ANALÝZA | Trable kandidáta Trumpa. Z čeho je obžalovaný a proč ho soudí USA i jednotlivé státy?

Trump byl vůbec poprvé obviněn v březnu 2023. Manhattanský okresní prokurátor ho obvinil z „plateb za mlčení“ pro hvězdu filmů pro dospělé Stormy Daniels. Celkově jí měl podle americké stanice CNN zaplatit až 130 tisíc dolarů. 

Případ byl ale podstatně širší. Letos v květnu Trumpa shledalo dvanáct porotců vinným ve všech 34 bodech obžaloby z falšování obchodní záznamů prvního stupně. Soudce Juan Merchan měl původně vynést rozsudek už 18. září, následně ale rozhodl o termínu 26. listopadu s tím, že „součástí důvodu odkladu je snaha vyhnout se dojmu, že rozsudek má ovlivnit listopadové volby“. 

Pokusy o zvrat prezidentských voleb

Trump je obžalován ve státě Georgia za údajné pokusy zvrátit výsledky prezidentských voleb v roce 2020. Tato obžaloba zahrnuje jeho nátlak na státní úředníky, včetně slavného telefonátu, kde požadoval „nalezení“ 11 780 hlasů, které by změnily výsledek voleb ve státě Georgia. Tato kauza je součástí širšího vyšetřování týkajícího se jeho pokusů o zpochybnění volebních výsledků. Při telefonátu šlo o snahu změnit výsledek ve státě Georgia jako součást širšího spiknutí o ovlivnění výsledků v dalších státech.

Tato obžaloba se týká konkrétně státu Georgia a Trumpova údajného pokusu změnit výsledek voleb v tomto státě. Kauza v Georgii je založena na zákonech státu, včetně zákona o organizovaném zločinu (RICO), což umožňuje stíhat spiknutí jako celek.

Trump čelí více obžalobám souvisejícími s událostmi, které vedly k útoku na Kapitol 6. ledna 2021. Tyto obžaloby zahrnují obvinění z podněcování vzpoury, kdy podle prokurátorů opakovaně šířil lživé tvrzení o zmanipulovaných volbách a podněcoval své příznivce k tomu, aby zpochybňovali výsledky voleb, což vedlo k útoku na Kapitol. 

Soud v Georgii se zaměřuje na Trumpovy aktivity a nátlak na státní úředníky v tomto státě, zatímco případ útoku na Kapitol řeší jeho roli při podněcování násilí a spiknutí na národní úrovni.

Na federální úrovni Trump čelí obviněním ze spiknutí za účelem podvodu na Spojených státech, podněcování vzpoury a maření spravedlnosti. V obžalobě amerického ministerstva spravedlnosti například stojí, že Trump společně s šesti dalšími spolupachateli „používali vědomě nepravdivá tvrzení o volebních podvodech, aby přiměli státní zákonodárce a volební úředníky zvrátit legitimní výsledky voleb a změnit volební hlasy“. 

Republikánskému exprezidentovi v tomto údajně napomáhali čtyři právníci, úředník ministerstva spravedlnosti a politický poradce. Obžaloba dále upozorňuje na „podvodné volební kandidátní listiny v sedmi cílových státech“ a využití ministerstva spravedlnosti pro „fingované vyšetřování volebních trestných činů a zaslalo cílovým státům dopis který falešně tvrdil, že ministerstvo spravedlnosti zjistilo významné obavy, které mohly ovlivnit výsledky voleb“. 

Trump se měl společně se spolupachateli pokoušet přesvědčit viceprezidenta Mikea Pence, aby „využil své slavnostní role při certifikačním řízení 6. ledna k podvodné změně výsledků voleb“. Po odmítnutí této role Trump „využil narušení tím, že zdvojnásobil úsilí o falešné tvrzení o volebním podvodu“. 

Dav podporovatelů tehdejšího amerického prezidenta Trumpa začátkem roku 2021 vtrhl do budovy Kongresu a přerušil společnou schůzi obou komor potvrzujících výsledky prezidentských voleb, které vyhrál Joe Biden. Násilnosti si vyžádaly pět mrtvých. Stalo se tak v reakci na Trumpova slova o volebních podvodech, pro něž prezident nepředložil důkazy.

Zvláštní výbor amerického Kongresu vyšetřující nepokoje v budově Kapitolu, už v roce 2022 jednomyslně doporučil ministerstvu spravedlnosti obžalovat bývalého prezidenta ze čtyř zločinů včetně napomáhání vzpouře. „Uvědomujeme si závažnost doporučení, které dnes vynášíme. Šli jsme nicméně tam, kam nás vedly fakta a zákon. Dovedly nás sem,“ řekl člen zvláštního výboru Jamie Raskin poté, co návrh na Trumpovu obžalobu oznámil.

Rozhodnutí Nejvyššího soudu USA z počátku července o tom, že jsou prezidenti imunní vůči stíhání za některé činy během svého úřadu, okamžitě vyvrátilo některá z hlavních obvinění vznesená zvláštním poradcem Jackem Smithem. 

Smith následně 27. srpna podal doplňující obvinění, které je zúženo o ta, kde Nejvyšší soud rozhodl o imunitě. V této přepracované obžalobě žalobci tvrdí, že „Trump neměl žádné ústavou stanovené prezidentské pravomoci týkající se povolebního předání moci“, tudíž se případ netýká jeho prezidentství, jelikož vystupoval také jako kandidát, na něhož se prezidentská imunita nevztahuje. 

Tajné informace

Trump od loňského června čelil obvinění, že po svém odchodu z prezidentského úřadu nelegálně uchovával utajované dokumenty ve svém rezidenčním komplexu Mar-a-Lago na Floridě, jak uvedl například server Politico. Navíc je obžalován za to, že bránil jejich navrácení, když na něj byly vzneseny požadavky federálních úřadů. Mezi dokumenty měly patřit informace o americké národní bezpečnosti.

Trump už od loňského roku čelí obžalobě o několika desítkách bodech, které zahrnují úmyslné zadržování informací o národní obraně. Nejzávažnější z nich shrnula stanice CNN: „Kromě obvinění ze záměrného zadržování informací národní obrany je bývalý prezident obviněn po jednom bodu obžaloby za spiknutí za účelem maření výkonu spravedlnosti, zatajení dokumentu nebo záznamu, korupčního zatajení dokumentu nebo záznamu, zatajení dokumentu v rámci federálního vyšetřování, plánu zatajení a nepravdivých prohlášení.“

Určité dokumenty měly podle CNN nejvyšší stupeň utajení. Některé z nich byly natolik citlivé, že podle obžaloby vyžadovaly zvláštní zacházení. Patří mezi ně mimo jiné dokument nalezený v jeho floridském letovisku Mar-a-Lago, který byl klasifikován jako přísně tajný a datován na červen 2020. Týkal se jaderných kapacit cizí země, uvádí obžaloba.

Podle obžaloby byly některé z utajovaných dokumentů spojené s potenciálními vojenskými útoky a bezpečností USA. Některé z nich byly dokonce sdíleny s osobami bez příslušného bezpečnostního prověření

Letos v červenci ale soudkyně Aileen Cannnová připad odložila s tím, že „jmenování zvláštního právního zástupce Jacka Smithe porušilo ústavu“. „Nakonec se zdá, že rostoucí pohodlí exekutivy při jmenování ‚regulačních‘ zvláštních poradců v novější éře se řídilo ad hoc modelem s malou soudní kontrolou,“ uvedla. 

Znásilnění a urážka na cti

V tomto občanskoprávním sporu Trump čelí obviněním ze znásilnění novinářky E. Jean Carroll v 90. letech a následně i za urážku na cti, když její tvrzení veřejně popřel a zlehčoval. Porota v tomto případě v roce 2023 uznala Trumpa vinným z urážky na cti a sexuálního napadení, i když nikoli ze znásilnění. Trump se proti rozsudku odvolal.

Tento spor pokračuje, protože Trump podal odvolání a Carroll podala další žalobu, která zahrnuje i jeho další veřejné výroky na její adresu po vynesení rozsudku.