Boj na Ukrajině se již nepodobá zákopové válce známé z první světové války. Místo toho drony vytvořily zónu smrti, která prakticky vymazala souvislou frontovou linii. Obloha nad bojišti je nyní černá drony, z nichž některé nesou kamery a termodetektory, zatímco jiné jsou vybaveny bombami a zbraněmi. Některé z nich pouze leží u cest a silnic, dokud je neprobudí projíždějící voják nebo vozidlo.
Drony používají elektronické signály, nebo jsou řízeny optickými kabely, které je znemožňují zarušit. Proti nim jsou nasazeny antidrony, které je mají blokovat, a zároveň lovit piloty dronů ukryté desítky kilometrů od fronty. Výsledkem je šedá zóna chaosu, táhnoucí se zhruba 20 kilometrů od fronty. V této zóně drony loví vojáky, ranění jsou ponecháni svému osudu, protože jejich evakuace je extrémně obtížná, a zásobování municí, jídlem a vodou je pro bojující jednotky téměř nemožné.
„Přešli jsme na válku drony proti dronům,“ řekl Politico plukovník Pavlo Palisa, zástupce vedoucího Kanceláře prezidenta Ukrajiny a bývalý velitel na bojišti. Drony nyní dokážou číhat v záloze, zachytávat nepřátelskou logistiku a narušovat dodávky. Také ztížily udržování pozic: jakmile je někdo detekován, okamžitě se na něj soustředí veškeré zbraně v oblasti.
Drony sehrály klíčovou roli již od počátku války v roce 2022, kdy Ukrajina slavila úspěchy tureckých dronů Bayraktar proti ruským obrněným kolonám. Přesto se Ukrajina i Rusko zpočátku připravovaly na klasickou válku s dělostřeleckými souboji, mechanizovanými kolonami a obrannými zákopy, uvedl Palisa. V letech 2023–2024 se však válka změnila a zákopy začaly mizet, potvrdil Ivan Sekach, mluvčí 110. samostatné mechanizované brigády ukrajinské armády, která bojuje v Dněpropetrovské oblasti.
Namísto dlouhých linií zákopů vytvořila ukrajinská armáda, která má nedostatek mužů i zbraní, silné body a pozorovací stanoviště. Spoléhá se na drony, aby vyrovnala nedostatek dělostřelecké munice ráže 155 milimetrů. Rusové v reakci na to začali zmenšovat velikost útočných jednotek, jelikož ukrajinské drony dokázaly přesně zaměřit a zničit větší koncentrace vojsk.
Nyní Rusko útočí v malých skupinách, namísto velkých útoků „masem“, které charakterizovaly dřívější ruské útoky. To potvrdil plukovník Vladyslav Voloshyn, mluvčí velitelství Jih ukrajinské armády. Sestavení útočné skupiny trvá Rusům nějakou dobu. Plazí se a skrývají, a trvá dva až tři dny, než se shromáždí skupina schopná zaútočit na ukrajinské pozice. Běžně dva ruští vojáci razí cestu, ale přežije jen jeden. Menší skupiny je pro operátory dronů obtížnější spatřit, zejména za mlhy nebo deště.
Výsledkem je hluboká šedá zóna, kde Rusové pronikají za ukrajinské pozice a skrývají se tam. Pokud nejsou spatřeni a zničeni, jejich počet se množí, řekl Sekach. Špatné počasí pomohlo ruským vojákům prorazit ukrajinskou obranu v Pokrovsku v Doněcké oblasti na začátku tohoto měsíce po ročních pokusech a také v jiných bodech podél fronty, jako je Novopavlivka a centrální Záporožská oblast. Mlha nebo déšť brání letům dronů, což vytváří příležitost pro bezpečnější logistiku, rotaci nebo lokální operace. Tyto „okna počasí“ jsou proto využívána pro infiltraci nebo přeskupování sil, uvedl Palisa.
Ruská armáda se snaží rozšířit zónu smrti co nejvíce tím, že ničí všechny budovy a úkryty přesnými údery, aby vytvořila úplnou pustinu, kde se nelze schovat, dodal Voloshyn.
Drony také nutí dělostřelectvo k přesunu dál od fronty a znemožňují používání obrněných vozidel k zásobování vojsk. Drony se staly šikovnými pro dodávky a evakuaci, průzkum a vzdálené minování – úkoly, které dříve dělali lidé. S narůstajícím počtem dronů se však i tyto úkoly stávají obtížnými, což mění frontu v hotové peklo.
Drony činí evakuaci a rotaci, stejně jako logistiku, smrtelným cvičením. „Většina vojáků v současnosti umírá během rotace,“ řekl Voloshyn. Jakákoli dodávka s sebou nese vážná rizika, a proto se drony používají častěji. V důsledku toho velitelé nutí vojáky trávit týdny na frontové linii, známé také jako „nultá linie“, bez rotace. Během rotace obvykle auto přijede jen do vzdálenosti 5 až 6 kilometrů od pozic. Zbytek cesty musí vojáci jít pěšky a skrývat se v terénu před drony, vysvětlil Sekach.
To vytváří problémy s morálkou. Mykola Bielieskov, výzkumný pracovník z Ukrajinského národního institutu pro strategická studia a analytik, uvedl, že pěšák, který strávil v díře na nulté linii 60 až 165 dní, tam už podruhé nepůjde.
Nejhorší situaci mají ranění. Drony kriticky podkopávají frontovou medicínu a evakuaci, řekla anestezioložka Daryna z praporu Da Vinci Wolves ukrajinské armády. Zraněný voják musí často jít, být nesen, nebo dokonce plazit se až 5 kilometrů ze své pozice, než ho může vyzvednout obrněné evakuační vozidlo. Poté musí evakuační vozidlo projet hejny ruských dronů, které mohou dosáhnout vzdálenosti 20–40 kilometrů od frontových pozic.
Drony také nutí ukrajinské bojové zdravotníky přesouvat svá zdravotnická stanoviště dál od fronty, což prodlužuje dobu potřebnou ke stabilizaci raněných. Zranění vojáci musí zůstávat na svých pozicích dny nebo dokonce týdny a čekat na evakuaci, kterou nyní někdy provádějí pozemní robotické systémy. Neschopnost dostat se k raněným donutila ukrajinské bojové zdravotníky obrátit se k „video-medicíně“, kdy pomocí dronu Mavic komunikují s izolovanými vojáky. Na videu mohou zkontrolovat, jak byla aplikována škrtidla, a poté kontaktovat spolubojovníky zraněného vojáka a instruovat je, jak mu správně pomoci. Drony se také používají k doručování potřebných léků na pozice. Otevřené zdroje uvádějí zprávy o tom, že Rusko opouští zraněné vojáky, místo aby se je pokoušelo evakuovat.
Nepřátelské drony také činí život mnohem nebezpečnějším pro piloty, kteří je řídí z týlu. Sekach vzpomíná, že dříve se dalo bezpečně jít zakouřit 10 kilometrů od kontaktní linie. Nyní se do zóny nevstupuje bez brokovnice, jelikož drony řízené optickými kabely dosahují vzdálenosti až 15 kilometrů.
V současné době neexistuje žádné rychlé řešení pro zónu smrti vytvořenou drony. Bielieskov uvedl, že chybí doktrína pro budování hluboké obrany, když je na frontě velmi málo pěšáků a nepřítel provádí infiltraci, a zároveň přerušuje spojení mezi frontovou linií a týlem a aktivně vyřazuje operátory dronů na frontové linii. Tento „tlakový efekt“ je receptem na pomalý ruský postup.
Související
Kim Čong-un ocenil severokorejské vojáky, kteří na Ukrajině raději spáchali sebevraždu
Kim Čong-un ocenil vojáky bojující na Ukrajině. Národu je představil jako symboly oběti a loajality
válka na Ukrajině , Ruská armáda , Armáda Ukrajina
Aktuálně se děje
před 41 minutami
Trumpův Projekt Svoboda vyvolává mezi experty řadu otázek. Íránu ale výrazně uškodí
před 1 hodinou
Babiš zpražil Turka: Kdyby měl podobnou rétoriku jako ministr, ve vládě by nezůstal
před 2 hodinami
Bývalý starosta New Yorku Rudy Giuliani je v nemocnici v kritickém stavu
před 2 hodinami
Není kam utéct. Na palubě turistické lodi se šíří smrtelný virus
před 3 hodinami
Trump zahájil Projekt Svoboda. Armáda bude vyvádět uvízlá plavidla z Hormuzského průlivu
před 5 hodinami
Předčasné letní počasí definitivně ukončilo zimu v Česku
včera
Trump slíbil zrušení cel na whiskey. Zásluhy připsal králi Karlovi
včera
Čeká Real Madrid velký fotbalový návrat? Šéf klubu si přeje příchod trenéra Mourinha
včera
Vracím České televizi peníze, přiznal novinář Moravec
včera
Kupka se opřel do Babiše kvůli novému zmocněnci Landovskému
včera
Počasí se po víkendu změní, i když ne hned. Dorazí i kýžené srážky
včera
Hasiči hasí požár v Českém Švýcarsku na několika úsecích. Počasí vše komplikuje
včera
Spotify se snaží upozornit na hudbu od AI. Experti ale varují
včera
Vojáků stáhneme mnohem víc, vzkázal Trump do Německa
včera
Je to politická akce, nikoliv vojenské cvičení, odmítl Macinka účast Pavla na summitu NATO
včera
Německo poprvé zareagovalo na ohlášené stažení tisíců amerických vojáků
včera
Nové varování před požáry. Meteorologové rozšířili výstrahu
včera
Trump prozkoumá nový íránský mírový návrh. Dopředu ale naznačil, jak se zachová
včera
Babiš si prosadil dalšího zmocněnce. Landovský má dohlédnout na obranné výdaje
včera
Devět zraněných po nehodě horské dráhy v Hradci Králové. Případ řeší policie
Devět lidí se v sobotu zranilo při nehodě malé horské dráhy v Hradci Králové. Převážně šlo o děti, podle záchranářů se jednalo o lehká zranění. Policie prověřuje událost pro podezření z obecného ohrožení z nedbalosti.
Zdroj: Jan Hrabě