Zóna smrti na Ukrajině: Jak drony ukončily zákopovou válku a vymazaly frontovou linii?

Boj na Ukrajině se již nepodobá zákopové válce známé z první světové války. Místo toho drony vytvořily zónu smrti, která prakticky vymazala souvislou frontovou linii. Obloha nad bojišti je nyní černá drony, z nichž některé nesou kamery a termodetektory, zatímco jiné jsou vybaveny bombami a zbraněmi. Některé z nich pouze leží u cest a silnic, dokud je neprobudí projíždějící voják nebo vozidlo.

Drony používají elektronické signály, nebo jsou řízeny optickými kabely, které je znemožňují zarušit. Proti nim jsou nasazeny antidrony, které je mají blokovat, a zároveň lovit piloty dronů ukryté desítky kilometrů od fronty. Výsledkem je šedá zóna chaosu, táhnoucí se zhruba 20 kilometrů od fronty. V této zóně drony loví vojáky, ranění jsou ponecháni svému osudu, protože jejich evakuace je extrémně obtížná, a zásobování municí, jídlem a vodou je pro bojující jednotky téměř nemožné.

„Přešli jsme na válku drony proti dronům,“ řekl Politico plukovník Pavlo Palisa, zástupce vedoucího Kanceláře prezidenta Ukrajiny a bývalý velitel na bojišti. Drony nyní dokážou číhat v záloze, zachytávat nepřátelskou logistiku a narušovat dodávky. Také ztížily udržování pozic: jakmile je někdo detekován, okamžitě se na něj soustředí veškeré zbraně v oblasti.

Drony sehrály klíčovou roli již od počátku války v roce 2022, kdy Ukrajina slavila úspěchy tureckých dronů Bayraktar proti ruským obrněným kolonám. Přesto se Ukrajina i Rusko zpočátku připravovaly na klasickou válku s dělostřeleckými souboji, mechanizovanými kolonami a obrannými zákopy, uvedl Palisa. V letech 2023–2024 se však válka změnila a zákopy začaly mizet, potvrdil Ivan Sekach, mluvčí 110. samostatné mechanizované brigády ukrajinské armády, která bojuje v Dněpropetrovské oblasti.

Namísto dlouhých linií zákopů vytvořila ukrajinská armáda, která má nedostatek mužů i zbraní, silné body a pozorovací stanoviště. Spoléhá se na drony, aby vyrovnala nedostatek dělostřelecké munice ráže 155 milimetrů. Rusové v reakci na to začali zmenšovat velikost útočných jednotek, jelikož ukrajinské drony dokázaly přesně zaměřit a zničit větší koncentrace vojsk.

Nyní Rusko útočí v malých skupinách, namísto velkých útoků „masem“, které charakterizovaly dřívější ruské útoky. To potvrdil plukovník Vladyslav Voloshyn, mluvčí velitelství Jih ukrajinské armády. Sestavení útočné skupiny trvá Rusům nějakou dobu. Plazí se a skrývají, a trvá dva až tři dny, než se shromáždí skupina schopná zaútočit na ukrajinské pozice. Běžně dva ruští vojáci razí cestu, ale přežije jen jeden. Menší skupiny je pro operátory dronů obtížnější spatřit, zejména za mlhy nebo deště.

Výsledkem je hluboká šedá zóna, kde Rusové pronikají za ukrajinské pozice a skrývají se tam. Pokud nejsou spatřeni a zničeni, jejich počet se množí, řekl Sekach. Špatné počasí pomohlo ruským vojákům prorazit ukrajinskou obranu v Pokrovsku v Doněcké oblasti na začátku tohoto měsíce po ročních pokusech a také v jiných bodech podél fronty, jako je Novopavlivka a centrální Záporožská oblast. Mlha nebo déšť brání letům dronů, což vytváří příležitost pro bezpečnější logistiku, rotaci nebo lokální operace. Tyto „okna počasí“ jsou proto využívána pro infiltraci nebo přeskupování sil, uvedl Palisa.

Ruská armáda se snaží rozšířit zónu smrti co nejvíce tím, že ničí všechny budovy a úkryty přesnými údery, aby vytvořila úplnou pustinu, kde se nelze schovat, dodal Voloshyn.

Drony také nutí dělostřelectvo k přesunu dál od fronty a znemožňují používání obrněných vozidel k zásobování vojsk. Drony se staly šikovnými pro dodávky a evakuaci, průzkum a vzdálené minování – úkoly, které dříve dělali lidé. S narůstajícím počtem dronů se však i tyto úkoly stávají obtížnými, což mění frontu v hotové peklo.

Drony činí evakuaci a rotaci, stejně jako logistiku, smrtelným cvičením. „Většina vojáků v současnosti umírá během rotace,“ řekl Voloshyn. Jakákoli dodávka s sebou nese vážná rizika, a proto se drony používají častěji. V důsledku toho velitelé nutí vojáky trávit týdny na frontové linii, známé také jako „nultá linie“, bez rotace. Během rotace obvykle auto přijede jen do vzdálenosti 5 až 6 kilometrů od pozic. Zbytek cesty musí vojáci jít pěšky a skrývat se v terénu před drony, vysvětlil Sekach.

To vytváří problémy s morálkou. Mykola Bielieskov, výzkumný pracovník z Ukrajinského národního institutu pro strategická studia a analytik, uvedl, že pěšák, který strávil v díře na nulté linii 60 až 165 dní, tam už podruhé nepůjde.

Nejhorší situaci mají ranění. Drony kriticky podkopávají frontovou medicínu a evakuaci, řekla anestezioložka Daryna z praporu Da Vinci Wolves ukrajinské armády. Zraněný voják musí často jít, být nesen, nebo dokonce plazit se až 5 kilometrů ze své pozice, než ho může vyzvednout obrněné evakuační vozidlo. Poté musí evakuační vozidlo projet hejny ruských dronů, které mohou dosáhnout vzdálenosti 20–40 kilometrů od frontových pozic.

Drony také nutí ukrajinské bojové zdravotníky přesouvat svá zdravotnická stanoviště dál od fronty, což prodlužuje dobu potřebnou ke stabilizaci raněných. Zranění vojáci musí zůstávat na svých pozicích dny nebo dokonce týdny a čekat na evakuaci, kterou nyní někdy provádějí pozemní robotické systémy. Neschopnost dostat se k raněným donutila ukrajinské bojové zdravotníky obrátit se k „video-medicíně“, kdy pomocí dronu Mavic komunikují s izolovanými vojáky. Na videu mohou zkontrolovat, jak byla aplikována škrtidla, a poté kontaktovat spolubojovníky zraněného vojáka a instruovat je, jak mu správně pomoci. Drony se také používají k doručování potřebných léků na pozice. Otevřené zdroje uvádějí zprávy o tom, že Rusko opouští zraněné vojáky, místo aby se je pokoušelo evakuovat.

Nepřátelské drony také činí život mnohem nebezpečnějším pro piloty, kteří je řídí z týlu. Sekach vzpomíná, že dříve se dalo bezpečně jít zakouřit 10 kilometrů od kontaktní linie. Nyní se do zóny nevstupuje bez brokovnice, jelikož drony řízené optickými kabely dosahují vzdálenosti až 15 kilometrů.

V současné době neexistuje žádné rychlé řešení pro zónu smrti vytvořenou drony. Bielieskov uvedl, že chybí doktrína pro budování hluboké obrany, když je na frontě velmi málo pěšáků a nepřítel provádí infiltraci, a zároveň přerušuje spojení mezi frontovou linií a týlem a aktivně vyřazuje operátory dronů na frontové linii. Tento „tlakový efekt“ je receptem na pomalý ruský postup.

Související

Donald Trump

Ukrajinci a Rusové si přestanou útočit na energetiku, tvrdí Trump

Ukrajinci a Rusové podle amerického prezidenta Donalda Trumpa souhlasili s tím, že nebudou navzájem útočit na energetické cíle. Obě válčící země podle šéfa Bílého domu mohou za rostoucí ceny ropy a pohonných hmot. Experti jsou jiného názoru, příčinu vidí v okolnostech amerického konfliktu s Íránem. 
Boris Johnson

Proč Rusko zaútočilo u Polska? Místem krátce před útokem projeli západní představitelé

Ruský bezpilotní letoun zasáhl v neděli brzy ráno lokomotivu stojícího ukrajinského vlaku v pohraniční stanici Jahodyn, která se nachází pouhé dva kilometry od hranic s Polskem. K útoku došlo jen krátce poté, co stejným úsekem projel vlak s významnými západními představiteli včetně bývalého britského premiéra Borise Johnsona. Ukrajinské úřady potvrdily, že zasažený vlak byl včas vyklizen a incident si nevyžádal žádná zranění ani oběti na životech. Ruská strana k události uvedla, že se zaměřila na železniční infrastrukturu v západní části Ukrajiny.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Ruská armáda Armáda Ukrajina

Aktuálně se děje

před 43 minutami

Andrej Babiš

Babišova vláda chce zásadně zpřísnit pravidla prodeje kratomu

Výrobky obsahující kratom a případně další psychomodulační látky si budou moci koupit lidé až od 21 let, nebude je možné prodávat přes internet a budou zdaněny a opatřeny kolkem. Příslušnou novelu zákona o návykových látkách a dalších osmi souvisejících zákonů projednala a odsouhlasila vláda Andreje Babiše na pondělním zasedání. Vláda také podpořila poslanecký návrh, který má policii umožnit dočasně uzavírat provozovny, které rizikové výrobky prodávají.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Kateřina Siniaková

Siniaková dokonala kariérní grandslam i s druhou parťačkou. S Townsendovou ovládla US Open

Český ženský tenis zaznamenává během letošní sezóny další výrazný úspěch v rámci grandslamových turnajů. Přestože tentokrát se v singlovém turnaji žádné Češce nedařilo tolik jako ve Wimbledonu, když žádná nepostoupila mezi nejlepší čtyři, natož do finále. V deblové části turnaje ale z českého pohledu neustále září jméno Kateřiny Siniakové. Poté, co ve finále se svou americkou parťačkou Taylor Townsendovou porazila ryzí americkou dvojici Robin Montgomeryová, Ashlyn Kruegerová ve třech setech 5:7, 6:0 a 6:2, tak zkompletovala po spolupráci s Barborou Krejčíkovou se svou nynější parťačkou další kariérní grandslam a k tomu navíc dospěla (nepočítáme-li jeden grandslamový triumf ve smíšené dvouhře) ke 12. deblovému grandslamovému vítězství.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Donald Trump

Ukrajinci a Rusové si přestanou útočit na energetiku, tvrdí Trump

Ukrajinci a Rusové podle amerického prezidenta Donalda Trumpa souhlasili s tím, že nebudou navzájem útočit na energetické cíle. Obě válčící země podle šéfa Bílého domu mohou za rostoucí ceny ropy a pohonných hmot. Experti jsou jiného názoru, příčinu vidí v okolnostech amerického konfliktu s Íránem. 

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Sam Altman, šéf společnosti OpenAI

Technologické společnosti na Kongres čekat nehodlají. Společný regulační orgán si vytvoří samy

Přední technologické společnosti Anthropic, Google a OpenAI zahájily jednání o vytvoření společného orgánu pro průmyslové standardy v oblasti umělé inteligence. Rozhovory mezi těmito giganty začaly ještě před nedávnými veřejnými debatami o bezpečnosti a výzvami k větší odpovědnosti. Hlavním cílem této iniciativy je vytvořit jednotná pravidla a testovací postupy pro pokročilé modely. O probíhajících diskusích informovaly zdroje CNN obeznámené se situací.

před 6 hodinami

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Rusko poslalo pokusem o útok na vlak s Johnsonem Západu vzkaz. Nebojíme se, vzkázala Kremlu Kallasová

Ruský dron zasáhl osobní vlak v těsné blízkosti ukrajinsko-polské hranice krátce poté, co místem projela kolona s vysokými západními představiteli. Podle ukrajinských železnic mohl být terčem útoku právě předchozí vlak s delegací. Ve vlakové soupravě cestoval mimo jiné bývalý britský premiér Boris Johnson či bývalý šéf CIA David Petraeus. Vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci Kaja Kallasová označila tento čin za jasný vzkaz západnímu světu.

před 7 hodinami

Evropský parlament

Politico: Slovensko v EU zablokovalo prodloužení protiruských sankcí. Den před jejich vypršením

Zástupci členských zemí Evropské unie v Bruselu nedokázali dosáhnout dohody o prodloužení jednoho z klíčových sankčních režimů namířených proti Rusku. Velvyslanci potřebovali ke schválení opatření jednomyslnou shodu, ta však na dopoledním jednání chyběla. Stávající sankční seznam zahrnuje zmrazení majetku přibližně tří tisíc jednotlivců a společností spojených s ruskou agresí na Ukrajině. Pokud unijní státy nenajdou společnou řeč, platnost těchto sankčních opatření automaticky vyprší v úterý.

před 7 hodinami

Tereza Kostková a Marek Eben

Marek Eben a Tereza Kostková končí ve StarDance, potvrdila to ČT

Nečekané oznámení přišlo z Kavčích hor ještě před začátkem letošní řady StarDance. Pro moderátorskou dvojici, která je s diváky od samého začátku této show, tedy pro Marka Ebena a Terezu Kostkovou, půjde o poslední sérii. V pondělí to potvrdila Česká televize. 

před 8 hodinami

Kongres Spojených států amerických (United States Congress)

Výzva k regulaci AI vyvolala v Kapitolu vlnu pozdvižení. Výzkumníci se bojí zneužití k vývoji biologických zbraní

Americký Kongres čelí rostoucímu tlaku na regulaci umělé inteligence, avšak schválení rozsáhlé legislativy před nadcházejícími volbami zůstává nepravděpodobné. Zákonodárci z řad demokratů i republikánů předkládají různé návrhy, chybí však celkový konsenzus. Sněmovně reprezentantů přitom zbývá před volebním dnem již jen jediný pracovní týden.

před 8 hodinami

Prezident Trump

Zpomalení vývoje AI se Trumpovi ani trochu nelíbí. Chce porazit Čínu

Zatímco svět vyjadřuje obavy z nekontrolovaného vývoje umělé inteligence, lídři Spojených států a Číny představili odlišné vize budoucího směřování této technologie. Americký prezident Donald Trump odmítl výzvy předních vědců i šéfů technologických společností k zpomalení vývoje. Podle něj je nejistější cestou k zajištění bezpečnosti udržení amerického náskoku před Čínou v souboji o globální dominanci. Výslovně prohlásil, že ten, kdo zvítězí v závodě o umělou inteligenci, vyhraje celkově.

před 9 hodinami

Boris Johnson

Cílem ruského útoku mohl být Boris Johnson. Vlak jen náhodou odjel dříve

Ruský dronový útok na železniční stanici Jahodyn v těsné blízkosti polských hranic zasáhl stojící ukrajinskou lokomotivu a vyvolal otázky ohledně skutečného cíle úderu. Ukrajinské železnice Ukrzaliznytsia uvedly, že zamýšleným terčem mohla být diplomatická souprava převážející bývalého britského premiéra Borise Johnsona, bývalého švédského premiéra Carla Bildta a další evropské bezpečnostní činitele. Vlak stanici opustil v předstihu díky operativním změnám v jízdním řádu reagujícím na ruské hrozby. V dalším vlaku na stejném nádraží se v té době nacházel také bývalý ředitel americké CIA David Petraeus.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Radoslaw Sikorski

Sikorski: NATO má drtivou převahu. Pokud Rusko zaútočí, porazíme ho rychle

Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski prohlásil, že v případě ruského útoku na Severoatlantickou alianci by NATO dokázalo Rusko porazit poměrně rychle. Svá slova zdůvodnil drtivou převahou Aliance v oblasti letectva, kterou disponuje oproti ruským silám. Šéf polské diplomacie tato vyjádření přednesl během diskuse na výročním zasedání Yalta European Strategy v Kyjevě. Zdůraznil přitom, že je nezbytné přesvědčit ruské vedení v čele s Vladimirem Putinem o tom, že jakýkoliv útok na Evropu by vyšel neuvěřitelně draho.

před 11 hodinami

Ulf Kristersson

Německý scénář se nekoná. Krajní pravice ve Švédsku propadla, o vítězství se pere Kristersson a Anderssonová

Švédské parlamentní volby přinesly mimořádně vyrovnaný souboj, ve kterém opoziční středolevicový blok drží po sečtení většiny hlasů těsný náskok jediného mandátu. Přestože první povolební odhady naznačovaly jasnější vítězství levice, postupné sčítání lístků ukázalo, že celkový výsledek zůstává zcela otevřený. Oficiální sčítání tak může trvat několik dní, než bude jasné, kdo získá v parlamentu většinu. Volební komise již upozornila, že konečné předběžné výsledky nemusejí být k dispozici dříve než v polovině týdne.

před 12 hodinami

Kongres Spojených států amerických (United States Congress)

Opravdu dostane každý Američan 5 tisíc dolarů? Kongres couvá, slíbit to nikomu nechce

Předseda americké Sněmovny reprezentantů Mike Johnson prohlásil, že Kongres je připraven spolupracovat s prezidentem Donaldem Trumpem na vyplacení příspěvku ve výši pěti tisíc dolarů pro dospělé Američany. Podmínkou pro realizaci tohoto návrhu je udržení republikánské většiny v obou komorách Kongresu po nadcházejících průběžných volbách. Johnson však odmítl poskytnout přímou záruku, že k faktickému schválení a vyplácení financí skutečně dojde. Zdůraznil pouze, že zákonodárci budou s prezidentem úzce spolupracovat na nalezení možného konsenzu.

před 13 hodinami

Na příští summit NATO pojede Pavel, oznámil Babiš

V dlouhotrvajícím sporu mezi nejvyššími ústavními činiteli ohledně kompetencí v zahraniční politice nastal výrazný posun. Příští summit Severoatlantické aliance, který se uskuteční v albánské Tiraně, navštíví jako hlava české delegace prezident Petr Pavel. Pro Českou televizi to potvrdil premiér Andrej Babiš s tím, že se vláda již nechce s prezidentem o reprezentaci státu na této vrcholné akci přít. Babiš zdůraznil, že si kabinet pro příště podobné kontroverze odpustí a situaci již nemá v úmyslu dále hrotit.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy