Záhada v Číně: Čtyři dny po nárazu letadla do nejvyšší budovy v Pekingu mlčí média i úřady

Po páteční kolizi zůstaly na boku 109patrové budovy otvory, které dělníci mezitím zabednili. Veškeré dramatické záběry incidentu byly z čínského internetu kompletně odstraněny. Cenzura se navíc dotkla i fotografií a internetových memů mrakodrapu, které s havárií vůbec nesouvisely.

Budova ve tvaru tradiční čínské nádoby na víno je přitom vyhledávanou atrakcí a symbolem štěstí, jehož snímky mladí lidé často sdílejí na sociálních sítích s prosbami o úspěch u zkoušek či v práci. Podle Manyi Koetse, která vydává newsletter Eye on Digital China, zakročil cenzurní aparát takto rychle a důsledně pravděpodobně proto, že samotné vedení v Pekingu si stále není přesně jisté, co se stalo, a událost ohrožuje klíčové politické narativy.

Nejméně tři letecké společnosti potvrdily, že dostaly nařízení pozastavit provoz lehkých letadel, odmítly však záležitost dále komentovat s tím, že mají zakázáno o ní mluvit. Pekingská škola pro výcvik pilotů i firma z Čcheng-tu odmítly specifikovat, od kterého úřadu pokyn pochází.

Nad politickým centrem Pekingu, včetně náměstí Nebeského klidu, přitom platí trvalá bezletová zóna o rozloze zhruba 100 kilometrů čtverečních. Podle analytika Billa Bishopa představuje událost masivní selhání bezpečnosti, neboť letadlu chybělo jen několik sekund, aby zasáhlo přímo vládní komplex Čonnan-chaj. Peking přitom teprve nedávno kvůli bezpečnosti zpřísnil pravidla pro drony, které musí být při vjezdu a výjezdu z metropole registrovány.

Podle Raymonda Kua z organizace Chicago Council of Global Affairs mohlo jít o chybu pilota, mechanickou závadu, ale potenciálně i o záměr. Skutečnost, že stroj dokázal přeletět podstatnou část města, označil za politicky trapnou. Podle údajů služby Flightradar24 šlo o dvoumístný jednomotorový letoun Aurora SA60L čínské výroby o délce 6,9 metru a rozpětí křídel 8,6 metru, určený pro vyhlídkové lety či letecké snímkování.

Podle Chonga Ja Iana z institutu Carnegie China incident připomíná událost z května 1987, kdy německý amatérský pilot Mathias Rust přistál s lehkým letadlem na Rudém náměstí v Moskvě, což tehdy odhalilo vážné trhliny v sovětské protivzdušné obraně a vedlo k odvolání několika vysoce postavených důstojníků. Podobné personální čistky mezi bezpečnostními představiteli se dají očekávat i v Pekingu, protože náraz letadla ukázal, že mrakodrap by mohl být zranitelný i vůči dronům či střelám.