Zelenskyj dorazil do Británie. Sešel se s králem Karlem III.

Zelenskyj se s králem setkal již v březnu v Sandringhamu, po summitu evropských lídrů zaměřeném na ukončení války. Zdroje z paláce tehdy uvedly, že schůzka trvala přes hodinu a že ukrajinský prezident byl monarchou „vřele přijat“. K dalšímu setkání došlo v červnu, kdy král hostil prezidenta Zelenského na hradě Windsor.

Zelenského rozhovory s evropskými spojenci se odehrávají na pozadí nových sankcí a odloženého setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem. Spojené státy oznámily nové sankce namířené proti dvěma největším ruským ropným společnostem, Rosněfť a Lukoil. Tento krok, který má na Rusko vyvinout ekonomický tlak k vyjednávání míru, představuje jasnou změnu v zahraniční politice prezidenta Trumpa. Ten dříve sankce podmiňoval tím, že evropské země přestanou nakupovat ruský plyn a ropu. Podobné sankce nově uvalila i Velká Británie.

Plány na osobní schůzku Trump–Putin v Budapešti, ohlášené Trumpem po dvouhodinovém telefonátu, byly v úterý odloženy na neurčito. Bílý dům po telefonátu mezi americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem a ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem uvedl, že v „nejbližší budoucnosti“ se schůzka neplánuje. Prezident Trump následně vyjádřil frustraci, když řekl, že nechce „zbytečné setkání“, a že rozhovory s Putinem sice probíhají dobře, ale nikam nevedou.

Navzdory setkání s americkým prezidentem Trumpem minulý týden Zelenskyj stále neobdržel žádané rakety Tomahawk, které byly hlavním tématem jeho návštěvy Bílého domu. Tyto střely s doletem až 2500km by Ukrajině umožnily zasáhnout Moskvu. Zelenskyj věří, že by údery na ruská energetická a ropná zařízení vážně oslabily Putinovu válečnou ekonomiku. Po bilaterálních rozhovorech sice potvrdil, že o zbraních jednal, ale uvedl, že se k tématu nebude vyjadřovat, jelikož „Spojené státy nechtějí eskalaci“.

Před nynějším summitem evropských lídrů v Bruselu se státy Evropské unie nerozhodly uvolnit miliardy eur ze zmrazeného ruského majetku na financování obrany Ukrajiny. Rozhodnutí o použití přibližně 140 miliard eur v ruských aktivech bylo odloženo na prosinec. Lídři se však shodli na podpoře „finančních potřeb“ Ukrajiny po dobu příštích dvou let. Závěrečný text summitu deklaruje, že ruský majetek by měl zůstat imobilizován, dokud Rusko neukončí svou agresi a nezaplatí Ukrajině vzniklé škody. Zelenskyj přivítal tento výsledek jako „politickou podporu“ pro myšlenku využití ruských aktiv.

Britský premiér Keir Starmer před dnešním setkáním „koalice ochotných“ prohlásil, že je nutné „zvýšit tlak na Rusko“ a navázat na „rozhodnou akci prezidenta Trumpa“ – tedy na zmíněné sankce. Zdůraznil, že jediný, kdo si nepřeje zastavení války, je prezident Putin, který opakovaně odmítá návrhy na příměří a mír. Premiér Starmer dodal, že bezpečnost Ukrajiny je klíčová pro budoucnost celého světa.