Zelenskyj je ochoten pracovat pod vedením Trumpa. Chce USA zajistit přístup k ukrajinským nerostům

Zelenskyj v úterý na sociální síti X uvedl, že Ukrajina je „připravena usednout k jednacímu stolu co nejdříve“. Jako první kroky k ukončení války navrhl výměnu zajatců a vzájemný zákaz používání raket a dronů s dlouhým doletem, které byly nasazeny proti civilní a energetické infrastruktuře.  

Zelenskyj reagoval jen několik hodin poté, co Trumpova administrativa oznámila blokaci dodávek munice, vozidel a dalšího vojenského vybavení, včetně již dříve dohodnutých zásob z éry Joea Bidena.

Ukrajinský prezident přiznal, že jeho páteční setkání s Trumpem a viceprezidentem JD Vancem „neproběhlo podle očekávání“, a označil za „politováníhodné“, že došlo ke konfliktu. Zároveň zdůraznil, že je načase napravit vztahy a vést konstruktivní dialog.

Trump a jeho spolupracovníci však podle všeho očekávali od Zelenského pokornější tón. Bílý dům dříve obvinil Ukrajinu z nevděčnosti a Trump tvrdil, že Zelenskyj zpochybnil jeho návrh na mírové řešení tím, že trval na bezpečnostních zárukách.

Navzdory současnému napětí Zelenskyj v úterý poděkoval Trumpovi za poskytnutí protitankových střel Javelin během jeho prvního prezidentského mandátu. „Velmi si vážíme pomoci, kterou nám Amerika poskytla při obraně naší suverenity a nezávislosti,“ uvedl.

Součástí jednání mezi Kyjevem a Washingtonem měla být také dohoda o nerostném bohatství, která by Spojeným státům zajistila investice do těžebního průmyslu na Ukrajině. Trump prohlásil, že přítomnost amerických pracovníků v zemi by sama o sobě odradila Vladimira Putina od dalších agresivních kroků. Zelenskyj potvrdil, že Ukrajina je „připravena dohodu podepsat kdykoli a v jakémkoli formátu“.

Kreml označil Trumpův krok za „nejlepší možný krok k míru“, přičemž mluvčí Dmitrij Peskov uvedl, že USA „byly hlavním dodavatelem této války“. Opačnou reakci však Trumpovo rozhodnutí vyvolalo mezi evropskými spojenci Ukrajiny, kteří nebyli o pozastavení vojenské pomoci předem informováni.

Polský ministr zahraničí kritizoval rozhodnutí Spojených států jako jednostranné a učiněné „bez jakékoli konzultace“ s NATO nebo zeměmi skupiny Ramstein, které koordinují podporu pro Ukrajinu. Polský premiér Donald Tusk varoval, že Evropa čelí „největším bezpečnostním rizikům za posledních několik desetiletí“.

„Evropa, Ukrajina a Polsko se ocitly v obtížnější situaci,“ uvedl Tusk a dodal, že Varšava bude muset přijmout „mimořádná opatření“ ke zvýšení obranyschopnosti.

Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot zdůraznil, že rozhodnutí USA znamená, že Evropa musí posílit vlastní obranu. „Stojíme před volbou mezi úsilím a svobodou, nebo pohodlím a podřízeností,“ řekl poslancům.

Francouzský premiér François Bayrou prohlásil, že krok Spojených států „v podstatě znamená opuštění Ukrajiny a ponechání agresora, aby zvítězil“. Podle něj je na Evropě, aby tuto mezeru zaplnila.

Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbock prohlásila, že Evropa musí poskytnout „kvantový skok“ v posilování obrany EU.

Lídři Evropské unie se mají ve čtvrtek sejít, aby projednali nový pětibodový plán v hodnotě 800 miliard eur, který má posílit evropský obranný průmysl, zvýšit vojenské kapacity a zajistit okamžitou vojenskou podporu Ukrajině.