Zóna smrti na Ukrajině: Jak drony ukončily zákopovou válku a vymazaly frontovou linii?

Boj na Ukrajině se již nepodobá zákopové válce známé z první světové války. Místo toho drony vytvořily zónu smrti, která prakticky vymazala souvislou frontovou linii. Obloha nad bojišti je nyní černá drony, z nichž některé nesou kamery a termodetektory, zatímco jiné jsou vybaveny bombami a zbraněmi. Některé z nich pouze leží u cest a silnic, dokud je neprobudí projíždějící voják nebo vozidlo.

Drony používají elektronické signály, nebo jsou řízeny optickými kabely, které je znemožňují zarušit. Proti nim jsou nasazeny antidrony, které je mají blokovat, a zároveň lovit piloty dronů ukryté desítky kilometrů od fronty. Výsledkem je šedá zóna chaosu, táhnoucí se zhruba 20 kilometrů od fronty. V této zóně drony loví vojáky, ranění jsou ponecháni svému osudu, protože jejich evakuace je extrémně obtížná, a zásobování municí, jídlem a vodou je pro bojující jednotky téměř nemožné.

„Přešli jsme na válku drony proti dronům,“ řekl Politico plukovník Pavlo Palisa, zástupce vedoucího Kanceláře prezidenta Ukrajiny a bývalý velitel na bojišti. Drony nyní dokážou číhat v záloze, zachytávat nepřátelskou logistiku a narušovat dodávky. Také ztížily udržování pozic: jakmile je někdo detekován, okamžitě se na něj soustředí veškeré zbraně v oblasti.

Drony sehrály klíčovou roli již od počátku války v roce 2022, kdy Ukrajina slavila úspěchy tureckých dronů Bayraktar proti ruským obrněným kolonám. Přesto se Ukrajina i Rusko zpočátku připravovaly na klasickou válku s dělostřeleckými souboji, mechanizovanými kolonami a obrannými zákopy, uvedl Palisa. V letech 2023–2024 se však válka změnila a zákopy začaly mizet, potvrdil Ivan Sekach, mluvčí 110. samostatné mechanizované brigády ukrajinské armády, která bojuje v Dněpropetrovské oblasti.

Namísto dlouhých linií zákopů vytvořila ukrajinská armáda, která má nedostatek mužů i zbraní, silné body a pozorovací stanoviště. Spoléhá se na drony, aby vyrovnala nedostatek dělostřelecké munice ráže 155 milimetrů. Rusové v reakci na to začali zmenšovat velikost útočných jednotek, jelikož ukrajinské drony dokázaly přesně zaměřit a zničit větší koncentrace vojsk.

Nyní Rusko útočí v malých skupinách, namísto velkých útoků „masem“, které charakterizovaly dřívější ruské útoky. To potvrdil plukovník Vladyslav Voloshyn, mluvčí velitelství Jih ukrajinské armády. Sestavení útočné skupiny trvá Rusům nějakou dobu. Plazí se a skrývají, a trvá dva až tři dny, než se shromáždí skupina schopná zaútočit na ukrajinské pozice. Běžně dva ruští vojáci razí cestu, ale přežije jen jeden. Menší skupiny je pro operátory dronů obtížnější spatřit, zejména za mlhy nebo deště.

Výsledkem je hluboká šedá zóna, kde Rusové pronikají za ukrajinské pozice a skrývají se tam. Pokud nejsou spatřeni a zničeni, jejich počet se množí, řekl Sekach. Špatné počasí pomohlo ruským vojákům prorazit ukrajinskou obranu v Pokrovsku v Doněcké oblasti na začátku tohoto měsíce po ročních pokusech a také v jiných bodech podél fronty, jako je Novopavlivka a centrální Záporožská oblast. Mlha nebo déšť brání letům dronů, což vytváří příležitost pro bezpečnější logistiku, rotaci nebo lokální operace. Tyto „okna počasí“ jsou proto využívána pro infiltraci nebo přeskupování sil, uvedl Palisa.

Ruská armáda se snaží rozšířit zónu smrti co nejvíce tím, že ničí všechny budovy a úkryty přesnými údery, aby vytvořila úplnou pustinu, kde se nelze schovat, dodal Voloshyn.

Drony také nutí dělostřelectvo k přesunu dál od fronty a znemožňují používání obrněných vozidel k zásobování vojsk. Drony se staly šikovnými pro dodávky a evakuaci, průzkum a vzdálené minování – úkoly, které dříve dělali lidé. S narůstajícím počtem dronů se však i tyto úkoly stávají obtížnými, což mění frontu v hotové peklo.

Drony činí evakuaci a rotaci, stejně jako logistiku, smrtelným cvičením. „Většina vojáků v současnosti umírá během rotace,“ řekl Voloshyn. Jakákoli dodávka s sebou nese vážná rizika, a proto se drony používají častěji. V důsledku toho velitelé nutí vojáky trávit týdny na frontové linii, známé také jako „nultá linie“, bez rotace. Během rotace obvykle auto přijede jen do vzdálenosti 5 až 6 kilometrů od pozic. Zbytek cesty musí vojáci jít pěšky a skrývat se v terénu před drony, vysvětlil Sekach.

To vytváří problémy s morálkou. Mykola Bielieskov, výzkumný pracovník z Ukrajinského národního institutu pro strategická studia a analytik, uvedl, že pěšák, který strávil v díře na nulté linii 60 až 165 dní, tam už podruhé nepůjde.

Nejhorší situaci mají ranění. Drony kriticky podkopávají frontovou medicínu a evakuaci, řekla anestezioložka Daryna z praporu Da Vinci Wolves ukrajinské armády. Zraněný voják musí často jít, být nesen, nebo dokonce plazit se až 5 kilometrů ze své pozice, než ho může vyzvednout obrněné evakuační vozidlo. Poté musí evakuační vozidlo projet hejny ruských dronů, které mohou dosáhnout vzdálenosti 20–40 kilometrů od frontových pozic.

Drony také nutí ukrajinské bojové zdravotníky přesouvat svá zdravotnická stanoviště dál od fronty, což prodlužuje dobu potřebnou ke stabilizaci raněných. Zranění vojáci musí zůstávat na svých pozicích dny nebo dokonce týdny a čekat na evakuaci, kterou nyní někdy provádějí pozemní robotické systémy. Neschopnost dostat se k raněným donutila ukrajinské bojové zdravotníky obrátit se k „video-medicíně“, kdy pomocí dronu Mavic komunikují s izolovanými vojáky. Na videu mohou zkontrolovat, jak byla aplikována škrtidla, a poté kontaktovat spolubojovníky zraněného vojáka a instruovat je, jak mu správně pomoci. Drony se také používají k doručování potřebných léků na pozice. Otevřené zdroje uvádějí zprávy o tom, že Rusko opouští zraněné vojáky, místo aby se je pokoušelo evakuovat.

Nepřátelské drony také činí život mnohem nebezpečnějším pro piloty, kteří je řídí z týlu. Sekach vzpomíná, že dříve se dalo bezpečně jít zakouřit 10 kilometrů od kontaktní linie. Nyní se do zóny nevstupuje bez brokovnice, jelikož drony řízené optickými kabely dosahují vzdálenosti až 15 kilometrů.

V současné době neexistuje žádné rychlé řešení pro zónu smrti vytvořenou drony. Bielieskov uvedl, že chybí doktrína pro budování hluboké obrany, když je na frontě velmi málo pěšáků a nepřítel provádí infiltraci, a zároveň přerušuje spojení mezi frontovou linií a týlem a aktivně vyřazuje operátory dronů na frontové linii. Tento „tlakový efekt“ je receptem na pomalý ruský postup.

Související

raketový systém Patriot

EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu

Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu by mohla vážně ohrozit obranyschopnost Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že intenzivní konflikt na Blízkém východě hrozí vyčerpáním zásob střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot. Tyto americké interceptory jsou přitom pro Ukrajinu zcela zásadní při ochraně před ruskými raketovými útoky, kterým země čelí již čtvrtým rokem.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Ruská armáda Armáda Ukrajina

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 15 minutami

Místopředseda vlády, ministr zahraničních věcí a ministr životního prostředí Petr Macinka (Motoristé sobě).

Macinka hodlá konzultovat situaci v Íránu s tamním velvyslancem

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se rozhodl povolat českého velvyslance v Íránu ke konzultacím na ministerstvu. Místopředseda vlády argumentuje íránskými nepřátelskými a nevyprovokovanými akcemi vůči zemím Perského zálivu a českým spojencům. 

před 48 minutami

před 1 hodinou

Mark Carney

Kanada požaduje, aby se bývalý princ Andrew nemohl stát králem

Kanadský premiér Mark Carney vyzval k odstranění bývalého prince Andrewa Mountbatten-Windsora, jenž je vyšetřován policií, z královské nástupnické linie. Kanada samozřejmě má k tématu co říct, protože stále uznává britského panovníka jako reprezentativní hlavu státu. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Policie obvinila muže z vraždy družky v Karlových Varech

Policie vznesla obvinění v případu středeční vraždy ženy v Karlových Varech. Muž, který se již na základě rozhodnutí soudu nachází ve vazbě, měl napadnout družku a způsobit jí smrtelná zranění. Hrozí mu až osmnáct let za mřížemi. 

před 6 hodinami

před 8 hodinami

Írán, ilustrační foto

Írán mění strategii. Pozastavil útoky na sousedy a omluvil se

Írán se ústy prezidenta Masúda Pezeškjána omluvil sousedním zemím za útoky, kterými v uplynulých dnech reagoval na americké a íránské údery. Íránská armáda už by v nich neměla pokračovat, pokud se nestane terčem útoku z některé ze sousedních zemí. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Prezident Trump

Trump naznačil, co bude po Íránu. Slibuje pád dalšího režimu

Americký prezident Donald Trump naznačil, jakým směrem se bude jeho administrativa soustředit, jakmile se vypořádá s Íránem. Podle jeho slov je jen otázkou času, kdy dojde ke změně režimu na Kubě. Trump to řekl pouhý den poté, co ostrovní zemi postihl další celodenní blackout. 

před 12 hodinami

včera

včera

včera

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Sparta s Olomoucí narazí v Konferenční lize na nejtěžší možné soupeře

Po posledním pohárovém týdnu je jisté, že v evropských klubových fotbalových soutěží zbyli už jen dva čeští zástupci, oba v Konferenční lize. Sparta i Olomouc se dozvěděly své soupeře pro osmifinále této soutěže. Ze soupeřů, kterých se jim nabízelo, vzešli ti nejtěžší možní. V případě Sparty jde o nizozemský AZ Alkmaar i s českým legionářem Matějem Šínem v kádru. Olomouc, pro kterou to bude historicky první evropské osmifinále, vyzve německou Mohuč. Poslední los v Nyonu také rozhodl o dvojice pro osmifinále zbylých dvou evropských soutěží Ligy mistrů a Evropské ligy.

včera

včera

Rakušan znovu neuspěl ve volbě místopředsedy Poslanecké sněmovny

Ve vedení Poslanecké sněmovny zůstává i po dnešku jedno neobsazené místo. Už potřetí se ho snažil obsadit opoziční zástupce Vít Rakušan (STAN), který byl jediným kandidátem v páteční volbě. Přesto neuspěl. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy