Profil editora

Související články:

Proč rána do brňavky tak bolí? Můžete i ochrnout

Každému z nás se už zajisté „povedlo“ pořádně se bouchnout do brňavky. Tušíte, proč to tak bolí? Odpověď na tuto otázku není příliš složitá, pokud máte základy anatomie, horší je to ale v případě tzv. syndromu kubitálního tunelu. Jeho léčba je svízelná.

Verdunský mlýnek na maso? V nejkrvavější bitvě první světové války zemřelo téměř milion mužů

Bitva u Verdunu, která skončila 18. prosince 1916, byla největší a nejkrvavější bitvou první světové války. Po deseti měsících plných krvavých střetů při ní zemřelo na 700 tisíc lidí, a není proto divu, že se jí dodnes přezdívá verdunský mlýnek na maso.

Jak zvrátit válku? Němci před 100 lety nasadili v Belgii smrtící zbraň

Bojová látka yperit, označovaná podle charakteristického zápachu jako hořčičný plyn, byla použita v několika konfliktech 20. století včetně obou světových válek, v nedávné době yperit použil i Islámský stát. Jeho smrtící účinky se projevují především leptáním sliznic. Svůj název získal podle belgického města Ypres, kde ho před 100 lety, 12. července 1917, poprvé použili Němci v bojích první světové války.

Jak by vypadal svět, kdyby neexistovaly zbraně? Mnohem hůř než nyní

Představme si, že bychom měli nějaký kouzelný proutek, a ze světa by zmizely všechny střelné zbraně. Co by se stalo?, ptá se BBC. Překvapivě i mnoho negativního.

Jedna z nejstarších záhad světa: Co se před 2500 lety odehrálo v nekropoli ve Faléru?

Velká část historických událostí je pečlivě zmapována a zapsána v dobových kronikách, přesto i dnes archeologové stále narážejí na věci, kterým nerozumí. Jeden takový podivný případ se odehrál před 2500 lety v nekropoli ve Faléru, kde vědci objevili stovky koster nesoucích známky násilné smrti. Co se na místě stalo?

Napalm: Jedna z nejhorších zbraní historie, oproti které je oheň prakticky neškodný

Jedním z nejdůležitějších milníků v lidské historii je objevení ohně. Od té doby zná lidstvo světlo, teplo a má například možnost ohřát si potravu, nebo jej použít jako zemědělskou pomůcku či zbraň. Říká se, že oheň je dobrý sluha, ale zlý pán, a často je nesprávně zaměňován s napalmem. Oproti této zbrani, která ovládla především válku ve Vietnamu, je ale oheň téměř neškodný.

Děsivá budoucnost důchodců? Do 20 let podle vědců zaplatí příšernou cenu

Lidé se stále častěji dožívají vyššího věku a podle vědců tento trend bude i nadále pokračovat. Dokonce možná strmějším tempem, než na které jsme zvyklí. To s sebou ale nese jisté nevýhody. Podle odborníků se do 20 let počet seniorů, kteří jsou nemocní, nemohoucí a nejsou schopni se o sebe postarat, zdvojnásobí.

Babí léto končí? Do Česka přijde ochlazení. Velká předpověď na týden

Teploty v minulém týdnu dosahovaly na mnoha místech Česka až rekordních hodnot a ničím nepřipomínaly konec října. Tento týden už tak vysoko rtuť teploměru neporoste a začne se postupně ochlazovat.

Dalo se druhé světové válce zabránit? Klíč k ukončení tragédie měla v rukou Francie

Porýní patřilo dlouhá léta ke klíčovým průmyslovým oblastem Německa. Těžbu uhlí a železné rudy provázelo jejich zpracovávání včetně výroby oceli. Porýní také představovalo přirozenou hranici se sousední a nepřátelskou Francií. V případě vypuknutí války mohla řeka Rýn sloužit jako obtížně překonatelná přírodní překážka pro invazní síly.

Tragédie v Lewisham. V roce 1957 Prožil Londýn nejhorší Vánoce v historii

Píše se rok 1957 a dvacet dní před Vánoci vlak s 1500 cestujícími mířící do Hayes zastavuje kvůli velmi silné mlze v londýnské části Lewisham pod mostem. Venku se stmívá a strojvedoucí i cestující čekají, až mlha opadne. Netuší ale, že se na ně řítí vlak mířící do Ramsgate, který převáží 700 pasažérů. Jeho řidič o neprůjezdné koleji po mostem neví a v rychlosti 50 km/h naráží do stojícího vlaku plného lidí.

Chlapci se udělalo ve škole špatně. Lékaři se po příjezdu zděsili, tohle ještě nikdy neviděli

Desetiletý britský školák Jack Searle šokoval lékaře v nemocnici v Addenbrooke natolik, že museli vyměnit diagnostický přístroj. Nemohli totiž uvěřit výsledkům, které naměřili a mysleli si, že jde o poruchu. Jak se ale ukázalo, o nešlo.

Jsou minerálky zdravé? Podle lékařů naopak, s lidským tělem dělají divy

Perlivou vodu si čas od času dopřeje zřejmě každý z nás. Představuje osvěžující alternativu alkoholických a šumivých sladkých nápojů. Mnoho lidí ji také pije raději než obyčejnou neperlivou vodu. Ve skutečnosti to ale nemusí být tak dobrá volba.

Je opravdu nutné v zimě nosit čepici? Slova experta vás překvapí

Zima se blíží. Teploty panující v posledních dnech vás už možná donutily vytáhnout zimní bundy – a možná i čepice a šály. Jistě znáte onu poučku, že z hlavy uniká nejvíce tepla a že je tedy dobré na ní něco nosit. Jenže podle vědců je to trošku jinak.

Může čas běžet pozpátku? Nový objev by mohl změnit celý svět

Všichni považujeme za samozřejmost skutečnost, že ručičky hodin vždy běží kupředu a ukazují směrem do budoucnosti. Jenže podle fyziků mohou existovat podmínky, za kterých to neplatí.

Před 61 lety odletěla Lajka do vesmíru, půl roku nad námi létala mrtvá. Nebyla první

Začátkem listopadu listopadu roku 1957 si vesmírný program Sovětského svazu připsal nesmazatelný historický úspěch. Do vesmíru vystřelil první živou bytost, psa jménem Kudrlinka, kterému dnes nikdo neřekne jinak než Lajka. Navzdory obecným představám ale nešlo o prvního živého tvora, který cestoval v raketě na hranice kosmu, a rozhodně nešlo o příjemný let. Doprovázely ho děsivé komplikace před startem i po něm. A přesto, že měla být vědci po několika dnech zabita, nikdy k tomu nedošlo.

Dvouocasý lev ve skoku. Jaká je historie českého státního znaku a proč za komunismu trpěl?

Každý ho zná, každý ho už někdy viděl.Co ale ve skutečnosti symbolizuje? A jaký je příběh o tom, jak se stříbrný lev dostal do českého státního znaku a čím vším si musel projít během protektorátu a komunismu?

Nejdelší studie na světě skončila fiaskem. Většinu testovaných lidí vědci nikdy nenašli

V roce 1950 odstartovala unikátní studie, která měla trvat přesně 63 let. Vědci chtěli zjistit, jak se lidé za tu dobu promění a jaké rozdíly v jejich chování budou ve 14 a v 77 letech života. Nikoho ale tehdy nenapadlo, že pokud o testovaných lidech nebudou mít pravidelné informace, po více než šedesáti letech je už možná nenajdou. A jak se ukázalo, velkou část z nich se po takové době opravdu vypátrat nepodařilo.

Morava Česku nepatřila? Od doby, kdy se nám začala vracet, uplynuly stovky let

Morava byla vždy důležitá pro vývoj dějinných událostí na našem území. Právě zde v raném středověku vzkvétala mocná Velkomoravská říše, která v druhé polovině 9. století vdechla život budoucímu českému státu. Význam a bohatství této oblasti si uvědomovala jak přemyslovská knížata, tak panovníci okolních zemí, přičemž jednomu z nich se ji podařilo získat. Bylo zapotřebí mnoha let, než se podařilo Moravu získat zpět. Snahy o její znovuzískání započaly právě před 1000 lety na přelomu let 1017 a 1018.

Záhada, kterou nikdo nedokáže vysvětlit. Kam mizí obří symboly druhé světové války?

Válka za sebou nenechává pouze ztráty na lidských životech, ale i škody materiální. Některé jsou nenávratně ztraceny, jiné se dají zacelit. Na rozdíl od rozbitých tanků a vrtulníků ale například potopené lodě či ponorky většinou opravit nelze. Často tak končí na dně moří a oceánů, odkud ale někdy záhadně mizí.

Češi seděli u večeře a kochali se krajinou, za pár sekund vše zmizelo. Z příběhu největší laviny v historii mrazí

Nebezpečí lavin si většina lidí, která neholduje zimním radovánkám, nedokáže moc dobře představit. Ti, kteří ji zažili na vlastní oči či kůži, ale vědí, že jen máloco může být horší, než uvíznutí pod tunami sněhu. Své o tom ví desetitisíce lidí, kteří byli zasypáni největší lavinou v novodobé historii.