníkem je Ukrajina nebo jeden ze západních spojenců.

Představitel SBU, ukrajinské bezpečnostní služby, popřel, že by jeho vláda měla se sabotáží cokoli společného, ​​a trval na tom, že zejména pan Zelenskyj „neschvaloval provádění žádných takových akcí na území třetích zemí a nevydal příslušné příkazy“.  Píše deník Express.

Související

plynovod Nord Stream 2

Odpojení Ruska od SWIFTu, zákaz plynovodů Nord Stream. EU plánuje velmi tvrdé sankce

Evropská unie připravuje další kolo sankcí namířených proti Rusku, jehož cílem je vyvinout větší tlak na Moskvu kvůli pokračující válce proti Ukrajině. Podle informací agentury Bloomberg zvažuje Brusel mimo jiné odpojení více než 20 ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT, snížení cenového stropu na ruskou ropu a zákaz plynovodů Nord Stream.

Více souvisejících

plynovod Nord Stream 2 Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) válka na Ukrajině

Aktuálně se děje

před 21 minutami

Grónsko, ilustrační fotografie.

Trumpa k dohodě o Grónsku dotlačili poradci. Co je její náplní?

Donald Trump na Světovém ekonomickém fóru v Davosu oznámil dosažení „rámcové dohody“ ohledně Grónska, čímž alespoň dočasně zažehnal hrozící transatlantickou krizi. Poté, co několik dní stupňoval napětí výhrůžkami o vojenském obsazení ostrova a uvalení drastických cel na evropské spojence, došlo po schůzce s šéfem NATO Markem Ruttem k nečekanému obratu. Trump sice odvolal hrozbu deseti- až pětadvacetiprocentních cel, která měla začít platit od února, ale zároveň dal jasně najevo, že jeho ambice získat nad Arktidou kontrolu zůstávají neměnné.

před 1 hodinou

Prezident Trump přijal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského

Zelenskyj dorazil do Davosu, jednání s Trumpem začalo. Putin chce zaplatit členství v Radě míru zmrazenými aktivy

Volodymyr Zelenskyj nakonec v doprovodu svých nejbližších poradců dorazil na Světové ekonomické fórum v Davosu. I když se spekulovalo, že kvůli energetické krizi zůstane v Kyjevě, videozáznamy a oficiální zdroje potvrdily jeho přítomnost ve švýcarském letovisku. Bezprostředně po příletu se ukrajinský lídr odebral na klíčové jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, které je v tuto chvíli v plném proudu.

před 2 hodinami

Humanitární pomoc na přechodu Rafáh

Hraniční přechod Rafáh se příští týden otevře v obou směrech

V Davosu ve čtvrtek zaznělo klíčové oznámení, které může zásadně změnit humanitární situaci v Pásmu Gazy. Ali Shaath, který byl jmenován do čela nového palestinského výboru pro správu enklávy, informoval diplomaty, že hraniční přechod Rafáh se příští týden otevře v obou směrech. Pro obyvatele Gazy jde o víc než jen o otevření brány; je to životně důležitá spojnice se světem, která byla od května 2024 uzavřena.

před 3 hodinami

Rada míru

Jeden velký podvod na OSN? Rada míru popírá principy rovnosti, staví na bohatství a kultu uctívačů Trumpa

Trumpova „Rada míru“ (Board of Peace) se v posledních dnech ukazuje jako klasický příklad diplomatického triku, kdy se OSN stala nákupem zajíce v pytli obětí podvodu. Zatímco v listopadu získal Donald Trump pro tento orgán podporu v Radě bezpečnosti pod záminkou řešení krize v Gaze, výsledná podoba organizace připomíná spíše imperiální dvůr než mírovou misi. Diplomaté, kteří pro rezoluci 2803 hlasovali, se nyní cítí podvedeni, protože místo dohledu nad příměřím podpořili vznik exkluzivního klubu s pravidly podobnými těm v Mar-a-Lago.

před 4 hodinami

Rada míru

V Radě míru chce být každý, prohlásil na zakládací ceremonii Trump. Na pódiu nebyl jediný západní spojenec

Nečekaným překvapením na Světovém ekonomickém fóru se stal slavnostní podpisový ceremoniál k založení nové „Rady míru“ (Board of Peace), který měl být podle Donalda Trumpa triumfálním okamžikem jeho diplomacie. V Davosu však probíhá s výrazně nižší účastí, než se očekávalo. Namísto padesáti pozvaných států a původně avizovaných 35 potvrzených účastníků se na pódiu vedle amerického prezidenta objevilo méně než dvacet zástupců.

před 5 hodinami

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump se setkali v Bílém domě. (18.8.2025)

Trump se dnes sejde se Zelenským

Americký prezident Donald Trump se dnes v Davosu setká s Volodymyrem Zelenským. Schůzka by měla proběhnout ve 13:00, uvedl server The Guardian. Původně Trump hovořil o tom, že se s ukrajinským prezidentem sejde už včera, ten ale do Davosu nedorazil. 

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Nový hit internetu: Nejstahovanější aplikace pomáhá bojkotovat americké zboží

V Dánsku se zrodil nový digitální nástroj odporu proti snahám Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska. Jednadvacetiletý programátor Jonas Pipper vytvořil aplikaci s názvem UdenUSA (V překladu "Bez USA"), která pomáhá dánským spotřebitelům identifikovat americké zboží a následně jej bojkotovat. Aplikace se okamžitě stala nejstahovanějším bezplatným nástrojem v dánském App Storu.

před 6 hodinami

Andrej Babiš

Babiš se chlubí, s kolika prezidenty a premiéry se setkal v Davosu. Nejsou to ani tři procenta lídrů

Andrej Babiš zakončil svou misi na Světovém ekonomickém fóru v Davosu příspěvkem na sociálních sítích, v němž se nezapomněl pochlubit svými diplomatickými úspěchy. Staronový předseda vlády své působení ve švýcarském letovisku popsal jako „maraton 16 schůzek“, během kterého se podle svých slov setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry a řadou špiček světového byznysu i šéfem NATO.

před 7 hodinami

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Putin přijal pozvání do nově vznikající Rady míru, oznámil Trump

Americký prezident Donald Trump oznámil, že ruský prezident Vladimir Putin přijal pozvání do jeho nově vznikající „Rady míru“. Tento orgán, původně zamýšlený jako dozorčí rada pro rekonstrukci Pásma Gazy, má podle Trumpa ambici sdružovat lídry, kteří „dokážou dotahovat věci do konce“. Prezident připustil, že přítomnost Putina bude kontroverzní, ale zdůraznil, že pro globální stabilitu je nutné mít u stolu všechny národy, které mají skutečnou moc.

před 8 hodinami

Mrazivé ráno v Praze

Počasí: Zima si nevezme pauzu ani o víkendu, v noci teploty spadnou až na -8 stupňů

Nadcházející víkend přinese do České republiky typické zimní počasí s převahou velké oblačnosti a rizikem nebezpečných jevů na silnicích. Podle aktuální předpovědi nás v sobotu i v neděli čeká zatažená až oblačná obloha, přičemž polojasné chvíle se objeví spíše ojediněle. Řidiči by si měli dát pozor zejména na mrznoucí mlhy a výjimečné mrznoucí srážky, které se mohou vyskytnout napříč celým územím.

včera

Donald Trump

Dosáhli jsme rámcové dohody o Grónsku, bude navždy, prohlásil Trump a zrušil cla

Americký prezident Donald Trump ve středu nečekaně oznámil, že dosáhl rámcové dohody ohledně Grónska, která uspokojuje jeho požadavky na posílení bezpečnosti v Arktidě. Na základě tohoto průlomu, o kterém jednal přímo s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem, se rozhodl zrušit hrozbu uvalení nových cel na evropské spojence. Cla, která měla vstoupit v platnost 1. února a mířila na země odmítající americké ambice, tak prozatím nebudou zavedena.

včera

Projev Donalda Trumpa v Kongresu USA (Washington, 4. března 2025)

Může americký Kongres zabránit Trumpovi v převzetí Grónska? Má k tomu hned několik nástrojů

Snaha prezidenta Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska naráží v americkém Kongresu na nečekaně tvrdý odpor, a to i v řadách jeho vlastní Republikánské strany. Zákonodárci napříč politickým spektrem vyjadřují vážné obavy, že prezidentovy ambice by mohly vést k rozpadu NATO a k bezprecedentnímu narušení vztahů se spojenci. Otázkou zůstává, zda má Kongres reálné páky, jak Trumpovo tažení zastavit.

včera

Donald Trump

Trump prohlásil, že se dnes setká v Davosu se Zelenským. Ten tam ale vůbec není, potkat se tak mají zítra

Americký prezident Donald Trump vyvolal na Světovém ekonomickém fóru v Davosu značné pozdvižení svými protichůdnými výroky o schůzce s ukrajinským protějškem. Původně totiž tvrdil, že Volodymyr Zelenskyj se nachází přímo v sále a setkají se ještě dnes. Realita je však jiná; Zelenskyj zůstal v Kyjevě, aby řešil katastrofální stav ukrajinské energetiky po ruských náletech, kvůli kterým miliony lidí mrznou v temnotě.

včera

Donald Trump

Grónsko není Island, Spojeným státům nikdy nepatřilo. Trumpův projev byl plný chyb a hoaxů

Vystoupení Donalda Trumpa na Světovém ekonomickém fóru v Davosu 2026 se do historie zapíše jako jeden z nejkontroverznějších projevů moderní diplomacie. Kromě radikálních požadavků však jeho řeč obsahovala řadu faktických chyb a zavádějících tvrzení, která okamžitě začali rozebírat analytici i historici. Nejsledovanějším přešlapem se stalo opakované zaměňování Grónska s Islandem.

včera

Donald Trump v OSN

Trump navrhuje, aby jeho Rada míru nahradila OSN. Jmenoval se neodvolatelným předsedou

Americký prezident Donald Trump vyvolal další vlnu kontroverze návrhem, že jeho nově založená „Rada míru“ by v budoucnu mohla nahradit Organizaci spojených národů. Původně měl tento orgán sloužit pouze k dohledu nad rekonstrukcí Pásma Gazy, ale podle návrhu stanov, který získala CNN, jsou ambice rady mnohem širší. Trump kritizoval OSN s tím, že organizace nikdy nenaplnila svůj potenciál a nebyla schopna vyřešit konflikty, které on sám urovnal bez její pomoci.

včera

Donald Trump

Válka na Ukrajině se USA netýká, dal najevo Trump. Nemáme s ní nic společného, co z ní USA získaly, zeptal se

Americký prezident Donald Trump se ve svém dnešním vystoupení na Světovém ekonomickém fóru v Davosu ostře vymezil proti americké angažovanosti v konfliktu na Ukrajině. Během svého projevu, který byl jinak protkán tématy ekonomické síly a snahy o získání Grónska, věnoval Ukrajině jen několik chladných vět. Podle jeho slov se tato válka Spojených států v zásadě netýká.

včera

Donald Trump

Chceme okamžité jednání o koupi „kusu ledu“. Odmítněte a budeme si to pamatovat, řekl Trump v Davosu

Americký prezident Donald Trump ve svém dnešním vystoupení v Davosu otevřeně vyzval k okamžitému zahájení jednání o koupi Grónska. Přestože dánská vláda tento záměr opakovaně odmítla, Trump v sále Světového ekonomického fóra prohlásil, že Spojené státy jsou jedinou mocností schopnou tento „obrovský kus ledu“ efektivně chránit a rozvíjet. Podle něj jde o strategickou nezbytnost pro národní i mezinárodní bezpečnost v době rostoucího napětí.

včera

Donald Trump

Trump v Davosu: Evropa se neubírá správným směrem. Ničí ji migrace a lídři nedělají nic, aby úpadek zastavili

Americký prezident Donald Trump dnes vystoupil na Světovém ekonomickém fóru v Davosu. Přestože jeho přílet provázely komplikace – prezidentský speciál Air Force One se musel krátce po startu vrátit kvůli „menší závadě na elektroinstalaci“ – Trump dorazil do švýcarského letoviska včas. Na pódium vstoupil za potlesku zaplněného sálu a svůj projev zahájil slovy, že přichází s „fenomenálními zprávami“ z Ameriky.

včera

Tomáš Řepa

USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa

Bezpečnostní analytik Tomáš Řepa v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, co hodnotí jako reálné cíle americké intervence ve Venezuele a co očekává od budoucího vývoje. „Nejpravděpodobnější scénář je spjatý s alespoň částečnou energetickou obnovou. USA a partnerské firmy přinesou kapitál, servis a technologie, postupně zvednou produkci a exporty,“ říká. Scénář konsolidace venezuelské ekonomiky ale není jediný – existují i horší, které zahrnují drastické zhoršení bezpečnostní situace v Latinské Americe nebo zamrznutí konfliktu, sabotáže ropných zařízení či rozkvět černého trhu.

včera

Češi více investují do bezpečnosti a estetiky bydlení. Moderní vchodové dveře do domu jsou toho důkazem

Stoupající nároky na bezpečnost, energetickou úsporu i vzhled bydlení mění způsoby, jakými Češi rekonstruují nebo staví své domovy. Výrazně se to projevuje i u tak zdánlivě samozřejmé části domu, jakou jsou vchodové dveře. Už dávno neplatí, že mají pouze chránit vstup – stále více lidí si uvědomuje, že kvalitní vchodové dveře do rodinného domu ovlivňují i komfort, spotřebu energií, a dokonce i tržní hodnotu nemovitosti.

Zdroj: Komerční článek

Další zprávy