Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středu poprvé po delší době aktualizoval oficiální bilanci ztrát ukrajinské armády. V předtočeném rozhovoru pro francouzskou televizi France 2 uvedl, že od začátku ruské invaze v plném rozsahu v únoru 2022 padlo v boji 55 000 ukrajinských vojáků. Toto číslo zahrnuje jak vojáky z povolání, tak mobilizované záložníky, přičemž prezident doplnil, že značný počet dalších osob zůstává nezvěstný.
Zveřejněná data ukazují na vzestupnou tendenci hlášených ztrát v čase. Zatímco v únoru 2024 Zelenskyj hovořil o 31 000 padlých, o rok později v rozhovoru pro NBC uváděl již 46 000 obětí. Přestože jsou tato čísla tragická, nezávislá výzkumná centra, jako je washingtonské Centrum pro strategická a mezinárodní studia (CSIS), odhadují skutečný počet obětí na ukrajinské straně mnohem výše, a to v rozmezí 100 000 až 140 000 mrtvých vojáků.
V kontextu probíhajících trilaterálních rozhovorů v Abú Dhabí Zelenskyj ostře odsoudil stupňující se nátlak Moskvy. Podle něj se Rusko snaží způsobit Ukrajincům co největší utrpení, aby je donutilo k přijetí podmínek, které někteří spojenci nazývají „kompromisem“. Zelenskyj však zdůraznil, že se v reálu nejedná o dohodu, nýbrž o ultimátum z Kremlu, které by v případě přijetí mohlo znamenat konec nezávislosti země.
Aktuální diplomatická jednání probíhají ve stínu největšího ruského vzdušného útoku letošní zimy. Jen v úterý Rusko vyslalo na Ukrajinu 71 raket a 450 dronů, které cílily především na energetickou infrastrukturu. Útok přišel v době, kdy teploty v některých regionech klesly k -20 °C. Ničivé nálety pokračovaly i ve středu, kdy si útok dronu v Dněpropetrovské oblasti vyžádal další dvě lidské oběti.
Zelenskyj se v rozhovoru dotkl také vztahů se západními spojenci, zejména s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Popsal ho jako dobrého přítele a potvrdil, že ho Macron informoval o svých úvahách obnovit dialog s Rusy. Ukrajinský lídr však varoval, že hlavním zájmem Vladimira Putina zůstává ponížení Evropy, i když uznává Macronovu snahu o nastolení míru, která by byla prospěšná pro celý svět.
Zajímavé srovnání nabídl Zelenskyj při hodnocení respektu, který Kreml chová k západním mocnostem. Podle něj se Putin nebojí Evropanů, protože žijí v demokratickém a bezpečném světě, který si sami vybudovali. Právě tyto demokratické hodnoty jsou však důvodem, proč si Ukrajina zvolila evropskou cestu a usiluje o vstup do Evropské unie do roku 2027. Naopak z amerického prezidenta Donalda Trumpa má Kreml podle Zelenského strach.
Strach z Trumpa pramení z pák, které mají Spojené státy k dispozici – ať už jde o ekonomickou sílu, sankce nebo dodávky zbraní. Sám Donald Trump v úterý, po masivních úderech na Kyjev, vyzval Putina k ukončení války. Zelenskyj varoval, že pokud Ukrajina padne, sousední evropské země budou dalšími na řadě. Státy, které si toto nebezpečí uvědomují, podle něj pomáhají Ukrajině velmi efektivně v obraně společného evropského způsobu života.
V rámci této podpory Evropská unie ve středu otevřela cestu k nákupu dalších zbraní pro Ukrajinu, včetně těch vyrobených ve Velké Británii. Tato iniciativa je součástí úvěru ve výši 90 miliard eur, který chce Kyjevu poskytnout 24 členských států. Sedmadvacítka se dohodla, že do tohoto schématu zapojí i vybrané země mimo EU výměnou za jejich finanční příspěvek, což má zajistit kontinuální přísun materiálu potřebného pro ukrajinskou obranu.
Související
Spory s Trumpem nemají osobní rovinu, prohlásil Zelenskyj
Zelenskyj: Jsme připraveni přistoupit na mírovou dohodu, která by zmrazila konflikt na současné frontové linii
Aktuálně se děje
před 27 minutami
Spory s Trumpem nemají osobní rovinu, prohlásil Zelenskyj
před 1 hodinou
Vláda Netanjahua končí? Podle průzkumů ve volbách neobhájí pozici
před 1 hodinou
Nevydržel ani tři měsíce. Šéf Letiště Praha Lašák rezignoval
před 2 hodinami
Začíná velké omezení na příjezdu do Prahy. Práce potrvají do prosince
před 2 hodinami
SAE nominovaly vlastní kandidátku na šéfa OSN. Experti bijí na poplach
před 3 hodinami
Extrémní počasí letos způsobilo v Evropě rekordní množství úmrtí
před 4 hodinami
Trump oznámil, že Musk Ukrajině plně obnovil přístup ke Starlinku
před 5 hodinami
Evropským vyjednavačem pro jednání s Putinem by se mohl stát Petr Pavel
před 6 hodinami
Počasí i u nás ovlivní Austen a Boelo. Meteorologové řekli, jak se projeví
včera
Lidé stále tápou. Obchody v příštím týdnu ovlivní státní svátek
včera
Sparta prohospodařila duel s Lilleströmem. Plzeň a Jablonec venku prohrály o gól
včera
Ministerstvo zajistilo další miliony pro Státní zdravotní ústav
včera
Pokus o vraždu před nádražím v Plzni. Bezdomovec útočil nožem
včera
Evropa vyvíjí vlastní Starlink, ale závodí s časem. Experti vidí jeden problém
včera
Zákony se nadále porušují, ukázaly kontroly v restauracích, barech a klubech
včera
Agresor napadl řidičku na D6. Policie ho podezírá z několika trestných činů
včera
Trump bude hledat obětní beránky? Před volbami panuje v Bílém domě strach
včera
Experti: USA Ukrajinu potřebují. Přehlíží fakt, že Rusko nikdy nebude spojenec
včera
Trump před volbami Republikány potápí, odhaluje nový průzkum. Jeho podpora je nejnižší v historii
včera
V Evropě roste přesvědčení, že bude muset zahájit jednání s Putinem
Mezi evropskými vládami sílí přesvědčení, že budou muset brzy pověřit konkrétní osobu přímými jednáními s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o mírové dohodě pro Ukrajinu. Hlavním problémem však zůstává rozhodnutí, kdo by měl tento citlivý a náročný úkol převzít. Debata na toto téma nabrala na aktuálnosti poté, co zvláštní vyslanec amerického prezidenta Steve Witkoff odcestoval do Ruska s cílem nabídnout Putinovi třístranný summit s Donaldem Trumpem a Volodymyrem Zelenským.
Zdroj: Libor Novák