Zelenskyj dorazil do USA, čeká jej nelehký úkol: Přesvědčit po hovoru s Putinem Trumpa, aby mu dal Tomahawky

Jejich jednání přichází jen den poté, co Trump uvedl, že s ruským prezidentem Vladimirem Putinem dosáhl během telefonátu „velkého pokroku“. Oba lídři se dohodli na osobním setkání v Maďarsku. Trump označil hovor, který byl první s Putinem od poloviny srpna, za „velmi produktivní“. Dodal, že týmy z Washingtonu a Moskvy se sejdou příští týden.

Zelenskyj, který podle BBC už dorazil do USA na svou třetí návštěvu od ledna, prohlásil, že Moskva „spěchá obnovit dialog, jakmile uslyší o Tomahawcích“. Zelenskyj vyzval USA, aby Ukrajině poskytly pokročilé rakety, které mají dolet 2 500 kilometrů. Když se Trumpa dříve v tomto týdnu zeptali, zda zvažuje předání Tomahawků Ukrajině, odpověděl: „Uvidíme… možná.“ Po svém hovoru s Putinem však k vyhlídce řekl, že USA „nemohou vyčerpat“ své zásoby Tomahawků. Doplnil: „I my je potřebujeme… takže nevím, co s tím můžeme udělat.“

Trump po hovoru s Putinem na své platformě Truth Social napsal, že s ruským prezidentem „strávili spoustu času hovorem o obchodu mezi Ruskem a Spojenými státy po skončení války na Ukrajině“. Uvedl také, že „vysoce postavení poradci“ z obou zemí se sejdou na neurčeném místě příští týden, přičemž americkou delegaci povede ministr zahraničí Marco Rubio. Trump rovněž oznámil, že bude Zelenského o svých rozhovorech s Putinem informovat v pátek. Dodal, že věří, že „dnešní telefonický rozhovor přinesl velký pokrok“. Později novinářům sdělil, že očekává setkání s Putinem v Maďarsku „během dvou týdnů“.

Americký prezident doufal, že osobní summit na Aljašce v srpnu pomůže přesvědčit Putina k zahájení komplexních mírových rozhovorů o ukončení války. Toto setkání však nepřineslo rozhodující průlom. Hovořili spolu znovu o několik dní později, když Trump přerušil schůzku se Zelenským a evropskými lídry, aby Putinovi zavolal.

Podle maďarského premiéra Viktora Orbána by Trump a Putin mohli mít další rozhovor týden po setkání Rubia s poradci. Orbán státnímu rozhlasu sdělil, že bude s ruským prezidentem hovořit ještě v pátek. „Vzhledem k tomu, že EU je proválečná, je logické, že bude z tohoto mírového procesu vynechána,“ uvedl. Orbán ve čtvrtek na platformě X napsal, že plánované setkání v Budapešti je „skvělá zpráva pro mírumilovné lidi světa“. Dodal, že s Trumpem mluvil telefonicky.

Dříve řekl také, že „mír vyžaduje trpělivost, sílu a pokoru“. Podle něj musí Evropa změnit svůj postoj. „Místo arogance a rozdmýchávání plamenů nekonečné války potřebujeme jednání s Ruskem. Pouze dialog může přinést mír na náš kontinent,“ uzavřel. Jen hodiny před Trumpovým hovorem s Putinem provedlo Rusko jeden z největších útoků na Ukrajinu v tomto roce. Podle ukrajinské velvyslankyně v USA Olgy Stefanishynové zahrnoval útok 28 balistických raket a 320 dronů.

Stefanishyna prohlásila, že skutečnost, že Rusko zahájilo noční údery na Ukrajinu před hovorem, „odhaluje skutečný postoj Moskvy k míru“. V prohlášení pro amerického partnera BBC CBS dodala: „Tyto útoky ukazují, že strategie Moskvy je teror a vyčerpání.“ Uvedla, že jedinou účinnou odpovědí je tlak – prostřednictvím přísnějších sankcí, posílené protivzdušné obrany a dodávky schopností dlouhého doletu. Od Trumpova hovoru s Putinem brzy po aljašském summitu v srpnu ani Bílý dům, ani Kreml veřejně nepotvrdily žádnou komunikaci mezi oběma lídry.

Ačkoli Trump uvedl, že by mohl zvážit poskytnutí Tomahawků Ukrajině, dodal, že „je potřebujeme i my“. Ukrajinské námořnictvo nemá potřebné lodě k jejich provozu. USA disponují malým počtem odpalovacích zařízení potřebných pro tyto rakety, které jsou obvykle namontovány na lodích a ponorkách. V roce 2019 začaly USA oživovat program mobilního odpalovacího zařízení Tomahawk na souši poté, co zanikla Smlouva o likvidaci raket středního a kratšího doletu (INF), která tuto verzi zakazovala.

Nový systém se nazývá Typhon a do služby americké armády vstoupil v roce 2023. V současné době má americká armáda nejméně dva odpalovací systémy Typhon, ale je nepravděpodobné, že by jich měla mnohem více. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v neděli uvedl, že možnost, že by USA poslaly Ukrajině řízené střely Tomahawk dlouhého doletu, by vyvolala „extrémní znepokojení“. Dodal, že takový krok by Rusko považovalo za „velkou eskalaci“.

Během své prezidentské kampaně Trump tvrdil, že bude schopen ukončit válku na Ukrajině během několika dní. Od té doby však přiznal, že řešení konfliktu je náročnější než jakýkoli, do kterého se po svém návratu k moci zapojil. Trumpovy napjaté vztahy se Zelenským vyvrcholily 28. února, kdy on a viceprezident JD Vance ukrajinského prezidenta kárali v Oválné pracovně v přímém přenosu.

Vztahy s Zelenským se však v posledních měsících výrazně zlepšily. V září Trump signalizoval velkou změnu ve svém pohledu na konflikt. Prohlásil, že věří, že by Kyjev mohl „získat celou Ukrajinu zpět v její původní podobě“. To bylo daleko od jeho veřejných výzev, aby Kyjev postoupil území okupované Ruskem.

Koncem července Trump stanovil Putinovi termín kratší než dva týdny na to, aby souhlasil s příměřím. V opačném případě mu hrozil rozsáhlými sankcemi, včetně opatření proti zemím, které stále s Ruskem obchodují. Tuto hrozbu však nenaplnil. Putin souhlasil se setkáním s Trumpem na Aljašce, což americký prezident tehdy oslavoval jako významný diplomatický úspěch, ačkoliv to nepřineslo žádný hmatatelný výsledek.

Dříve ve čtvrtek indické ministerstvo zahraničí zpochybnilo Trumpovo tvrzení z předchozího dne, že indický premiér Narendra Modi souhlasil se zastavením nákupu ruské ropy. Mluvčí indické vlády uvedl, že si „není vědom žádného rozhovoru mezi oběma lídry“, který by se konal předchozí den. Trump přitom řekl, že ho Modi ujistil, že nákupy přestanou „během krátké doby“. USA naléhají na země, zejména Indii, Čínu a členy NATO, aby přestaly nakupovat ruskou energii ve snaze zvýšit ekonomický tlak na Kreml. Zelenskyj tato volání také opakovaně zopakoval.