Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středu poprvé po delší době aktualizoval oficiální bilanci ztrát ukrajinské armády. V předtočeném rozhovoru pro francouzskou televizi France 2 uvedl, že od začátku ruské invaze v plném rozsahu v únoru 2022 padlo v boji 55 000 ukrajinských vojáků. Toto číslo zahrnuje jak vojáky z povolání, tak mobilizované záložníky, přičemž prezident doplnil, že značný počet dalších osob zůstává nezvěstný.
Zveřejněná data ukazují na vzestupnou tendenci hlášených ztrát v čase. Zatímco v únoru 2024 Zelenskyj hovořil o 31 000 padlých, o rok později v rozhovoru pro NBC uváděl již 46 000 obětí. Přestože jsou tato čísla tragická, nezávislá výzkumná centra, jako je washingtonské Centrum pro strategická a mezinárodní studia (CSIS), odhadují skutečný počet obětí na ukrajinské straně mnohem výše, a to v rozmezí 100 000 až 140 000 mrtvých vojáků.
V kontextu probíhajících trilaterálních rozhovorů v Abú Dhabí Zelenskyj ostře odsoudil stupňující se nátlak Moskvy. Podle něj se Rusko snaží způsobit Ukrajincům co největší utrpení, aby je donutilo k přijetí podmínek, které někteří spojenci nazývají „kompromisem“. Zelenskyj však zdůraznil, že se v reálu nejedná o dohodu, nýbrž o ultimátum z Kremlu, které by v případě přijetí mohlo znamenat konec nezávislosti země.
Aktuální diplomatická jednání probíhají ve stínu největšího ruského vzdušného útoku letošní zimy. Jen v úterý Rusko vyslalo na Ukrajinu 71 raket a 450 dronů, které cílily především na energetickou infrastrukturu. Útok přišel v době, kdy teploty v některých regionech klesly k -20 °C. Ničivé nálety pokračovaly i ve středu, kdy si útok dronu v Dněpropetrovské oblasti vyžádal další dvě lidské oběti.
Zelenskyj se v rozhovoru dotkl také vztahů se západními spojenci, zejména s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Popsal ho jako dobrého přítele a potvrdil, že ho Macron informoval o svých úvahách obnovit dialog s Rusy. Ukrajinský lídr však varoval, že hlavním zájmem Vladimira Putina zůstává ponížení Evropy, i když uznává Macronovu snahu o nastolení míru, která by byla prospěšná pro celý svět.
Zajímavé srovnání nabídl Zelenskyj při hodnocení respektu, který Kreml chová k západním mocnostem. Podle něj se Putin nebojí Evropanů, protože žijí v demokratickém a bezpečném světě, který si sami vybudovali. Právě tyto demokratické hodnoty jsou však důvodem, proč si Ukrajina zvolila evropskou cestu a usiluje o vstup do Evropské unie do roku 2027. Naopak z amerického prezidenta Donalda Trumpa má Kreml podle Zelenského strach.
Strach z Trumpa pramení z pák, které mají Spojené státy k dispozici – ať už jde o ekonomickou sílu, sankce nebo dodávky zbraní. Sám Donald Trump v úterý, po masivních úderech na Kyjev, vyzval Putina k ukončení války. Zelenskyj varoval, že pokud Ukrajina padne, sousední evropské země budou dalšími na řadě. Státy, které si toto nebezpečí uvědomují, podle něj pomáhají Ukrajině velmi efektivně v obraně společného evropského způsobu života.
V rámci této podpory Evropská unie ve středu otevřela cestu k nákupu dalších zbraní pro Ukrajinu, včetně těch vyrobených ve Velké Británii. Tato iniciativa je součástí úvěru ve výši 90 miliard eur, který chce Kyjevu poskytnout 24 členských států. Sedmadvacítka se dohodla, že do tohoto schématu zapojí i vybrané země mimo EU výměnou za jejich finanční příspěvek, což má zajistit kontinuální přísun materiálu potřebného pro ukrajinskou obranu.
Související
Jsme připraveni a budeme konstruktivní, řekl Zelenskyj před jednáním s Američany
Rusové zaútočili na letiště v Kyjevě. Zelenskyj má jasno, proč k tomu došlo
Aktuálně se děje
včera
OBRAZEM: Orlík na historickém minimu. Voda ustoupila a ukázala tajemství dna
včera
Česká aristokracie smutní. Zemřel šlechtic Filip Sternberg
včera
Konec změny času není na pořadu dne. Vláda ji posvětila na dalších pět let
včera
Poslední Zlín to nevydržel a sáhl ke změně. Fotbalisty už nebude trénovat Červenka
včera
Pavlovi by zřejmě byl největším soupeřem. Babiš promluvil o kandidatuře na Hrad
včera
Karel III. napsal dopis, aby bylo jasno. Jde o Harryho a Meghan
včera
Hráč v bezvědomí a konec. Příprava extraligových velkoklubů byla předčasně ukončena
včera
Putin a Trump si volali, oznámil Kreml. Poradce prozradil detaily
včera
Takový bude začátek podzimu. Meteorologové nabídli výhled na měsíc
včera
Jedovaté látky po 11. září zabily víc lidí než samotné útoky. Úřady o nich věděly, odhalují utajované spisy
včera
Chystáme tvrdou reakci na rozhodnutí Maďarska vyhostit naše diplomaty, oznámilo Rusko
včera
Úspěch AfD je vítězstvím Putina a tvrdou ranou Ukrajině
včera
Argentina dál stupňuje spor o Falklandy. Kvůli spolupráci s Brity stíhá izraelskou firmu
včera
Merz připustil, že k výhře AfD mohla přispět jeho nízká popularita. rezignovat nehodlá
včera
Způsobili jste klimatickou krizi, vzkazuje světu nepálská vláda. Od zbytku světa žádá odškodnění za záplavy
Aktualizováno včera
Na Šumavě podle Turka uniká yperit, pak se opravil na fosgen. Červený označil únik toxických látek za katastrofu
včera
Úspěch AfD v Německu nemusí být ojedinělý. Tlaku čelí politický systém v celé Evropě
včera
Pohřeb válečného zločince Ratka Mladiće výrazně zhoršil vztahy mezi Bruselem a Srbskem
včera
Okamžité deportace, konec podpory Ukrajiny, obnovení vztahů s Ruskem... Co slibuje Němcům AfD?
včera
V Kanadě vstoupila v platnost odvetná cla vůči USA
Kanadská odvetná cla na americké zboží v hodnotě dvaceti miliard dolarů vstoupila v platnost po definitivním krachu obchodních jednání mezi oběma zeměmi. Opatření se týká mimo jiné hliníku, oceli, stavebních materiálů či zemědělských produktů. Americký prezident Donald Trump v reakci na to pohrozil zákazem prodeje kanadských proudových letadel firmy Bombardier v USA, pokud nebude jejich výroba přesunuta na americké území. Kanadský premiér Mark Carney zdůraznil, že jeho vláda na svých odvetných krocích trvá a je připravena reagovat na jakákoli další opatření ze strany Washingtonu.
Zdroj: Libor Novák