ANALÝZA | Co znamená nepřítomnost Rusů a Bělorusů na LOH? Historie olympiád je psaná bojkoty a krví

Letní olympijské hry jsou sportovním svátkem pro celý svět. Nezávisle na politice se jich účastní téměř všechny země světa. Na LOH v Tokiu šlo celkově o 206 týmů, včetně Sportovců Ruského olympijského výboru (ROC) a Olympijského týmu uprchlíků (EOC). Znamená to přes 11 tisíc sportovců, kteří si účastí splnili svůj sen – a více než tisícovka z nich si ho navíc doplnila o lesk cenného kovu. Sportovci z Ruské federace jako takové se zde ale oficiálně vůbec nevyskytli.

V červnu Mezinárodní olympijský výbor (MOV) povolil start na olympiádě 14 Rusům a 11 Bělorusům. Jde o reakci na jiné rozhodnutí MOV z ledna 2023. Tehdy výbor oznámil, že Rusové a Bělorusové mohou na LOH startovat pod neutrální vlajkou. Toto rozhodnutí se setkalo se silnou kritikou.

V říjnu 2023 MOV úplně pozastavil činnost Ruského olympijského výboru – stalo se tak poté, co pohltil regionální ukrajinské sportovní organizace v Doněcké, Chersonské, Luhanské a Záporožské oblasti. O těchto krocích informovala například CNN.

Nejhlasitějšími odpůrci ruské a běloruské účasti na LOH jsou bezesporu Ukrajinci, protože se jejich země přímo dotýká agrese Moskvy – provedená za ochotné podpory Minsku. Například skokanka Yaroslava Mahuchikhová si musela slíbit, že přestane číst zprávy, aby vůbec mohla soutěžit. „Je pro mě náročné soutěžit poté, co si přečtu zprávy o raketách vyslaných na civilisty. Přemýšlím o tom, kolik lidí zemřelo, kolik domů lidí bylo zničeno. Je to těžké,“ přiznala.

Proti účasti Rusů na olympijských hrách se vymezil i český ministr zahraničí Jan Lipavský. „Ruští vojáci už na Ukrajině zabili 262 ukrajinských sportovců a zničili 363 sportovních zařízení. Každým dnem mě utvrzují v tom, že Rusko nemá na olympiádě co dělat,“ napsal na sociální síti X loni v dubnu.

„Dokud bude Rusko vést krutou a nesmyslnou válku proti Ukrajině, nemá na olympiádě co dělat. Český olympijský výbor odhlasoval toto jasné stanovisko. Je to jediná správná cesta, tvrdím to dlouhodobě. Ať chceme nebo ne, sport a politika spolu souvisí. Nežijeme ve vzduchoprázdnu,“ informoval o několik týdnů později Lipavský.

Zprávy o smrti některých ukrajinských sportovců potvrzuje například server Ukraine.ua na sociální síti X. „Ukrajinský atlet a obránce Volodymyr Androshchuk, 22 let, nebude reprezentovat Ukrajinu na olympijských hrách. Před dvěma týdny ho totiž u Bachmutu zabila ruská armáda,“ napsal server.

Zemřel také například basketbalový hráč Oleksij Khanilevych. „Čtyřiadvacetiletý basketbalista Oleksij Chanilevič zahynul v boji proti ruské armádě po zásahu dělostřelectva u Kreminny,“ informoval server Visegrád24.

Dalšími, kdo zemřeli, jsou například lučištník Dmytro Sydoruk, fotbalista, Serhij Balanchuk, tanečnice Daria Kurdel, běžec Serhij Pronevych, americký fotbalista Ihor Boiko, fotbalistka Victoria Kotlyarova, snowboardisza Mykola Poliuliak, šermíř Fedir Yepifanov nebo vzpěrač Oleksandr Bilokon. Podle serveru Yahoo News by jen k únoru letošního roku mohlo být jmenováno dalších více než 400 jmen.

Přehledně: Jaká opatření MOV přijal?

MOV v prosinci loňského roku přijal přesné podmínky, pod jakými mohou sportovci z Ruska a Běloruska na LOH startovat. Informace níže vycházejí a jsou citovány z webových stránek výboru.

1. Kvalifikovaní sportovci s ruským nebo běloruským pasem budou přihlášeni a budou soutěžit jako individuální neutrální sportovci.

2. Týmy sportovců s ruským nebo běloruským pasem nebudou brány v úvahu.

3. Sportovci, kteří aktivně podporují válku, nebudou moci být přihlášeni ani soutěžit. Doprovodný personál, který válku podporuje, nebude přihlášen.
4. Sportovci, kteří jsou ve smluvním vztahu s ruskými nebo běloruskými vojenskými nebo národními bezpečnostními agenturami, nebudou způsobilí k přihlášení ani k soutěžení. Podpůrný personál, který je smluvně vázán s ruskými nebo běloruskými vojenskými nebo národními bezpečnostními agenturami, nebude přihlášen.

5. Každý takový individuální neutrální sportovec bude muset stejně jako všichni ostatní zúčastnění sportovci splnit všechny antidopingové požadavky, které se na něj vztahují v období před zahájením Olympijských her v Paříži 2024 a na olympijských hrách, a zejména požadavky stanovené antidopingovými pravidly mezinárodních federací.

6. Sankce vůči osobám odpovědným za válku, tedy ruskému a běloruskému státu a vládě, zůstávají v platnosti i pro olympijské hry Paříž 2024. Znamená to zejména, že:

7. Na olympijských hrách v Paříži 2024 nebudou na žádném oficiálním místě ani při žádné oficiální akci vyvěšeny vlajky, hymny, barvy ani jiné identifikační znaky Ruska nebo Běloruska.
8. Na olympijské hry Paříž 2024 nebudou pozváni ani akreditováni žádní ruští nebo běloruští vládní nebo státní úředníci.

Historie Rusů a Bělorusů na LOH

Počet účastníků z Ruska a Běloruska je tak mimořádně nízký. Před dvanácti lety Rusové vyslali na olympiádu celkem 436 atletů (208 mužů a 228 žen), v roce 2016 kvůli dopingovému skandálu „pouze“ 278; 111 jich bylo vyřazeno. Na základě rozhodnutí Světové protidopingové organizace v roce 2016 pod nezávislou vlajkou startoval tým Olympijských sportovců Ruska, o čtyři roky později tým Sportovců ROC.

Rusové patří mezi týmy, které na olympijských hrách získávají nejvíce medailí. Konkrétně v roce 2012 jich obdrželi 65, z toho 18 zlatých. Umístili se tak celkově na čtvrtém místě za prvními Američany, druhými Číňany a čtvrtými Brity. A čtvrtí se umístili i v roce 2016, kdy jich bylo o poznání méně. Získali 56 medailí, z toho 19 zlatých.

Na posledních LOH v Tokiu se Rusové pod svou oficiální vlajkou již nevyskytli. Olympijští sportovci z Ruska (ROC) zvládli získat 71 medailí a umístit se v pořadí na pátém místě.

Špatně si nevedou ani Bělorusové. Ti na olympijských hrách roku 2016 získali celkem devět medailí, o čtyři roky dřív v Londýně ještě o jednu víc. Úspěšností se vyrovnávají České republice. Poslední olympijské hry běloruští sportovci opouštěli se ziskem 7 medailí.

Historické medailové pořadí

Pořadí země	Medaile	Zlaté
1. USA	2629	1061
2. SSSR	1010	395
12. Rusko	423	147
29. Československo	143	49
40. Bělorusko	85	13
47. Česko	67	19

LOH jako prostor k projevu nesouhlasu

Olympijské hry za svou historii zažily mnoho rozhodnutí založených na politické motivaci jednotlivých aktérů mezinárodního společenství. Asi nejznámějším přístupem jsou bojkoty – tedy situace, kdy jednotlivé země nebo celé bloky zemí odmítnou jakoukoli účast. První se odehrál v roce 1956 v souvislosti se sovětskou invazí do Maďarska – tehdy z her odstoupilo sedm zemí – a překvapivě také komunistická Čína.

Následovaly dva méně významné bojkoty v letech 1964 a 1976, následované dosud nejmasivnějším v roce 1980. Účast na tehdejších LOH v Moskvě odmítlo 65 zemí poté, co ruská armáda napadla Afghánistán. Některé země vysloveně nezakázaly účast svým sportovcům, nicméně třeba Spojené státy za porušení bojkotu atletům rovnou braly pas.

O další čtyři roky později LOH v Los Angeles bojkotovalo 14 zemí v čele se Sovětským svazem, a to včetně socialistického Československa. Ze zemí komunistického bloku se k bojkotu nepřidaly Čína, Rumunsko a Jugoslávie. Údajně měli obavy „z fyzických útoků a protestů na americké půdě“. Následoval bojkot LOH v Soulu ze strany čtyř zemí v roce 1988. Iniciativu zahájila KLDR jako projev nesouhlasu s pořádáním her ve znepřátelené Jižní Koreji, přidala se k ní Kuba, Etiopie a Nikaragua.

LOH obeznámily svět s terorismem

Nejhorší situaci ale zažily olympijské hry před 52 lety. Jak připomíná server NPR, osm mužů vyzbrojených kalašnikovy a granáty dne 5. září 1972 přeskočilo plot mnichovské olympijské vesnice a vzali jako rukojmí členy izraelského týmu. Požadovali propuštění celkem 236 vězňů – 234 v Izraeli a dvou vůdců západoněmecké teroristické skupiny Frakce Rudé armády (RAF).

Útočili členové teroristické skupiny Černé září, odnože Organizace pro osvobození Palestiny. Během dvacetihodinové akce, která brzy získala příhodný název Mnichovský masakr, zemřelo jedenáct členů olympijského týmu Izraele, jeden západoněmecký policista a pět teroristů.

Právě LOH v Mnichově roku 1972 ukázaly nebezpečí krajně levicového terorismu. Členové Organizace pro osvobození Palestiny se dokázali propojit s nechvalně známou RAF a způsobit peklo, na které žádný sledující ani pořadatel LOH nikdy nezapomene.

Události v Mnichově vypustily do světa samotný intenzivní strach z terorismu. Olympijské hry tak nezůstávají jen největším sportovním svátkem, ale i výzvou pro bezpečnostní složky a pořadatele.

Za poslední dekády se právě velká shromáždění lidí na důležitých akcí stala terčem mnoha teroristických útoků a stály život tisíce lidí – a to nejen v Evropě a Americe – zde oproti jiným kontinentům probíhá útoků opravdu málo – terorismus je tak dlouhodobě globálně rozšířeným problémem.