Počet aut v Česku od revoluce prudce vzrostl.

V roce 1989 na českých silnicích jezdila v průměru 14 let stará auta, letos v polovině roku byl vozový park v průměru 14,8 roku starý. V roce 1989 na jedno auto připadalo 4,29 obyvatele, nyní to je 1,8 obyvatele.

Od revoluce se výrazně zvýšila dostupnost osobních automobilů, a to nejen co do pestrosti modelů a značek, ale i vzhledem k ceně pořizovaného vozu a průměrné mzdě. Zatímco průměrná mzda se od roku 1989 zvýšila zhruba desetkrát na 32.500 Kč v roce 2019, náklady na pořízení nového auta rostly proti tomu přibližně třetinovým tempem. Na konci roku 1989 stála Škoda Favorit z mladoboleslavské automobilky kolem 84.600 korun, jejího o čtyři generace mladšího následníka fabii je v současnosti možné koupit za 269.900 korun.

Cena benzinu se zvýšila z osmi korun za litr v roce 1989 na zhruba 33 korun, cena motorové nafty pak vzrostla ze 7,50 Kč na 32 Kč.

Osobní auta také již nejsou nedostatkovým zbožím, na které je třeba sepisovat pořadníky, jako to bylo v případě favoritů, vozů Lada či Moskvič v roce 1989. Zatímco před třemi dekádami se roční prodej pohyboval kolem 130.000 nových aut ročně, v současnosti je to dvojnásobek. Vedle toho se každý rok do Česka doveze přes 170.000 ojetin.

Domácí Škoda si během 30 let udržela pozici nejrozšířenější značky na trhu, ale její podíl klesá. Například v roce 1996 tvořily vozy z Mladé Boleslavi 57 procent registrovaných aut v ČR, letos to je kolem 34 procent.

Škoda již také není jediným tuzemským výrobcem osobních aut. Přibyly automobilky TPCA v Kolíně a Hyundai v Nošovicích, které loni dohromady se Škodou vyrobily téměř 1,44 milionu vozů. V roce 1989 Škoda vyrobila 404.000 aut.