"Zima bude tvrdá." Lékař z Izjumu nevylučuje návrat do podzemí

Prázdnými ulicemi, které obklopují vybombardované a vyhořelé domy, občas projede auto, cyklista, projde chodec. Před vchodem do kina si několik lidí vybírá v krabicích oblečení. Je to pomoc od lidí ze západní Ukrajiny, vysvětluje Olha Tkačevová na centrálním náměstí východoukrajinského Izjumu. Téměř dva měsíce po jeho osvobození od ruských okupačních sil zůstává situace ve městě obtížná.

Těžce poničená nemocnice nevylučuje možnost, že kvůli zimě bude muset pacienty ošetřovat zase ve sklepě. "Zima bude tvrdá, ale lidé se pomalu vracejí. Za dva měsíce přišlo zpět na 4000 lidí," řekl ČTK starosta Valerij Marčenko.

Postupně se začínají otevírat první obchody se základním zbožím, lékárny a banky. Funguje opět pošta. V současné době žije v Izjumu podle starosty 20.000 lidí, před válkou byl domovem pro zhruba 46.000 Ukrajinců. Asi tisícovka jich nepřežila boje a ruskou okupaci, uvádí Marčenko a poznamenává, že tato bilance zatím není oficiální, jelikož vyšetřování nedávných tragických událostí pokračuje. Část lidí podle něj zahynula při ostřelování a bojích, část kvůli nedostatku lékařské péče za ruské okupace.

Ruská invazní vojska toto strategicky významné město asi dvě hodiny jízdy východně od Charkova obsadila na jaře po několikatýdenních těžkých bojích. Izjum se nachází nedaleko Doněcké oblasti a jeho obsazení bylo součástí ruské snahy odříznout ukrajinské jednotky na východě Ukrajiny od zbytku země. "Naši čtvrť ostřelovali z minometů, děl, pálili na nás (rakety) Grad, Smerč, všechno možné," říká devětapadesátiletý Volodymyr Radionov a dodává, že jeho dům boje těžce poničily.

Ve městě zůstal i během ruské okupace. "Neměli jsme elektřinu, nic. Pro vodu jsme chodili k sousedům," dodává a vzpomíná na své obavy z možných těžkých bojů během ukrajinské protiofenzivy. "Rusové vyhlásili celodenní zákaz vycházení. A pak jednu noc odešli bez boje," líčí. Ukrajinští vojáci Izjum osvobodili kolem 10. září při bleskové protiofenzivě v Charkovské oblasti.

O něco později přišly z Izjumu zprávy o nálezu hromadného pohřebiště v nedalekém borovém lese. Úřady z něj exhumovaly ostatky zhruba 450 lidí, většinou civilistů. Řada z nich podle dřívějších informací ukrajinské správy měla známky násilné smrti nebo mučení. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil ruské síly z válečných zločinů. Moskva, tak jako při jiných obviněních, vše popřela. Agentura AP nicméně na základě svého vyšetřování dospěla k závěru, že mučení bylo během půlroční ruské okupace Izjumu běžnou praxí.

Dnes je hromadné pohřebiště prázdné. Provizorní hroby zůstaly po exhumaci ostatků odkryté, od chodníků je oddělují úřední pásky. V některých lze zahlédnout rakve. Příbuzné během bojů ztratila také šedesátiletá Tkačevová. Trosky jednoho několikapatrového domu zavalily švagrovou a neteř, říká. Obyvatelé domu se ve sklepě podle ní ukrývali před ostřelováním a poté, co ho zasáhla střela, je zasypaly sutiny. "Umřeli," konstatuje smutně.

V izjumské nemocnici se snažili lidem pomáhat po celou dobu bojů i okupace, ačkoliv tam nakonec zůstal jen jeden lékař s několika zdravotníky a technickým personálem. "Když to začalo, bylo nás hodně. Potom se každý rozhodoval, jestli zůstat nebo odejít," řekl ČTK traumatolog Jurij Kuzněcov. Když se situace vyhrotila, začalo podle něj přibývat pacientů, mnozí měli zranění po explozích. V jednu chvíli v nemocnici zůstávali dva lékaři, nakonec zbyl sám.

"Přicházelo hodně lidí. Sám bych jim nepomohl, byla to práce celého týmu," zdůrazňuje roli kolegů z dalších profesí. Pracovali přitom v nepředstavitelných podmínkách. "Nemohli jsme lidem poskytovat pomoc v poničených patrech nemocnice, tak jsme je ošetřovali ve sklepě. Podzemní prostory byly nejbezpečnějším místem," vzpomíná Kuzněcov, podle něhož pracovníci ve sklepení vytvořili operační sál i lůžkové oddělení.

Od března do září hospitalizovali přibližně 700 lidí, někteří měli zranění způsobená explozemi, další onemocněli například zápalem plic kvůli tomu, že se před ostřelováním ukrývali v chladných sklepích. "Ambulantně jsme ošetřovali denně kolem 80 až 100 lidí," řekl dvaapadesátiletý lékař.

Nyní zařízení přijímá pacienty v přízemí, kde je teplo, čisto a několik dní tam už mají také nová okna, která nahradila ta rozbitá. Ale v dalším patře nemocnice stále panuje chlad a část je zdevastovaná. "Tady byl operační sál," konstatuje Kuzněcov uprostřed střepů, trosek a poničených zdí. "Hlavní problém je teď zima. Potřebujeme topení. Nevylučujeme, že pokud budou tuhé mrazy, tak se budeme muset vrátit do podzemí," řekl lékař. V podzemí je sice chladno, ale teplota je tam aspoň víceméně stabilní. Nemocnice proto nyní shání hlavně elektrická topná tělesa.

Studené počasí panuje ve městě už nyní. Hloučky lidí lze vidět hlavně na místech, kde je třeba něco řešit. "Přišel jsem kvůli materiálu na opravu domu," vysvětluje před provizorní budovou radnice Radionov. Původní budova městské správy je totiž těžce poničená, stejně jako okolní domy. Před kinem leží na zemi papírové krabice se starším oblečením, které podle místních poslali obyvatelé západní Ukrajiny. "Mám šest psů a osm koček. Opustili je lidé, kteří odsud odešli. Vzala jsem si jich tolik, kolik jsem mohla. Ale potřebuju pro ně krmivo, je drahé," svěřuje se nad krabicemi Tkačevová, zatímco si bere džíny pro manžela.

Skupina lidí mezitím postává také před nedalekou bankou. "Přišel jsem odblokovat platební kartu. Přestala fungovat, nevím proč," říká osmadvacetiletý Oleksij Nošenko, podle něhož se pobočka finančního ústavu otevřela zhruba před týdnem. "Není tady práce, ale potřebujeme ji," shoduje se s šestačtyřicetiletým Serhijem Buhajenkem a poznamenávají, že jim pomáhají humanitární organizace.

"Jedním z hlavních problémů je centrální vytápění ve výškových budovách. Z dvaceti producentů tepla funguje nyní jen osm. Vytápění můžeme zahájit pro maximálně 70 ze zhruba 200 budov," říká starosta zdevastovaného města. Zničených je kvůli ruské invazi na 80 procent domů, dodává. Hlavní práce na obnově podle něj mohou začít na jaře, nyní se město snaží zabezpečit alespoň okna nebo střechy, aby lidé mohli přežít zimu. V přibližně 90 procentech obce už fungují dodávky elektřiny, plynu a vody, poznamenává Marčenko.

Napravit škody napáchané ruskou agresí bude podle starosty trvat dlouho. "Domnívám se, že bude trvat roky, než se budeme moci vrátit k životu, jaký tady byl před válkou. Budeme potřebovat vládní i mezinárodní pomoc, není to v silách regionální správy," řekl Marčenko.

Volodymyr Radionov mezitím vypráví, jak se mu stýská po vnucích, kteří s rodiči odjeli nedlouho po začátku ruské invaze do bezpečnějších částí Ukrajiny. Teď je s nimi alespoň v kontaktu. Během ruské okupace však musel chodit lovit mobilní signál na místní kopec. "Jednou jsem se odtamtud vrátil a zhruba dvacet minut potom ho zasáhlo silné ostřelování, přiletěly uragany. Zabily řadu lidí," řekl o útoku raketami Uragan. Rusové přitom podle něj po příchodu do města lidem tvrdili, že je osvobozují. "Osvobodili nás od rodin, dětí, možnosti komunikace, od elektřiny, plynu," poznamenal trpce.

Související

Více souvisejících

Izjum, Ukrajina Ukrajina válka na Ukrajině

Aktuálně se děje

před 3 minutami

Firmy, ilustrační foto

Pokles české ekonomiky očekává v tomto roce 82 procent českých generálních ředitelů

Pokles české ekonomiky očekává v tomto roce 82 procent českých generálních ředitelů, 30 procent dokonce počítá s výrazným propadem. Sedm procent manažerů předpokládá její růst. V růst výnosů vlastní firmy věří 64 procent šéfů, což je nejhorší výsledek za deset let. Vyplývá to z průzkumu PwC CEO Survey, jehož se loni v listopadu a prosinci zúčastnilo 200 generálních ředitelů tuzemských firem.

před 6 minutami

Ilustrační fotografie.

Medvěd v Kopřivnici. Město nabádá občany k opatrnosti

Občas se stává, že se do Česka zatoulá medvěd. V posledních dnech jsou hlášena pozorování šelmy v okolí Kopřivnice v Moravskoslezském kraji. Město je nebere na lehkou váhu, zvlášť z toho důvodu, že medvěda zahlédli i myslivci. 

před 16 minutami

před 30 minutami

ČEZ, ilustrační foto

ČEZ odvede letos státu více než 100 miliard korun

Polostátní energetická skupina ČEZ odvede letos státu více než 100 miliard korun. Půjde o kombinaci odvodů z běžných a mimořádných daní či odvodů a výplaty dividendy z loňského zisku. V této souvislosti ČEZ očekává za letošní rok čistý zisk očištěný o mimořádné vlivy ve výši 30 až 40 miliard korun. Konečná částka se bude odvíjet především od tržních cen elektřiny. ČTK to dnes sdělil mluvčí společnosti Ladislav Kříž

před 38 minutami

před 45 minutami

Doprava v zimě, ilustrační foto

Počasí opět působí problémy v dopravě. Na D1 uvízly kamiony

V Česku se po středečním sněžení na některých místech vyjasnilo a teploty klesly pod nula stupňů Celsia, meteorologové varují před náledím. Hlavní silnice jsou podle nich ošetřené, na vedlejších by to ale ráno mohlo klouzat, a to zejména v západní polovině Čech. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) o tom dnes ráno informoval na twitteru. 

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Pohonné hmoty zdražují. Benzin stojí nejvíc za poslední dva měsíce

Pohonné hmoty v Česku za poslední týden zdražily. Průměrná cena benzinu stoupla o 84 haléřů na 37,83 koruny za litr, a je tak nejvyšší za posledních skoro osm týdnů. Nafta od minulé středy zdražila o 26 haléřů na 37,67 koruny za litr. Naposledy byl diesel dražší před téměř čtyřmi týdny. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny paliv sleduje.

před 2 hodinami

včera

včera

Petr Pavel

Parlamentní schůze k inauguraci prezidenta Pavla proběhne 9. března od 14 hodin

Společná schůze Sněmovny a Senátu k inauguraci prezidenta Petra Pavla se uskuteční 9. března od 14:00. Předsedkyně dolní komory Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) to dnes uvedla po schůzce s Pavlem, premiérem Petrem Fialou a předsedou Senátu Milošem Vystrčilem (oba ODS). Inaugurační schůzi bude moci šéfka Sněmovny svolat až koncem února po dovršení lhůt pro soudní přezkum prezidentských voleb.

včera

Jana Černochová

Černochová a Řehka navštívili vojáky v Litvě

Ministryně obrany Jana Černochová dnes navštívila společně s náčelníkem generálního štábu Karlem Řehkou české vojáky v Litvě. Od poloviny ledna jsou na vojenské základně v Rukle nasazeni čeští chemici, kteří mají na starosti chemický a radiační průzkum nebo například dekontaminaci lidí i techniky. Vojáci NATO v Pobaltí působí kvůli obavám východních členů aliance z Ruska.

Aktualizováno včera

Petr Pavel

Pavel se sešel s Fialou, Vystrčilem a Pekarovou. Plánují jednání každého čtvrt roku

Čtveřice nejvyšších ústavních činitelů by se měla setkávat pravidelně jednou za čtvrt roku, řekl nově zvolený prezident Petr Pavel po dnešním setkání s předsedy obou parlamentních komor Milošem Vystrčilem (ODS) a Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09) a premiérem Petrem Fialou (ODS). Pavel také uvedl, že jeho cílem není dělat samostatnou zahraniční politiku. Nejvyšší ústavní činitelé budou kroky podle něho konzultovat.

včera

Petr Pavel a Eva Pavlová

Pavel očekává, že setkání prezidentů bude iniciovat Zeman

Budoucí prezident Petr Pavel očekává, že mu končící prezident Miloš Zeman nabídne termín pro vzájemné jednání. Nevidí důvod k tomu, aby o setkání zvlášť žádal. Uvedl to dnes po setkání s premiérem a předsedy parlamentních komor. Zeman v neděli novinářům při návštěvě Srbska řekl, že pokud Pavel o schůzku požádá, rád se s ním setká, na což dnes odkázal Zemanův kancléř Vratislav Mynář.

včera

včera

Vladimír Putin

Putin nařídil ministerstvu obrany, aby zastavilo ukrajinské ostřelování ruských hraničících regionů

Ruský prezident Vladimir Putin dnes nařídil ministerstvu obrany, aby učinilo přítrž ukrajinskému ostřelování ruských regionů hraničících s Ukrajinou. Vyplývá z přepisu jeho projevu na poradě o obnově domů a zničené infrastruktury v příhraničních oblastech. O ostřelování pravidelně informují představitelé západoruské Belgorodské, Brjanské nebo Kurské oblasti. Rusko útoky připisuje ukrajinským silám, ty se k nim ale oficiálně nehlásí a označují je za působení karmy v době, kdy Rusko vede válku proti Ukrajině.

Aktualizováno včera

FBI

FBI prohledala Bidenův prázdninový dům v Delawaru kvůli utajovaným dokumentům

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) při dnešní prohlídce prázdninového domu prezidenta Joea Bidena nenašel žádné další dokumenty označené jako tajné. Federální vyšetřovatelé si však odnesli "nějaké materiály a ručně psané poznámky" k dalšímu přezkoumání, řekl médiím prezidentův advokát Bob Bauer. Prohlídka byla v pořadí už třetí, kterou FBI provedla v některé z nemovitostí spojených s Bidenem, a trvala zhruba čtyři hodiny.

Aktualizováno včera

včera

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

MPSV chce do konce roku digitalizovat vyřizování všech dávek

Všechny dávky budou možná lidé moci od příštího roku vyřizovat digitálně. On-line by se neměla dát podat jen žádost, ale elektronický by měl být celý proces. Úřady by si také měly co nejvíc údajů vyměňovat a obstarat samy. Na dnešní tiskové konferenci to řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Možnost vyřizovat dávky jako dosud dál zůstane.

včera

včera

Spuštění systému na zálohování PET lahví a plechovek v ČR bude stát zhruba 5,2 miliardy

Spuštění systému na zálohování PET lahví a plechovek v ČR bude stát zhruba 5,2 miliardy korun. Další 1,3 miliardy korun ročně bude stát provoz systému. Vyplývá to z analýzy Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) pro Svaz obchodu a cestovního ruchu (SOCR) ČR. 

Zdroj: ČTK

Další zprávy