PŮVODNÍ ZPRÁVA | Životy a blaho zranitelných jako prostředek politického tlaku? Človek v ohrození varuje před úpadkem reputace

Človek v ohrození zahájil podporu Ukrajincům a Ukrajinkám okamžitě po vypuknutí války v únoru 2022. „Už druhý den invaze jsme pomáhali na hranicích a naše pomoc od té doby neustále trvá,“ uvádí Najvirtová. 

Během téměř tři roky trvajícího konfliktu organizace zajistila tisíce tun humanitární pomoci, podílela se na rekonstrukci protileteckých krytů, pomáhala zařizovat kolektivní centra pro vnitřně vysídlené obyvatelstvo a poskytla ohroženým lidem dřevo na topení, teplé oblečení i školní potřeby. 

Součástí podpory je také psychologická pomoc, školení, semináře i aktivity pro děti – od výstavby více než dvaceti hřišť až po organizaci táborů pro stovky z nich. „Významnou část naší agendy tvoří také pomoc lidem, kteří z Ukrajiny přišli sem na Slovensko,“ říká. 

Jako velkou výzvu vnímá ředitelka organizace udržitelnost aktivit organizace v situaci, kdy potřeby obyvatelstva rostou, ale financí nestále ubývá. „Vyčerpaní jsou nejen obyvatelé Ukrajiny, ale i dárci. Je to normální, válka trvá už dlouho a nikdo neví, jak dlouho ještě potrvá,“ vysvětluje. 

„My jsme však odhodláni vytrvat. Máme na Ukrajině skvělý tým kolegů a kolegyň, kteří odvádějí perfektní profesionální práci v pomoci svým spoluobčanům. Nenecháme je v tom, ale je to opravdu výzva, udržet se,“ přiznává. 

Najvirtová také zmiňuje i „běžné“ starosti, se kterými je nutno se ve válkou zmítané zemi vypořádat, jako například „časté výpadky elektřiny, hodiny ztraceného času v úkrytech a neustálé starosti o blízké a přátelé či rychlý pokles životní úrovně.“ 

Humanitární pomoc musí zůstat nezávislá, míní Najvirtová

„Jakožto humanitární organizace jsme hluboce znepokojeni nedávnými vyjádřeními premiéra Fica, který naznačil, že pomoc ukrajinským uprchlíkům na Slovensku a dodávky energií by mohly být použity jako politický triumf. Humanitární pomoc musí být vždy poskytována výhradně na základě potřeb a řídit se základními principy lidskosti, neutrality, nestrannosti a nezávislosti. Životy a blaho zranitelných lidí, včetně uprchlíků prchajících před konfliktem, by nikdy neměly být ohroženy nebo zneužívány k politickému vlivu,“ uvádí ředitelka organizace.

Najvirtová poukazuje na skutečnost, že „na Slovensku bylo do konce roku 2024 evidováno přibližně 130 000 žádostí Ukrajinců o dočasnou ochranu.“ „Tito lidé se kvůli probíhající válce stále nemohou bezpečně vrátit domů a jejich potřeba další ochrany a podpory je prioritní,“ zdůrazňuje.

Slovenská republika se podle Najvirtové v uplynulém roce v rámci humanitární pomoci ukrajinským uprchlíkům výrazně zaměřila na integraci a inkluzi. „Tuto pomoc zajišťovaly především nevládní organizace, obce a regiony. Vláda postupně zaváděla systémové změny s cílem zajistit Ukrajincům a Ukrajinkám stejný přístup k možnostem zaměstnání, vzdělávání, veřejných služeb, zdravotní péče a sociální pomoci, jaký mají občané a občanky Slovenska,“ osvětluje.

„Naše zkušenost s poskytováním pomoci ukrajinským uprchlíkům ukazuje, že se většina z nich snaží nespoléhat na sociální dávky od státu, protože jsou pro ně často ještě omezující a nevýhodné ve srovnání s jinými zranitelnými skupinami slovenského původu. Ve skutečnosti je mnoho z nich na Slovensku zaměstnáno, často v oblastech s nižší kvalifikací, čímž přispívají slovenské ekonomice,“ poznamenává.

Ředitelka humanitární organizace také zmiňuje, že část z ukrajinských uprchlíků patří k nejzranitelnějším skupinám, jako jsou starší lidé, osoby se zdravotním znevýhodněním či děti, které čelí obtížím při hledání důstojného bydlení nebo obživy. „Jako humanitární organizace jsme přesvědčeni, že jejich blaho by nemělo být využíváno jako prostředek politického tlaku,“ uvádí.

Pokud jde o přerušení dodávek energie na Ukrajinu, Najvirtová připomíná, že Ukrajina čelí „neustálým, masivním a cíleným útokům ze strany Ruské federace.“ „Tyto útoky míří na její energetickou infrastrukturu a zasahují miliony civilistů způsobem, který si často ani nedovedeme představit,“ dodává. 

Najvirtová rovněž poukazuje, že výpadky elektřiny neznamenají pouze přerušení dodávky proudu, ale také „omezení přístupu k vytápění, tekoucí vodě, možnostem vaření, skladováni potravin, fungování nemocnic, znemožňují online vzdělávání dětí, bráni poskytovaní humanitární pomoci, způsobují úzkost a izolaci a těžce dopadají především na nezranitelnější skupiny, jako jsou děti, nemocní lidé anebo lidé se zdravotním znevýhodněním.“ „Podle nás je již samotný návrh takového opatření hluboce nehumánní a v rozporu se základními principy lidskosti a solidarity,“ míní. 

„Od začátku tohoto konfliktu jsme však svědky neuvěřitelných projevů sounáležitostí a soucitu ze strany lidí žijících na Slovensku. Naši občané a občanky otevřeli své domovy a srdce lidem v nouzi, čímž dokázali, že tento duch podpory bude pokračovat bez ohledu na politickou rétoriku,“ shrnuje. 

Lidé budou pomáhat dál, říká ředitelka

Podle Najvirtové rozhodnutí politiků nemají zásadní vliv na aktivity slovenských humanitárních organizací a iniciativ. „Samozřejmě, ještě více sníží už tak nízký rozpočet na oficiální rozvojovou a humanitární pomoc, ale to ostatně udělali i v minulém roce. Lidé budou pomáhat dál a organizace hledají prostředky jinde,“ objasňuje. 

Najvirtová připouští, že opatření, které načrtnul premiér Fico, můžou ovlivnit vnímání Slovenska ze strany ukrajinských občanů. „Ano, kazí to naši reputaci nejen na Ukrajině, ale i v zahraničí. Věříme však, že Ukrajinci a Ukrajinky vnímají slovenskou solidaritu a to, že na Slovensku je stále mnoho organizací i jednotlivců, kteří sousední zemi nepřestávají a nepřestanou pomáhat. Mnoho těch, kterým záleží na tom, aby vztahy mezi našimi zeměmi zůstaly i nadále dobré,“ uzavírá.