Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středu poprvé po delší době aktualizoval oficiální bilanci ztrát ukrajinské armády. V předtočeném rozhovoru pro francouzskou televizi France 2 uvedl, že od začátku ruské invaze v plném rozsahu v únoru 2022 padlo v boji 55 000 ukrajinských vojáků. Toto číslo zahrnuje jak vojáky z povolání, tak mobilizované záložníky, přičemž prezident doplnil, že značný počet dalších osob zůstává nezvěstný.
Zveřejněná data ukazují na vzestupnou tendenci hlášených ztrát v čase. Zatímco v únoru 2024 Zelenskyj hovořil o 31 000 padlých, o rok později v rozhovoru pro NBC uváděl již 46 000 obětí. Přestože jsou tato čísla tragická, nezávislá výzkumná centra, jako je washingtonské Centrum pro strategická a mezinárodní studia (CSIS), odhadují skutečný počet obětí na ukrajinské straně mnohem výše, a to v rozmezí 100 000 až 140 000 mrtvých vojáků.
V kontextu probíhajících trilaterálních rozhovorů v Abú Dhabí Zelenskyj ostře odsoudil stupňující se nátlak Moskvy. Podle něj se Rusko snaží způsobit Ukrajincům co největší utrpení, aby je donutilo k přijetí podmínek, které někteří spojenci nazývají „kompromisem“. Zelenskyj však zdůraznil, že se v reálu nejedná o dohodu, nýbrž o ultimátum z Kremlu, které by v případě přijetí mohlo znamenat konec nezávislosti země.
Aktuální diplomatická jednání probíhají ve stínu největšího ruského vzdušného útoku letošní zimy. Jen v úterý Rusko vyslalo na Ukrajinu 71 raket a 450 dronů, které cílily především na energetickou infrastrukturu. Útok přišel v době, kdy teploty v některých regionech klesly k -20 °C. Ničivé nálety pokračovaly i ve středu, kdy si útok dronu v Dněpropetrovské oblasti vyžádal další dvě lidské oběti.
Zelenskyj se v rozhovoru dotkl také vztahů se západními spojenci, zejména s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Popsal ho jako dobrého přítele a potvrdil, že ho Macron informoval o svých úvahách obnovit dialog s Rusy. Ukrajinský lídr však varoval, že hlavním zájmem Vladimira Putina zůstává ponížení Evropy, i když uznává Macronovu snahu o nastolení míru, která by byla prospěšná pro celý svět.
Zajímavé srovnání nabídl Zelenskyj při hodnocení respektu, který Kreml chová k západním mocnostem. Podle něj se Putin nebojí Evropanů, protože žijí v demokratickém a bezpečném světě, který si sami vybudovali. Právě tyto demokratické hodnoty jsou však důvodem, proč si Ukrajina zvolila evropskou cestu a usiluje o vstup do Evropské unie do roku 2027. Naopak z amerického prezidenta Donalda Trumpa má Kreml podle Zelenského strach.
Strach z Trumpa pramení z pák, které mají Spojené státy k dispozici – ať už jde o ekonomickou sílu, sankce nebo dodávky zbraní. Sám Donald Trump v úterý, po masivních úderech na Kyjev, vyzval Putina k ukončení války. Zelenskyj varoval, že pokud Ukrajina padne, sousední evropské země budou dalšími na řadě. Státy, které si toto nebezpečí uvědomují, podle něj pomáhají Ukrajině velmi efektivně v obraně společného evropského způsobu života.
V rámci této podpory Evropská unie ve středu otevřela cestu k nákupu dalších zbraní pro Ukrajinu, včetně těch vyrobených ve Velké Británii. Tato iniciativa je součástí úvěru ve výši 90 miliard eur, který chce Kyjevu poskytnout 24 členských států. Sedmadvacítka se dohodla, že do tohoto schématu zapojí i vybrané země mimo EU výměnou za jejich finanční příspěvek, což má zajistit kontinuální přísun materiálu potřebného pro ukrajinskou obranu.
Související
Nenávist mezi Zelenským a Putinem přijde Trumpovi k smíchu
Lídři EU se sejdou se Zelenským na Kypru. Potvrdí 90miliardovou půjčku Ukrajině
Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) , válka na Ukrajině
Aktuálně se děje
před 4 minutami
Pentagon zvažuje, že stáhne 40 000 amerických vojáků z Německa
před 57 minutami
EU čelí nečekanému problému. Zjistila, že vůbec neví, kolik má ropy
před 1 hodinou
Cena ropy dál prudce roste. Je nejvyšší za poslední čtyři roky
před 3 hodinami
Problematický aspekt počasí v Česku. Řeší se opakovaně a už i letos
včera
Trump už se nahlas hlásí ke královské rodině. Mohou za to britští novináři
včera
Babiš je na první cestě mimo EU. V Ázerbájdžánu jednal o dodávkách ropy a plynu
včera
Ledecká půjde do další zimní sezóny bez lyžařských koučů Gampera a Banka
včera
Obchody nemají na vybranou. V květnu se jednou musí řídit zákonem
včera
Policisté hledají výtržníka. Odjíždějícímu autobusu pražské MHD rozbil dveře
včera
Zemřel Oskar Petr, autor legendárních hitů Lucie či Davida Kollera
včera
Ostravský Baník hledá marně cestu z krize. Pomoci má už čtvrtý trenér za sezónu
včera
Letní počasí dorazí už o víkendu. Meteorologové řekli, co není vyloučeno
včera
Evropský parlament se postavil proti Orbánovu muži. Maďarského eurokomisaře vyzval k rezignaci
včera
Von der Leyenová: Rusové mají pocit, že se opět nacházejí za železnou oponou. Tentokrát je digitální
včera
Ceny ropy po oznámení o blokádě přístavů prudce vzrostly
včera
Nový rozsudek v Cimického kauze. Psychiatr má skončit za mřížemi
včera
Evropská komise podá žalobu na Česko a Maďarsko
včera
Cintula si za atentát na Fica odsedí 21 let, potvrdil NS
včera
Už nebudu hodný, vzkázal Trump za doprovodu bizarní fotomontáže
včera
Svět zasáhne silné El Niño, varuje WMO. Počasí může letos lámat rekordy
Světová meteorologická organizace (WMO) varuje před blížícím se klimatickým jevem El Niño, jehož rozvoj se očekává od poloviny roku 2026. Podle nejnovějších prognóz dojde k výraznému ovlivnění globálních teplot a srážkových úhrnů. Po období neutrálních podmínek z počátku roku ukazují klimatické modely na rychlé oteplování povrchových vod v rovníkovém Pacifiku, k čemuž by mohlo dojít již v období od května do července.
Zdroj: Libor Novák