Panama popřela, že by umožnila vládním plavidlům Spojených států bezplatný průjezd Panamským průplavem, a to navzdory tvrzením Bílého domu, podle kterých měla s tímto opatřením souhlasit. Uvedl to server BBC.
Americké ministerstvo zahraničí uvedlo ve svém prohlášení na sociální síti X, že vládní plavidla USA „nyní mohou proplouvat Panamským průplavem bez poplatků, čímž vláda Spojených států ušetří miliony dolarů ročně“.
V reakci na toto tvrzení vydala Správa Panamského průplavu (ACP) prohlášení, ve kterém zdůraznila, že „Správa Panamského průplavu, která je oprávněna stanovovat poplatky za průjezd a další tarify, neprovedla žádné úpravy těchto sazeb“.
Administrativa bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa opakovaně vyjadřovala přání znovu získat kontrolu nad tímto klíčovým obchodním koridorem, což v Panamě vyvolalo silnou vlnu nevole.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio, který tento týden navštívil několik latinskoamerických zemí, vyzval Panamu k „okamžitým změnám“ v otázce „vlivu a kontroly“ Číny nad Panamským průplavem.
Rubio, který zastává nejvyšší diplomatickou funkci USA, varoval, že pokud Panama nezasáhne, Spojené státy přijmou nezbytná opatření k ochraně svých práv vyplývajících ze smlouvy mezi oběma zeměmi.
Panama už dříve reagovala na hrozby amerického prezidenta Donalda Trumpa, který v souvislosti s Panamským průplavem zmínil možnost jeho „navrácení“ pod kontrolu Spojených států. Tento strategický obchodní kanál, kterým prochází přibližně 5 % světového námořního obchodu, se stal tématem diskusí po Trumpově inauguračním projevu.
„Panamský průplav nebyl Spojenými státy poskytnut jako koncese ani dar,“ zdůraznil podle BBC panamský prezident José Raúl Mulino během panelové diskuse na Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu.
Tímto výrokem reagoval na Trumpova slova, že Panama údajně porušila závazek neutrality a že „Čína ovládá Panamský průplav“. Trump zároveň obvinil Panamu z nespravedlivého zacházení s americkými loděmi, které mají být podle jeho slov „přemrštěně zpoplatňovány“.
Panamský průplav je dlouhý 82 kilometrů a hraje klíčovou roli v mezinárodním obchodě, zejména pro Spojené státy. Mulino však Trumpova tvrzení kategoricky odmítl jako nepravdivá a zdůraznil, že průplav patří výhradně lidu Panamy. „Toto není otázka, kterou by mohla ovlivnit zahraniční mocnost. Panamský průplav je a zůstane panamským,“ prohlásil Mulino.
Trumpovy výroky vyvolaly napětí mezi oběma zeměmi, přičemž Panama jasně deklarovala své právo na plnou suverenitu nad tímto strategickým průplavem.
Panamský průplav, nacházející se v Latinské Americe, je jedním z nejvýznamnějších inženýrských projektů a klíčových obchodních cest na světě. Tento uměle vybudovaný průplav spojuje Atlantský a Tichý oceán přes Panamskou šíji, čímž výrazně zkracuje délku a čas přepravy lodí mezi těmito dvěma oceány. Průplav je dlouhý přibližně 82 kilometrů a denně jím projdou stovky lodí.
Stavba Panamského průplavu byla zahájena v roce 1880 pod vedením francouzského inženýra Ferdinanda de Lessepse, známého tvůrce Suezského průplavu. Avšak kvůli technickým obtížím, tropickým nemocem a finančním problémům Francouzi projekt nedokončili. Roku 1904 převzaly iniciativu Spojené státy, které po deseti letech náročné práce průplav dokončily. Oficiálně byl otevřen 15. srpna 1914.
V roce 1999 se správa průplavu vrátila z rukou Spojených států do rukou Panamy, čímž se stal symbolem panamské suverenity a národní hrdosti.
Panamský průplav slouží jako strategická dopravní tepna, která umožňuje lodím vyhnout se dlouhé a nebezpečné cestě kolem jižního cípu Jižní Ameriky, mysu Horn. Přibližně 5 % světového námořního obchodu prochází tímto průplavem, což z něj činí jednu z nejvytíženějších obchodních cest na světě.
Průplav využívá systém zdymadel, které zvedají a snižují lodě, aby mohly překonat rozdíl v nadmořské výšce mezi oceány a Gatúnským jezerem, umělým vodním dílem v centru průplavu. Tento systém je technickým zázrakem, který umožňuje bezpečný a efektivní průchod lodí různé velikosti.
Panamský průplav je nejen zdrojem příjmů pro Panamu, ale také zásadním bodem pro světový obchod. V roce 2016 byla dokončena velká rozšiřovací práce, která umožnila průchod větším lodím známým jako „Neo-Panamax“. Tato modernizace zvýšila kapacitu průplavu a posílila jeho postavení na globálním trhu.
Přestože průplav zůstává klíčovým hráčem v námořní dopravě, čelí několika výzvám. Klimatické změny a nedostatek vody v oblasti by mohly ohrozit jeho provoz, protože zdymadla vyžadují obrovské množství sladké vody. Kromě toho je průplav pod neustálým tlakem modernizovat a přizpůsobit se rostoucím požadavkům globálního obchodu.
Pro Panamany není průplav jen důležitým obchodním koridorem, ale také symbolem národní hrdosti a nezávislosti. Přestože byl původně postaven zahraničními mocnostmi, dnes je plně spravován Panamou a představuje její schopnost řídit tak významnou světovou dopravní tepnu.
Panamský průplav je nejen technickým divem, ale také nepostradatelnou součástí globálního obchodu a důkazem lidské schopnosti překonávat přírodní překážky. Jeho historie a význam z něj činí jedno z nejdůležitějších míst moderního světa.
Související
Novým britským ministrem zahraničí je zastánce ochrany klimatu. Bílý dům se bouří, Londýnu poslal varování
Volby v USA se blíží. Trumpova podpora je na historickém minimu, Demokraté ale vyhráno nemají
USA (Spojené státy americké) , Bílý dům USA , Panamský průplav
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Cena ropy po útoku Hútíů na saúdskoarabské tankery prudce roste. Blíží se hranici sta dolarů za barel
před 2 hodinami
Lavrov se po roce setkal s Rubiem. Varoval USA před podporou Ukrajiny
před 3 hodinami
Evropa na suchu. Extrémní počasí mění kontinent k nepoznání
před 5 hodinami
Ukrajina svolává mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN
před 6 hodinami
Důchodci by od státu mohli dostat jednorázový příspěvek, připustil Babiš
před 7 hodinami
Počasí o víkendu: Sobota vyzývá k výletům, v neděli se obloha pokazí
včera
Rusko přitvrzuje. Kreml zpřísnil své územní požadavky, Putin je ochoten jednat až po ovládnutí Doněcké oblasti
včera
Lavrov se po téměř roce sejde s Rubiem. Chce, aby mu vysvětlil Trumpovy výroky o míru
včera
Guardian: Coca-Cola, Mondelēz, Danone či Ferrero bojují proti zdravému stravování vleklými žalobami
včera
Pavel poprvé vetoval Babišově vládě zákon. Sněmovně vrátil spornou novelu rozpočtových zákonů
včera
Hútíové oznámili blokádu Báb al-Mandab, klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu
včera
Trump schválil dohodu, která umožní Saúdské Arábií obohacovat palivo pro jaderné reaktory
včera
Po zásahu na pražském magistrátu policie obvinila šest lidí a dvě firmy
včera
Írán podporuje Čína i Rusko. Podle Hegsetha je ale na kolenou
včera
„Nikdo nás nezachrání před bombami ani režimem.“ Jak se žije lidem v Íránu pod každodenními nálety?
včera
Francie jako první země v EU zakáže přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let
včera
Zelenskyj pod tíhou protestů odvolal Syrského. Fedorov se do funkce nevrátí
včera
Počasí moc léto nepřipomíná. Podle meteorologů to v srpnu nebude lepší
21. července 2026 22:02
WHO: Vedra nejsou jednorázový, ale trvalý problém. Za čtyři roky zabila jen v Evropě 200 tisíc lidí
21. července 2026 20:49
Lukašenko čelí rostoucímu tlaku ze strany Putina. Do války s Ukrajinou se mu ani trochu nechce
Běloruský lídr Alexandr Lukašenko čelí narůstajícímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina, který usiluje o hlubší zapojení jeho země do konfliktu na Ukrajině. Podle Institutu pro studium války se Kreml snaží získat běloruské území pro rozsáhlejší vojenské operace. Moskva chce z Běloruska masivně vypouštět útočné drony a vytvořit novou nátlakovou frontu na západě. Tímto krokem by přinutila ukrajinské velení k přesunu jednotek z donbaské fronty k Bělorusku.
Zdroj: Libor Novák