Přízrak Kubánské krize je tady. Ruská jaderná ponorka Kazaň a další bojová plavidla připlouvají na Kubu

Ve středu dorazila na Kubu ruská jaderná ponorka spolu s dalšími námořními bojovými plavidly na pětidenní návštěvu. Tento krok je vnímán jako demonstrace síly v kontextu rostoucího napětí mezi Spojenými státy a Ruskem.

Kuba tvrdí, že jaderná ponorka Kazaň nenese jaderné zbraně. Doprovází ji fregata Admirál Gorškov, ropný tanker a záchranný remorkér. Kazaň a Admirál Gorškov jsou jedny z nejmodernějších ruských válečných lodí, a nyní byly k vidění jen kousek od Havany, která je asi 90 mil (144 kilometrů) od jižního pobřeží Floridy. Tanker Pašin a remorkér vpluly do přístavu ve středu brzy ráno, uvedl server The Moscow Times s odkazem na reportéra agentury AFP.

Kubánská komunistická vláda oznámila, že ministr zahraničí Bruno Rodriguez se ve středu setkal v Moskvě se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem. Tento diplomatický krok následoval po nedávném setkání kubánského prezidenta Miguela Díaz-Canela s ruským prezidentem Vladimirem Putinem během každoroční vojenské přehlídky 9. května na Rudém náměstí před Kremlem.

Kuba byla během studené války klíčovým klientským státem Sovětského svazu. Umístění sovětských jaderných raketových základen na ostrově vyvolalo kubánskou raketovou krizi v roce 1962, která přivedla Washington a Moskvu na pokraj války. Od setkání Díaz-Canela s Putinem v roce 2022 se vztahy mezi Ruskem a Kubou zdánlivě zlepšily, naznačujíc novou éru v jejich bilaterálních vazbách.

Kazaň: Ruská raketonosná ponorka čtvrté generace

Jaderná ponorka Kazaň představuje vrchol technologického pokroku v ruském námořnictvu. Její stavba byla zahájena v roce 2009 a dokončena v roce 2017. Kazaň je součástí třídy jaderných ponorek projektu 885M Jaseň-M a Granit (NATO označení Oscar), která je považována za jednu z nejmodernějších a nejvýkonnějších podvodních lodí na světě. Třída Jaseň-M je schopna nést jak konvenční, tak jaderné střely a jejich hlavním úkolem je průzkum a útoky na moři, včetně cílů na souši.

Pro pořádek uveďme, že jako třída Jaseň se označuje pouze ponorka K-560 Severodvinsk zavedená do služby v roce 2014. Další ponorky této vývojové větve, počínaje Kazaní, patří již do vylepšené třídy Jaseň-M (NATO označení je Severodvinsk II).

Kromě toho ponorka pojme až 30 torpéd, námořní miny a v budoucnu také hypersonické protilodní střely 3M22 Cirkon. Deset torpédometů je umístěno pod úhlem v zadní části pod velitelskou věží – na přídi ponorky se totiž nalézá obří sonarové pole.

Ponorka Kazaň má délku 140 metrů a na hladině dosahuje výtlaku 8600 tun, zatímco pod hladinou 13 800 tun. Dosahuje maximálního ponoru 600 metrů a podvodní rychlostí až 30 uzlů. Pravděpodobně bude mít domovským přístavem základnu Zapadna Lica, což je nejzápadněji položená ponorková základna Severní flotily, nacházející se poblíž norských hranic.

O technických parametrech ponorky Kazaň není mnoho známo, ale je považována za extrémně tiché podvodní plavidlo. V roce 2014 kontradmirál Dave Johnson, tehdejší šéf amerického námořního velitelství NAVSEA, si nechal před svou kancelář umístit model ponorky Severodvinsk, což byl méně pokročilý předchůdce třídy Jaseň-M, kam Kazaň patří. Tato ponorka udělala na admirála velký dojem a slouží jako stálá připomínka dynamiky a pokroku ve světě námořní technologie. Uvádí Armádnínoviny.

Ponorka Kazaň, první ve své třídě Jaseň-M, byla slavnostně uvedena do služby v Severdovinsku. Na ceremoniálu, při kterém byla vyvěšena modrobílá vlajka svatého Ondřeje (ruská námořní vlajka), byla přítomna významná delegace včetně vrchního velitele ruského námořnictva Nikolaje Evmenova a velitele severní flotily Alexandra Moiseeva.

Ponorka Kazaň, vyrobená loděnicemi Sevmaš, je nejmodernější a zároveň nejdražší ruskou ponorkou. Podle portálu Nezavisima gazeta, přestože jsou údaje neoficiální, se cena jedné ponorky třídy Jaseň-M odhaduje na 200 miliard rublů (57 miliard Kč), což je více než desetkrát vyšší náklad ve srovnání s ponorkami třídy Borej.

Kazaň je tedy vybavena nejmodernějšími systémy senzorů a zbraňových systémů. Její torpéda mohou nést jaderné hlavice a její střely Kalibr a Oniks mají dlouhý dosah a vysokou přesnost. Kazaň je také vybavena pokročilým systémem řízení palubních operací a je schopna operovat v hlubokých vodách i v blízkosti pobřeží. Její přítomnost na mezinárodní scéně symbolizuje schopnost Ruska udržovat a rozvíjet své destabilizující vojenské strategie v moderním světě.

Související

Dron Šáhid-136 ve službách agresora - Ruské armády.

Rusové zaútočili u ukrajinského pobřeží na dvě zahraniční lodě

Ruská armáda pokračuje v cílených útocích na civilní námořní dopravu v Černém moři. V pondělí zasáhly ruské bezpilotní letouny další dvě nákladní lodě v blízkosti ukrajinského pobřeží. Podle informací ukrajinského ministerstva pro rozvoj komunit a území se jedná o promyšlenou strategii, jejímž cílem je ochromit mezinárodní obchod a zastrašit rejdaře využívající ukrajinské přístavy.
raketa Orešnik

Rusko použilo na Ukrajině hypersonickou raketu Orešnik

Rusko v noci na čtvrtek zaútočilo na Ukrajinu hypersonickou střelou Orešnik. Jde o vzácné nasazení jedné z jeho nejmodernějších zbraní během probíhajících mrazů. Moskva tuto zbraň, která může nést více konvenčních i jaderných hlavic, použila po více než roce. Ruské ministerstvo obrany v pátečním prohlášení potvrdilo, že šlo o masivní úder vysoce přesnými zbraněmi dlouhého dosahu odpálenými ze země i z moře.

Více souvisejících

Ruská armáda Kuba

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

Aktualizováno včera

včera

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Experti nad Trumpovým zájmem o Grónsko kroutí hlavou. Čína a Rusko musí mít obrovskou radost, varuje EU

Evropa se podle analýzy CNN konečně probouzí do reality Trumpovy hrozby ohledně Grónska. Jen málokdy se stává, že by starý kontinent mluvil tak jednotným hlasem a reagoval s takovou naléhavostí. Sobotní oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o uvalení sankcí na evropské země, které odmítají americké nároky na dánské území, však bylo právě takovým momentem.

včera

Jan Darmovzal

Letadlo s vězněným Čechem je na cestě domů. V Praze přistane dnes večer

Český občan Jan Darmovzal, který byl od září 2024 držen ve venezuelském vězení, je po měsících nejistoty na cestě domů. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé sobě) v pořadu Otázky Václava Moravce potvrdil, že vládní speciál s propuštěným Čechem by měl v Praze přistát během nedělního večera. Spolu s ním se na palubě nacházejí další tři nebo čtyři cizinci, které režim Nicoláse Madura rovněž zadržoval bez věrohodných důkazů. Podle informací serveru EuroZprávy.cz by měl speciál přistát kolem desáté hodiny večerní.

včera

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Ukrajinci si do konce války nezatopí? Ruský plán, jak donutit Kyjev ke kapitulaci, znepokojuje experty

Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) vydala varování, podle kterého Moskva plánuje útoky na klíčové rozvodny napojené na tři funkční jaderné elektrárny na západě a jihu země. Cílem této strategie je úplné odpojení jaderných zdrojů od sítě, což by pro miliony Ukrajinců znamenalo absolutní ztrátu dodávek tepla a elektřiny uprostřed mrazivé zimy. Podle rozvědky chce Rusko tímto drastickým krokem donutit Kyjev k nepřijatelné kapitulaci.

včera

Petr Pavel

Ať si nejprve ověří informace, vzkázal Pavel Macinkovi. Vysvětlil, jak to je s letouny pro Ukrajinu

Prezident Petr Pavel zareagoval na slova ministra zahraničí Petra Macinky, který se dnes v České televizi vymezil vůči jeho tvrzením o dodávce letounů Ukrajině. Prezident v neděli před svým odletem do Říma vysvětloval pozadí jednání o těchto letounech, o která má Kyjev zájem už minimálně půl roku. Podle hlavy státu jeho slova navazovala na dřívější debaty o bitevnících coby daru, nyní se ale hovořilo o možnosti odkoupení.

včera

Donald Trump

Zasadí Trump globální ekonomice drtivou ránu? Francie požaduje odvetu, USA se kvůli Grónsku bojí izolace

Evropské mocnosti čelí bezprecedentní diplomatické krizi poté, co americký prezident Donald Trump pohrozil uvalením drastických cel a ekonomickým tlakem na osm evropských zemí. Důvodem je jeho trvající snaha získat pod americkou kontrolu Grónsko. Velká Británie spolu s Francií, Norskem, Švédskem, Finskem, Nizozemskem a Dánskem vydala společné prohlášení, ve kterém varuje, že tento postup riskuje „nebezpečnou sestupnou spirálu“ a zásadním způsobem podkopává transatlantické vztahy.

včera

Martin Červíček

Vedení ODS je kompletní. Post místopředsedy obhájil Vondra, mezi nově zvolenými je i Červíček

Vedení Občanské demokratické strany je po víkendovém kongresu v Praze kompletní. V nedělní volbě delegáti rozhodli o čtyřech řadových místopředsedech, kterými se stali poslanec Karel Haas, exministr Pavel Drobil, senátor Martin Červíček a europoslanec Alexandr Vondra. Nejsilnější podporu získal Karel Haas s 383 hlasy, zatímco Alexandr Vondra jako jediný obhájil svůj dosavadní post v nejužším vedení.

včera

Prezident Trump

Trump zpoplatní členství v mírové radě pro Gazu. Od států za ni bude chtít neuvěřitelnou částku

Prezident Donald Trump plánuje zpoplatnit členství ve své nově vznikající „Radě pro mír“, která má dohlížet na situaci v Gaze. Podle informací médií Bloomberg a The Atlantic bude od států, které se chtějí do tohoto orgánu zapojit, vyžadovat příspěvek ve výši jedné miliardy dolarů. Tato částka by měla zemím zajistit trvalé místo v radě bez nutnosti periodického obnovování mandátu.

včera

Petr Macinka přichází na zasedání nové vlády

Jako slon v porcelánu, zkritizoval Macinka Pavla. Není přitom jasné, jestli Ukrajině vůbec něco slíbil

Ministr zahraničí Petr Macinka se ostře opřel do prezidenta Petra Pavla za jeho nedávné kroky během návštěvy Ukrajiny. Prezident tam údajně přislíbil možnost dodání lehkých bojových letounů, prostředků včasného varování a generátorů, což však podle šéfa diplomacie nebylo předem projednáno s vládou. Macinka v České televizi prohlásil, že se hlava státu zachovala jako „slon v porcelánu“, a překročila tak své pravomoci.

včera

ČEZ

Vláda zahájí zestátnění ČEZ. Proces má trvat dva roky, tvrdí Havlíček

Vláda potvrzuje svůj záměr získat plnou kontrolu nad energetickou společností ČEZ. První vicepremiér Karel Havlíček v České televizi uvedl, že stát stále počítá s výkupem akcií od menšinových vlastníků. Celý tento náročný proces by měl podle jeho odhadů trvat přibližně osmnáct měsíců až dva roky.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump vyzval Íránce ke svržení režimu a ukončení vlády Chameneího

Americký prezident Donald Trump v nejnovějším rozhovoru pro server Politico otevřeně vyzval ke svržení íránského režimu a ukončení sedmatřicetileté vlády ajatolláha Alího Chameneího. Podle Trumpa nastal čas, aby si Írán hledal nové vedení, které zemi vyvede z izolace a bídy. Prezidentova slova přicházejí v době, kdy v Íránu po vlně brutálního potlačování protestů začíná opadat největší napětí.

včera

Ájatolláh Sajjid Alí Chameneí

Chameneí označil Trumpa za zločince. Přiznal, že při protestech umírají tisíce lidí

Íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí poprvé oficiálně přiznal, že nedávné masové nepokoje v zemi si vyžádaly tisíce lidských životů. Během svého  projevu uvedl, že mnozí lidé zemřeli „nehumánním a barbarským způsobem“. Zodpovědnost za vysoký počet obětí však odmítl připsat domácím bezpečnostním složkám a místo toho obvinil Spojené státy.

včera

Ilustrační foto

Lavina v Alpách smetla skupinu Čechů. Tři na místě zemřeli

Rakouské Alpy se potýkají s tragickou bilancí, kterou si vyžádaly tři ničivé laviny během jediného dne. Celkem osm lidí přišlo o život poté, co se v různých částech země uvolnily masy sněhu. Horská služba i policie potvrzují, že podmínky v horách jsou v současné době extrémně nebezpečné.

včera

17. ledna 2026 21:59

Prezident Trump

Trump chce rozhodnout o tom, zda může Netflix koupit Warner Bros

Americký prezident Donald Trump investoval nejméně milion dolarů do nákupu dluhopisů společností Netflix a Warner Bros Discovery (WBD). Vyplývá to z finanční zprávy, kterou Bílý dům zveřejnil tento pátek. Na celé transakci je nejvíce kontroverzní její načasování; k nákupům totiž došlo jen několik dní poté, co Trump veřejně prohlásil, že hodlá osobně zasahovat do schvalovacího procesu plánovaného spojení těchto dvou mediálních gigantů.

17. ledna 2026 21:14

Jana Černochová

Nové vedení nestačí, říká pro EZ po prvním dni sjezdu Černochová. Členům poslala rázný vzkaz

Exministryně obrany Jana Černochová neskrývá spokojenost s výsledky pražského kongresu ODS, který do čela strany vynesl Martina Kupku. Podle ní je nové složení vedení správným krokem, ale pro EuroZprávy.cz zároveň upozorňuje, že samotná změna ve špičkách strany k úspěchu stačit nebude. Černochová zdůraznila, že odpovědnost za restart občanských demokratů nesou všichni členové, kteří nyní musí společně pracovat na zásadní proměně politického stylu.

17. ledna 2026 19:58

17. ledna 2026 18:41

Martin Kupka

Koalice SPOLU jde k ledu. Kupka ji dál rozvíjet nehodlá

Jedním z nejzásadnějších prohlášení nového předsedy ODS byl postoj k budoucí spolupráci s koaličními partnery. Nový šéf strany Martin Kupka jasně deklaroval, že v rozvíjení projektu SPOLU již nehodlá pokračovat a chce se soustředit na samostatnou cestu občanských demokratů. 

Aktualizováno 17. ledna 2026 18:14

OBRAZEM: Zvrat na sjezdu ODS: Červíček se vzdal kandidatury, prvním místopředsedou je Portlík

Jednání o novém vedení ODS na pražském kongresu přineslo zvrat, o kterém se na sjezdu v zákulisí podle informací serveru EuroZprávy.cz spekulovalo celý den. O post statutárního místopředsedy se měla původně utkat dvojice silných kandidátů – senátor Martin Červíček a starosta Prahy 9 Tomáš Portlík. Červíček se však na závěr svého nominačního projevu rozhodl z boje odstoupit a vyzval delegáty, aby podpořili jeho soupeře Portlíka.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy